Přiznání k dani - strana 3

Firma má zaměstnance na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou vždy nižší než 10 000 Kč. Tento zaměstnanec učinil (podepsal) prohlášení poplatníka u této firmy. Na podzim v některých měsících podepsal u této firmy další dohodu na jinou činnost - tentokrát DPČ (Dohodu o pracovní činnosti) s příjmem nižším než 3 000 Kč. Zaměstnanec měl tedy souběh dvou dohod u jednoho zaměstnavatele. Zálohová daň byla celkově 0 Kč, protože byla vykrytá slevou na poplatníka. 1) Pokud si zaměstnanec nepožádá o roční zúčtování z důvodu, že se mu nemá co vracet, tak není povinen on sám podat daňové přiznání. Je to pravda? 2) Pokud by DPČ v jednom měsíci přesáhla 3 000 Kč, tak by opět nemusel zaměstnanec podat daňové přiznání. Je to pravda?

Pokud fyzická osoba podnikatel přijme dar (pro osobní užití) od právnické osoby v hodnotě 20 000 Kč, musí ho danit ve svém přiznání k dani? 

Zaměstnanec omylem podepsal dvě prohlášení k dani najednou, a proto musí podat přiznání. Celkem měl pouze 90 000 Kč příjmy ze závislé činnost - je to student. Nyní tedy opožděně podá přiznání 1. 9. 2020 a v přiznání mj. bude žádat o vrácení daně v částce 3 000 Kč, protože jeho příjmy byly nízké, a tudíž sleva všechnu daň pokryla. Jaká mu bude vyměřena penále či úrok či nějaká sankce jiná? A bude mu vráceno na účet 3 000 Kč celých nebo v těch 3 000 Kč bude odečtena nějaká sankce?

Pro vyplnění formuláře Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2019 je třeba použít tiskopis - vzor č. 27, pro...

Dne 17. 8. 2019 mě náhle zemřel manžel. Podnikal jako fyzická osoba, vedl daňovou evidenci, byl měsíční plátce DPH. V jeho činnosti se rozhodl pokračovat jeho syn. Tuto skutečnost jsme nahlásili na živnostenském úřadě a do ukončení dědického řízení bude pokračovat na IČ manžela. Na finančním úřadě jsem zjistila, že budu podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osob za období od 1. 1. - 16. 8. 2019 a od 17. 8. 2019 ke dni předcházejícímu dni skončení řízení o pozůstalosti. Dále jsem tam dostala tyto informace, které potřebuji ověřit. V přiznání od 1. 1. do 16. 8. 2019 si mohu uplatnit základní slevu na poplatníka pouze za 8 měsíců, s čímž nesouhlasím. Myslím, že celou částku Kč 24 840 Kč. Dále mě bylo řečeno, že základ daně nebudu upracovat podle § 23 odst. 8 v žádném daňovém přiznání z důvodu pokračování syna v činnosti. Myslím si, že bych měla základ daně upravit v přiznání za období od 17. 8. do ukončení pozůstalosti. Dále měl manžel s. r. o., byl plátce DPH, a v tomto případě se podávají veškerá daňová přiznání v řádných termínech?

Jako každý rok v polovině roku uplynou různé důležité termíny. V pondělí 1. 7. 2019 vyprší termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů FO (i PO) za rok 2018,...

Zahraniční fotbalista ze Srbska působil v průběhu roku v českém fotbalovém klubu a byly mu poskytnuty nepeněžní výhody, které byly zdaněny dle § 22 odst.1 písm. f) bod 2 ZDP a na které od finančního úřadu obdržel potvrzení o sražené dani. Může si rok za 2018 podat přiznání v ČR a uplatnit výdajový paušál ve výši 40 %, popř. další nezdanitelné částky či slevy?

Fyzická osoba (občan SRN s trvalým pobytem v ČR) je zaměstnanec české firmy a podává daňové přiznání. Nyní by měl dostat výplatu dividend či podílů na zisku z firmy ve Švýcarsku. Jak se toto daní, pokud to je a nebo pokud to není daněné ve Švýcarsku (mimo jiné s ohledem na smlouvu o zamezení dvojího zdanění)? Kam se to uvádí v přiznání DPFO? Má to dopad na sociální a zdravotní pojištění?

OSVČ má základ daně z podnikání 100 000 Kč, její daň tedy vychází po uplatnění základní slevy 24 840 Kč nulová. Od roku 2018 si platí hypotéku na rodinný dům - ale po uplatnění odpočtu 20 000 Kč se její výsledná daň nezmění, pořád je ve výši 0 Kč. Musí nebo nemusí do přiznání OSVČ uvést úroky jako odpočet? V případě, že by v roce 2018 do přiznání neuvedla a v roce 2019 je chtěla uplatnit - bude moci uplatnit v roce 2019 úroky, bude-li jí vycházet daňová povinnost? Můžete to v různých letech střídat - uplatnit x neuplatnit odpočet? Úroky jako odpočet nelze přenášet, tj. lze uplatnit pouze ty úroky, které byly v roce, za které se podává daňové přiznání zaplaceny? Kdy musí OSVČ doložit smlouvu o hypotéce na FÚ - až v roce, kdy bude poprvé úroky v přiznání uplatňovat nebo hned první rok ačkoliv první rok úroky uplatňovat nebude?

