Výkladová stanoviska Kolegia expertů Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, které se uskutečnilo v listopadu 2024 v Kolíně. Členové Kolegia přijalo celkem 20 stanovisek, v této části přinášíme třinácté až dvacáté z nich.
13. Úkolová mzda
- Jak odměňovat zaměstnance s úkolovou (ne provizní) mzdou za dobu, kdy fakticky nekonají práci, ale zákoník práce ji označuje výslovně za výkon práce s právem zaměstnance na mzdu, např. v ustanovení § 230 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), při účasti na školení, jiných formách přípravy nebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace?
- Lze sjednat nebo stanovit kombinaci úkolové mzdy a hodinové mzdy
s tím, že úkolová mzda bude zaměstnanci náležet za faktické plnění úkolů a pro jiné doby (např. právě při prohlubování kvalifikace) bude zaměstnanec odměňován hodinovou mzdou?
JUDr.
Jan
Vácha
Ph.D.
JUDr.
Petr
Bukovjan
JUDr. Bc.
Michal
Peškar
Stanovisko
*
Je nabíledni, že rovněž zaměstnanci odměňovanému úkolovou mzdou se musí za dobu prohlubování kvalifikace dostat mzdy. Protože při této formě mzdy nelze její výši vyčíslit (v době prohlubování kvalifikace neplní zaměstnanec úkoly, na které je mzda z povahy věci navázána),
musí zaměstnavatel při absenci právní úpravy zvolit za tímto účelem řešení, které bude spravedlivé a nebude zaměstnance nepřiměřeně zvýhodňovat ani poškozovat
.*
Podle názoru Kolegia je takovým řešením postup, kdy
zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za uvedenou dobu mzdu odpovídající tomu, co by se jinak dostalo zaměstnanci na náhradě mzdy ve výši průměrného výdělku
. Jistou obdobu lze spatřovat např. v ustanovení § 210 ZP, dle kterého doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí.
Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla
(což je typicky případ úkolové mzdy),
přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku
. Rozdíl bude jen v tom, že částku odpovídající náhradě mzdy vykáže zaměstnavatel zaměstnanci jako mzdu, protože za výkon práce v podobě prohlubování kvalifikace nemůže ani jinak.*
Výše popsanému problému může zaměstnavatel legálně předejít i tím, že