Rok od zrušení karenční doby – počty neschopenek ovlivnil i koronavirus

Celková nemocnost v posledních 12 měsících stoupla, měsíční průměr případů dočasných pracovních neschopností činil 150 650, před jejím zavedením 128 431.

Počty ovšem významným způsobem ovlivnila i pandemie nemoci COVID-19. Náklady na nemocenskou se přesto výrazně nezvýšily. Vyplývá to z čísel Ministerstva práce a sociálních věcí. Proplácení prvních třech dnů nemoci navíc zlepšilo napjaté rozpočty domácností. 

Zrušení karenční doby neovlivnilo růst výdajů na nemocenské. Výrazněji se do nákladů promítlo pouze období koronakrize. Před zrušením karenční doby šlo na nemocenskou průměrně 2,071 mld. Kč měsíčně, po jejím zrušení 2,493 mld. Kč. Jde však o dlouhodobý trend, náklady zvolna rostou již několik posledních let.

Před zavedením eNeschopenky byla kontrola dočasných pracovních neschopností do 3 dnů prakticky nemožná, elektronická neschopenka umožňuje rychlejší reakci na hlášenou neschopnost. Podíl lidí, kteří nedodrželi léčebný postup, dlouhodobě klesá.

Růst nenastal ani po zrušení karenční doby, ani po zprovoznění eNeschopenky. Nedodržení léčebného režimu se prokázalo u zhruba 3 nemocných z 1 000.

Více informací v tiskové zprávě MPSV.

(zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, www.mpsv.cz)