Otázky a odpovědi

Zaměstnanci, který má mzdu, která v loňském roce spadala do 3. skupiny prací, vychází od ledna 2025 průměrný výdělek nižší než současná minimální mzda. Můžu tedy použít ten ve výši minimální mzdy nebo musím navýšit? 

Zaměstnanec pracuje ve školství (paní uklízečka) a má dle nových platových tabulek od 1. 1. 2025 mzdu 20 180 Kč je zařazena do třídy 2 a platového stupně 12 (to opravdu nedává smysl, státní tabulky pod minimální mzdou). Musíme dorovnat její plat osobním ohodnocením do 20 800 Kč, tj. do minimální mzdy na platovém výměru, nebo je možné platový výměr nechat na 20 180 Kč a dávát jí každý měsíc odměnu? Jak je to se zaručenou mzdou? Např. ve 3. skupině je zaručená mzda 29 120 Kč, ale opět platové tabulky jsou nižší - musíme dorovnou zaručenou mzdu na platovém výměru? A jedná se o měsíční minimální mzdu, resp. měsíční zaručenou, tj. nelze dorovnat plat např. jednou velkou odměnou za rok? Musí vždy vše být na platovém výměru, aby bylo jasně vidět, že daný zaměstnanec má minimální, resp. zaručenou mzdu?

Jsme rozpočtová organizace a mám dotaz ohledně použití minimální hodinové a zaručené hodinové sazby PPÚ u zaměstnanců, kteří mají týdenní pracovní dobu 37,5 nebo 38,75 hodiny. Měsíční plat při nástupu zaměstnance někdy nedosáhne úrovně zaručené mzdy a samozřejmě doplatky do zaručené mzdy dle zařazení v platové třídě pro danou skupinu pracovníků dorovnáváme. Při výpočtu průměrného výdělku například k 1. 4. 2024 z rozhodného období 1–3/2024 je vypočten PPÚ ve výši 110,50 Kč, minimální hodinový činí 112,50 a zaručený pro 8 PT 129,80 Kč. V případě, že zaměstnanec má týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny, budou hodnoty 112,50 a 129,80 Kč přepočteny? Tzn. minimální mzd bude: 112,50 x 40 : 37,5 = 120 Kč Zaručená mzda: 129,80 x 40 : 37,5 = 138,45 Kč. Pro poskytnutí náhrady za dovolenou v průběhu II. čtvrtletí 2024 bude použit hodinový zaručený PPÚ ve výši 138,45 Kč? 

Je možné, aby si společníci a zároveň jednatelé zaměstnaní v jedné firmě na HPP a DPP vypláceli extrémně vysokou hodinovou odměnu? Např. 400,-Kč za stavební a úklidové práce? Je pravda, že kdyby si tyto práce firma nechala dělat dodavatelsky, tak u stavebních prací by asi zaplatila více. Ale zajímá mě zda firmě něco v takovém případě hrozí. Vím jen, že musí být dodržena rovnost zaměstnanců. Pokud by dodržena nebyla, hrozí postih od inspektorátu práce. Ale z principu: je např. u uklízečky možné ji takto nadprůměrně platit, nebo existuje nějaký strop?

Zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na pozici řidič sanitního vozu. Domnívám se, že by mzda měla odpovídat minimálně 2. skupině. V pracování smlouvě má však uvedenou jen minimální mzdu a každý měsíc bude dostávat odměnu cca 10 000 Kč. V součtu základní mzdy (Kč 18 900) a odměny samozřejmě převýší mininální zaručenou mzdu. Může takto zaměstnavatel postupovat, není to v rozporu se zákonem?

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

V organizaci máme zaměstnance zaměstnané na hlavní PP (jsou zařazení do 8. nebo 9. platové třídy a pobírají plat dle NV ČR č. 341/2017 Sb.). Několik zaměstnanců má současně u téhož zaměstnavatele k hlavnímu pracovnímu poměru sjednanou DPČ, kdy vykonávají práci v rozsahu cca 10–20 hodin za měsíc. U odměny za práci na dohodu v tomto případě lze odměňovat s ohledem na minimální mzdu nebo musíme odměňovat podle nejnižší úrovně zaručené mzdy pro konkrétní platovou třídu?

Zaměstnanci vychází zaručená mzda 21 000 korun. Když má ve smlouvě základní mzdu 18 000 Kč a osobní ohodnocení 3 000 Kč, které vždy dostane. Je to v pořádku?

Firma přemýšlí, jaká je skupina zaručené mzdy pro tento druh pracovní činnosti. Jedná se o malý e-shop, kde zaměstnanec pod dohledem jednatele vypomáhá s více druhy činnosti. Konkrétně se zdržuje tak 60 % času u skladnické práce, 15 % času dělá produkty na e-shopu a 25 % bude zaučován na administrativu a kontrolu provozu, kterou bude postupně vykonávat. Jedná se kombinace práce skladníka a zástupce vedoucího provozu. Je v tomto ohledu k přiřazení výsledné skupiny zaručené mzdy u zaměstnance rozhodné brát jaká činnost převažuje (skladník), nebo nejvyšší stupeň vykonávané činnosti (zástupce provozního). Myslíme si, že náplň práce skladníka (lehké věci) by byla maximálně 3. skupina, naopak zástupce vedoucího provozu by byla spíš 4. skupina. Dosud jsme s takovým případem neměli zkušenosti a nevíme, jak situaci správně posoudit. 

