Zaměstnanost

Podle nejnovějších globálních průzkumů společnosti ManpowerGroup se technologičtí lídři i zaměstnavatelé po celém světě snaží vyrovnat s rychlými změnami, které přináší umělá inteligence. "AI dnes prostupuje všemi oblastmi podnikání – ve výrobě se využívá pro prediktivní údržbu strojů, optimalizaci procesů nebo řízení dodavatelských řetězců. V HR automatizuje nábor, analyzuje životopisy, personalizuje školení a pomáhá s plánováním kapacit. V marketingu se stará o analýzu zákaznického chování, generování obsahu a cílení kampaní. V zákaznickém servisu nahradila tisíce operátorů inteligentními chatboty. Ve financích zajišťuje detekci podvodů, scoring klientů i řízení rizik. A v samotném IT je AI revolucí v revoluci – od psaní kódu přes testování až po správu systémů. Pomáhá programátorům generovat části kódu, zefektivňuje vývoj softwaru, optimalizuje infrastrukturu a díky autonomní správě sítě mění i roli administrátorů. AI není jen nástrojem, ale spolutvůrcem budoucnosti byznysu,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. Umělá inteligence zároveň klade nové nároky na zaměstnance i jejich dovednosti. Přestože se obavy z masového nahrazování lidské práce AI zatím nepotvrzují, firmy i jednotlivci cítí tlak na adaptaci. Více než 80 % CIO a IT lídrů uvádí, že pozorují změny v náborových vzorcích v důsledku AI a technologického pokroku. Podle našeho průzkumu mezi 520 zaměstnavateli v ČR si kolem 70 procent z nich myslí, že do pěti let se díky automatizaci a AI promění řada pozic. Nejvíce se podle průzkumu promění pozice v oblastech jako je právě IT, produkce a výroba, logistika, obchod a marketing.

Rada EU dne 13. června 2025 podpořila další prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Na základě Směrnice EU o dočasné ochraně, která má chránit uprchlíky do března roku 2026, bude tato dočasná ochrana ještě o rok prodloužena, potrvá tedy do března 2027.  Držitelé dočasné ochrany mají v EU (včetně ČR) automatický přístup k pracovnímu trhu – mohou pracovat bez potřeby pracovního povolení. Prodloužení ochrany tedy znamená, že: uprchlíci mohou nadále legálně pracovat a podnikat, zaměstnavatelé mohou tyto osoby legálně zaměstnat bez složitých procedur. Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, redakčně upraveno

Kontroly prováděné Státním úřadem inspekce práce a jeho oblastními inspektoráty představují pro zaměstnavatele často strašáka. Ať už se jedná o plánované návštěvy, nebo neohlášené kontroly, jejich zásahy mohou znamenat nejen přerušení pracovních procesů, ale i riziko vysokých pokut či jiných sankcí. Zaměstnavatelům v této situaci může pomoci porozumět, jak inspektoři pracují, aby mohli předejít zbytečným nedorozuměním a dokázali včas a srozumitelně inspektorům vysvětlit relevantní provozní postupy. V článku se společně podíváme na otázky celkového průběhu takové kontroly, tedy proč inspektoři přijdou, kdo vlastně na kontrolu přijde a jakým způsobem, vysvětlíme si průběh samotné kontroly, a nakonec i to, co následuje po kontrole. Podíváme se na postupy inspektorů, důvod kontroly a co všechno by měl zaměstnavatel mít připravené, aby vše proběhlo hladce. Zvláštní pozornost věnujeme nejen právům inspektorů, ale i právním možnostem zaměstnavatelů, jak se bránit proti případným nesrovnalostem.

Podle čeho se určuje, jací zaměstnanci se mají počítat do výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu? Máme různé situace: 1. Zaměstnavatel zapsaný v českém obchodním rejstříku zaměstnává zaměstnance s místem výkonem v zahraničí. Celý jejich pracovněprávní vztah se řídí zahraniční legislativou a celá mzda je tak zpracována v zahraničí. Měli bychom je do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 2. Český zaměstnavatel vyslal svého českého zaměstnance do zahraničí, kde se mu počítá daň (pojistné se platí v ČR díky formuláři A1). Měli bychom ho do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 3. Zaměstnavatel je zahraniční; není zapsaný v českém OR. Zaměstnává v ČR několik českých zaměstnanců, které tedy do přepočteného počtu počítáme. Zároveň však vyslal několik zaměstnanců ze své domovské země do ČR, kde jim počítáme pouze daň z příjmů (mají formulář A1, takže pojistné se stále platí v zahraničí). Měli bychom i tyto vyslané zaměstnance do přepočteného počtu započítat? 4. Stejná situace jako v předchozím případě, ale zahraniční zaměstnavatel má vytvořen odštěpný závod, který je zapsán v českém OR.

