Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru - strana 4

Zaměstnankyně dostala lékařský posudek od závodního lékaře - "Pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce nelze vyloučit profesní souvislost s kožními problémy." Zaměstnankyně se na základě tohoto posudku rozhodla ukončit pracovní poměr. Jaké povinnosti jsou na straně zaměstnavatele? Náleží zaměstnankyni odstupné?

Pokud přijmeme do pracovního poměru nového zaměstnance, který z jakéhokoliv důvodu nedodá zápočtový list, hrozí naší firmě nějaký postih?

V případě dohody o provedení práce, výdělek do 10 000 Kč/měsíčně - musí zaměstnavatel vystavovat zápočtový list i ELDP ? Jak je to s navazující stejnou dohodou v dalším kalendářním roce, musí vystavit za každý kalendářní rok zápočtový list? Kam jej má zaměstnanec potom odevzdat, v případech, že je buď OSVČ, nebo nezaměstnaný a je nebo není evidovaný na ÚP?

Není až tak důležité, že v předmětném soudním sporu se Nejvyšší soud zabýval právem zaměstnance na odstupné, s nímž dnešní právní úprava obsažená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, už nepočítá. Do 31. 12. 2011 platilo dle ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce, že mj. zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr dle ustanovení § 56 zákoníku práce, přísluší odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného (měsíčního) výdělku. Nyní zaměstnanci v takovém případě náleží dle ustanovení § 56 odst. 2 zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného (měsíčního) výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Důležitější je výklad toho, kdy je odstupné splatné a jak z tohoto hlediska posoudit ustanovení § 67 odst. 4 zákoníku práce, že odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.