Práce přesčas - strana 2

Se zaměstnancem je sepsána písemně "Dohoda o výkonu práce přesčas nad povolený limit nařízeného rozsahu". Není vymezena časově. Platí tato dohoda neomezeně, nebo se musí každý rok sepsat a podepsat znovu?

Vztah k právním předpisům § 78 odst. 1 písm. i), § 93, § 114, § 127 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Související právní předpisy: §...

Zaměstnankyně dostala 3 vytýkací dopisy ve třech týdnech po sobě jdoucích. Pokaždé se jednalo o to, že odmítla jít na dvouhodinový přesčas, který měli zaměstnanci v daném týdnu nařízený. Během jednoho měsíce byla upozorněna na porušení pracovní kázně hned třikrát a jelikož k nápravě nedošlo, bude následovat výpověď dle § 52 písm. g). Je dostačující jako výpovědní důvod uvést neuposlechnutí nadřízeného k nařízené práci přesčas a brání něco zaměstnankyni, aby poté ve výpovědní lhůtě pracovala? Tuto situaci posuzujeme jako soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, nicméně nedalo by se rovnou brát jako závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, u kterého ani není nutné vytýkací dopis?

Zaměstnanec pracuje v noční směně, která má začátek v neděli ve 22:00 hod. a konec v pondělí v 6:00 hod. Tento den je zároveň státním svátkem. Bezprostředně po konci směny koná práci přesčas do 8:00 hod. Pro účely odměňování považujeme celou směnu za "nedělní", tudíž za celou dobu (po odečtení přestávky v práci) přísluší příplatek za práci v sobotu a v neděli a za práci ve svátek. V kolektivní smlouvě je sjednáno: "Den pracovního klidu pro účely odměňování začíná hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první.", tzn. v našich podmínkách v 6:00 hod. Mají být tyto příplatky (za so + ne, svátek) poskytnuty i za 2 hodiny odpracovaného přesčasu?

Ne každá práce, kterou vykoná zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele nad rámec své kratší pracovní doby, je prací přesčas. A ne každá činnost, kterou vykoná nad rámec své kratší pracovní doby, je práce, za kterou mu přísluší mzda nebo plat.

Jsme příspěvková organizace - divadlo. Nyní v době covidové mají někteří zaměstnanci umožněno pracovat z domu. Ovšem nastává problém, jelikož si vykazují přesčasové hodiny, dále práci o víkendu a dokonce i práci v noci. Odpracování těchto hodin je zcela neprůkazné. Práce přesčas nebyla zaměstnavatelem nařízena. Prosím, jak postupovat u zaměstnanců, kteří mají stanovenou pracovní dobu pondělí–pátek od 7:00–15:30 hod.?

Fond pracovní doby zaměstnance je v 1. měsíci i 2. měsíci 160 hodin. První měsíc se dohodne zaměstnanec se zaměstnavatelem, že vykoná práci přesčas 8 hodin, náhradní volno bude čerpáno v druhém měsíci a úhrada za odpracované hodiny bude v měsíci čerpání náhradního volna (tedy v druhém měsíci). Zaměstnanec má měsíční mzdu 20.000 Kč. Počítám, že první měsíc se do výplatnice projeví, že bude odpracovaných hodin 160 a mzda 20.000 Kč. V druhém měsíci si však nejsme jisti, jestli máme počítat způsobem A) mzdu za odpracované hodiny ve výši 152 hodin (152/160x20.000) a 8 placené volno (8xPHV). Nebo metodou B) tento den náhradní volna se do výplatnice projeví, že je to v druhém měsíci mzda za odpracované hodiny a výsledek je tedy 160 hodin mzda za odpracované hodiny (160/160x20.000). V metodě B by se rozcházela docházka s odpracovanými hodinami ve výplatní pásce. Jelikož tato situace nastává poměrně často - jaký způsob výpočtu mzdy ve druhém měsíci je správný?

Nedojde k porušení § 90 zákoníku práce, když zaměstnavatel nařídí zaměstnanci výkon práce přesčas od 18.00 do 06.00 hod. ze 23. 12. na 24. 12., když má zaměstnanec následně v rozvrhu směn sváteční směnu od 06.00 hod., která však v důsledku svátku odpadne? 

Zaměstnanec má stanovenou pracovní dobu od 07:00 - 16:00 hod. PO-PÁ. Zaměstnavatel mu nařídil práci v noci od 04:00 hod., zaměstnanec pracoval jen do 14:00 hod. během své směny. Rozvrh na den má 8 hodin, odpracoval 10 hodin (tj. má 2 hodiny přesčas v daný den). Má zaměstnanec nárok kromě 10% příplatku za práci v noci (2 hodiny) i na 50% přesčasový příplatek za práci v noci nebo jen na 25% příplatek? 

