daň z příjmu fyzických osob, daň ze mzdy, odvod z objemu mezd

Dva sourozenci zdědili ve 2/2025 po matce byt, jejž vlastnila 30 let, který se stal rovným dílem vlastnictvím obou. V březnu 2025 byt prodali za cenu cca 2 500 000 Kč. Jak je to s příjmem z prodeje tohoto bytu? Musí se z prodeje zaplatit daň z příjmu a následně podat daňové přiznání za r. 2025? Případně z jaké částky, každý z nich z 1 250 000 Kč, nebo je tento příjem osvobozen od daně, protože jej získali dědictvím a matka jej vlastnila víc než 10 let? Vztahuje se tato doba i na dědice a tento příjem je menší než 5 000 000 Kč, tudíž nebudou povinni z něj platit daň z příjmu, ani případně podat daňové přiznání a uvést jej jako osvobozený příjem?

Jako zaměstnavatel používáme pro vyplnění Dokladu o výši čtvrtletního příjmu mzdový program. Všimli jsme si ale, že v březnu do čistého příjmu program započítává i záporný rozdíl mezi vyplacenými měsíčními daňovými bonusy a ročním daňovým bonusem z ročního zúčtování z předchozího roku. Příklad: Zaměstnanec má za 03/2025 čistou mzdu 25 000. K tomu mu bylo v 03/2025 zpracováno RZD za rok 2024. Během roku 2024 byly vyplaceny měsíční daňové bonusy v celkové výši 846 Kč, ale v rámci RZD mu nárok na daňový bonus nevznikl. Mzdový program na doklad o výši čtvrtletního příjmu k čistému příjmu připočítá těchto 846 Kč, takže na dokladu uvede čistý příjem 25 846 Kč. Od dodavatele mzdového programu jsme dostali vyjádření, že je to správně, protože daňový bonus se obecně do čistého příjmu pro tyto účely nepočítá, takže v minulosti těch 846 Kč nebylo nikde v čistém příjmu vykázáno. Nicméně těchto 846 Kč se provedením ročního zúčtování defacto „přesunulo“ z bonusu do daňové slevy, která již čistý příjem ovlivňuje, a proto nyní těchto 846 Kč přičítá do čistého příjmu. V podstatě se tak jedná o opravu z předchozího roku. Je toto uvažování správné? Měl by se záporný rozdíl na daňovém bonusu v RZD započítat do čistého příjmu? A kde je vůbec definováno, co přesně se má započítat do čistého příjmu pro účely Dokladu o výši čtvrtletního příjmu?

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti. Pojistník je přímo společnost, statutáři nejsou vyjmenovaní. Jedná se o daňový náklad a co z hlediska statutárů, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

Zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2024 (příjem pouze u jednoho zaměstnavatele). Dodatečně přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů. Bytové družstvo, úhrn zúčtovaných příjmů 31 169 Kč, úhrn srážkové daně 4 675 Kč. Musí si tento zaměstnanec podat sám daňové přiznání na finanční úřad?

Má zaměstnanec nárok na slevu na dítě, které studuje dálkově střední školu? 

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 1.1. 2025. Dne 2. 1. 2025 podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů a uplatnil slevu na poplatníka. Mzdová účetní zapomněla zadat slevu na poplatníka do mzdového program, a proto byla zaměstnanci ve výplatě za leden sražena srážková daň ve výši 432 Kč. V únorové výplatě chybu napravila, tím byla odečtena srážková daň ve výši 432 Kč za leden a vypočtena zálohová daň/sleva ve výši 435 Kč. Jak tuto opravu zohledním ve Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (MFin 5466-vzor 19)?

