zdravotní stav

Pracovní úrazy a nemoci z povolání v nemálo případech zanechávají důsledky na zdraví zaměstnanců. Mnohdy jsou tak závažného charakteru, že zaměstnanec nemůže z těchto důvodů vykonávat dosavadní práci. Když pak není možné převést zaměstnance na jinou práci, může zaměstnavatel nebo zaměstnanec přistoupit ke skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Jaký je správný postup?

Už několik desítek let se hovoří o ergonomii. Setkáváme se s ní v obchodech, kde se nabízí ergonomicky řešené výrobky, nářadí či náčiní s ergonomicky tvarovanými rukojeťmi a podobně. Je nasnadě otázka, zda ergonomie patří do BOZP, nebo je to nějaké samostatné odvětví a možná pro mnohé s nejasným vztahem k BOZP a s nejasnými zdravotními důsledky.

V návaznosti na první část z předchozího čísla časopisu se bude druhá část věnovat dalším tématům, významným jak z hlediska samotných procesů posuzovaní zdravotního stavu v sociální oblasti, tak z hlediska osob, jejichž zdravotní stav má být posouzen (práva a povinnosti posuzovaných osob), anebo třeba i z hlediska poskytovatelů zdravotních služeb. Tato část je doplněna také o některé praktické příklady.

Činnost lékařské posudkové služby (LPS) se dotýká stále širšího okruhu osob. Je to způsobeno mimo jiné i zvyšováním průměrného věku obyvatel a s tím spojeným rostoucím zájmem o sociální dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem. LPS svými výstupy, zejména vydávanými posudky nebo kontrolní činnosti v nemocenském pojištění, ovlivňuje čerpání mandatorních výdajů státu v řádech mnoha desítek miliard korun ročně.