Zákoník práce a následně nařízení vlády určuje aktuální výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy dle skupin prací. Výjimkou, kdy lze nejnižší úrovně zaručené mzdy „podkročit“ je kolektivní smlouva, nesmí však být sjednány pod minimální mzdou. 1. Prosím o upřesnění, nebo i návrh, v jaké podobě by uvedené ujednání v PKS mělo být, aby bylo v souladu se zákonem. 2. Vztahuje se ujednání v PKS i na zaručené hodinové sazby, které určují min. výši PHV? 3. Lze v PKS ujednat, aby úrovně zaručené mzdy byly stejné i pro zaměstnance z Ukrajiny, kde je aktuálně dán koeficient 1,2 násobku zaručené mzdy? Jak by potom mělo ujednání vypadat? Ve společnosti máme smluvní mzdy, hodinově odměňuje pouze dohody. U pracovních pozic evidujeme skupiny prací a podle něj nám mzdový software hlídá nejnižší úrovně zaručené mzdy dle platné legislativy. Hodinové sazby zaručené mzdy sledujeme tedy pouze v případech PHV. 

Naše zaměstnankyně má měsíční zaručenou mzdu Kč 16 800 Kč. Tuto částku má i ve smlouvě. Teď v době pandemie uplatňujeme Antivirus A+. Z minulého čtvrtletí jí ale vychází nízký průměr pro náhrady. Potřebuji tedy uplatnit toto: 1) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda (§ 111 zákoníku práce) nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112 zákoníku práce), na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku (§ 355 zákoníku práce). Mám použít pro tyto účely hodinovou zaručenou mzdu nebo propočítat průměr pro náhrady tak, aby vyšla měsíční zaručená mzda? Únor má totiž málo hodin, a pokud bych použila hodinovou zaručenou mzdu, bude to o dost míň než Kč 16 800 Kč (dle pracovní smlouvy měsíční zaručená mzda 16 800 Kč). 

Zaměstnankyně na neschopence od 20. 1. a bude do 31. 12. 2020. Nemá nárok na žádnou dovolenou? A otázka ohledně minimální mzdy: náš obchodní zástupce má podepsáno ve smlouvě 15 000 Kč plus provizní systém. Jeho skutečná mzda je vždy vyšší než 15 000 Kč hrubého. Pokud bude od ledna minimální mzda 15 200 Kč musíme mu to změnit? Nebo mu můžeme nechat 15 000 Kč plus provize?

Dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ (dále MVZ) zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci, přičemž v poznámce pod čarou 15 je uveden § 127 zákoníku práce. Předpokládám, že se jedná o starý zákoník práce, který v tomto paragrafu mluví o nemoci a ošetřovném – analogicky v dnešní úpravě by se mělo jednat o § 191 zákoníku práce (současného). Avšak pojem „důležité osobní překážky“ je v zákoníku práce popsán také v § 199, případně i v § 200-205. Řadí se mezi překážky, za které se krátí MVZ na poměrnou část, všechny překážky z § 191-205? Pokud ano, nevadí, že jsou tyto překážky zaměstnavatelem placené (např. účast na pohřbu je placená průměrným výdělkem)? Potom může dojít k paradoxní situaci, kdy je zaměstnanci, který pracuje na poloviční úvazek za 14 000 Kč měsíčně, standardně dopočítáván doplatek do MVZ, ale v měsíci, kdy se jeden den účastní pohřbu, již doplatek dopočítán není, neboť MVZ je pro daný měsíc zkrácen, přestože se mzda prakticky nezměnila (nebo je dokonce nižší). Je to tak správně?

Máme zaměstnance na zkrácený úvazek 25 hod./ týdně. Má hodinovou mzdu 100 Kč /hod. Při zpracování mzdy nám hlásí, že zaměstnanec nedosahuje minimální mzdy 14 600 Kč. Musíme odvézt tak pojištění z minimální mzdy 14 600 Kč?

Zaměstnankyně čerpala v roce 2019 rodičovskou dovolenou a v měsících květen až říjen pracovala jen několik hodin v měsíci. V žádném měsíci neodpracovala plný počet hodin určených pro daný měsíc. Mzda byla úkolová. Je povinností zaměstnavatele dodržet nejnižší úroveň zaručené mzdy i v případě, že zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené a občas si přivydělala mzdu hluboko pod úrovní minimální mzdy?

Musí být u dohody o provedení práce v r. 2020 výše mzdy stanovena minimálně ve výši zaručené mzdy, nebo zde stačí dodržet pouze výši minimální mzdy? 

Zaměstnavatel má u zaměstnanců stanovenu základní mzdu nižší, než je minimální mzda nebo zaručená mzda, a k této základní mzdě pohyblivé složky. V souhrnu hrubá mzda vždy převyšuje úroveň zaručené mzdy danou zákonem. Je tento způsob stanovení mzdy v souladu se zákoníkem práce také v r. 2019, nebo je nutné, aby byla základní (fixní) složka mzdy na úrovni zaručené mzdy?

Vztahuje se v roce 2019 na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč zaručená mzda, nebo pouze minimální mzda? 

Jak chápat větu ustanovení § 119 zákoníku práce, kde se píše: "Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy (§ 111) nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 112)." Znamená to, že zaměstnavatel je povinen porovnat nejnižší zaručenou mzdu platnou pro daného zaměstnance s čistým příjmem v penězích nebo s hrubou mzdou poníženou o naturální mzdu nebo jinak? 

Jakou zaručenou mzdu by měl mít pomocný pracovník výroby dřevitého octa (jen noční směny)?