Zaměstnanec se zaměstnavatelem má individuální dohodu, kdy na žádost zaměstnance je mzda dosažená za přesčasové hodiny v měsíci 1 převedena na další období (měsíc 6), kdy místo této práce dostane náhradní volno. Pokud by si náhradní volno celé nevybral, tak zaměstnanci bude vyplacen přesčas. Jenže do tohoto modelu promluvily překážky na straně zaměstnavatele (uzavřené provozovny COVID v měsíci, kdy se mělo čerpat náhradní volno). Činnost podniku byla v období, kdy by si měl brát pracovník náhradní volno za předchozí období, zakázána vládními opatřeními. Mají v tomto případě přednost překážky na straně zaměstnavatele nebo čerpání náhradního volna? Pracovník je doma, a pokud to je z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, tak mu bude muset zaměstnavatel proplatit práci přesčas. Pokud bychom uvažovali, že něco takového nastane další rok v prosinci a zaměstnanci by zbývala základní nevyčerpaná dovolená, měla by přednost tato dovolená nebo překážky na straně zaměstnavatele nebo náhradní volno?

Jsme malé s. r. o. zhruba o 20 zaměstnancích. Od 1/2021 do 4/2021 někteří naši zaměstnaci odpracovali již 230 hodin práci přesčas. Máme sepsanou smlouvu s každým zaměstnancem ze dne 5. 1. 2021, že celkový rozsah práce za 52 týdnů nepřekročí 416 hodin. Dle § 93 odst. 4 ZP je stanoveno, že toto delší období lze vymezit jen v kolektivní smlouvě. V našem s.r.o. však odbory nejsou. Tento velký počet přesčasových hodin od 1/21 do 4/21 vznikl z důvodu toho, že někteří zaměstnanci byli nemocní covid-19. Proto bylo nutné, aby ostatní zaměstnanci pracovali více přesčasových hodin. V rámci celého roku bychom si pohlídáli, aby 416 hodin nebylo překročeno. Nyní nám však při kontrole ÚP bylo vytknuto, že již za 4 měsíce byl překročen limit přesčasových hodin, který je stanoven za 26 týdnů (208 hodin). Můžeme se ještě nějak zákonně bránit?

Jsme společnost s r. o., naši zaměstnanci mají měsíční mzdu. Dle vnitřního předpisu se mzda za svátky, které připadají na pracovní den, nekrátí. Jeden náš zaměstnanec bude vykonávat práci 8 hodin i ve svátek 8. 5. - v sobotu. Jeho měsíční hrubá mzda je 40 000 Kč. Na jakou výši mzdy a příplatky bude mít tento zaměstnanec nárok v případě, že: a) bude čerpat náhradní volno 8 hod. dne 10. 5. 2021 - bude mít skutečně odpracováno 168 h. Dostane v tomto případě pouze příplatek za sobotu, tj. ve výši 10 % průměrného výdělku za 8 hodin + plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) nebo ještě 100% příplatek za 8 hod. svátku 8. 5. 2021? b) nebude čerpat náhradní volno, jeho odpracovaná doba by činila 168 hod. + 8 hod. svátek, tj. celkem 176 hodin. Je rozdíl, jestli v tomto případě jsou zaměstnanci odměňování mzdou, nebo platem?   Nemůžeme se shodnout. Jedná skupina tvrdí, že má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. 100 % (8 hod sv.) + přípl.10 % (8 hod.- so) + náhradní volno (8 hod.) Dle názoru druhé skupiny má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. so (8hod.) + 100% přípl. za svátek (8 hod.) n e b o náhradní volno místo příplatku 100 % za 8 hodin svátku (8.5).    Doplnění otázky: Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednanou měsíční mzdu, jeho pracovní úvazek je stanoven na 8 hod. denně (40 hod. týdně). Vnitřní předpis firmy stanovuje týdenní pracovní dobu: pondělí až pátek, je upřednostňováno čerpání náhradního volna místo příplatku. Zatím jsme řešili pouze práci např. v sobotu těmito způsoby:  Zaměstnanec pracoval výjimečně např. po – so 6 x 8 hodin, následující pondělí si vybral 8 hod. náhradního volna. Pokud by sobota nebyla zároveň svátkem, dostal by např. v případě, že by se jednalo o měsíc květen zaplaceno 168 hodin : např. so 15. 5. – odpracováno 8 hod., pondělí 17. 5. – neplacené NV. V tomto případě by měl odpracováno 168 hodin, dostal by plnou měsíční mzdu + příplatek ve výši 10 % prům. výdělku za hodiny odpracované v so (15. 5.)   Brali jsme to tak, že místo příplatku za práci přesčas čerpal NV, což ale nevíme, jestli je správně. Protože ale z hlediska přesčasů je sledována týdenní pracovní doba a NV je čerpáno až v příštím týdnu, zvolili jsme postup b):  Zaměstnanec v týdnu, ve kterém víme, že bude pracovat v sobotu, nejde do práce už např. ve čtvrtek 13. 5., v tomto týdnů odpracuje tehdy skutečně 40 hodin, včetně so 15. 5. Za měsíc květen dostane plnou mzdu + příplatek 10 % za 8 hod. odpracovaných v sobotu.   Nevíme ani v tomto případě, jestli to řešit nějakým vnitřním předpisem, nebo jakým způsobem, jelikož náhradní volno si nemůže brát už dopředu (13. 5. 2021), když práci bude konat až v sobotu 15. 5. 2021.   Teď, v našem případě, že se jedná o sobotu 8. 5. 2021, která je navíc svátkem, už vůbec nevíme, jak to řešit. Nechceme každopádně zaměstnance poškodit po finanční stránce.   Jinak podotýkám, že je u nás kladen důraz na to, aby zaměstnanci nepracovali přesčas, ale za dny odpracované např. o víkendu jim bylo poskytováno náhradní volno. Byla bych Vám vděčna za konkrétní radu, jak postupovat v tomto případě, abychom zaměstnance neošidili a jak do budoucna, co nejsnadněji vyřešit situaci s případnou práci o víkendu tak, aby se nejednalo o práci přesčas.