Poplatník, OSVČ, v dubnu změní trvalé bydliště. Přiznání za něj bude podávat daňový poradce. Nezmění se mu však příslušný FÚ, ten zůstane stejný tedy FÚ pro Liberecký kraj, ale pouze územní pracoviště. Je OSVČ povinna tuto změnu nahlásit na FÚ? A musí nahlásit změnu bydliště daňovému poradci, aby do přiznání uvedl novou adresu, nebo nemusí a poradce bude přiznání podávat se starou adresou? Má tedy OSVČ kontaktovat FÚ, svého poradce či např. i zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení? Pokud by si podávala OSVČ přiznání sama a změnila by adresu ještě nyní v březnu - jakou adresu uvede do přiznání novou nebo starou?

Poplatník - fyzická osoba - podá pozdě řádné přiznání, podá ho 10. 4. 2019: a) s doplatkem daně 10 000 Kč, které zaplatí také 10. 4. a b) s žádostí o vratku 20 000 Kč. Jaké částky úroků či penále mu budou vyměřeny v případě a) a b)? Přijme FÚ přiznání? Jakým způsobem dostane na vědomí sankce - dopisem do vlastních rukou, nemá-li datovou schránku? Do kdy FÚ vyřídí jeho přiznání, resp. do kdy dostane poplatník nějaké to vyrozumění o sankcích?

Lhůta pro vrácení přeplatku na dani Daňoví poplatníci mohou dle Finanční správy zažádat o vrácení přeplatku na dani již na formuláři daňového přiznání. Přeplatek však musí nejprve právně vzniknout,...

Jsem důchodce a měl jsem uzavřenu smlouvu o dílo na sekání trávy. Cena za předané dílo byla 24 000 Kč. Jednalo se o sekání trávy od 1. 5. 2018 - 31. 10. 2018. Musím zdanit tento příjem nebo se jedná o příležitostnou činnost (do 30 000 Kč)? Pokud musím tento příjem zdanit, mohu si uplatnit slevu na poplatníka? 

Dne 13. 10. 2017 zemřel podnikatel (OSVČ), v živnosti pokračoval dědic do ukončení dědického řízení 21. 2. 2019. Je možné za období 2018 v přiznání uplatnit odpisy hmotného majetku u zemřelého podnikatele? Předpokládám, že slevu na poplatníka uplatnit nelze. 

Jak to bude se zálohou z daně z příjmů u OSVČ, která je splatná 15. 3. 2019, jestliže OSVČ by podala přiznání za rok 2018 do 10. 3. 2019 a zálohy by nově byly 0 Kč nebo 15 000 Kč?

Potřebuji poradit, zda při příjmech v celkové výši 5 500 Kč z § 9 a § 10 mají důchodci, žena na mateřské a žena na rodičovské povinnost podat daňové přiznání za rok 2018. 

Daňový rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti v USA, kde pracuje celý kalendářní rok. Současně má pravidelně měsíčně příjmy z pronájmu nemovitých věcí v ČR. Jak proběhne zdanění jeho příjmů a jaká přiznání k dani z příjmů je povinen podat?

Jsme manželé a oba jsme z důvodu zrušení pracovních pozic odešli do předčasného důchodu. Od r. 1992 jsem zároveň OSVČ podnikající v zemědělství. Může manželka u mě vykonávat práce na dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč) a mohu ji zároveň uplatnit do daňového přiznání jako spolupracující osobu (do 50 %)? Na OSSZ, ZP a FÚ je jako spolupracující osoba přihlášená. Manželka má ještě příjem na DPP 3 000 Kč/měs. a u této firmy podepsané prohlášení. 

Manželé a jejich dcera vlastní každý polovinu bytu. Byt je v současnosti pronajímán dcerou dle dohody mezi rodiči a ní, takže veškeré příjmy a výdaje uplatňuje ve svém přiznání dcera. Manželé by chtěli svoji polovinu darovat na syna dcery, tedy na vnuka. Vnuk je nezletilý. Jak by se postupovalo v dalších odpisech bytu a jak by bylo možné optimalizovat příjem z pronájmu bytu v tomto případě, kdy polovinu bude vlastnit dcera a druhou polovinu nezletilý vnuk? 

Vlastním byt na Slovensku, který několik let pronajímám. Provdala jsem se za občana ČR, máme spolu děti a žijeme v ČR. Podle občanského průkazu mám stále trvalé bydliště na Slovensku. Dosud jsem příjem zdaňovala pouze na Slovensku, protože jsem byla mateřské dovolené a příjmy v ČR jsem neměla. Je to tak správně? Nyní (rok 2017) jsem spolupracující osobou manžela, který podniká, a budou se na mě přerozdělovat příjmy manžela. Spolu s českými příjmy musím do daňového přiznání uvést i příjmy z pronájmu na Slovensku? Daň zaplacenou na Slovensku si můžu započíst v českém daňovém přiznání? Příjmy z pronájmu budu uvádět v § 9 ZDP, výdaje budu uplatňovat skutečné podle českých předpisů (náklady na správu domu, elektřinu, daň z nemovitosti, opravy…) Odpisy budu uplatňovat z jaké hodnoty bytu? Podle českých předpisů bych měla stanovit cenu bytu ke dni zahájení pronájmu. Je to v tomto případě ke dni zahájení pronájmu na Slovensku? Na Slovensku uplatňuji odpisy několik let. Budu v českém daňovém přiznání uplatňovat 1. rok odpisování, když jsem v ČR ještě neuplatnila žádný odpis (nepodávala jsem dosud přiznání)? Dosud jsem příjem zdaňovala pouze na Slovensku. Manžel měl příjmy (§ 7) nad jeden milion korun, uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Jako spolupracující manželka (§ 7) budu uplatňovat výdaje procentem z příjmů. Příjmy z pronájmu (§ 9) a výdaje k nim budou skutečné. Jsem nějak omezena při možnosti uplatnění bonusů na děti?