Romana Smékalová - strana 2

OSVČ uplatňuje skutečné výdaje, podniká celý rok, má v majetku osobní auto, které používá pouze pro podnikání, pohonné hmoty vyřazuje z nákladů. Mohl by tedy uplatnit v daňovém přiznání paušál na dopravu ve výši 5000,- kč/měsíc. Auto používal k podnikání po celý rok, měl by tedy nárok na výdaj ve výši 60 000 Kč. Daňový základ z podnikání ale této výše nedosahuje a osvč nechce vykazovat ztrátu. Může si uplatnit jenom část tohoto paušálu, jen do výše kladného daňového základu (např. 35 000 Kč)?

Jednatel společnosti na základě smlouvy o výkonu funkce pobírá odměnu ve výši 1 000 Kč a dále má u stejné společnosti uzavřenou dohodu o provedení práce na administrativní práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Prohlášení k uplatnění slevy neučinil, podepsané prohlášení má u hlavního zaměstnavatele. Jak bude probíhat zdanění těchto příjmů? Ze smlouvy o výkonu funkce jednatele a dohody o provedení práce bude odvedena srážková daň nebo musí být příjem sečten a odvedena zálohová daň. Ze smlouvy o výkonu funkce bude odvedeno zdravotní pojištění?

Zaměstnankyně uplatňuje odpočty na 2 děti. Za 3 měsíce jí byly vyplaceny daňové bonusy na které měla nárok. V průběhu roku onemocněla a pobírala již jen nemocenské dávky. V ročním úhrnu příjmů tedy nedosáhne na polovinu minimální mzdy. Odpočet na děti však za tento rok může uplatnit i její manžel. Mohu tedy v prosinci provést vyúčtování daňového bonusu. Předepsat srážku "přeplaceného DB". A vystavit potvrzení pro druhého poplatníka (otce), že zaměstnankyně neuplatnila odpočty na děti?

Pokud fyzická osoba podnikatel přijme dar (pro osobní užití) od právnické osoby v hodnotě 20 000 Kč, musí ho danit ve svém přiznání k dani? 

Zaměstnanec v roce 2020 uplatňoval odpočet na syna do 26 let (vysoká škola). Potvrzení vystaveno na období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020. V říjnu kdy jsem ještě nevěděla, že syn ukončil školu, žádala jsem zaměstnance o další potvrzení, ale zjistila jsem, že syn školu již ukončil v červnu 2020 (složil státnice) a následující měsíc nikde nepracoval, nebyl veden na Úřadu práce, vlastně nepracuje dosud. Takže za 8/2020 vznikl nedoplatek na dani? Je to tak? a zároveň druhý dotaz, ráda bych udělala případnou opravu ve mzdách a zaměstnanci rozdíl ponížila ve mzdě? Byla toto má chyba, nebo to jde za zaměstnancem, že mi toto měl oznámit, tudíž nemusím opravovat ve mzdách a on je povinen podat si daňové přiznání a tuto chybu tam zohlednit? 

Zaměstnanec v průběhu roku 2020 uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti, 1. v pořadí (12 67 Kč) syn, věk 25 let - skončení studia 8/2020, 2. v pořadí (1 617 Kč) dcera, věk 22 let - studium 1-12/2020. Od 9/2020 budu u dcery stále vycházet z odečtu 1617 Kč, nebo jelikož syn ukončil studium, mám jen jedno pořadí, a to v daňovém zvýhodnění ve výši 1267 Kč? Co se týká roku 2021 (pokud nebude žádná změna = novela zákona o dani z příjmu/zvýšení) dítě automaticky spadne do 1. pořadí ve výši 1267 Kč?

Fyzická osoba, která nemá oprávnění k podnikání, by naučila zástupce společnosti zabývající se gastronomickou činností několik receptů (jednalo by se o ukázku několika jídel), byla by to jednorázová akce, za kterou by dostala odměnu. Je to možné považovat za příležitostný příjem?

Rodiče se rozvedli, kdy jedná dcera byla plnoletá a mladší dceru dostala matka do své péče. A s dcerami se odstěhovala se společné domacnosti. Dcery mají krásný vztah z otcem, který na ně platí vyživné. Starší dcera studuje v zahraničí a jejich maminka pracuje také v zahraničí (v Polsku), kde uplatňuje slevy na dětí (to jsou jiné zákony). Může otec dcer uplatňovat slevy na dětí, a za jakých podmínek? Nebo tyto podmínky nesplňuje? 

