Otázky a odpovědi - strana 2
Zaměstnanec žádá zaměstnavatele o vyplacení daňového bonusu na dítě. Po rozchodu rodičů dítě soudně přiznáno do péče matky. Po její smrti předběžným opatřením svěřeno do péče prarodičů ze strany matky. Otec se soudně domáhá svěření dítěte do své péče. V červnu letošního roku změnil synovi trvalé bydliště a základní školu a tím prokazuje, že se synem sdílí společně hospodařící domácnost, ovšem rozhodnutí soudu o svěření syna do své výhradní péče stále nemá. Z titulu společně hospodařící domácnosti a skutečné péče o syna se domáhá vyplacení bonusu na dítě. Odkdy má zaměstnanec nárok na daňový bonus na dítě?
POdnikatel-OSVČ byl v době leden až březen 2016 zaměstnán, živnost byla vedlejším příjmem. Od 1. 4. 2016 byl veden na úřadu práce (ukončil podnikání a pracovní poměr). První tři měsíce uplatnil slevu na dvě děti (daňový bonus) u zaměstnavatele. Nyní zpracovává daňové přiznání, kde má 25 000 Kč příjem ze závislé činnosti a 35 000 Kč příjem (bez odpočtu výdajů) z podnikání. Má nárok na daňový bonus za tři měsíce 1. pokud uplatní výdaje % ? 2. pokud uplatní skutečné výdaje (činí 22 tis. Kč)? Pokud by měl příjem z podnikání pouze 30 000 (bez odpočtu výdajů) musel by daňový bonus vyplacený zaměstnavatelem vracet v plné výši?
Zaměstnankyně měla v roce 2016 nízké příjmy (celkem cca 20 000 Kč u více zaměstnavatelů na DPP), v jednom měsíci měla příjmy 5 000 Kč a v tom měsíci jí by také vyplacen měsíční bonus na 1 dítě ve výši 1 117 Kč. Zároveň v tomto roce odvedla u jednoho zaměstnavatele na DPP 822 Kč na srážkové dani. Může jí být v rámci daňového přiznání vráceno těch sražených 822 Kč? Má nárok na to, aby jí byl "zachován" tento jeden vyplacený měsíční bonus na dítě (když nesplnila podmínku roční výše příjmu) a vrácena daň?
Na semináři nám bylo tvrzeno, že se daňový bonus, jak měsíční tak z ročního zúčtování, přičítá k částce čisté mzdy, ze které se dále odečítá nezabavitelná částka na poplatníka a na ev. další vyživované osoby. Toto tvrzení opírali o exekuční řád. Opačný názor jsem mimo jiné zachytila i v přiloženém textu (...výčet příjmů v ZP a OSŘ, z nichž jsou srážky prováděny, je taxativní, a nelze je proto rozšiřovat na příjmy jiné. Není proto například žádná opora v zákoně pro provedení srážek z vratky přeplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti při jejím ročním zúčtování, a ani z daňového bonusu, který je součástí daňového zvýhodnění na vyživované děti.). Prosím vás tedy o platné stanovisko.
Na zaměstnance přišel exekuční příkaz podle § 277 o. s. ř. a podle § 52 o. s. ř. Spadá do těchto srážek i daňový bonus, který mu vzniká při výpočtu mzdy? Kdy lze postihnout při srážkách ze mzdy i daňový bonus?
Občan je v insolvenci. Má příjmy podle § 6 a chce podat daňové přiznání, na základě kterého by mu stát vrátil přeplatek na dani z příjmu ze závislé činnosti a daňový bonus na děti. Je tento přeplatek a daňový bonus součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení? Vycházíme z výkladu JUDr. Jana Breburdy, který toto vysvětluje následovně: "Plátce mzdy musí daňový bonus či přeplatek z ročního zúčtování vyplatit v plné výši povinnému nebo úpadci a nesmí z něj provádět žádné srážky ve prospěch oprávněného či ve prospěch majetkové podstaty." Insolvenční správce nám sdělil, že přeplatek a daňový bonus zahrne do majetkové podstaty. Kdo má pravdu?
Jsem OSVČ uplatňující výdaje paušálem a z toho důvodu nemám nárok na daňové zvýhodnění na dítě. Jsem rozvedená a dítě je v mé péči, exmanžel si tedy slevu uplatnit taky nemůže. Pokud kromě fakturace budu v roce 2016 pracovat také na dohodu o provedení práce, podepíšu růžové prohlášení - dohoda bude na 5 000 Kč měsíčně, můžu si v růžovém prohlášení slevu na dítě - daňový bonus uplatnit?