Otázky a odpovědi - strana 3

Chtěli bychom přejít na stravenkový paušál. Zatímco u zaměstnanců s 8hod. prac. dobou není problém s osvobozením od daně a pojistného do limitu 75,60 Kč, tak u našich zaměstnanců, kteří mají nerovnoměrné rozvržení prac. doby a délku směny 11 hodin, jsme na pochybách, zda bychom museli částku nad tento limit danit a odvádět pojistné (za zaměstnance). V pokynu MF č. D-300 k § 24 bod 19 se píše, že „...Bude-li při nerovnoměrném rozvržení prac. doby směna delší než 11 h, považuje se za daňový výdaj příspěvek na další jedno jídlo..." Lze toto ustanovení vztáhnout i na nový stravenkový paušál? 

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

V naší společnosti pracují zaměstnanci ve dvanáctihodinových směnách. Do konce roku 2020 jim byl zaměstnavatelem přiznáván nárok na dvě stravenky (příspěvek na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů) na jednu odpracovanou směnu. Od ledna 2021 naše společnost začala zaměstnancům poskytovat příspěvek na stravování ("stravovací paušál") ve výši 70 Kč na odpracovanou směnu. Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů je na straně zaměstnavatele daňově uznatelným příspěvek na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny bude delší než 11 hodin. Zaměstnancům na dvanáctihodinové směně je tedy poskytován příspěvek na stravování v dvojnásobné výši, v částce 140 Kč za odpracovanou směnu. Bude tento příspěvek podléhat dani a dalším odvodům na straně zaměstnance?  

Jednatel a zároveň společník firmy má smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 16 000 Kč. Práce jednatele je pro tuto osobu hlavní náplň práce. Tzn. odpracuje ve všední den víc než 3 hodiny (mnohdy i o víkendu). Celé roky dostával stravenky za každý všední den - tedy cca 21 stravenek měsíčně. Nyní chce využít stravenkového paušálu pro administrativní úsporu. Na přednášce jsem však zaslechl názor, že se u jednatelům stravenkový paušál nedoporučuje, protože nemají poměr podle ZP a nemají směny. Podle mého názoru by to mělo být obdobné jako u stravenek a ve smlouvě se může u tyto zaměstnanecké benefity jednatel „přihlásit“". Je možné uplatňovat stravenkový paušál u jednatelů a na jaké podmínky ve smlouvě apod. je potřeba pamatovat, aby to bylo obhajovatelné při případné kontrole FÚ?

V případě, že zaměstnavatel poskytuje stravenkový paušál v maximální daňově uznatelné výši 75,60 Kč za odpracovanou směnu, je správné, že tuto výši poskytne i zaměstnancům pracujících v 12hodinových směnách? Délky směn se v naší organizaci pohybují u částečných úvazků od 3 hodin do 8,5 hodin. Základní je 7,5 hodin. Neradi bychom tuto skupinu zaměstnanců poškodili. 

Je peněžitý příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál) zavedený od roku 2021 předmětem soudního výkonu rozhodnutí či exekuce? Pokud se do čistého příjmu pro srážky ze mzdy nepočítá, lze ho postihnout exekučním příkazem na jinou peněžitou pohledávku (§ 313 OSŘ)? Pokud má zaměstnanec insolvenci a soud rozhodne, že se insolvenčnímu správci má odesílat celá mzda zaměstnance, má se zasílat i tento peněžitý příspěvek na stravování? Pokud ano, jak s ním insolvenční správce naloží? Lze stravenkový paušál postihnout exekučním příkazem na jinou peněžitou pohledávku (§ 313 OSŘ)? Pokud má zaměstnanec insolvenci a soud rozhodne, že se insolvenčnímu správci má odesílat celá mzda zaměstnance, má se zasílat i tento peněžitý příspěvek na stravování? Pokud ano, jak s ním insolvenční správce naloží?

Náš zaměstnanec pracuje ve dvousměnném režimu. Jeho pracovní doba je následující pohotovost 17-21 hod., práce 21-6 hod. Kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám byl v práci od 17-6 hod. S posypovým vozem byl mimo pracoviště 17,30-23,30, poté byla pohotovost na pracovišti. Druhý zaměstnanec měl pracovní dobu 7-17, ale kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám pracoval 7-17. Mimo pracoviště byl 8-15,30, poté pohotovost na pracovišti. Další zaměstnanec má pracovní dobu 5-17 a odebírá oběd a zároveň stravenkový paušál. Bude se mu tento dodaňovat? Náleží řidičům za tyto směny stravné i stravenkový paušál? Pokud ano, bude se stravenkový paušál danit? 

Stanovisko dle našeho řeší i pracovně právní pojmy i daňový problém dle ZDP. V médiích se objevil článek, že daňově osvobozený stravenkový paušál dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP lze poskytnout pouze zaměstnancům s 8hodinovými pracovními směnami. Je nám jasné, že jde o nenárokovou složku a pokud nebudou splněny podmínky dle ZDP, stravenkový paušál zaměstnavatel může poskytnout kdykoli pouze s tím rozdílem, že nebude daňově osvobozen. Neřešíme teď daňovou uznatelnost příspěvku u zaměstnavatele. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP říká, že od daně je osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. ZDP mluví o příspěvku za jednu směnu. Zákoník práce však definuje směnu v § 78 odst. 1 písm. c) jako část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat, ale nemluví se zde o konkrétní délce směny ani o směně v rámci stanovené týdenní pracovní doby. 1. Lze poskytnout daňově osvobozený stravenkový paušál za každou odpracovanou směnu i zaměstnanci s kratší pracovní dobou, pokud jsou jeho směny kratší než 8 hodin? 2. Lze poskytnout daňově osvobozený stravenkový paušál i za takovou směnu, kdy zaměstnanec část směny odpracuje a na zbývající část směny má plánovánu například dovolenou či jinou absenci?

