Otázky a odpovědi

Je možné, aby si společníci a zároveň jednatelé zaměstnaní v jedné firmě na HPP a DPP vypláceli extrémně vysokou hodinovou odměnu? Např. 400,-Kč za stavební a úklidové práce? Je pravda, že kdyby si tyto práce firma nechala dělat dodavatelsky, tak u stavebních prací by asi zaplatila více. Ale zajímá mě zda firmě něco v takovém případě hrozí. Vím jen, že musí být dodržena rovnost zaměstnanců. Pokud by dodržena nebyla, hrozí postih od inspektorátu práce. Ale z principu: je např. u uklízečky možné ji takto nadprůměrně platit, nebo existuje nějaký strop?

Zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na pozici řidič sanitního vozu. Domnívám se, že by mzda měla odpovídat minimálně 2. skupině. V pracování smlouvě má však uvedenou jen minimální mzdu a každý měsíc bude dostávat odměnu cca 10 000 Kč. V součtu základní mzdy (Kč 18 900) a odměny samozřejmě převýší mininální zaručenou mzdu. Může takto zaměstnavatel postupovat, není to v rozporu se zákonem?

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

V organizaci máme zaměstnance zaměstnané na hlavní PP (jsou zařazení do 8. nebo 9. platové třídy a pobírají plat dle NV ČR č. 341/2017 Sb.). Několik zaměstnanců má současně u téhož zaměstnavatele k hlavnímu pracovnímu poměru sjednanou DPČ, kdy vykonávají práci v rozsahu cca 10–20 hodin za měsíc. U odměny za práci na dohodu v tomto případě lze odměňovat s ohledem na minimální mzdu nebo musíme odměňovat podle nejnižší úrovně zaručené mzdy pro konkrétní platovou třídu?

Zaměstnanci vychází zaručená mzda 21 000 korun. Když má ve smlouvě základní mzdu 18 000 Kč a osobní ohodnocení 3 000 Kč, které vždy dostane. Je to v pořádku?

Firma přemýšlí, jaká je skupina zaručené mzdy pro tento druh pracovní činnosti. Jedná se o malý e-shop, kde zaměstnanec pod dohledem jednatele vypomáhá s více druhy činnosti. Konkrétně se zdržuje tak 60 % času u skladnické práce, 15 % času dělá produkty na e-shopu a 25 % bude zaučován na administrativu a kontrolu provozu, kterou bude postupně vykonávat. Jedná se kombinace práce skladníka a zástupce vedoucího provozu. Je v tomto ohledu k přiřazení výsledné skupiny zaručené mzdy u zaměstnance rozhodné brát jaká činnost převažuje (skladník), nebo nejvyšší stupeň vykonávané činnosti (zástupce provozního). Myslíme si, že náplň práce skladníka (lehké věci) by byla maximálně 3. skupina, naopak zástupce vedoucího provozu by byla spíš 4. skupina. Dosud jsme s takovým případem neměli zkušenosti a nevíme, jak situaci správně posoudit. 

Zákoník práce a následně nařízení vlády určuje aktuální výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy dle skupin prací. Výjimkou, kdy lze nejnižší úrovně zaručené mzdy „podkročit“ je kolektivní smlouva, nesmí však být sjednány pod minimální mzdou. 1. Prosím o upřesnění, nebo i návrh, v jaké podobě by uvedené ujednání v PKS mělo být, aby bylo v souladu se zákonem. 2. Vztahuje se ujednání v PKS i na zaručené hodinové sazby, které určují min. výši PHV? 3. Lze v PKS ujednat, aby úrovně zaručené mzdy byly stejné i pro zaměstnance z Ukrajiny, kde je aktuálně dán koeficient 1,2 násobku zaručené mzdy? Jak by potom mělo ujednání vypadat? Ve společnosti máme smluvní mzdy, hodinově odměňuje pouze dohody. U pracovních pozic evidujeme skupiny prací a podle něj nám mzdový software hlídá nejnižší úrovně zaručené mzdy dle platné legislativy. Hodinové sazby zaručené mzdy sledujeme tedy pouze v případech PHV. 

Naše zaměstnankyně má měsíční zaručenou mzdu Kč 16 800 Kč. Tuto částku má i ve smlouvě. Teď v době pandemie uplatňujeme Antivirus A+. Z minulého čtvrtletí jí ale vychází nízký průměr pro náhrady. Potřebuji tedy uplatnit toto: 1) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda (§ 111 zákoníku práce) nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112 zákoníku práce), na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku (§ 355 zákoníku práce). Mám použít pro tyto účely hodinovou zaručenou mzdu nebo propočítat průměr pro náhrady tak, aby vyšla měsíční zaručená mzda? Únor má totiž málo hodin, a pokud bych použila hodinovou zaručenou mzdu, bude to o dost míň než Kč 16 800 Kč (dle pracovní smlouvy měsíční zaručená mzda 16 800 Kč). 

Zaměstnankyně na neschopence od 20. 1. a bude do 31. 12. 2020. Nemá nárok na žádnou dovolenou? A otázka ohledně minimální mzdy: náš obchodní zástupce má podepsáno ve smlouvě 15 000 Kč plus provizní systém. Jeho skutečná mzda je vždy vyšší než 15 000 Kč hrubého. Pokud bude od ledna minimální mzda 15 200 Kč musíme mu to změnit? Nebo mu můžeme nechat 15 000 Kč plus provize?

Dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ (dále MVZ) zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci, přičemž v poznámce pod čarou 15 je uveden § 127 zákoníku práce. Předpokládám, že se jedná o starý zákoník práce, který v tomto paragrafu mluví o nemoci a ošetřovném – analogicky v dnešní úpravě by se mělo jednat o § 191 zákoníku práce (současného). Avšak pojem „důležité osobní překážky“ je v zákoníku práce popsán také v § 199, případně i v § 200-205. Řadí se mezi překážky, za které se krátí MVZ na poměrnou část, všechny překážky z § 191-205? Pokud ano, nevadí, že jsou tyto překážky zaměstnavatelem placené (např. účast na pohřbu je placená průměrným výdělkem)? Potom může dojít k paradoxní situaci, kdy je zaměstnanci, který pracuje na poloviční úvazek za 14 000 Kč měsíčně, standardně dopočítáván doplatek do MVZ, ale v měsíci, kdy se jeden den účastní pohřbu, již doplatek dopočítán není, neboť MVZ je pro daný měsíc zkrácen, přestože se mzda prakticky nezměnila (nebo je dokonce nižší). Je to tak správně?

Máme zaměstnance na zkrácený úvazek 25 hod./ týdně. Má hodinovou mzdu 100 Kč /hod. Při zpracování mzdy nám hlásí, že zaměstnanec nedosahuje minimální mzdy 14 600 Kč. Musíme odvézt tak pojištění z minimální mzdy 14 600 Kč?

Zaměstnankyně čerpala v roce 2019 rodičovskou dovolenou a v měsících květen až říjen pracovala jen několik hodin v měsíci. V žádném měsíci neodpracovala plný počet hodin určených pro daný měsíc. Mzda byla úkolová. Je povinností zaměstnavatele dodržet nejnižší úroveň zaručené mzdy i v případě, že zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené a občas si přivydělala mzdu hluboko pod úrovní minimální mzdy?

Musí být u dohody o provedení práce v r. 2020 výše mzdy stanovena minimálně ve výši zaručené mzdy, nebo zde stačí dodržet pouze výši minimální mzdy? 

Zaměstnavatel má u zaměstnanců stanovenu základní mzdu nižší, než je minimální mzda nebo zaručená mzda, a k této základní mzdě pohyblivé složky. V souhrnu hrubá mzda vždy převyšuje úroveň zaručené mzdy danou zákonem. Je tento způsob stanovení mzdy v souladu se zákoníkem práce také v r. 2019, nebo je nutné, aby byla základní (fixní) složka mzdy na úrovni zaručené mzdy?

Vztahuje se v roce 2019 na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč zaručená mzda, nebo pouze minimální mzda? 

Jak chápat větu ustanovení § 119 zákoníku práce, kde se píše: "Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy (§ 111) nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 112)." Znamená to, že zaměstnavatel je povinen porovnat nejnižší zaručenou mzdu platnou pro daného zaměstnance s čistým příjmem v penězích nebo s hrubou mzdou poníženou o naturální mzdu nebo jinak? 

Jakou zaručenou mzdu by měl mít pomocný pracovník výroby dřevitého octa (jen noční směny)?

Chceme zaměstnat prvního zaměstnance na DPP. Prosíme o informace k níže uvedeným skutečnostem, které nám nejsou jasné, nebo si je chceme ověřit. 1)      Platí pro DPP od roku 2018 zaručená mzda nebo stále jen minimální mzda? 2)      Při nepodepsání prohlášení poplatníka a výdělku do 10 000 Kč měsíčně odvádíme srážkovou daň. Při podepsání prohlášení poplatníka nebo nepodepsání s výdělkem nad 10 000 Kč odvádíme zálohovou daň. Je to tak v pořádku? 3)      Odměna do 10 000 Kč měsíčně – bez přihlášení a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? 4)      Platba na úrazové pojištění zaměstnanců v min. výši 100 Kč při odměně do 10 000 Kč měsíčně? 5)      Jako zaměstnavatel se registrujeme na finančním úřadě k zálohové a srážkové dani? 6)      Zaměstnanec sám nahlásil, že má exekuci z r. 2014. My tedy oznámíme exekutorovi nástup povinného? Od září 2015 se exekuce ze mzdy provádějí i u DPP. Exekuce zaměstnance je z roku 2014, ale nám přijde exekuční příkaz v roce 2018. Bude tedy odměna z DPP podléhat srážkám ze mzdy (nezabavitelná částka, rozdělení na třetiny)? Nebo máme očekávat přikázání jiné peněžité pohledávky, kde se sráží částka určená exekutorem? Do doby, než přijde exekuční příkaz, budeme srážet a deponovat?

Podnikatel, OSVČ, má zaměstnance, který má zkrácenou pracovní dobu na 22,5 hodin týdně. Je zařazen do 4. skupiny zaručené mzdy, kde bude od 1. 1. 2018 minimální mzda pro 40 hod. pracovní dobu 16 400 Kč (98,50 Kč/hod.). Jaká bude správná výše min. hodinové mzdy? Je odměňován hodinovou mzdou. Bude to 55,41 Kč nebo nebo je správný jiný výpočet? 

Do jakého mzdového tarifu zařadit obchodní zástupce? Firma s.r.o. - obchodní společnost s potravinami má v pracovním poměru obchodní zástupce, kteří ve svěřeném regionu navštěvují současné zákazníky firmy a zároveň vyhledávají nové. U všech těchto zákazníků nabízejí zboží z katalogu, letáku a ze seznamu zboží, které mají k dispozici v notebooku, k dispozici mají služební automobil, telefon. Ze zákazníkem uzavírají objednávky a ty zasílají do sídla firmy ke zpracování a vykrytí.