Česko se bez pracovníků ze zahraničí s jistotou neobejde minimálně několik příštích desetiletí. Přijetí kvalifikovaných cizinců musí být rychlejší, ti nekvalifikovaní k tomu navíc potřebují lepší ochranu před nepoctivými zaměstnavateli, upozorňuje Svaz průmyslu. Shodli se na tom prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a Jiří Vaňásek, místopředseda ČMKOS. Chápe to i samotná vláda, která od 1. července navýšila kvóty pro pracovníky ze zemí mimo EU. Zároveň limity upravila také podle jednotlivých zemí. 

Praha - Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v 11 českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat pro letošek 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout. Novelu nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS).

  Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 136/2025 Sb. dne 13. 5. 2025 Ministerstvo práce...

Flexinovela, dlouho očekávaná a široce diskutovaná novela zákoníku práce a dalších právních předpisů, nabyla účinnosti 1. června 2025. Tato legislativní změna, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 120/2025 Sb., výrazně mění prostředí trhu práce, má do pracovněprávních vztahů přinést vyšší míru flexibility a udávat pravidla pro jejich větší transparentnost.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. květnu 2025 celkem 316 060 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 2 480 méně než v dubnu a o 41 738 uchazečů více než před rokem.  Podíl nezaměstnaných ke konci května klesl na 4,2 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Před létem zaměstnavatelé obsazují pozice v cestovním ruchu, pohostinství a ubytovacích službách. Občané komunikují s úřadem stále častěji online, přes 31 % se registrovalo pomocí Klientské zóny Jenda, která je na webu nebo nově i v mobilní aplikaci.

Slevu na pojistném, která podporuje zaměstnávání osob ve věku 55+, rodičů pečujících o malé děti do 10 let, mladých lidí do 21 let a osob se zdravotním postižením (OZP), dosud využilo 27 114 jedinečných zaměstnavatelů a 129 958 zaměstnanců. Celková výše slev už překročila 1,1 miliardy korun. Díky slevě na pojistném si od letoška polepší také pracující senioři – průměrná měsíční výše slevy činí přes 2 a půl tisíce korun.

Po novele zákona o úřednících ÚSC se měl rozšířit počet osob, které se po této novele mají začít počítat mezi úředníky vykonávající správní činnost. Dle našich zjištění by se mělo jednat také o investiční techniky. U nás má v náplni práce např.: na úseku investic- přípravu, realizaci, smlouvy, faktury, převedení dokončených stav. investic do majetku měst, na úseku strategického plánování- podklady, vyjadřuje se k záměrům investorů, poskytuje jim informace, vydává stanoviska k nakládání s nemovitostmi v majetku města, na úseku rozvoje města- zajišťuje podklady pro projekty, pro rozhodování orgánů samosprávy ve věcech rozvoje města, monitoruje potřeby městských investic a připravuje modely řešení. Jde o zjednodušený výtah některých jeho pracovních povinností. Je dle Vašeho názoru nově úředníkem s povinností složit ZOZ? 

Odhalování nelegální práce a nelegálního zaměstnávání, boj proti švarcsystému, zastřenému agenturnímu zaměstnávání, ale také boj proti obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování vlastních i zahraničních pracovníků byla témata prvního společného školení inspektorů práce České republiky a Slovenska, které se konalo ve dnech 21. až 23. května 2025 na Štrbském Plese ve Vysokých Tatrách. Organizátory školení byly Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA), slovenský Národní inspektorát práce (NIP), český Státní úřad inspekce práce (SÚIP), Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky (MPSVR SR) a  Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (MPSV ČR).

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při...

