Romana Smékalová

Student udělá úspěšně maturitu a bude se hlásit na VŠ. Od 1. června by nastoupil na HPP na dobu určitou cca do konce září, než by nastoupil na VŠ. Pro studenta je pracovní poměr určitě výhodnější z pohledu benefitů (stravenky) a osobního ohodnocení, než kdyby pracoval na DPP nebo DPČ. I kdyby využil jakoukoli dohodu, bude mít tolik hodin za měsíc, že by došlo i na odvody. Musí se v tomto případě po dobu pracovního poměru ukončit daňové zvýhodnění na děti u jeho rodičů, i když bude student přijat od října na VŠ, tedy je nutné ukončit daňové zvýhodnění k 31. 5. 2024 a nastavit ji opět od 1. 10. 2024? 

Může být uplatněna sleva na dítě již za měsíc říjen, když zaměstnanec přinesl potvrzení o studiu dítěte, kde je uvedeno studium od 1. 10. 2023, ale datum vystavení 19. 11. 2023? Na předchozím potvrzení bylo studium do 30. 9. 2023. Nebo pokud zaměstnanec nenahlásí žádnou změnu, tak toto další potvrzení je potřeba až při dalším podpisu Prohlášení k dani za rok 2024 do 15. 2.? 

Náš zaměstnanec se oženil a spolu s manželkou mají jedno dítě, manželka má z předchozího manželství také jedno dítě, které s nimi žije ve společné domácnosti. Zaměstnanec si chce uplatnit ve mzdě zvýhodnění na společné dítě, donesl mi potvrzení do zaměstnavatele manželky, že ona si společné dítě neuplatňuje. Náš zaměstnanec si bude uplatňovat zvýhodnění ve výši na „první“ nebo „druhé“ dítě?

Zaměstnancům se bude vyplácet příspěvek na čistící prostředky-na praní pracovních oděvů. Bude tato částka podléhat zdravotnímu, sociálnímu a dani? Jak se bude tento příspěvek účtovat? Bude se jednat o daňový náklad?

Firma smluvně ujednala v pracovní smlouvě dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, že případný doplatek zdravotní pojištění z důvodu nízké mzdy uhradí zaměstnavatel. Je možné tento doplatek zařadit do daňových nákladů právě podle výše uvedeného paragrafu?

Fyzická osoba, OSVČ, neplátce DPH - zednické práce vykonává svou činnost na základě živnostenského oprávnění a daní ji v par.7 ZDP. S kamarády si založili hudební skupinu a občas zpívají na různých akcích. Nyní možná dojde i k vydání a prodeji CD. Jakým způsobem se toto daní nebo jde o příležitostnou činnost, která je od daně osvobozena?

Majitel - jednatel uvažuje jakým způsobem se nechat zaměstnat ve své společnosti - s. r. o. Dnes zde vykonává pozici kuchaře. jaké má možnosti zaměstnání a která z forem je pro něj možná - nejlepší? a) pracovní smlouva na pozici kuchař, b) smlouva o výkonu funkce, protože je zde jednatelem, c) může jako OSVČ fakturovat do svého s. r. o. nebo toto není možné?

Po rodičovské dovolené k nám do zaměstnaneckého poměru nastoupila pracovnice. Je matkou tří dětí. Je rozvedená , z předešlého manželství má jednu zletilou dceru. Za současného přítele není vdaná a má s ním dvě nezletilé děti. Ve společné domácnosti figurují tedy tři děti. Podepsala u nás, jako u zaměstnavatele, prohlášení k dani a chce nyní uplatnit slevu na dítě - jen na zletilou dceru. Pokud si přítel bude uplatňovat slevy na dani na dvě společné děti u svého zaměstnavatele (1. a 2. dítě), náleží zaměstnankyni sleva u nás jako zaměstnavatele na zletilou dceru v pořadí na první dítě ( měsíční sleva 1267 Kč), nebo v pořadí na třetí dítě ( měsíční sleva 2017 Kč)? Do tabulky podle § 35 c a § 35 d v prohlášení pak vypíše všechny děti s označením uplatnění a s označením pořadí?

Je možné uplatnit výdaje i v nižší sazbě, než je uvedeno v § 7 odst. 7 u písmene b), tedy 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč? Je možné uplatnit např. výdaj jen ve výši 900 000 Kč nebo se uvedená procenta nedají změnit?

Pobírám příspěvek na bydlení od úřadu práce. Dokladám výši čtvrtletního příjmu pro výpočet výše dávky (vystavuje zaměstnavatel). Nyní jsem dokládala příjmy za 1. čtvrtletí 2021, v únoru mi bylo provedeno vyúčtování daně z příjmu. Dodatečně jsem uplatnila slevy na děti, takže mi bylo vráceno cca 37 000 Kč. V potvrzení za únor je k čisté mzdě přičteno cca 12 680 Kč, což je asi část z těch vrácených daní. Je to tak správně? Myslela jsem, že se to do příjmů nezapočítává. 

