komunikace

V mnoha týmech zůstávají důležité myšlenky nevyslovené – lidé se bojí oponovat, kritizovat nebo sdílet nejistotu. Článek vysvětlí principy psychologického bezpečí a ukáže, jak může facilitace a práce s metaforou pomoci lidem vyjádřit i citlivá témata. Metoda LEGO Serious Play poslouží jako příklad přístupu, který pomáhá týmům mluvit otevřeně a hledat společné porozumění.

Domácí násilí a další závažné osobní krize se zaměstnancům nevyhýbají ani v pracovním životě – a jejich dopady se často promítají do výkonu, psychické pohody i vztahů na pracovišti. Stále více zaměstnavatelů si proto uvědomuje, že pracovní prostředí může hrát klíčovou roli nejen jako zdroj obživy, ale i jako místo podpory a bezpečí. Oslovili jsme paní Šárku Churavou, manažerka Firemní péče a vedoucí týmu důvěrníků ve společnosti Kaufland,   s žádostí o rozhovor, který se zaměřuje na důvody, které firmu vedly k otevření tématu domácího násilí, na fungování systému firemních důvěrníků i na konkrétní pracovněprávní nástroje, díky nimž lze účinně pomáhat a zároveň zachovat plynulý chod firmy.

Mnoho firem investuje čas do workshopů a strategických setkání, ale odchází z nich s minimem skutečných vhledů. Článek ukáže, proč klasické diskusní formáty často zvýhodňují nejhlasitější účastníky a jak může práce s fyzickými modely – například metodou LEGO Serious Play – zapojit všechny členy týmu. Na konkrétních příkladech ukáže, jak tato metoda pomáhá týmům otevřít témata, která by v běžné debatě nezazněla. (a co se stane, když necháte tým „myslet rukama“)

Tušili jste, že lego se dnes používá i v top managementu, strategii nebo rozvoji týmů? Ne proto, že by si dospělí chtěli hrát, ale proto, že některé věci se slovy říct neumíme. Když lidé staví modely, přemýšlejí jinak, zapojují se všichni a často se otevřou témata, která by při běžné diskuzi zůstala skrytá. Právě tahle zkušenost ukazuje, že skutečná změna v týmech nezačíná tím, že se víc mluví, ale tím, že se změní způsob, jakým lidé přemýšlejí a sdílejí své pohledy.

Prvních dvacet minut rozhoduje o důvěře, mandátu i tom, zda lídr rozumí vlastní hodnotě. Pre‑screening na C‑levelu není formalita, ale rychlá due diligence, která testuje strategické myšlení, zralost a schopnost mluvit otevřeně o moci, odpovědnosti i penězích.

Perfektní CV je dnes jen vstupenkou ke stolu. O skutečném rozhodnutí na C‑levelu ale nerozhodují data v dokumentu, nýbrž kvalita myšlení, způsob komunikace, hodnotové ukotvení a schopnost vést v prostředí plném nejistoty. Firmy dnes pečlivě sledují, jak kandidát strukturuje své úvahy, jak nese odpovědnost a jak reaguje pod tlakem — protože právě to určuje, zda bude pro organizaci dlouhodobým přínosem, nebo rizikovou volbou.

Co skutečně rozhoduje o tom, kdo na C‑levelu uspěje — a jak mohou kandidáti i firmy poznat, rozvíjet a viditelně ukázat kompetence, které dnes převažují nad perfektním CV?  

Zajímá vás, jak se dnes skutečně vybírají lídři na nejvyšší úrovně řízení? Pak vás jistě zaujme seriál Lidsky & Strategicky. Autorkou je Šárka Fričová, CEO, HR & Leadership Advisor, Executive Coach a zakladatelka Czech HR Summitu, jehož jsme mediálním partnerem. Seriál nabízí pohledy z executive search, mentoringu a práce s top managementem.

Kurzy a tréninky komunikačních schopností bývají často zaměřeny na dovednosti, kterými již většina kvalifikovaných osob disponuje. I když i tyto schopnosti lze dále rozvíjet, efektivnější je zaměřit se na nejčastější chyby či zlozvyky, kterých se lidé při komunikaci, a to často nevědomě, dopouštějí. Článek se zaměřuje na tři časté komunikační zlozvyky, které brání úspěšné a přesvědčivé komunikaci. Jde o zlozvyky, kterými se školení komunikačních dovedností většinou příliš nezabývají, nebo se jim dokonce vyhýbají. Jak si uvědomit vlastní chyby a přizpůsobit svůj komunikační styl tak, abychom byli srozumitelnější a přesvědčivější? Pojďme se podívat na strategie, jak překonat „prokletí expertů“ při předávání znalostí, vyvarovat se pastem bezobsažného tlachání a proč je důležité někdy raději mlčet.

Slepá místa našeho uvažování vznikají tam, kdy při uvažování nebo rozhodování nebereme některé informace v úvahu, ať již proto, že je nevnímáme, nebo vnímat nechceme. V důsledku toho se dopouštíme určitých myšlenkových chyb nebo zkreslení, která mohou ovlivňovat kvalitu našich rozhodnutí, a to jak v našem pracovním, tak i osobním životě. Článek se zabývá nejčastějšími situacemi tohoto typu a tím, jak se jich vyvarovat.

Stres k lidskému životu, a to nejen tomu pracovnímu, neoddělitelně patří. Stresory a následně naše stresové reakce nám umožňují podávat vyšší výkony, zdokonalovat se, přicházet s novými řešeními, ale mohou i napáchat mnoho škody. V krajním případě můžeme hovořit o negativních dopadech nejen na množství a kvalitu odváděné práce, ale i na celkový zdravotní a duševní stav zaměstnanců. Fakt, že přiměřené množství stresu může zaměstnance pozitivně stimulovat, se do povědomí širší veřejnosti již propsal, ovšem jak tohoto stavu dosáhnout a jak se stresem nakládat na manažerské úrovni, je pro zaměstnavatele často neznámou či přehlíženou oblastí. Následující článek je zaměřen na využití potenciálu práce se stresem a stres managementu v pracovním prostředí.

