Otázky a odpovědi
Počet vyhledaných dokumentů: 144
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 144
Řadit podle:
Zaměstnanec byl 5 kalendářních dní v pracovní neschopnosti. Jednalo se o nepracovní úraz. Zaměstnanec vyplnil u zaměstnavatele „Záznam o úrazu“. Úraz vznikl následkem jeho opilosti, byl vyšetřován Policií ČR. V tomto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, ale jen ve výši 50 %, nebo může zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy v plné výši?
Jak je v zákoníku práce řešeno ošetření u lékaře / návštěva lékaře u zaměstnance? Kdy a za jakých podmínek má prosím zaměstnanec nárok na placené volno? Dočetla jsem se, že zaměstnanec chodí k lékaři mimo pracovní dobu a pouze v případech, kdy to není možné, má nárok na placené pracovní volno po dobu nezbytně nutnou. Dále, že další podmínkou je, že zdravotnické zařízení, které zaměstnanec navštěvuje, musí být ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, u které je zaměstnanec registrován. Dále, že dle § 206 zákoníku práce je nutné zaměstnavatele včas informovat o plánované návštěvě lékaře, včetně zdůvodnění, proč se vyšetření nemůže uskutečnit mimo pracovní dobu.
Zaměstnanec s úkolovou mzdou (pracovní úvazek po–pá, 40/týden) pracuje ve svátek, který připadne na jeho obvyklý pracovní den, nechce vybírat náhradní volno. Odpracuje a) více než 8 hodin, b) méně než 8 hodin.
Dále zaměstnanec s úkolovou mzdou pracuje ve svátek, který připadl na sobotu, která není jeho obvyklým pracovním dnem, odpracuje za 1) 4 hodiny, za 2) 9 hodin.
Jak tyto zaměstnance zaplatím?
Zaměstnankyně dochází na reprodukční kliniku, letos v březnu jí bylo 40 let. Domnívám se správně, že jí již nenáleží náhrada mzdy za tuto překážku, když pojišťovna hradí umělé oplodnění ženám do 40 let?
Podle § 271m zákoníku práce se při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Pokud tedy k úrazu došlo např. 11. 11. 2024, je tím ročním rozhodným obdobím myšleno období 01/2023-12/2023?
Zaměstnanec změnil v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání. Původní i nový zaměstnavatel se dohodli na převedení řádné dovolené. Zaměstnavatelé se dohodli na výši úhrady náhrady mzdy (bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění). Je tento postup správný? A jak se daná situace účtuje u obou stran?
Náš zaměstnanec má hodinovou mzdu 185 Kč, nyní bude na 60% překážkách v práci, může mít mzdu 111 Kč, nebo toto není možné, aby měl mzdu nižší, než je minimální hodinová mzda?
Zaměstnankyně bude v dubnu čerpat řádnou dovolenou po PPM. Čerpat dovolenou bude celý měsíc, protože má k čerpání 30 dní (bude čerpat ještě část května). V dubnu má ve mzdovém programu již každý den "rodičák". My jí dáme na každý pracovní den dovolenou a jak to bude ve dnech, které jsou sice označeny "rodičák", ale je tam zároveň statní stávatek, tj. pátek 18. a pondělí 21. 4. - bude se u této zaměstnankyě proplácet i klasicky svátek? Nebo tyto dva dny zůstanou označeny "rodičák" a bude čerpat dovolenou pouze v těch dnech bez svátku, tj. čerpání dovolené = 21 dní v budnu a toto dostane i zaplaceno (žádný svátek se jí neproplatí)?
Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti od 11/2023. Dne 6. 3. 2025 nám došlo do datové schránky rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti, a to ke dni 7. 2. 2025. Zaměstnanec samozřejmě do data rozhodnutí o ukončení nepracoval. Nyní potřebujeme vystavit mzdy za 2/2025 a nevíme, jak s tímto pracovat. Dát zaměstnanci na dobu od 8. 2. do 5. 3. neplacené volno, nebo je zde jiná možnost? Zaměstnanec je zároveň poživatel invalidního důchodu 1. stupně, takže doplatky na zdravotního pojištění do minima není třeba řešit.
Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dne 28. 11. 2024 rozhodl zaměstnavatel o organizační změně a zrušení pracovního místa, přičemž k jeho zrušení došlo k 1. 2. 2025. Zaměstnanec převzal výpověď až 9. 12. 2024, což znamená, že se pracovní poměr prodloužil o měsíc, a zaměstnanec tak ukončil pracovní poměr až 28. 2. 2025. Je v pořádku, aby zaměstnavatel ve výpočtu platu uvedl náhrady mzdy na straně zaměstnavatele a v tom případě nemá nárok ani na stravenky?
Má zaměstnanec právo na pracovní volno, pokud potřebuje jít k notáři, a je toto volno placené/neplacené?
Zaměstnankyně nastoupila zpět do práce během pobírání rodičovského příspěvku, (dítěti budou 3 roky 15. 2. 2025), po domluvě se vrátila na původní místo, a to od měsíce ledna 2025. Je placena fixní měsíční mzdou, do práce přišla fyzicky dne 2. 1. 2025. U zdravotní pojišťovny jsem ji odhlásila k 31. 12. 2024 pod kódem U, do fixní hrubé mzdy zahrnu tedy zahrnu i svátek 1. 1. 2025?
