Daň z příjmů FO - strana 10

Pozdě jsem podala daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako OSVČ. Měla jsem základ daně 103 tis. kč, daň mi po odečtu slevy na poplatníka tedy nevyšla a na mé 3 děti mi vyšel daňový bonus 58 812,--Kč. Daňový bonus mi FU vrátil, ale následně mi doměřil 0,05% pokuty z částky daňového bonusu 58 812,--Kč. Myslím, že mi to doměřili neoprávněně, z daňového bonusu nelze vyměřit pokutu, nebo snad ano?

V naší společnosti máme sociální fond, ze kterého bychom chtěli poskytnout dar (batoh) za výhru v soutěži o nejhezčí fotografii. Je možné toto nepeněžní plnění z tohoto fondu poskytnou a pokud hodnota daru bude do 2000 Kč je osvobozena u zaměstnance dle § 6 zákona o daních z příjmů od daně? 

Pojištěnci narozenému dne 19.11.1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19.5.2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19.11.2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1.5.2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna, apod.). Bude mu období 19.11.2021 - 30.4.2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona 155/1995 Sb.? A nebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení "a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod..." myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a ZDP a zvýšení za toto období náležet nebude?

Zaměstnanec pracující na DPČ 2 dny v týdnu po 5 hodinách. Je možné zaměstnanci poskytnout stravenkový paušál a příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Na dani z příjmu fyzických osob ve většině členských zemí odvedou zaměstnanci nejvyšší „daňovou“ částku ze své mzdy. Jak vysoké je zdanění v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD? Jak se liší efektivní sazba daně z příjmu u podprůměrných, průměrných a nadprůměrných mezd?

V březnu 2021 zemřel podnikatel, OSVČ, který měl v obchodním majetku dům. Dědicem je manželka, která by chtěla dům prodat. Zemřelý manžel vlastnil dům od roku 2014. Bude případný prodej osvobozen? Přihlíží se k tomu, že dům byl v obchodním majetku manžela? Platí zde 5letá nebo 10letá lhůta vlastnictví zůstavitele?

Zaměstnáváme i zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek. Je v tomto případě možné poskytnout stejný příspěvek (stravenkový paušál) jako při plném pracovním úvazku? Jak dlouhá musí být směna pro poskytnutí příspěvku (stravenkového paušálu)? Je možné poskytnout zaměstnanci příspěvek (stravenkový paušál do výše 75,60 Kč) osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti i v případě, že odpracuje pouze část stanovené směny, ať už z důvodů pružné pracovní doby, čerpání půl dne dovolené, návštěvy lékaře, nástupu na nemocenskou v průběhu směny apod.? Ve vazbě na tyto případy se setkáváme s rozdílnými názory. 

Vlastníme od roku 2017 byt. V roce 2021 jsme koupili pozemek, získali hypotéku a stavímí rodinný dům. Příští rok chceme byt prodat. Protože došlo k velkému nárustu cen materiálů, nepostačí nám k dostavbě hypotéka, ale chceme peníze z prodeje bytu použít na dofinancování nové bytové potřeby. Vztahuje se na nás § 4 odst. 1 a § 4b odst.1 písm. a) o osvobození příjmu z prodeje bytu? Bydliště máme delší než 2 roky, ale jak prokážeme FÚ, že jsme peníze použili na novou bytovou potřebu? Třeba ani nebude nutné použít celou částku, jak se zdaní v tomto případě?

Pokud jako fyzická osoba prodám současný svůj byt v osobním vlastnictví (zakoupený v 2020), ale následně koupím byt jiný, který budu pronajímat (nebudu mít v novém bytě trvalé bydliště), platí osvobození příjmu z prodeje původního bytu dle § 4 písm. b) zákona o daních z příjmů? 

V době "post covidu" si "administrativní" pracovníci, kteří mohou plnohodnotně vykonávat práci z vlastního bydliště přes NTB a telefon (účetní, operátorka zákaznické linky, obchodník nákupčí), prosadili po dohodě se zaměstnavatelem, že mohou vykonávat část práce z domu a na pracoviště jezdí podle potřeby především na úkoly, kde potřebují fyzický kontakt s pracovištěm nebo zákazníky. V pracovních smlouvách mají dvě místa výkonu práce (svoje bydliště) a provozovnu firmy. Pro účely cestovních náhrad mají sjednané pravidelné pracoviště většinou místo svého bydliště. Mezi těmito místy různě pendlují dle aktuální potřeby a v jeden den tedy mohou část dne odpracovat doma a pak jedou na schůzku do provozovny a svoji pracovní směnu ukončí doma. Zaměstnavatel je k tomuto přístupy vstřícný, ušetřilo mu to kancelářské prostory, láká na tento styl práce víc potencionálních uchazečů a zaměstnanci se celkově cítí lépe a vnímají to jako velký benefit. Pokud zaměstnanec takto jezdí firemním vozem mezi těmito 2 místy výkonu práce - jedná se o firemní cestu (nikoliv soukromou), která se počítá do odpracovaných hodin zaměstnance? Podle mého názoru - je to firemní cesta. Pokud nějaký zaměstnanec využívá pro tyto cesty svoje soukromé vozidlo nebo autobusovou dopravu, tak mu firma musí hradit mezi těmito cesty cestovní náhrady? Podle mého také názoru ano - musí.

