Otázky a odpovědi - strana 185

Náš zaměstnanec si způsobil pracovní úraz a jeho léčení trvalo šest měsíců a to od 2. 4. 2013 - 30. 9. 2013. Dovolenou jsme mu nekrátili z důvodu pracovního úrazu. Nyní pojišťovna, která má vyplatit odškodnění našemu zaměstnanci, uznala pouze měsíc pracovního úrazu z důvodu degenerativního onemocnění páteře. Jak máme teď posoudit nárok na dovolenou, máme ji dodatečně krátit, anebo je pro firmu směrodatný začátek onemocnění a to bylo z důvodu pracovního úrazu.

Jsem spolupracující osoba manžela (používá paušální výdaje), který na mě převádí část svých příjmů a výdajů (dílčí základ daně cca 300 000 Kč). Zároveň mám své podnikání (účetnické práce), kde uplatňuji paušál (dílčí základ daně cca 20 000 Kč). Mohu si uplatnit bonus na děti, když nemám žádné jiné příjmy? Na webu finanční zprávy jsem četla rozklad (z 26. 6. 2013) s návrhem Koordinačního výboru, kde tyto 2 dílčí základy daně rozdělují a doporučují posuzovat zvlášť, tzn. že bych nárok měla (dílčí ZD z mého podnikání je menší než 50 % z celkového ZD vč. příjmů od hlavní osoby). Ale na konci je poznámka, že GFŘ s tímto návrhem nesouhlasí a celý případ je uzavřen s rozporem. Místní FÚ mi to také neuznal a doporučuje použít skutečné výdaje (ty nemám žádné), abych si mohla děti uplatnit.

České s. r. o. se sídlem v Praze bude zaměstnávat pracovníky z EU – Slovenska. Zaměstnanci mají trvalý pobyt na Slovensku. Pracovněprávní vztah se bude řídit českými právními předpisy. V pracovní smlouvě mají uvedeno místo výkonu práce území hlavního města Prahy a jsou vysíláni na pracovní cesty do Ruska. Zde má firma dlouhodobou zakázku (kontrakt delší než jeden rok). Firma nemá v Rusku provozovnu, pracovníkům bude zajištěno ubytování a vypláceny cestovní náhrady. Z tohoto vyplývá, že slovenští zaměstnanci budou celý rok vykonávat práci na území Ruska. Jak bude zaměstnavatel postupovat při výpočtu mzdy, záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a jejího ročního vyúčtování, při stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, při odvodech zákonného pojištění za zaměstnance. Do jakého státu přísluší jednotlivé odvody z mezd.

Jak často musí na preventivní prohlídku vychovatelka domova mládeže? Domov mládeže je zařízením střední školy. Podle kategorizace prací je zařazena ve druhé kategorii, pracuje ve třísměnném režimu práce včetně noční práce.

Potřebovala bych poradit, jak mám správně formulovat žádost o prominutí penále na OSSZ. Co by žádost měla obsahovat? Dneska mi bylo řečeno, že pokud zaplatím pojistné, tak můžu žádost o prominutí podat.

Jedná se o fyzickou osobu, vedení daňové evidence, předmětem podnikání je pohostinství, není (zatím) plátce DPH. Od 1. 1. 2006 začal výše uvedený podnikat v budově, která je majetkem jeho rodičů (SJM) a do 31. 12. 2005 v této budově provozovala pohostinství matka, která skončila a šla do starobního důchodu. Otec je invalidní důchodce. Výdaje za elektřinu, vodu apod. si bude hradit podnikatel sám. Nyní řešíme problém, jak sepsat nájemní smlouvu s rodiči tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro obě strany, nejlépe, aby rodiče nemuseli platit daně, popř. ani podávat DP (ovšem pokud to tak bude výhodné). Není mi jasné, zda limit 15 000 příjmu, do kterého se nemusí podávat DP by se v tomto případě vynásobil 2x - za oba rodiče, dále zda by nájem 30 000 Kč za rok nebyl nízký vzhledem k tomu, že jde o osoby blízké. Další věcí je, zda zařízení provozovny (vybavení kuchyně, stoly, židle atd.) odkoupit od rodičů (jak stanovit cenu, odhadce?) nebo zahrnout do nájmu. K rozebrání problému je ještě třeba vzít další aspekty, jako: - odpisy budovy - může uplatňovat vlastník nebo nájemce? - daň z nemovitostí - platí asi výhradně vlastník? - pojištění budovy - může platit vlastník nebo nájemce? - § 9 odst. 4 ZDP – 20 %. Je mi jasné, že jde o dost složitou otázku, ale prosím vezměte v úvahu všechny okolnosti, které jsem uvedla, a co možná nejpřesněji odpovězte. Pokud není v mé otázce vše jasné, ráda doplním.