Prosím o vysvětlení, zda a jaká náleží zaměstnanci pracujícím na DPP náhrada mzdy za svátek (ve kterém nepracuje). Odměna je 300 Kč/hod a v daném měsíci je svátek např. v úterý. Jaký má nárok na náhradu mzdy zaměstnanec, který pracuje pouze jeden den v týdnu a to 5 hod v úterý - vychází se u výpočtu náhrady mzdy pouze z průměrné hodinové sazby (tj. 5 x 300 Kč), nebo z průměrné mzdy, která připadá na 1 pracovní den v daném měsíci? Je možné na příkladu ukázat kalkulaci náhrady? Jak by to bylo u zaměstnance, který nemá pravidelně rozložené směny (v úterý občas pracuje, ale ne každý týden a směny mohou být různě dlouhé). Máte doporučení, jak princip u DPP ošetřit, aby bylo jednoznačné, kdy vzniká zaměstnanci na náhradu nárok a kdy ne?
Zaměstnankyně pravidelně doprovází svého manžela na předepsané chemoterapie několikrát do měsíce. Poskytne se zaměstnankyni pokaždé pracovní volno s náhradou mzdy nebo je nějaké omezení?
Pokud byl zaměstnanec lékařem uznán dočasně práce neschopným, lze se souhlasem zaměstnance pro první 3 dny nemoci čerpat tzv. sick day či jinou překážku v práci přiznanou zaměstnavatelem nad rámec zákona (na základě interního předpisu či kolektivní smlouvy) s tím, že tedy za první 3 pracovní dny zaměstnanec obdrží plnou mzdu a od 4. pracovního dne již bude zaměstnavatel platit standardní náhradu mzdy při DPN dle § 192, odst. 1 a 2 zákoníku práce? Tuto náhradu mzdy při DPN bude zaměstnavatel platit max. do 14. kalendářního dne nemoci.
Standardně bychom tuto situaci řešili požádáním lékaře, aby začátek nemoci opravil, ale bohužel se setkáváme s tím, že to lékaři odmítají a my je žádným způsobem nedonutíme.
Zaměstnanec je členem dobrovolných hasičů a pomáhá při povodních. Má nárok na volno, a pokud ano, pak na placené nebo neplacené? Placené volno: je nárok na refundaci a v jaké výši? Jak se v takovém případě postupuje?
Zaměstnanec byl uznán dne 29. 7. 2024 práce neschopným pro mimopracovní úraz. Dne 29. 7. 2024 odpracoval celou 8hodinovou směnu. Náhrada za dočasnou pracovní neschopnost se počítá až od 30. 7. 2024 a den 29. 7. 2024 bude proplacen jako odpracovaný?
Naše zaměstnankyně byla od 19. 12. 2023 do 1. 7. 2024 na mateřské dovolené a od 2. 7. 2024 do 19. 8. 2024 čerpá řádnou dovolenou (letošní + nevyčerpanou za loňský rok). V průběhu července do její dovolené vstupuje státní svátek (5. 7.). Její měsíční tarif je 38 000 Kč. Můžu pro výpočet náhrady použít pravděpodobný výdělek (38 000 × 3/520 = 219,23 Kč/hod.), nebo bych měla postupovat jinak? Předpokládám, že zaměstnankyně by měla dostat i náhradu za státní svátek. Je to tak?
Zaměstnanec má 8hodinovou pracovní dobu. Za 4/2024 odpracoval 103,5 hodiny, od 18. 4. 2024 - 5. 6. 2024 byl na nemocenské. Dne 18. 4. 2024 kdy nastoupil na nemocenskou odpracoval 6 hodin. V červnu odpracoval 136 hodin. Za duben součet základní mzdy, prémií a odměn = 1087 98 Kč, v květnu byla vyplacena pololetní odměna ve výši 20 917 Kč. V červnu byl součet základní mzdy, prémií a odměn 37 700 Kč. v roce 2023 mu byly vyplaceny roční odměny v částce 100 000 Kč. Jaká bude výše průměru pro náhrady? Jakým způsobem se zahrnují svátky v květnu - kdy 1. 5. 2024 bylo proplacenou zaměstnanci formou náhrady mzdy při nemoci, 8. 5. 2024 vyplácela již OSSZ.
Zaměstnanec neodpracoval v roce 2024 žádnou směnu, byl v pracovní neschopnosti od 20. 12. 2023 do 2. 7. 2024. Dne 3. 7. 2024 byl na mimořádné lékařské prohlídce, kde mu lékař vystavil posudek, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z důvodu obecného onemocnění. Z tohoto důvodu dostal 9. 7. 2024 výpověď dle § 52 e) ze zdravotních důvodů s 2 měsíční výpovědní dobou s tím, že pracovní poměr skončí 30. 9. 2024. Od 4. 7. 2024 čerpá dovolenou z roku 2023 (50 h), po jejím vyčerpání mu bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku (překážky na straně zaměstnavatele - nemáme možnost ho přeřadit na jinou práci, náhradu mzdy vyplácíme i přesto, že podle ZP z těchto důvodů nemusíme). Výměra dovolené činí 5 týdnů, úvazek 40 h týdně. Vznikne mu nárok na dovolenou i přesto, že sice neodpracoval 4násobek stanovené pracovní doby, ale plně se mu započítá svátek 5. 7., čerpání dovolené z roku 2023 a i překážky na straně zaměstnavatele (celkem 12 TPD)?