Příspěvek na daňově podporované produkty na stáří od zaměstnavatele je v úhrnu osvobozen od daně z příjmů částkou 50 000 Kč. Počítá se do částky 50 000 Kč úhrn všech příspěvků od všech různých zaměstnavatelů za celý rok vůči 1 zaměstnanci, např. pokud jsou souběžně 2 zaměstnavatelé, kteří přispívají na penzijní pojištění, z toho první zaměstnavatel zaplatí zaměstnanci 30 000 Kč a druhý také 30 000 Kč? Částka nad 50 000 Kč vstupuje do příjmu dle § 6 ZDP, který zdaňuje zaměstnavatel ve mzdě zaměstnance? A co když nastoupí nový zaměstnanec (původní zaměstnavatel mu již zaplatil příspěvek na produktech na stáří v úhrnu 40 000 Kč a nový zaměstnavatel bude také přispívat a oba příspěvky překročí v úhrnu za oba zaměstnavatele hranici 50 000 Kč?

Opakování je matka moudrosti – a v případě ročního zúčtování daně to platí dvojnásob. Zaměstnavatel hraje klíčovou roli při správném vypořádání daňových povinností svých zaměstnanců. Každoročně se musí postarat o srážku daně, uplatnění odpočtů ze základu daně, slev na dani a podání vyúčtování správci daně. Tento článek rekapituluje postupy, termíny a nejčastější chyby, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají – aby nám v hektickém začátku roku nic neuniklo.

Zaměstnanec nahlásil, že od září 2024 syn nestuduje. Bohužel se neopravilo v systému, zaměstnanec si nevšiml, že mu neoprávněně uplatňujeme daňové zvýhodnění v 9–12/2024. Přišlo se na to, když v únoru podepisoval nové prohlášení poplatníka na rok 2025, takže až v novém zúčtovacím období. Jak správně nyní opravit? Do uzavřených měsíců již sahat nejde. Vyúčtování daně za rok 2024 jsme ještě nepodali. Máme vypracovat roční zúčtování daně, nebo by měl zaměstnanec podat daňové přiznání? Jak to ale opravíme u nás? 

Má zaměstnanec, který pobírá starobní důchod, po splnění podmínky měsíčního příjmu více než poloviny minimální mzdy nárok na daňový bonus na své dítě? Je rozdíl mezi DPP a pracovní smlouvou?

Jakým způsobem a za jakou dobu zpětně se musí srazit neoprávněně poskytovaná sleva na ZTP/P u zaměstnance v pracovním poměru?

Zaměstnankyně si v dubnu roku 2024 vzala úvěr na koupi bytu, který spolu s ní financovali také rodiče. V katastru nemovitostí byl tedy v květnu proveden zápis vlastnictví bytu 1/2 zaměstnankyně a 1/2 rodiče. Zaměstnankyně se rozhodla byt před nastěhováním zrekonstruovat a tento stav dosud trvá a v bytě dosud nikdo nebydlí a ani tam nemá nikdo z vlastníků trvalé bydliště. Můžu zaměstnankyni v ročním zúčtování za rok 2024 snížit základ daně o částku zaplacených úroků z úvěru? Úvěr byl poskytnut výhradně na koupi bytové jednotky, ze smlouvy o hypotečním úvěru je i zřejmé, že celá částka byla převedena na účet prodávajícího.

Zaměstnanci dokládají smlouvy na produkty na stáří, kde není uvedeno, na jak dlouho je smlouva uzavřena. Tedy si myslíme, že není jak ověřit splnění podmínky 120 + 60. Jak v takovém případě máme postupovat. Stačí, že k dané smlouvě doloží potvrzení o vlastních vkladech nebo příspěvcích, na kterém je uvedeno, že daná smlouva splňuje podmínky zákona o daních z příjmů? Ale co v případě příspěvků zaměstnavatele? Tam jde o příspěvky v průběhu roku. Co znamená v § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů, že produkt je daňově podporovaný, pokud je „sjednáno nebo jinak určeno“? A jestliže přinesl zaměstnanec, že v průběhu roku 2024 převedl svoje penzijní připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, tak toto nové doplňkové spoření se chová jako nová smlouva s podmínkou 120+60 a předchozí doba spoření na penzijním připojištění se do limitu 120 měsíců nepočítá? A toto nové doplňkové PS bude uváděno na Potvrzení o zdanitelných příjmech na řádku 10?