V zákoně o daních z příjmů je uvedena podmínka uznatelnosti příspěvku na stravování do nákladů zaměstnavatele: přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny alespoň 3 hodiny. Chápeme to dobře, že v případě DPP, kdy předem nestanovujeme rozvrh - směnu (zaměstnanec pracuje různou dobu dle potřeb zaměstnavatele) by nebyl poskytnutý příspěvek na stravování (stravenka nebo stravenkový paušál) daňově uznatelný u zaměstnavatele, i kdyby zaměstnanec na DPP odpracoval v daný den více než 3 hodiny? 

Pokud si někdo vydělá u jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč na dohodu o provedení práce a zároveň obdrží za odpracované dny stravenkový paušál (8x 75,6 Kč), což znamená, že celkově obdrží od zaměstanvatele 10 604,8 Kč, stále z celé částky nebude platit sociální ani zdravotní pojištění?

Je možné v jednom měsíci kombinovat stravenkový paušál a příspěvek na oběd v podnikové jídelně? Příklad: zaměstnanec odpracuje za měsíc 20 směn - 12x půjde na oběd v podnikové jídelně - tento oběd je dotovaný, nehradí jeho plnou cenu. Za zbytek směn mu bude poskytnut stravenkový paušál.

Lze kombinovat v jednom měsíci u jednoho zaměstnance poskytnutí stravenky a stravenkového paušálu? Jedná se mi zejména o situaci, kdy se bude přecházet na stravenkový paušál, zda můžu rozdat stravenky a zbytek dnů pokrýt stravenkovým paušálem.

Pokud bude zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytovat vyšší stravenkový paušál, a tento nadlimitní příspěvek na stravování by hradil ze zisku, podléhá i tak odvodům na pojistné a zdanění u zaměstnanců? 

Právě jsem se dočetl, že daňový režim stravenek a stravenkového paušálu je shodný, se chci ujistit, že tento názor je chybný a v daňovém režimu je velký rozdíl. Pokud by firma poskytovala v roce 2021 plně hrazené stravenky ve výši například 150 Kč pak je tato částka u zaměstnance odvozena od daně z příjmů, zdravotního i sociálního pojištění. U zaměstnavatele bude částka 75,60 Kč daňově uznatelným nákladem a zbytek 74,40 Kč bude nedaňovým nákladem zaměstnavatele. Pokud bude firma poskytovat stravenkový paušál 150 Kč, pak je u zaměstavatele celá tato částka daňově uznatelným nákladem ale u zaměstnance bude částka nad 75,60 Kč (v našem případě 74,40 Kč) u zaměstnance předmětem daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění. Je můj názor správný? 

Zaměstnanec má sjednány dva pracovní poměry. Jeden na 8 hodin denně/5 dnů v týdnu a druhý na 5 hodin denně/5dnů v týdnu. Z obou se odvádí sociální i zdravotní pojištění. Prosím o odpověď, zda má zaměstnanec nárok z každého pracovního poměru na stravenkový paušál. 

Prosím o potvrzení správnosti postupu účtování stravenkového paušálu. Společnost v roce 2020 vyplácena zaměstnancům stravenky v hodnotě 100 Kč, účtovala interním dokladem 55 Kč MD 527/D 213 daňově a 45 Kč MD 331/D 213 nedaňově za stavenku s tím, že 45 Kč si hradil zaměstnanec a tato částka mu byla odečtena z čisté mzdy. Pokud bude společnost v roce 2021 používat stravenkový paušál a chce zachovat stejnou hodnotu 100 Kč stravenky z roku 2020 pro zaměstnance, znamená to, že do mzdy bude za každý odpracovaný den přičtena hodnota 55 Kč, která bude zaměstnanci vyplacena v plné výši, účtováno bude MD 527/D 213. Toť vše. S tím, že pokud jsem správně pochopila, tak hodnotu stravného za každý odpracovaný den je možné zvýšit až na 72 Kč, pokud bude chtít firma zachovat daňovou uznatelnost nákladu?

Firma za rok 2020 dávala zaměstnancům papírové stravenky, od roku 2021 se rozhodla pro stravenkový paušál. Mzda za prosinec 2020, která bude vyplácená 15. 1. může již tento paušál obsahovat nebo se mají ještě uplatnit papírové stravenky, aby to bylo za celý rok stejné, nebo je to jedno? Prosím ještě o účetní osnovu, jak paušál účtovat.

Pokud bude zaměstnavatel využívat stravenkový paušál, tak na něj má zaměstnanec nárok za každou odpracovanou směnu? Jeden zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na 3 hodiny denně. Je možné i u tohoto zaměstnance uplatnit stravenkový paušál? Jeden týden pracuje od 9.00 do 12.00 hod. a další týden od 14.00 do 17.00 hod. Pokud by neměl na stravenkový paušál nárok, kolik by musela trvat směna? 

Lze v rámci jedné firmy kombinovat pro některé zaměstnance stravenky, pro některé závodní stravování a nově zavedený stravenkový paušál?