Klientka pracuje na hlavní pracovní poměr jako uklízečka u jedné společnosti a zároveň má zřízený živnostenský list na úklidové práce jako vedlejší činnost a fakturuje jiným subjektům. Nyní dostala nabídku od společnosti, kde je zaměstnaná na úklidové práce na jiných budovách a tyto práce by si fakturovala jako OSVČ na základě sepsané smlouvy. Neprováděla by je ona, ale její 3 zaměstnanci. Ona by jen ten úklid řídila a organizovala a následně fakturovala na své IČ. Ale původní hlavní pracovní poměr by jí zůstal (je to úklid úplně jiné budovy, který provádí osobně.) Může být na tento souběh činností pohlíženo jako na švarcsystém?

Úřad práce ČR upozorňuje, že v letošním roce probíhá rozsáhlá výměna průkazů pro osoby se zdravotním postižením, které byly vydány v roce 2015 a mají standardně platnost právě deset let. Tato výměna by se v roce 2025 měla podle dat MPSV ČR dotknout téměř 138 tisíc průkazů, z toho přibližně 7 % klientům bude zároveň končit platnost posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace.

Komora Plus přináší komentář k agenturnímu zaměstnávání v České republice. Článek zdůrazňuje význam férového přístupu k agenturním zaměstnancům, který zahrnuje zajištění odpovídajících mezd, benefitů a kvalitních pracovních podmínek. Firmy, které považují agenturní pracovníky za klíčovou součást pracovního procesu, nejenže budují stabilní kolektiv, ale také posilují svou pověst na trhu práce. Takový přístup vede k vyšší motivaci zaměstnanců, lepším pracovním výsledkům a nižší fluktuaci.

Prosím o upřesnění výpočtu odvodu (stanovení koeficientu), pokud zaměstnavatel nenaplní zaměstnáváním OZP a odběrem výrobků 4% povinného podílu, bude odvod do státního rozpočtu vypočítaný průměrnou mzdou (45 107 Kč 1.–3. čtvrtletí roku 2024) × počet osob, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (na tiskopisu bod E1) × koeficient. Výši koeficientu zjistím výpočtem % - budu srovnávat povinný podíl 4% (tiskopis bod C2) s počtem zaměstnanců OZP u zaměstnavatele (na tiskopisu ohlášení povinného podílu bod D1) nebo s celkovým počtem zaměstnanců OZP, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (tiskopis bod D3)?

Máme chráněnou dílnu, kde jsou zaměstnáni řidiči a uklizečky. Řidiči sváží zaměstnance jednotlivých firem a uklizečky v těchto firmách uklízejí. Jak správně vykazovat místo výkonu práce? V pracovní smlouvě máme místo výkonu práce sídlo zaměstnavatele, protože se místa úklidů a cest často mění. Musíme měnit pracovní smlouvu vždy podle změny výkonu práce? Nebo postačí pouze vedení evidence pracovní doby s pracovištěm, kde zaměstnanec konkrétně pracuje? Nejde nám o cestovní náhrady, protože všichni zaměstnanci mají zkrácený úvazek (do 4 hodin denně), a tudíž jim nevzniká nárok na cestovní náhrady. Kdybychom dali místo výkonu práce např. celý kraj, tak by to bylo asi pro Úřad práce, od kterého jsou poskytovány dotace, neakceptovatelné. Při případné kontrole od ÚP by mělo být jasné, na kterém pracovišti konkrétní zaměstnanec pracuje. Jak tohoto správně administrativně docílit?

Novela zákona o zaměstnanosti zavádí maximální částku příspěvku pro další náklady, která se bude odvozovat od klíčové složky podpory invalidů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mzdového příspěvku, který může být nejvýš 15 700 korun měsíčně. Příspěvek na asistenty a dopravu by neměl překročit 0,8násobek částky, kterou zaměstnavatel na mzdový příspěvek dostane za dané čtvrtletí. Jak tomu máme správně rozumět? Je to myšleno tak, že příspěvek na asistenta bude maximálně 80 % z 15 700 Kč měsíčně?

Je nutné pracovní povolení pro cizince ze třetí země, který by pracoval ze svého domova (Rumunsko) pro zaměstavatele se sídlem v ČR, může mít DPP nebo DPČ?