Povinnosti zaměstnance - strana 2

Nejsou tomu ani dva měsíce, co bylo na stránkách tohoto časopisu pojednáno o rozhodnutí Nejvyššího soudu týkajícím se zpřísněné odpovědnosti zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených mu k vyúčtování ve smyslu ustanovení § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V něm se dovolací soud zabýval konkrétně otázkou, zdali je pro vznik takové odpovědnosti zaměstnance za schodek nezbytné, aby hodnoty jemu svěřené byly ve vlastnictví zaměstnavatele, se kterým uzavřel za tímto účelem dohodu o odpovědnosti.

Má-li zaměstnanec odpovídat za schodek na hodnotách svěřených mu zaměstnavatelem k vyúčtování, musí s ním o tom zaměstnavatel uzavřít písemnou dohodu. Taková dohoda smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne věku 18 let. Lze ji ale uzavřít ještě před vznikem pracovního poměru, ke kterému se vztahuje?

Judikátů Nejvyššího soudu týkajících se zpřísněné odpovědnosti zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených mu k vyúčtování ve smyslu ustanovení § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je poměrně dost. Méně už je judikátů, které se zabývají otázkou odpovědnosti zaměstnance za schodek, jestliže hodnoty mu svěřené nejsou ve vlastnictví zaměstnavatele.

Pokud zaměstnanec není přítomen v práci v pracovní době a jeho nepřítomnost není způsobena některým ze zákonem předpokládaných omluvitelných důvodů, jedná se o neomluvenou absenci zaměstnance. Neomluvenou absenci lze považovat za závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (podle dřívějšího zákoníku práce - „pracovní kázně“).

Dle ustanovení § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud jde o rozsah náhrady škody způsobené zaměstnancem v režimu obecné odpovědnosti, vyplývá z ustanovení § 257 odst. 1 až 3 zákoníku práce, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

Při rozhodováni o nároku poškozeného na náhradu škody v adhezním řízení je soud povinen mj. určit, jakým hmotněprávním předpisem se uplatněný nárok řídí, a tento předpis náležitě aplikovat.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – III. část 26. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH Na základě...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24. 10. 2015 ve Tvrzi Holešice – IV. část 17. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH VĚCÍ Jedním z...

Zaměstnanec požádal o změnu pracovní doby od 8:00 do 14:30 hod. v loňském roce. Tato změna mu byla schválena. Dnes ovšem nastoupil bez oznámení v 6:00 hod. Zaměstnavateli předem nic neoznámil. Zaměstnanec jen dnes sdělil, že bude pracovat do 12:30 hod. Jakým způsobem se může zaměstnavatel bránit? Dá se to posuzovat jako porušení pracovní doby? Může zaměstnavatel v tomto případě trvat na dodržení pracovní doby do 14:30 (běžná doba ostatních zaměstnanců - jednosměnný provoz)?