lékařská posudková činnost

Podle § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění její novely č. 436/2017, se u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté provádí výstupní prohlídka. 1. Kdy nejdříve a kdy nejpozději je nezbytné prohlídku zaměstnance provést? Ke dni skončení pracovního poměru, před jeho skončením, či poté? 2. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec výstupní prohlídku odmítne? Stačí to poznamenat do osobního spisu, nebo má prohlídku aktivně vymáhat a v takovém případě jak? 3. Musí být výstupní prohlídka provedena i v případě, že zaměstnanec pracoval v rizikové práci jen krátkou dobu (např. z vlastního rozhodnutí ukončil pracovní poměr ještě ve tříměsíční zkušební době)? 4. Jaká je sankce v případě, že k výstupní prohlídce nedojde, a to nikoliv proto, že zaměstnanec prohlídku odmítne, ale protože zaměstnavatel zaměstnance na výstupní prohlídku vůbec nepošle?

Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jsou bezpochyby zajímavým fenoménem naší sociální oblasti. Když byly v roce 1990 zřizovány jako orgány určené k lékařské posudkové činnosti v opravných řízeních, v rámci tehdejší organizace sociálního zabezpečení byly považovány za jednoznačně přechodné řešení. V současné době mají za sebou více jak čtvrtstoletí působení a přestože ani jim se problémy s celkovým nedostatkem posudkových lékařů v ČR nevyhnuly, zůstávají stabilizujícím prvkem posudkové činnosti v sociální sféře. Zatím se ani v obrysech neobjevuje časový horizont jejich případného konce. Představují přitom v posledních letech pravidelně více než 20 000 projednaných případů a vydaných posudků ročně ve struktuře ústředního orgánu státní správy.