Zásadní změny v oblasti koordinace sociálního zabezpečení v EU

Vydáno: 5 minut čtení

Dne 7. července 2026 schválil Evropský parlament předběžnou dohodu reformy pravidel koordinace sociálního zabezpečení v Evropské unii. Reforma představuje první komplexní revizi nařízení (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení (ES) č. 987/2009 po téměř deseti letech legislativních jednání. Návrh nyní čeká na přijetí Radou EU.

Cílem změn je přizpůsobit evropská pravidla současným formám práce, jako jsou přeshraniční pracovní modely, vysílání zaměstnanců, práce ve více členských státech nebo rostoucí využívání digitálních nástrojů. Současně má reforma posílit právní jistotu, zefektivnit spolupráci mezi institucemi sociálního zabezpečení a omezit podvody a zneužívání systému.

Pro zaměstnavatele bude nejvýznamnější část změn souviset s určováním použitelné legislativy sociálního zabezpečení a s procesem vydávání potvrzení A1.

Povinné oznámení vyslání a žádost o potvrzení A1

Jednou z nejvýznamnějších novinek je zavedení povinnosti oznámit vyslání zaměstnance před zahájením výkonu činnosti v jiném členském státě a současně požádat o potvrzení použitelné legislativy.

Podle nových pravidel bude zaměstnavatel povinen informovat příslušnou instituci sociálního zabezpečení ještě před zahájením činnosti zaměstnance v zahraničí. Pokud nebude potvrzení A1 vydáno okamžitě, instituce vystaví potvrzení o přijetí žádosti, které bude sloužit jako důkaz splnění oznamovací povinnosti.

Reforma tím fakticky převádí dosavadní administrativní praxi v řadě členských států do závazného evropského pravidla a vytváří jednotnější systém pro kontrolu přeshraniční mobility pracovníků. Zároveň ale bude nutné zefektivnit a lépe plánovat administrativní a HR procesy, jelikož mnoho zaměstnavatelů žádalo o potvrzení A1 až zpětně.

Výjimky pro krátkodobé cesty

Nová úprava ale počítá s určitými výjimkami.

Povinnost předchozího oznámení ani žádost o A1 se nebude vztahovat na:

  • běžné služební cesty (business trips),
  • činnosti nepřesahující tři po sobě jdoucí pracovní dny během období 30 po sobě jdoucích dnů.

Za služební cesty jsou považovány například účasti na obchodních jednáních, konferencích, seminářích nebo školeních, pokud nejde o samotné poskytování služeb nebo dodávku zboží.

Přísnější pravidla pro stavebnictví

Významnou výjimku z uvedených výjimek představuje stavební sektor.

V případě stavebních prací bude předběžné oznámení a žádost o A1 vyžadována vždy, a to i u velmi krátkodobých aktivit. Evropský parlament prosazoval tuto úpravu zejména s ohledem na vyšší výskyt podvodných praktik, schránkových společností a pracovních úrazů v tomto odvětví.

Silnější vazba zaměstnance na stát vyslání

Novela rovněž zpřísňuje podmínky vysílání zaměstnanců.

Nově bude zaměstnanec muset být před vysláním nejméně tři měsíce (oproti aktuálnímu jednomu měsíci) pojištěn v systému sociálního zabezpečení státu, z něhož je vysílán. Toto opatření má zabránit situacím, kdy jsou zaměstnanci přijímáni pouze za účelem okamžitého vyslání do jiného členského státu.

Zachována zůstává základní možnost vyslání až na dobu 24 měsíců. Po uplynutí této doby nebude možné zahájit nové vyslání téhož pracovníka do stejného členského státu dříve než po uplynutí dvou měsíců od skončení předchozího vyslání (tzv. cooling-off period).

Nová pravidla pro zaměstnance pracující ve více státech

Reforma přináší také změny pro osoby vykonávající činnost ve dvou nebo více členských státech.

Určování použitelné legislativy platí maximálně po dobu 24 měsíců, po jejímž uplynutí bude nutné situaci přehodnotit. Současně se zpřesňují pravidla pro určování skutečného sídla zaměstnavatele. Důraz bude kladen na místo, kde jsou přijímána klíčová obchodní rozhodnutí a vykonávána centrální správa společnosti.

Tato změna směřuje zejména proti využívání tzv. letterbox companies, tedy společností založených převážně za účelem získání výhodnějšího režimu sociálního zabezpečení.

Digitalizace procesu A1

Významnou součástí reformy je digitalizace koordinace sociálního zabezpečení.

Nová pravidla předpokládají:

  • standardizovaný formát potvrzení A1,
  • širší využití systému EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information),
  • plně elektronické podávání žádostí,
  • rychlejší výměnu informací mezi institucemi jednotlivých států,
  • rozvoj digitálního ověřování A1 potvrzení.

Dopady na zaměstnavatele

Přestože většina změn nebude aplikovatelná okamžitě, zaměstnavatelé využívající přeshraniční mobilitu zaměstnanců by měli začít vyhodnocovat své interní procesy již nyní.

Zejména bude vhodné:

  • přezkoumat postupy pro vysílání zaměstnanců,
  • zajistit podávání žádostí o A1 před zahájením činnosti v zahraničí,
  • nastavit evidenci krátkodobých služebních cest,
  • ověřit plnění podmínek pro vyslání zaměstnanců,
  • připravit se na rozšířené využívání elektronických nástrojů a digitální komunikace s institucemi sociálního zabezpečení.

Další postup

Po schválení Evropským parlamentem musí být text ještě formálně přijat Radou EU (očekáváno během září). Následně bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v účinnost prvním dnem měsíce následujícího po zveřejnění. Velká část ustanovení týkajících se vysílání zaměstnanců, určování použitelné legislativy a potvrzení A1 se však začne používat až po dvouletém přechodném období.

Shrnutí

Reforma koordinace sociálního zabezpečení představuje nejvýznamnější změnu evropských pravidel pro přeshraniční zaměstnávání za poslední desetiletí. Největší dopad na zaměstnavatele lze očekávat v oblasti vysílání zaměstnanců, vydávání potvrzení A1, plnění nových oznamovacích povinností a digitalizace procesů sociálního zabezpečení. Nová pravidla budou vyžadovat výrazně důslednější plánování přeshraničních pracovních cest a vyslání. Zaměstnavatelé budou muset sledovat historii vyslání jednotlivých zaměstnanců, rozlišovat mezi služební cestou a vysláním a zajistit podání žádosti o A1 ještě před zahájením činnosti v zahraničí.