Novinky

Ženy, které před rokem 1990 žily a pracovaly v Německé demokratické republice (NDR), berou v průměru vyšší důchod než ženy ze západního Německa. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil institut Prognos. Průměrně je renta vyšší o 357 eur (8800 Kč). Ve východním Německu totiž více žen pracovalo na plný úvazek.

Práce pro rozvozové a přepravní platformy nabízí flexibilitu, zároveň ale přináší nejistotu a napětí. Část kurýrů a řidičů upozorňuje, že nerozumí tomu, jak aplikace přidělují zakázky a proč mají někteří práci pravidelně víc než jiní. Podle nich algoritmy zásadně ovlivňují výdělek, aniž by měli možnost jejich fungování jakkoli ovlivnit nebo mu porozumět. Zaměstnanci platforem pracují buď jako OSVČ, nebo na dohody. Nemají garantovaný příjem ani zaměstnanecké jistoty, výměnou ale získávají volnost v organizaci práce. Platformy tvrdí, že většina spolupracovníků tuto flexibilitu vítá a bere rozvoz spíš jako přivýdělek. Ministerstvo práce naopak upozorňuje na absenci ochrany, například v oblasti minimální mzdy, dovolené nebo bezpečnosti práce. Vedle pracovních podmínek se pozornost úřadů stále více soustředí na peníze. Finanční správa se v posledních měsících zaměřuje na tzv. „flotily“ – prostředníky, přes které část řidičů jezdí. Právě u nich úřady podezírají rozsáhlé daňové úniky, zejména na DPH a daních z příjmů. Flotily podle úředníků často krátce fungují, střídají se a znesnadňují kontrolu. Situaci má do budoucna změnit nová evropská legislativa, která počítá s větší transparentností algoritmického řízení práce a s posílením práv lidí pracujících pro digitální platformy. Česko ji bude muset zapracovat do svého právního řádu nejpozději do konce roku 2026.

Rodičovský příspěvek vzroste od ledna při narození dvojčat nebo vícerčat z 525.000 korun na 700.000 korun. Zvýšení celkové částky dnes stvrdil podpisem novely o zdravotních službách prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Doplnění růstu rodičovské v případě dvojčat či vícerčat prosadil ve Sněmovně do předlohy jen několik měsíců před volbami do dolní komory lidovec Šimon Heller.

Nákladní železniční dopravce ČD Cargo plánuje do konce roku snížit počet zaměstnanců až o sedm set, tedy o více než desetinu současného stavu. Firma zároveň připravuje další snižování kapacit a vyřazování části vozů z provozu. Reaguje tím na dlouhodobý pokles přepravovaných objemů, zejména u tradičních komodit. Podle vedení společnosti nelze v příštím roce očekávat výrazné oživení a celkový objem přeprav by měl zůstat pod hranicí 45 milionů tun. Pokud se nepodaří získat nové typy zakázek, může se výkon firmy v dalších letech stabilizovat ještě níže. Už letos ČD Cargo oznámilo odprodej a likvidaci stovek nadbytečných vagónů a části lokomotiv. Za zhoršenými vyhlídkami stojí mimo jiné strukturální změny na trhu a útlum přeprav uhlí, na který byl podnik historicky výrazně navázán. Přestože provozní výsledek firmy nebyl bez mimořádných vlivů dramatický, nutnost přizpůsobit se novým podmínkám má přímý dopad na zaměstnanost i rozsah majetku.

Příjemci příspěvku na bydlení mohou naposledy požádat o přepočet výše pobírané dávky. Pokud se jim ve druhém čtvrtletí (duben až červen) snížily příjmy nebo zvýšily náklady na bydlení, měli by změnu oznámit úřadu práce. Musí tak učinit nejpozději do konce července 2025. Později se již příspěvek na bydlení přehodnocovat nebude, protože v říjnu 2025 začne platit tzv. superdávka, která ho nahradí. Všichni současní příjemci budou ale příspěvek na bydlení dostávat automaticky do konce roku 2025, a to právě ve výši, kterou jim úřad uzná od letošního července.

Jen osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Téměř 28 procent jich pracuje, zatímco 58 procent si přivydělává formou brigád. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro on-line investiční platformu Portu, kterého se zúčastnilo 522 respondentů z ČR.

Senát schválil návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Doprovodný zákon, který obsahuje i změny s JMHZ nesouvisející, se však vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

V rámci unijních předpisů, které upravují vstup a pobyt občanů třetích zemí na území členských států, došlo ke změně výkladu. Pokud chtějí cizinci v České republice žít a pracovat, potřebují tzv. zaměstnaneckou kartu. Jedná se o zvláštní druh dlouhodobého pobytu. Když o práci přijdou, stát jim poskytuje ochrannou lhůtu, ve které si můžou najít nové zaměstnání. V tomto období mají právo na podporu v nezaměstnanosti, pokud se zaregistrují na úřadu práce. To umožnila nedávná změna výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ombudsman vyhodnotil, že v době hledání nové práce mají cizinci také nárok na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem. Na danou věc proto upozornil Ministerstvo zdravotnictví a to jeho výklad potvrdilo. 

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než 300.000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115.000 korun. Prezident by dostával 383.200 korun, o 18.200 korun víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.