Společnost provozuje převoz nemocných - má sanitky. Pracovní doba podle potřeby převozu - když vezou pacienta z Ústí nad Labem na dialýzu do Prahy, pracovní doba začíná třeba ve 4.00 hodiny. Podle potřeb pacientů jsou v práci i v sobotu, v neděli i o svátcích. Dostávají stravenky 55 % zaměstnavatel - daňový náklad a 45 % zaměstnanec. Stravenky za odpracovanou směnu za sobotu, neděli i za odpracovaný svátek - je pořád 55 % ceny pro zaměstnavatele daňový náklad?

Našemu zaměstnanci byla vyplacena náhrada ztráty na výdělku za nepracovní úraz (z jeho komerčního pojištění). Podle jakého paragrafu se bude danit? Kam tuto částku napsat v daňovém přiznání? 

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenky. Příspěvek je jim přiznán na základě odpracovaných směn a dán při zúčtování mzdy k výplatě částkou v Kč. Jedná se o tzv. nepeněžní příjem, který je osvobozen od daně z příjmu, nebo je nutné příspěvek na stravenku přiznanou tímto způsobem zdanit?

Fyzická osoba se rozhodla o instalaci FTV na střeše "kolny", která není obytnou stavbou, ale tvoří nedílnou součást stavby pro bydlení. Na pořízení FTV si hodlá vzít půjčku. Nabízí se stavební spořitelna, která půjčí a současně jako bonus zdůvodňuje, že úroky z hypotečního úvěru lze odečíst z nákladů, jako položka snižující daň fyzickou osob o zaplacené úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru. Někdy se vše hodnotí jako součást stavby, pokud se platí DPH při pořízení souboru staveb a pozemků. Z toho důvodu bychom považovali za správné i odpočet úroků ze stavebního spoření. Podmínka užívání nemovitostí a staveb souvisejících k bydlení účastníků stavebného spoření splněna. Úvěr na manžela, ale manžel nevlastní nemovitosti. Vlastní ji manželka spolu se synem, ale manželka je spoluúčastníkem smlouvy a manžel, manželka i syn bydlí a užívají 100 % nemovitosti. 

Občan si platí životní pojištění s tím, že má každý rok uhradit celkem 12 000 Kč, platby provádí 2x ročně. Vzhledem k tomu, že kdysi opomněl uhradit druhou splátku v prosinci a uhradil ji až v lednu následujícího roku, platí od té doby tímto způsobem pojistné- tedy opožděně. V r. 2019 uhradil dvě splátky á 6 000 Kč (první v lednu - ta byla za r. 2018, druhá v červnu byla vlastně první splátkou za r. 2019). Ještě za zdaňovací období 2018 obdržel občan pro účely DPFO potvrzení o zaplaceném pojištění ve výši 12 000 Kč. Pojišťovna tedy do potvrzení zahrnula obě platby bez ohledu na to, že lednová byla za pojistné 2017. Nyní pojišťovna zaslala potvrzení pouze na částku 6 000 Kč s tím, že se prý změnil zákon a lze potvrzení zaslat pouze na uhrazené pojistné za daný rok. Lednovou platbu do potvrzení nezahrnula. Odvolává se na § 15 odst. 6 ZDP. Zde ale čtu, že "lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období". Toto chápu tak, že by potvrzení nemělo respektovat, za které období se platí pojistné, a tudíž by i letos mělo být na 12 000 Kč. Jaké tvrzení je tedy správné?

Student vysoké školy složil v 4/2019 bakalářskou zkouškou. Od 9/2019 pokračuje v magisterském studiu. Slevu na vyživované dítě lze uplatnit za období 1-5/2019 /v květnu nebyl po celý měsíc v evidenci na UP a nebyl ani po celý měsíc zaměstnaný/ a dále pak až od 9/2019. Je tento postup správný? 

Při uplatnění odpočtu nezdanitelné částky zaplacených úroků z hypotečního úvěru musí být splněna podmínka bytové potřeby. U našeho zaměstnance se jedná o rodinný dům, kde má trvalý pobyt, ale vlastník je jeho otec. Splňuje v tomto případě podmínku bytové potřeby pro uplatnění úroků při RZD?