Pokud zaměstnanec vykoná pro zaměstnavatele odměňujícího mzdou práci přesčas, přísluší mu za ni dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, popř. po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno v rozsahu konané práce přesčas namísto tohoto příplatku. Není ale vyloučeno, že se zaměstnanci za práci přesčas ničeho nedostane, protože jeho mzda je dle ustanovení § 114 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů sjednána již s přihlédnutím k takové práci.

Zaměstnanec má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná práci přesčas. Hodiny chce však převést do dalšího měsíce, kdy si je vybere formou náhradního volna. Tím mu bude proplacena mzda za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky - náleží mu příplatek v měsíci, ve kterém hodiny skutečně odpracoval? Příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v sobotu a neděli, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu? Nebo tím, že se hodiny převádí se tyto příplatky neposkytují?

Prací přesčas je dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vykonávaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Práci přesčas lze konat jen výjimečně. Nařízená práce přesčas, ke které musí mít zaměstnavatel vždy vážné provozní důvody, nesmí přesáhnout 8 hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok. Celkem pak dle § 93 odst. 4 ZP práce přesčas (nařízená + dohodnutá) nesmí činit více než 8 hodin za týden v průměru za vyrovnávací období (26 / 52 týdnů). Zvláštní pravidla platí pro některé skupiny zaměstnanců (např. těhotné, mladiství), a dále v případě kratší pracovní doby, pružné pracovní doby a konta pracovní doby.

1, Je třeba souhlas zaměstnance s konáním práce přesčas do limitu 150 hodin ročně? Pokud ano, v jaké formě - součást pracovní smlouvy apod. 2. Zaměstnanec odpracuje podle plánovaných směn rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu v rozsahu 40 hodin po-pá; sobota je nad rámec jeho úvazku. Lze přesčasovými hodinami zaměstnanců do limitu 150 hodin ročně takto řešit práci v sobotu? Zaměstnanec s prací nad rámec jeho stanovené týdenní doby v sobotou souhlasí. Je třeba jeho písemný souhlas?

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

Máme vnitřním předpisem určeno, že zaměstnanci, kteří jsou zařazeni v dělnických profesích, mají pracovní dobu 37,5 hod. týdně. Předpokládám, že to není problém, zaměstnavatel může takto stanovit okruh zaměstnanců, u kterých bude pracovní doba 37,5 hod. týdně. TH pracovníci mají 40 hodin týdně. Pokud tedy dělník odpracuje např. 39 hodin, tak 1,5 bude jeho přesčas? A u TH pracovníka by to bylo až nad rámec jeho stanovené pracovní doby, tedy až na 40 hodin týdně?  Doplňující dotaz: Nelze tedy stanovit zkrácenou pracovní dobu 37,5 hod týdně bez snížení mzdy jen pro určitý okruh zaměstnanců, pro určitý druh práce, funkci s jiným rozvržením pracovních dnů v týdnu? Ostatní mají klasický rozvrh 5 dnů v týdnu - tam by bylo 40 hod týdně, ale pro zkrácenou pracovní dobu by se jednalo o zaměstnance, kteří by měli rozvrženou pracovní dobu na 4 dny v týdnu. 

Pokud na konci tříměsíčního vyrovnávacího období při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nebo kontu pracovní doby vychází přesčas, jakým způsobem ho proplatím? Resp. z jaké mzdy počítám - ze mzdy posledního měsíce nebo ze mzdy za celé vyrovnávací období? Znáte event. nějaký software, který tohle umí řešit? 

Zaměstnanec je odměňován platem. V měsíci odpracoval 57,25 hodin přesčas včetně dvou svátků - 2x12 hodin, za svátky si vybral náhradní volno v rozsahu 24 hodin ještě v tomtéž měsíci. Do přesčasu se mu tedy započítává už jenom 33,25 hodin?