Fyzická osoba prodala v roce 2020 byt v osobním vlastnictví, který koupila v roce 2017. V bytě nikdy nebydlela, jen ho pronajímala. Prodej bytu tedy nelze osvobodit, přestože prostředky získané prodejem použila na svoji bytovou potřebu. Lze v tomto případě použít jako výdaj prokazatelně vynaložený na dosažení příjmu úroky z hypotečního úvěru, kterým financovala nákup tohoto bytu?

OSVČ, která v DPFO uplatňuje výdaje paušálem 60 %, má kromě příjmů dle § 7 ZDP (výuka AJ) i příjmy z EU. V r. 2020 obdržela tyto příjmy z EU: 1) Dle výpisu z OSA obdržela OSVČ tyto autorské odměny v zahraničí částečně zdaněné: (z Německa zdaněné daní 15,83 %, z Belgie zdaněné daní 37,09 %). 2) Na základě smlouvy o dílo s polskou firmou obdržela za vypracování projektu částku, která byla v Polsku zdaněna 20%  daní. Jak se promítnou příjmy z EU v daňovém přiznání?  

Starobní důchodce pronajímá zemědělské pozemky. Platí, že do výše 15 000 Kč inkasovaného pachtovného za rok nepodléhá dani z příjmů fyzických osob?

Může zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění, na které si zaměstnanec šetří již od roku 2002 a výplata je sjednána ve věku 50 let? Je takový příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelný? A z pohledu zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně z příjmu?

Vlastníkem nemovitosti je matka, pronajímat chce dcera podle § 7 zákona o daních z příjmů na základě živnostenského oprávnění. Jedná se o chalupu k rekreačním účelům. Může dát matka dceři souhlas k použití její nemovitosti k užívání za účelem podnikání? Pokud ano, může být tento souhlas udělen bez finanční náhrady pro matku? Bude v tomto případě podávat přiznání k dani z příjmů pouze dcera? V případě, že by dcera pronajala nemovitost na dobu 2 měsíců (pro stavebního dělníka za účelem přechodného ubytování z důvodu práce v dané lokalitě), mohla by tento příjem danit dcera dle § 9 zákona o daních z příjmů, i když není vlastníkem nemovitosti, nebo by tento příjem musela zdanit matka (jakožto vlastník nemovitosti)?

Fyzická osoba pronajímá jako OSVČ nemovitost, kterou vlastní její partner, se kterým dlouhodobě žije. Partner s pronájmy souhlasí. Tzn. partner, jehož je nemovitost, má příjmy z pronájmu 0 a jeho partnerka vše uvádí do daňového základu. Musí mít od partnera nájemní smlouvu, nebo to není nutné a může pronajímat jeho nemovitost bez toho, aniž by mu platila nájem a zároveň mu nebylo v případě kontroly nic dodaněno?   Pokud by vlastník nemovitost družce pronajal, může si družka uplatnit z příjmů z pronájmu uvedené nemovitosti (pro daň z příjmu fyzických osob) výdajový paušál 30 % dle § 9 ZDP. 

Zaměstnavatel je přihlášen mimo jiné i k dani ze závislé činnosti. V minulosti měl zaměstnance na DPP, u kterých srážel daň ze závislé činnosti, ale z důvodu slevy na dani zálohu na daň neodváděl, přesto podával nulové vyúčtování. V roce 2020 žádné takové zaměstance s podepsaným prohlášením neměl (odváděl jen srážkovou daň). Musí přesto podat vyúčtování daně ze závislé činnosti jen z toho titulu, že je přihlášen k této dani u FÚ?

Jednatel pobírá odměnu dle smlouvy o výkonu funkce Kč 1 000 Kč/měsíčně. Zároveň má příjem z dohody o provedení práce ve výši Kč 10 000 Kč/měsíčně. Podepsal prohlášení k dani. Jaký je správný postup zdanění souběhu těchto příjmů v roce 2021?

V roce 2013 jsem spolu s bratrem zdědila byt po rodičích. Rodiče tento byt vlastnili 1 rok. Nikdy jsem v tomto bytě nebydlela. Nyní jsem se s bratrem dohodla, že mu svůj podíl prodám. Bude tento příjem osvobozený vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2021 se změnila časová lhůta pro osvobození na 10 let? V minulém roce jsem zakoupila byt pro vlastní potřebu a tyto peníze použiju na částečnou splátku hypotéky. 

OSVČ uplatňuje skutečné výdaje, podniká celý rok, má v majetku osobní auto, které používá pouze pro podnikání, pohonné hmoty vyřazuje z nákladů. Mohl by tedy uplatnit v daňovém přiznání paušál na dopravu ve výši 5000,- kč/měsíc. Auto používal k podnikání po celý rok, měl by tedy nárok na výdaj ve výši 60 000 Kč. Daňový základ z podnikání ale této výše nedosahuje a osvč nechce vykazovat ztrátu. Může si uplatnit jenom část tohoto paušálu, jen do výše kladného daňového základu (např. 35 000 Kč)?