Z věže v areálu někdejšího pivovaru Světovar v Plzni se stal díky evropským dotacím technologický park TechTower. Centrum nabízí zázemí pro studenty, inovátory i startupy, které chtějí měnit svět technologií. Podle zástupců města a Správy informačních technologií, která se o TechTower stará, je projekt završením dlouholeté snahy podpořit tamní technické vzdělávání a udržet mladé talenty v regionu.

Evropská komise podala žalobu na Španělsko k Soudnímu dvoru EU za to, že dosud řádně neprovedlo směrnici 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách.

Vzájemná spolupráce při začleňování osob končících výkon trestu do společnosti s cílem přispívat ke snižování recidivy trestné činnosti. To je hlavním poselstvím memoranda, které dnes podepsali ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), generální ředitel Vězeňské služby ČR Simon Michailidis a generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof. Pomoc odsouzeným spočívá především v zajišťování poradenství a rekvalifikací již v průběhu trestu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uspořádalo 24. června 2025 ve spolupráci s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) odborné fórum věnované podpoře pracovní mobility pro zaměstnance ve středním a vyšším věku. Na fóru byla představena nová studie Podpora lepší mobility v rámci kariéry pro delší pracovní život: Česká republika, která se zabývá tím, jak zlepšit pracovní příležitosti a podmínky  v pozdějších fázích kariéry. Studie zdůrazňuje, že podpora profesních změn v průběhu celého pracovního života je zásadní nejen pro jednotlivce, ale i pro dlouhodobou výkonnost a konkurenceschopnost celé ekonomiky.

Od července do konce roku 2025 vstoupí v platnost řada legislativních změn připravených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Reforma systému dávek přinese výrazné zjednodušení – čtyři dosavadní dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Spuštěn bude také pilotní režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Francii kvůli nedodržování pravidel EU týkajících se pracovní doby (směrnice 2003/88/ES). Komise se domnívá, že francouzské právo nezajišťuje, aby pracovníci, kteří během své roční dovolené onemocní, mohli čerpat dny roční dovolené, které se překrývaly s obdobím jejich nemoci, později. Komise se domnívá, že francouzské právo proto není v souladu se směrnicí o pracovní době a nezajišťuje zdraví a bezpečnost pracovníků. Komise proto zasílá Francii formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Zrušení karenční doby před šesti lety přineslo změny ve využívání nemocenské. Zaměstnanci dnes dostávají náhradu mzdy i za první tři dny nemoci a statistiky ukazují, že počet pracovních neschopností se od té doby zvýšil. Zároveň ale klesla jejich průměrná délka, což naznačuje, že lidé častěji marodí jen krátce. Vývoj dat zpočátku zkreslovala pandemie covidu, přesto je trend patrný i po jejím odeznění. Ministerstvo práce proto chystá podrobnější analýzu, která má rozlišit krátkodobé a dlouhodobé neschopenky a zohlednit také zkušenosti z jiných zemí. Návrat ke karenční době většina politické reprezentace nepodporuje. Argumentuje se prevencí i ekonomikou – možnost zůstat doma při začínající nemoci může zabránit delším výpadkům i šíření infekcí na pracovišti. Stát se proto chce víc zaměřit také na roli firemních benefitů, jako jsou sick days, a na podporu zdraví zaměstnanců.

Dne 10. června se v prostorách Strakovy akademie uskutečnil kulatý stůl s názvem Rovnost žen a mužů v měnícím se světě, který pořádal Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ve spolupráci se zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a Otevřenou společností. Akce spojila přes 40 odbornic a odborníků z veřejného sektoru, byznysu a neziskovek, kteří diskutovali, jak zapojit muže do tématu genderové rovnosti a zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích pozicích.

Úřad práce ČR evidoval k 30. červnu 2025 celkem 315 465 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 595 méně než v květnu a o 42 781 uchazečů více než před rokem. Podíl nezaměstnaných ke konci června zůstal na 4,2 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Firmy nabízely téměř 98 700 volných pracovních míst, nejvíce v Praze a Středočeském kraji. Více jak třetina nových uchazečů se zaevidovala na úřadu práce online přes Klientskou zónu Jenda prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace. 

Plný výdělek v případě pracovní neschopnosti po odběru pravděpodobně dostanou také dárci tkání a buněk. Stejně jako dárci orgánů budou mít navíc nárok na úhradu nákladů, které jim kvůli odběru vznikly. Změnu přinese poslanecká novela transplantačního zákona, kterou 12. června schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

S hrdostí a radostí gratulujeme Nataše Randlové, partnerce advokátní kanceláře Randl Partners, k zařazení do prestižního žebříčku Nejvlivnější ženy Česka 2025, který každoročně sestavuje magazín Forbes. Její práce, přístup a dlouhodobé nasazení nejen v oblasti pracovního práva, ale i v neziskovém sektoru, si zaslouží hluboký respekt a uznání. Paní Nataša Randlová dlouhodobě spolupracuje s naším portálem praceamzda.cz, poslechněte si ze záznamu například poslední díl Odborníka na příjmu, kde paní Randlová hovořila na téma Transparentnost odměňování a povinnosti zaměstnavatelů. Zdroj: Advokátní kancelář Randl Partners