Jednatel má uzavřenou se společností s. r. o. smlouvu o výkonu funkce jednatele ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nepodepsal prohlášení. Podléhá odměna srážkové dani? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Fyzická osoba má pouze české občanství a žije většinu roku v České republice, koupila dům v Itálii, který bude využívat jednak pro sebe a jedna ho bude pronajímat turistům. Tato fyzická osoba v České republice podniká jako OSVČ, v Itálii žádné aktivity nemá, pouze pronajímá tento byt. V Itálii žádné povolení k podnikání nemá. Kde bude danit příjmy z pronájmu - v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob v České republice nebo je bude zdaňovat v Itálii? Pokud bude zdaňovat v České republice může příjmy z pronájmu bytu v Itálii zdaňovat v § 9 ZDP - Příjmy z pronájmu nebo musí v § 7 ZDP - Příjmy z podnikání? 

Daruji dceři darovací smlouvou pozemek (cena dle cenové mapy města je cca 20 mil. CZK). Musí dcera podat oznámení o osvobozených příjmech FÚ, i když je smlouva dostupná na KÚ?

Fyzická osoba (občan) postižená tornádem na jižní Moravě dostala dotace od různých nadací. Za tyto peníze bude opravovat tornádem zničený dům. Podléhá tato dotace dani z příjmu FO? Pokud je tato dotace osvobozená od daně z příjmů, je zapotřebí doložit doklady za opravy?

Jednatel má se společností, v níž je jednatelem, uzavřenu pracovní smlouvu na výkon práce ředitele a za tuto práci dostává mzdu. Smlouvu o výkonu funkce jednatele uzavřenou nemá. Jaké mu hrozí postihy? Má to na společnost nějaké daňové dopady?  

Zaměstnavatel chce poskytovat benefit - příspěvek na dopravu. Je rozdíl v tom, když zaměstnanec dostane celkovou částku např. 500 Kč nebo podle vzdálenosti dopravy např. 10 Kč /km? Co plyne za povinnost zaměstnavateli a zaměstnanci - bude z tohoto benefitu zaměstnanec odvádět sociální pojištění, zdravotní pojištění a bude se to danit na obou stranách?

Fyzická osoba-nepodnikatel, český daňový rezident má příjmy z Chorvatska. Jednak příjem z pronájmu nemovitosti v Chorvatsku, jednak příjem z prodeje nemovitosti v Chorvatsku. Chápu správně, že v rámci českého daňového přiznání se příjem z prodeje nemovitosti (nesplňující podmínky pro osvobození) uvede jako příjem podle § 10 a uplatní se jako výdaj pořizovací cena této nemovitosti? Dále je možné započítat daň zaplacenou v Chorvatsku? Příjmy z pronájmu realizované v Chorvatsku se pak zdaní podle § 9, kdy k příjmům lze uplatnit i výdaje (tzn. vč. odpisu dle českého zákona o DP) a dále pak lze započítat daň zaplacenou v Chorvatku? Stačí, aby daň v Chorvatsku byla uhrazena do dne podání českého daňového přiznání - aby bylo možné ji započítat? Je nutné si vyžádat potvrzení tamního správce daně k prokázání zaplacení chorvatské daně? 

Zapůjčil jsem dceři 10 mil. Kč (smlouvou o zápůjčce) na nákup bytu. Dle § 3 odst. 4 ZDP úvěry a zápůjčky nejsou předmětem daně. Oznámení o osvobozených příjmech se na úvěry a zápůjčky nevztahuje. Nemusí proto dcera hlásit tuto zápůjčku na koupi bytu správci daně?

Syn s dcerou zdědil po otci nemovitost. V rámci vypořádání dědictví byl synovi jeho podíl na nemovitosti vyplacen sestrou v penězích. Je příjem získaný vypořádáním od daně osvobozen? Zůstavitel vlastnil nemovitost 3 roky, zemřel v roce 2021. Je tento příjem z vypořádání brán jako příjem z dědictví, který je osvobozen dle § 4a písm. a) ZDP? Nebo lze osvobodit tento příjem jako dar od sestry dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP? Jestliže by mělo dojít k dodanění v § 10 ZDP, což se mi zdá dost nepravděpodobné, jaká by byla stanovena nabývací cena?

Český rezident zdědil po rodičích na Slovensku nemovitost. V rámci vypořádání dědictví mu byl jeho podíl na nemovitosti vyplacen sestrou v penězích. Je příjem získaný vypořádáním v SK od daně osvobozen?