mzdový list - strana 1

Zaměstnavatel poskytuje na základě ujednání v Kolektivní smlouvě zaměstnanci, který nosí při práci dioptrické brýle (zaměstnanci jak v dělnických, tak kancelářských profesích) a tyto si vlivem a charakterem práce poškodí, peněžní plnění - úhradu ve výši max. 5 000 Kč ročně na výměnu skel do brýlí. Čáska 5 000 Kč je zaměstnanci proplacena z pokladny, po předložení dokladu z optiky zaměstnavatel vystaví na jméno zaměstnance výdajový pokladní doklad. Není uvedeno na mzdovém listě, zaměstnavatel nedaní ani neodvádí sociální pojištění. Je postup zaměstnavatele správný?

Zaměstnancům necháváme vozit obědy od jiné firmy. Ty potom vydáváme v naší jídelně. Hodnota jednoho oběda je 79,10 Kč +15% DPH. Zaměstnancům přispíváme na obědy 30,- Kč ze sociálního fondu a ještě 55% hodnoty oběda jako daňově uznatelný náklad (43,51 Kč). V jaké správné výši máme uvádět toto přispívání jako osvobozené nepeněžní plnění na mzdový list? V částce 73,51+15% DPH? Musí být na mzdovém listu označeno o jaký konkrétní druh nepeněžního osvobozeného plnění se jedná?

Ve firmě máme zaměstnance, který u nás pracoval v lednu a únoru na HPP. Ke konci února došlo k ukončení PP. Pán nastoupil ke dni 1. 3. 2020 na DPP jako technik na pár hodin týdně. Dne 1. 11. 2020 s ním byla uzavřena druhá DPP na činnost řidič vozidel nad 3,5 tuny (příležitostně, cca 1 x týdně, pouze v rámci ČR). Používám program účto2000, kde mi napsali, že zaměstnanec bude mít vlastně tři mzdové listy - jeden na HPP, druhý na první DPP a další na druhou DPP?Je to tak, nebo musí mít zaměstnance pouze jeden mzdový list, kde by mělo být vše shrnuto? Jedná se mi o to kvůli kontrole z OSSZ. 

Musí mzdový list obsahovat i údaje o poskytnutých stravenkách? Já se domnívám, že ne a oporou mi je § 38j zákona o daních z příjmů odst. 2 písm. f) věta 2. Vzhledem k tomu, že stravenky jsou benefit, nejedná se o mzdu a dle věty 2 se neevidují. Bohužel máme spor, kdy se i v obdobných materiálech uvádí opak dle stejného paragrafu. Můžete nám poradit, co je správně?

Prosím o vyjádření k článku z časopisu Mzdová praxe - díl 20 "Archivace dokladů" se rozumně doporučuje vzhledem k prodlužování věku odchodu do důchodu archivovat doklady o druhu či vzniku pracovního poměru, mzdové listy (30 let) a ELDP (3 roky) mnohem dél,e než je povinnost. Nebude to však v rozporu s GDPR? Některé právnické firmy radí zajistit podpis se souhlasem delšího uchování, než je předepsáno. V případě mzdových listů a ELDP je to však nemožné, protože spousta zaměstnanců již pracovní poměr ukončila, ale delší uchování je vlastně v jejich zájmu. Dále bych prosila o informaci ohledně srážek ze mzdy (exekuce a srážky na stravenky, výuku anglického jazyka). Doklady ohledně srážek mají být také archivovány 30 let po roce kdy byla naposledy srážka ze mzdy provedena. Stačí v této lhůtě uchovat exekuční příkazy, žádosti zaměstnanců o srážky na stravenky a výuku Aj? Nebo je nutno také 30 let uchovávat například výplatní pásky se srážkami. Jednotlivé částky měsíčních srážek máme uvedeny na mzdovém listu, který se také archivuje 30 let. 

1. Povinné náležitosti mzdového listu Povinné náležitosti mzdového listu jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), v těchto ustanoveních:...