exekuce

Počet vyhledaných dokumentů: 119
Počet vyhledaných dokumentů: 119
Zaměstnanec v lednu 2024 skončil insolvenční řízení oddlužením (splnil stanovené podmínky) a byl soudem osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém nebyly uspokojeny. Nyní jsme obdrželi Usnesení o provádění srážek ze mzdy od soudního exekutora jako nový plátce mzdy (zaměstnanec nastoupil v březnu 2024), avšak exekuční příkaz je z roku 2008, byl zahrnut do insolvenčního řízení a pohledávka byla řádně přihlášena. Domnívám se správně, že na toto Usnesení není možné již provádět srážky ze mzdy, protože z Usnesení o skončení oddlužení byla tato neuspokojená pohledávka osvobozena od placení? Pokud ano, jak má postupovat zaměstnavatel, když bude soudní exekutor trvat na pokračování ve srážkách?
Vydáno: 15. 05. 2024
Jsou již známé hodnoty nezabavitelných částek pro výpočet exekučních srážek pro rok 2024? 
Vydáno: 15. 01. 2024
Zaměstnavateli bylo doručeno Usnesení ve věci výkonu rozhodnutí od Okresního soudu na dlužné a běžné výživné proti povinnému, zaměstnanci. Jak má postupovat zaměstnavatel? V poučení je uvedeno, že Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je vykonatelné doručením, tj. mám za to, že provedené srážky budeme odesílat na uvedený účet ihned, nikoli deponovat. Zaměstnanec požaduje jejich deponování, protože má 15 dnů na odvolání. Pokud bude dlužné výživné vymoženo (sraženo) a budeme poté srážet jen běžné výživné, je možné zaměstnanci provádět i další srážku na základě sepsané dohody tak, aby mu zbývalo nezabavitelné minimum?
Vydáno: 13. 11. 2023
Zaměstnanec má 3 exekuce, 1 přednostní a 2 nepřednostní. Prosím jak chápat § 280 OSŘ: „Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.“? Na finančním úřadě mi tvrdí, že má být jejich přednostní pohledávka první v pořadí bez ohledu na datum prvního doručení plátci mzdy a na exekutorském úřadě tvrdí opak a odkazují na § 280 OSŘ. 
Vydáno: 19. 10. 2023
Bude tento postup platit i při doručení usnesení dlužné na výživné? Je uveden jiný postup pro nezabavitelnou částku. Datum doručení je pozdější než u nepředností pohledávky. 
Vydáno: 12. 10. 2023
Zaměstnanec pobírá invalidní důchod výši 8 000 Kč. Jsou mu prováděny srážky na přednostní exekuci. Nyní přišla nepřednostní exekuce (datum doručení je dřívější než u přednostní exekuce). Exekutor z nepřednostní exekuce chce rozdělit nezabavitelnou částku na 1/2 základní částky na příjem důchodu OSSZ a 1/2 základní částky na příjem ze zaměstnání. Jaký bude správný postup pro odečet nezabavitelné částky? 
Vydáno: 07. 09. 2023
Dle § 920 občanského zákoníku má muž vyživovací povinnost vůči neprovdané matce jeho dítěte, a to po dobu 2 let od jeho narození. Dle různých výkladových textů k exekučním srážkám se tak matka považuje za další vyživovanou osobu. Je tomu opravdu tak a muž si skutečně může uplatnit matku svého dítěte v období prvních dvou let po jeho narození jako vyživovanou osobu v rámci výpočtu nezabavitelné částky u srážek ze mzdy? Jak je to s prokázáním takové vyživované osoby? Doporučuje se prokázat nárok na tuto vyživovanou osobu pomocí rodného listu dítěte a příslušného rozsudku o stanovení výživného neprovdané matce, případně čestným prohlášením vyživované matky dítěte. Znamená to, že pokud matka a otec spolu žijí a společně uhrazují náklady a starají se o dítě de facto stejným způsobem, jako to dělají manželé, tak nemá muž jak prokázat nárok na vyživovanou osobu? V této situaci samozřejmě muž nebude vyplácet ženě, s níž má dítě, žádné „výživné“. Žádný rozsudek o stanovení výživného neprovdané matce nebude existovat a čestné prohlášení matka napsat nemůže, protože žádné specifické výživné nedostává. Nebo stačí pokud matka čestně prohlásí, že není vdaná a že otec dítěte jí poskytuje potřebnou výživu dle § 920 občanského zákoníku?
Vydáno: 05. 09. 2023
Zaměstnanec požádal mzdovou účtárnu, aby z jeho mzdy prováděla srážku na jeho osobní půjčku. Po provedení této srážky mu nezbude nezabavitelné minimum. Zdůrazňuji, že je to jeho vlastní požadavek pro osobní účely. Bude tento akt ze strany kontroly inspektorátu práce posuzován jako nerespektování zákona, resp. nařízení č. 91/2019 Sb., nad kterou se podle § 279 odst. 1 občanského soudního řádu srazí bez omezení?