Zaměstnankyně byla od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 v Austrálii, v Čechách měla vše odhlášené. Daně do května si udělala v Austrálii. Od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 byla na úřadu práce, od 1. 7. do 30. 11. 2024 byla zaměstnána u českého zaměstnavatele a od 1. 12. 2024 pracuje u nás (český zaměstnavatel). Mohu jí zpracovat daně u zaměstnavatele, nebo si musí podat daňové přiznání sama

Kolegyně loni dostala darem malý kus pozemku od sousedky, který sousedí s její zahradou. Je to tedy cizí dárce, takže povinnost podat daňové přiznání by měla. Nakonec na to byla upozorněna i finančním úřadem. Oceněný pozemek by se danil podle § 10 ZDP jako ostatní příjem, ale bude muset vůbec podávat daňové přiznání (jiné příjmy, kromě ze zaměstnání už neměla), když pozemek byl oceněn částkou 23 000 Kč? Vztahuje se i na tento případ limit do 50 000 Kč bez zdanění?

Můžeme se zaměstnancem, který nastupuje uprostřed měsíce, podepsat Prohlášení poplatníka daně, ale slevu uplatnit až od dalšího měsíce? Pokud podepíšeme, tak jaký typ daně máme v měsíci nástupu zadat do mzdového systému? Můžeme dát již zálohovou daň (bez uplatnění slevy na poplatníka) nebo v měsíci nástupu musí být daň srážková a až v následujícím měsíci daň zálohová?

Cizinec se svojí manželkou žijí posledních 10 let v České republice. Trvalé bydliště Indie, žijí v ČR v nájmu. V roce 2024 měl dva zaměstnavatele 1-7/2024 a 8-12/2024. Druhý zaměstnavatel mu do Potvrzení o zdanitelných příjmech uvedl na ř. 14. "Úhrn pojistného podle § 38 j odst. 10 zákona, které je povinen platit daňový nerezident ČR" vyčíslenou částku. Předpokládám, že se jedná o daňového rezidenta ČR, jelikož žije dlouhodobě v ČR i se svojí manželkou? Je zapotřebí do daňového přiznání fyzických osob zohledňovat uvedený ř. 14 od zaměstnavatele, nebo se jedná o informativní přehled?

Zaměstnanec je ženatý, s manželkou mají 1 společné dítě (dítě č. 1), na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Nyní chce uplatňovat i 2 děti manželky. Manželka má tyto děti z předchozích vztahů: 1 dítě má soudem svěřené do své péče (dítě č. 2), 2. dítě nemá soudem svěřené do péče, s bývalým partnerem se dohodla ústně na tom, že bude žít s ní. Všichni (3 děti + manželka) žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti. Stačí, když s bývalým partnerem uzavře manželka písemnou dohodu, nebo stačí manželčino čestné prohlášení o tom, že 2. dítě manželky žije ve společné domácnosti s ní nebo vůbec takové dítě bez soudního rozsudku nemůže manžel u zaměstnavatele uplatnit? Případně, zda otec 2. dítěte manželky má doložit od svého zaměstnavatele potvrzení o neuplatnění daňového zvýhodnění?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti. V polovině února 2025 se rozvedl, děti byly svěřeny do společné péče. Děti i nadále budou bydlet u otce, pokud budou chtít, budou u matky (dle dohody). Lze i nadále ponechat otci daňové zvýhodnění na děti, pokud by např. bývalá manželka doložila v únoru 2025 (tedy po rozvodu) „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“? Zákon říká, že nárok na daňové zvýhodnění má poplatník za předpokladu, že se jedná o dítě vyživované tímto poplatníkem + s ním žije v jeho společně hospodařící domácnosti (předpoklad, že děti budou bydlet u otce, matku budou navštěvovat). Společná péče = 2 domácnosti. Lze tedy měsíčně uplatňovat za nějakých podmínek daňové zvýhodnění nebo lze až při ročním zúčtování záloh? A může roční zúčtování záloh s uplatněním daňového zvýhodnění za rok 2025 udělat zaměstnavatel nebo si musí daňové přiznání podat sám zaměstnanec?