Doba odpočinku - strana 2

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům dle § 92 ZP nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce 35 hodin během 7 po sobě jdoucích dnů. Tento nepřetržitý odpočinek může být v celé řadě případů zkrácen až na 24 hodin, ovšem celková délka odpočinku za dva týdny pak musí činit 70 hodin. U sezónních prací v zemědělství je možné dle § 90a ZP zkrácený odpočinek vybrat až do 3 týdnů.

Pokuta uložená zaměstnavateli orgánem inspekce práce za nedodržení této povinnosti může dosáhnout výše až 1 000 000 Kč. Na mysli mám povinnost zaměstnavatele dle ustanovení § 92 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu tak (lépe vyjádřeno „zajistit“), aby měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin (u mladistvého zaměstnance alespoň 48 hodin bez možnosti zkrácení), resp. nejméně 24 hodin s tím, že pak mu bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 2 týdnů v celkové délce minimálně 70 hodin.

Pokud je přestávka na pracovišti určena po odpracování 4,5 hodin a v případě delší směny - přesčasu je pak další přestávka určena po odpracování 6 hodin, tak jak by to bylo v případě, že zaměstnanec by měl po první přestávce odpracovat 6 hodin a 20 min (to se samozřejmě v provozu předem neví, že to bude např. 6 hod a 20 minut). Zaměstnanec pracuje na stroji - obrábí a nelze stroj vypnout na 20 minut, lze takto výjimečně bez přestávky pracovat 6 hod a 20 minut? 

V souladu s § 17 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 589/2006 Sb. může být u řidičů MHD nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami rozdělen na dvě nebo tři části, přičemž musí jedna část činit alespoň 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na alespoň 12 hodin. Započítává se do této doby časový interval mezi koncem jedné části dělené směny a začátkem druhé části? Např. dělená směna 06.00 – 09.00, 14.00 – 21.30, následující směna od 06.00 do 13.00 - tzn. odpočinek v délce 5 + 8,5 hodiny (od 9.00 – 14.00 a od 21.30 – 6.00), tj. nepřetržitý odpočinek v celkové délce 13,5 hodiny. Zaznamenali jsme názor, že není možné dobu mezi částmi dělené směny do nepřetržitého odpočinku započítávat. 

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 6 dnů nočních směn – 2 dny volna - 6 dnů odpoledních směn – 2 dny volna - 6 dnů ranních směn – 2 dny volna a chtěli by přejít na režim střídání směn po dvou dnech tj. 2 dny noční směny - 2 dny odpolední směny – 2 dny ranní směny – 2 dny volno. Jak správně zvolit kombinaci ranní, odpolední, noční, aby byl splněn nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu? 1. noční – noční – odpolední – odpolední – ranní – ranní – volno – volno 2. ranní – ranní – noční – noční – odpolední – odpolední – volno – volno 3. ranní – ranní – odpolední – odpolední – noční – noční – volno – volno (tuto variantu zaměstnanci odmítají z důvodu kratšího volna po noční směně).   

Máme zaměstnané kuchaře a číšníky, kteří mají rozvržené 12hodinové směny na dlouhý a krátký týden. Nyní chtějí mít tyto směny sedm dní vcelku a sedm dní volno (denně také 12hodinové směna). Můžeme jim toto jako organizace povolit? Není to porušení zákoníku práce? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017- II. část 7. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ŘIDIČŮ AUTOBUSŮ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Dle ustanovení §...

Máme dotaz ohledně dodržování doby nepřetržitého odpočinku v týdnu (35 h). Jak se postupuje v případě, že je zaměstnanec 10 dní na služební cestě, a nemá tedy kdy čerpat nepřetržitý odpočinek v týdnu? Může po skončení takové pracovní cesty následující pracovní den vykonávat pracovní činnost? Obdobná otázka se týká nepřetržitého odpočinku mezi směnami? Je v pořádku, aby se zaměstnanec vrátil v 24hodinové z pracovní cesty a ráno např. v 7h nastoupil do zaměstnání? 

Pracovní dobu je možné považovat za jednu ze základních pracovních podmínek, za nichž zaměstnanec koná pro zaměstnavatele práci v pracovním poměru, neboť dle ust. § 74 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákoník práce") platí, že pro zaměstnance, kteří konají práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnavatel není povinen pracovní dobu rozvrhnout.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – II. část 4. DÉLKA SMĚNY (VÝKONU PRÁCE) PŘI PRUŽNÉM ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY Zaměstnavatel...