Schopnost rozpoznat, komu věřit, a komu ne, patří k nejdůležitějším sociálním schopnostem. Je důležitá v práci, podnikání i osobním životě. Patří však i ke schopnostem, jejichž rozvoji nebývá, přes jejich význam i složitost, věnována příliš velká pozornost. Článek se věnuje hlavním projevům, pomocí nichž lze rozpoznat (ne)důvěryhodnost protistrany. Pozornost věnuje i osobním znakům, na jejichž základě lze rozpoznat odborníky a odlišit je od těch, kteří se za ně jen vydávají, i nejčastějším signálům, umožňujícím rozpoznat, zda druhá osoba v rozhovoru lže.

Konflikty jsou v jisté míře na každém pracovišti nevyhnutelné a nemusejí být vždy škodlivé. Zvýšení jejich výskytu, dlouhodobější přetrvávání a především nepříznivý dopad na mezilidské vztahy však snižují produktivitu pracoviště, a brání mu dosahovat jeho úkolů. Vedoucí by proto měli škodlivým konfliktům předcházet, včas je identifikovat, a jejich řešení neodkládat. Článek se zabývá nejčastějšími příčinami konfliktů na pracovišti, jejich typy, důsledky, prevencí jejich vzniku a hlavními způsoby jejich řešení.

Spolupráce s osobami z různých národních kultur se v podnikové praxi stává stále běžnější. Často s sebou přináší nové pohledy, podněty či inspirace, občas se však stává i příčinou nedorozumění, plynoucích z odlišných kulturně podmíněných zvyklostí a očekávání. V mezním případě může dokonce vyústit do kulturních střetů. Vyhnout se jim předpokládá znát tradice podnikového chování v jednotlivých kulturách a respektovat hlavní pravidla úspěšné mezikulturní spolupráce a komunikace. Článek se zabývá hlavními předpoklady úspěšné spolupráce v multikulturním prostředí a zásadami vedení multikulturních týmů.

Schopnost komunikovat je základem úspěšného řízení. Zaměstnanci, kteří nemají jasné a dostatečné informace, se nemohou správně rozhodovat. I zkušení zaměstnanci nemusejí totiž vždy přesně vědět, co se od nich v dané situaci očekává. Nemusí jim ani být jasné, jak nejlépe svou práci zlepšit nebo co je pro spokojenost jejich zákazníků v konkrétním okamžiku nejdůležitější. Jejich výkonnost či výsledky mohou v důsledku toho, a to nikoli jejich vinou, zaostávat za jejich potenciálem. Článek se zabývá hlavními principy a situacemi úspěšné a přesvědčivé komunikace vedoucího.

S rostoucí oblibou sociálních sítí může zaměstnanec během chvilky nenávratně poškodit dobrou pověst svého zaměstnavatele - stačí si na něj například prostřednictvím Facebooku pořádně zanadávat. Jak se k takovému chování zaměstnance staví dosavadní judikatura a jaké z ní plynou pro zaměstnance důsledky?

Šikana na pracovišti je téma, o kterém se před pár lety ještě mnoho nemluvilo. Přesto se nejedná o žádnou novinku, která by se objevila v českém prostředí až v posledních letech či která by se snad objevila až s příchodem nadnárodních korporací na náš trh. V posledních letech se však mění povědomí o tom, že šikana v zaměstnání je jev nežádoucí a je možné se mu bránit. Z čeho zákaz šikany v pracovněprávních vztazích vyplývá, jaké povinnosti má v tomto ohledu zaměstnavatel a jaké jsou možnosti obrany zaměstnanců, to jsou hlavní otázky, na které hledá odpověď tento článek.

Systémové řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle současné normy ČSN OHSAS 18001:2008 umožňuje organizaci řídit její rizika. S přijetím nové mezinárodní normy ISO 45001:2018 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem pro použití, která vyšla v březnu tohoto roku, dochází ke změně v přístupu v systémovém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, kdy snižování pracovní úrazovosti se dosahuje především proaktivními opatřeními. Zavedením této nové normy budou organizace schopny odhalit příslušná rizika na pracovištích dříve, než způsobí pracovní úraz nebo poškození zdraví zaměstnance.

Co myslíme budoucím obdobím? Etapu 2.0 - 4.0 nazývanou jinými slovy jako etapa elektronizace a digitalizace. Ke zvládnutí pracovních procesů charakteristických pro toto období náleží také klíčové poznatky o změně myšlení, chování a jednání personálních pracovníků a HR manažerů. Již dnes jsou téměř denně nezbytnou nutností.

Jedná se o významnou problematiku v životě člověka zabývající se přímým sdělováním informací formou řeči a jejímu příjmu sluchovým ústrojím člověka, s možným narušováním v daném prostředí šumem. Znalosti uplatňované při řešení dané problematiky se opírají o poznatky z anatomie a fyziologie sluchového ústrojí a mluvidel, které jsou doplněné o vybrané statě z fyzikální a fyziologické akustiky, včetně popisu nemocí sluchu a vad řeči a stručného popisu vyšetřování poruchy sluchu audiogramem. V poslední kapitole, v odkazech na ergonomickou normu ČSN EN ISO 9921, je věnováno metodickému přístupu k hodnocení kvality řečové komunikace s uvedením na příkladu.