Částečné zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za újmu

Právní věta

Z toho, za jakých podmínek se zaměstnavatel může zcela, nebo zčásti své odpovědnosti zprostit, je zřejmé, že [s výjimkou opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek, když zároveň zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit] prvotním předpokladem je zjištění, zda zaměstnanec (ne)porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pro takové zjištění musí být nejprve objasněno, zda vůbec a které právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se k práci, kterou úrazem postižený zaměstnanec vykonával, vztahovaly (vztahují).

Úvaze o tom, zda se zaměstnavatel zprostil odpovědnosti za pracovní úraz také podle ustanovení § 270 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, tak musí předcházet zjištění, že zaměstnanci nelze vytýkat porušení právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento převážně odborný závěr, k němuž je třeba odborných znalostí, nelze nahradit úvahou soudu.

(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3787/2018)

Předmět sporu

• Posouzení toho, zdali je dán důvod pro částečné zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za újmu způsobenou pracovním úrazem zaměstnance.

Právní úprava

• § 270 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů – důvody pro částečně zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem.

Skutkový stav (popis případu)

• Zaměstnanec prováděl pro zaměstnavatele projektovou činnost, mj. projektoval prosklenou výplň stěny v části spojovacího krčku mezi dvěma objekty sportovního stadiónu; tyto objekty byly ve výšce asi 4,5 metru nad zemí spojeny krčkem (můstkem) s betonovou podlahou o délce 2 metry a šířce 197 cm.
• V inkriminovaný den nebyl prostor spojovacího krčku nad zemí zajištěn ani lešením, ani zábradlím; zaměstnanec dorazil na stadión za účelem provedení blíže nezjištěného měření, vstoupil za tím účelem do prostoru spojovacího krčku, ze kterého spadl nezajištěným otvorem na zem a utrpěl těžká poranění; jeho pád nikdo neviděl, podle výsledku znaleckého posouzení však byla vyloučena účast jiné osoby; za pravděpodobnou příčinu pádu byla určena buď ztráta rovnováhy zaměstnance spojená s následným pádem, nebo jeho vyklánění z můstku, při kterém přepadl a nekontrolovatelným pádem spadl na zem.
• Zaměstnanec se domáhal na zaměstnavateli žalobou náhrady škody za ztrátu na výdělku, bolestného a náhrady za ztrátu společenského uplatnění.

Argumenty odvolacího soudu

• Zaměstnanec již samotným vstupem na můstek za účelem měření podstoupil vědomě riziko hrozícího nebezpečí újmy na zdraví; kdyby měl provádět měření spojené s nakláněním nad volný prostor, jednalo by se dokonce o takové vědomé hazardérství, při kterém by snížení odpovědnosti zaměstnavatele pod jednu třetinu bránila pouze zákonem stanovená hranice.

• Bez ohledu na to, co přesně bylo příčinnou pádu zaměstnance, tak již samotné jednání, kdy vstoupil na poměrně úzkou plochu (2 x 2 metry) ve výši 4,5 metru nad zemí, která nebyla zajištěna proti pádu, za účelem měření, aniž by se sám jakkoliv jistil proti pádu, lze označit přinejmenším za nebezpečné riskování, to vše v situaci, kdy byl označen za osobu se zkušenostmi z podobných staveb a s bezpečností na staveništi; musel si být vědom toho, že pokud hodlá v těchto prostorách provádět měření metrem, bude se muset soustředit mnohem více na samotné měření na úkor vlastní bezpečnosti a zvyšuje tím možné nebezpečí neočekávaných událostí (uklouznutí, klopýtnutí), které povedou až k jeho pádu, proti kterému nebyl nijak jištěn.
• Chování zaměstnance nelze označit jako obvyklé a běžné; není nicméně důvod k částečnému zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele v maximálním možném rozsahu dvou třetin, neboť druhou významnou příčinou vzniku škody byla (vedle lehkomyslnosti zaměstnance) rovněž skutečnost, že „spojovací krček“ nebyl po odstranění lešení dne jakýmkoli způsobem zajištěn proti pádu z výšky (např. zábradlím); kdyby tomu tak bylo, k pracovnímu úrazu zaměstnance by s vysokou pravděpodobností při obou možných variantách úrazového mechanismu vůbec nedošlo; s přihlédnutím ke všem okolnostem lze považovat za přiměřené částečné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele v rozsahu jedné poloviny.

