Informační systémy

Umělá inteligence v HR slibuje efektivitu, ale přináší i právní rizika. Článek čtenáře provází labyrintem AI Aktu a pomáhá rozpoznat, kdy se HR nástroj dostává do kategorie vysoce rizikových systémů AI. Vysvětluje, které systémy používané pro nábor nebo řízení pracovníků podléhají přísné regulaci a za jakých podmínek mohou díky filtračním výjimkám z jejího rozsahu vypadnout. Upozorňuje také na situace, kdy se organizace může nevědomky stát poskytovatelem vysoce rizikového systému – například při rebrandingu nebo úpravě zakoupeného řešení. Na konkrétních příkladech ukazuje hranici mezi vysoce rizikovými a běžnými nástroji a radí, jak začít s tvorbou AI registru.

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil). Enormní nárůst pak přišel s aktivací dočasné ochrany po roce 2022, v jejímž důsledku se celkový počet žádostí ještě dále výrazně zvýšil na aktuálních téměř 634 tisíc ročně.

Personalistika se ocitá na křižovatce mezi technologickým pokrokem a etickou odpovědností. Jak zajistit, aby umělá inteligence pomáhala, ale nepoškozovala uchazeče o zaměstnání, zaměstnance ani samotnou organizaci? Článek se zaměřuje na klíčové etické otázky využití umělé inteligence v personalistice – od předsudků v algoritmech přes ochranu osobních údajů až po transparentnost rozhodování. Představeny jsou praktické etické zásady, nástroje pro posouzení důvěryhodné umělé inteligence a reálné možnosti tento druh nástroje využít. Navíc, v kontextu prvního právního rámce pro umělou inteligenci v Evropě přináší článek i přehled o tom, které HR nástroje umělé inteligence jsou považovány za vysoce rizikové a které jsou dokonce zcela zakázány.