Vydáno: 10. 08. 2023
Nastoupil k nám zaměstnanec, který má několik exekucí. Bohužel k nám donesl „pouze několik papírů“, kde vidíme, že nějaké exekuce má. Zápočtový list nám nepředal, nevidíme tedy, kdy a jak exekuce postupně dorazily k jeho předchozím zaměstnavatelům. Jak v této situaci postupovat – je možné kontaktovat nějakou „Komoru“ nebo samotného zaměstnance požádat o to, aby nám předal jeho kompletní exekuce? On nám říkal, že tady na papíře, co nám předává, není určitě všechno. Zatím u nás pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti a jeho příjem nebude dosahovat ani 10 000 Kč, tj. žádné exekuce strhávat nebudeme (má přednostní i nepřednostní), ale jsem domluveni, že bychom s ním chtěli uzavřít pracovní poměr s hrubou mzdou 32 000 Kč, a pak tedy budeme muset exekuce strhávat. Chtěli bychom to udělat dle zákona, a tak jak se má, jen nevíme, jak najít správnou cestu, s exekucemi jsem doposud nepracovali. 
Vydáno: 08. 08. 2023
Díky akci Milostivé léto se klienti ČSSZ, kteří včas neuhradili pojistné splatné před 1. 10. 2022, budou moci zbavit dluhů vzniklých na penále a exekučních nákladech. Toto mimořádné opatření bude...
Vydáno: 26. 06. 2023
Podle Asociace věřitelů přestaly fungovat srážky ze mzdy dlužníků u 52 % exekučních řízení, podobně je tomu i u insolvencí. Množství prováděných srážek z mezd kleslo na historické minimum. Důvodem...
Vydáno: 23. 06. 2023
  • Článek
Nárůst výše nezabavitelných částek v posledních letech způsobil značný pokles srážek ze mzdy. Dochází k nevynutitelnosti práva, klesá míra uspokojování oprávněného a s prodlužováním doby trvání exekuce roste riziko vzniku mnohočetných exekucí. Autor proto navrhuje nový koncept srážek ze mzdy, který by zohlednil reálnou situaci, zprůhlednil celý proces a zároveň obsahoval i motivační prvek pro povinného.
Vydáno: 23. 06. 2023
Zaměstnavatel se rozhodl, že zaměstnancům poskytne stravenkový paušál ve výši 107,10 Kč za jednu směnu, při odpracování nejméně 3 hodin v rámci jedné směny. Bude stravenkový paušál podléhat exekuci a insolvenci?
Vydáno: 16. 06. 2023
Nový zaměstnanec na dohodu o provedení práce (bude dodrženo 10 000 Kč/měsíčně 300 hod./rok) uvedl v mzdovém dotazníku, že je mu schválena insolvence. Má podepsané prohlášení. Dále do dotazníku uvedl, že jinde nepracuje. Máme povinnost kontaktovat insolvenčního správce?
Vydáno: 01. 06. 2023
Zaměstnanec má exekuční srážky (přednostní i nepřednostní), žije s družkou a s dítětem, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Žijí ve společné domácnosti, družka není jako vyživovaná osoba, jejich dítě vyživovanou osobou je. Teď se jim narodilo druhé dítě, na které zatím nebude uplatňovat daňové zvýhodnění. Bude druhé dítě považováno za vyživovanou osobu pro určení nezabavitelné částky? A to, že zaměstnanec nebude uplatňovat slevu, nemá vliv na určení nezabavitelné částky pro výpočet exekučních srážek? 
Vydáno: 19. 04. 2023
  • Článek
Jako každý rok i od 1. ledna letošního roku dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Zvýšila se částka životního minima i normativních nákladů na bydlení, u normativních nákladů na bydlení se přitom změnila i metodika stanovování jejich výše. Došlo však i ke změně nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách). Vlivem těchto změn se zvýšila základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka, snížila nezabavitelná částka na další vyživované osoby a zvýšila částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2023, které se provádí v průběhu února 2023.
Vydáno: 31. 01. 2023
Lze uplatnit jako vyživovanou osobu dítě do 26 roků, které je studentem vysoké školy - doktorské studium, forma studia je prezenční, nemá pracovní poměr, občas pracuje na dohodu o provedení práce, žije stále ve společné domácnosti?
Vydáno: 23. 12. 2022
Zaměstnanec má soudně určené placení výživného 11 000 Kč měsíčně. Dále má několik přednostních a nepřednostních exekucí. Výše jeho čisté mzdy je 27 000 Kč. Je povinností zaměstnavatele srážet výživné ze mzdy a zasílat? Nebo si má zaměstnanec výživné zasílat sám ze svého účtu? Zaměstnanec nemá žádné vyživované osoby. Jak naložit celkově s přednostními a nepřednostními exekucemi a soudně určeným výživným? Když se vypočte nezabavitelná část mzdy, má se do zbytku mzdy, která není nezabavitelná, započíst nejdříve výživné a zbytek mzdy zaslat na exekuční příkazy? Nebo se má nejprve vypočíst částka pro přednostní a nepřednostní exekuční příkazy a výživné srazit i z nezabavitelné části mzdy?
Vydáno: 02. 12. 2022
  • Článek
Nařízením vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima zveřejněném ve Sbírce předpisů v částce 92/2022 Sb., došlo od 1. 7. 2022 ke zvýšení životního minima jednotlivce na 4 620 Kč.
Vydáno: 02. 09. 2022
  • Článek
Úvodem je nutné rámcově popsat vývoj názorů a závěrů týkajících se koncepce nezabavitelné částky v roce 2022. Nařízením vlády č. 507/2021 Sb., které nabylo účinnosti 1. ledna 2022, se zvýšily normativní náklady na bydlení, které jsou jednou ze dvou veličin pro výpočet nezabavitelné částky. Dne 28. 1. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 17/2022 Sb. (dále jen „zákon“). Touto novelou byl do zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, vložen nový § 26a, kterým se navýšily normativní náklady na bydlení s retroaktivní účinností od 1. 1. 2022.
Vydáno: 08. 07. 2022