Argumenty zaměstnance

• Odvolací soud nesprávně vyložil podmínky pro částečné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele, zejména výklad pojmu „lehkomyslné jednání“ zaměstnance; jednání zaměstnance v době pracovního úrazu s ohledem na všechny okolnosti případu nelze charakterizovat jako nebezpečné riskování a hazardérství již pro samotný vstup na přechodový můstek; ten sloužil k pohybu pracovníků na stavbě, kteří se přes něj běžně přesunovali.
• Okolnost, že v den pracovního úrazu nebyly na stavbě plánovány žádné práce, není z tohoto hlediska nijak podstatná; za zásadní nutno považovat okolnost, že na přechodovém můstku chyběly potřebné prvky zabezpečení proti pádu z výšky (např. zábradlí), neboť v opačném případě by k pracovnímu úrazu nemohlo dojít.
• Ze strany zaměstnavatele došlo k porušení základních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a proto v takovém případě se zaměstnavatel nemůže ani částečně zprostit své odpovědnosti za pracovní úraz; v daném případě měl být přechodový můstek buď řádně zajištěn proti pádu z výšky, nebo neměl být vůbec přístupný.

Z odůvodnění rozhodnutí soudu

• Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem jsou poškození zdraví nebo smrt zaměstnance (srovnej ustanovení § 271k odst. 1 zákoníku práce) - pracovní úraz, ke kterým došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody; ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká.

• Odpovědnost za škodu při pracovním úrazu je tzv. objektivní odpovědností; zaměstnavatel odpovídá za samotný výsledek (za škodu), aniž je uvažováno jeho zavinění, a nevyžaduje se ani porušení právní povinnosti z jeho strany (srovnej též ustanovení § 269 odst. 4 zákoníku práce).
• Ustanovení § 270 zákoníku práce však umožňuje, aby se zaměstnavatel své odpovědnosti za určitých, v zákoně uvedených podmínek, zcela nebo zčásti zprostil; důvodem, pro který se zaměstnavatel může za splnění v zákoně podrobněji stanovených předpokladů zcela zprostit své odpovědnosti, je buď porušení bezpečnostních předpisů, nebo opilost zaměstnance, jestliže tyto důvody byly jedinou příčinou škody; zčásti se zaměstnavatel své odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že sice příčin škody bylo více, ale že uvedené důvody přesto byly jednou z příčin škody; třetím důvodem, avšak jen pro částečnou liberaci zaměstnavatele, je tzv. lehkomyslnost.
• V projednávané věci přesný úrazový mechanismus pádu zaměstnance nebyl zjištěn (nelze jej zjistit), skutkově však bylo nesporné, že místo, odkud spadl – můstek se nacházelo, a to bez dostatečného zabezpečení proti pádu z výšky, zhruba ve výšce 4,5 metru; pro posouzení věci není významné, že „soudu není znám žádný bezpečností předpis, který by konkrétně upravoval chování zaměstnance v takové situaci“, neboť práce ve výškách je otázkou odborných znalostí, které si soud nemůže posuzovat sám; ohledně práce ve výškách nelze čerpat ani ze závěrů policejního vyšetřování, ani ze znaleckého posudku z oboru kriminalistiky zaměřeného na jiné otázky; bylo proto třeba doplnit dokazování znaleckým posudkem z oboru bezpečnosti práce ve stavebnictví k otázce, zda a které předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byly porušeny zaměstnavatelem, nebo zaměstnancem v příčinné souvislosti s pádem zaměstnance; teprve potom je možno zkoumat, zda byl zaměstnanec s bezpečnostními předpisy, které porušil, řádně seznámen, zda je porušil svým zaviněním a zda ze strany zaměstnavatele byla jejich znalost a dodržování soustavně vyžadovány a kontrolovány.
• Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu není správný, a proto se ruší.