Nejvyšší soud vydal pro praxi velice důležitý rozsudek, v kterém vysvětlil základní principy povinnosti zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na pracovišti zaměstnavatele. Zdůraznil, že zákonná povinnost zaměstnavatele obsažená v § 101 odst. 5 ZP se nevztahuje pouze na zaměstnance či zaměstnance dodavatelů či jiných smluvních partnerů, ale i třeba na OSVČ plnící subdodávku či jiné fyzické osoby.
Nejvyšší soud rozšiřuje odpovědnost za bezpečnost práce
JUDr.
Eva
Dandová
Skutkové okolnosti případu
Hlavním důvodem sporu byla náhrada majetkové a nemajetkové újmy z titulu úrazu žalovaného, jenž utrpěl zásahem elektrickým proudem do hlavy a následným pádem ze žebříku, který vedl k doživotním následkům v jeho pracovním i osobním životě.
Žalobce – osoba samostatně výdělečně činná – uzavřel se společností XY s. r. o. rámcovou smlouvu o poskytování úklidových služeb. Následně na základě dílčí smlouvy ze dne 10. 4. 2018 byl prováděn u žalovaného v trafostanici XY úklid, kdy žalovaný sjednal na dílčí část úklidu (mytí oken) subdodavatelské plnění s žalobcem. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalobce byl zkušeným úklidovým pracovn