Ing. Miroslava Kočová

Společnost A vysílá své zaměstnance pracovat pro firmu B. Firma B jim zajistí stravování těchto zaměstnanců formou oběda u jejich dodavatele. Hodnotu těchto obědů přeúčtuje firmě A. Pracovní doba u firmy B je minimálně 8 hodin. Jakým způsobem máme účtovat tyto obědy? Lze je účtovat jako klasické stravování - zákonná část do nákladů firmy, zbytek uhradí zaměstnanec. Lze uplatnit odpočet DPH? Na druhé straně by byl odvod DPN na výstupu z částky, kterou hradí zaměstnanci?
Vydáno: 04. 07. 2019
Jaká je správná metodika pro výpočet ceny stravenky a podíl placený zaměstnancem a podíl hrazený zaměstnavatelem. Dosud ve firmě, kterou jsem převzala, účtovali takto: cena stravenky na faktuře na 213 (s tím nelze než souhlasit), ale problém je provize - bývalá účetní rozdělila provizi na 55 % náklad 518 (+ uplatněná adekvátní část DPH), a 45 % provize + DPH na 213. Pak ale při účtování o „přídělu stravenek“ zaměstnancům se znovu z takto vzniklé ceny stravenky na účtu 213 rozpočítával podíl 45 % - hrazeno zaměstnancem a 55 % - příspěvek zaměstnavatele. Je tento postup správný? Mně připadá, že takto je provize rozpočítávána dvakrát - jednou hned na faktuře, a podruhé při výpočtu podílu ceny stravenky placené zaměstnancem a podílu hrazeném firmou.
Vydáno: 01. 03. 2019
Jak to bude se zdaněním, sociálním a zdravotním pojištěním a jak se bude vše účtovat, pokud bude mzda jednatele: a) do 2 500 Kč, b) nad 10 000 Kč, c) do 10 000 Kč?
Vydáno: 18. 02. 2019
Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února. Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden). Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?
Vydáno: 14. 02. 2019
Náš zaměstnanec vyjel na zahraniční pracovní cestu, byl vybaven zálohou ve výši stravného a nákladů na ubytování. Při plnění pracovního úkolu zjistil, že neočekávaně potřebuje náhradní díl, který si v dané zemi zakoupil a uhradil soukromou platební kartou, protože neměl jinou možnost. Po příjezdu předložil fakturu za nákup. Fakturu zadávám do účetnictví ve valutě s přepočtem ČNB střed ke dni uskutečnění plnění. Jeho banka mu však strhne částku za "prodej" valuty, tedy vyšší, než máme zaúčtováno. V jaké výši mu bude vyplacena náhrada za nakoupený náhradní díl? V částce, kterou vykazuji v účetnictví, nebo částce, která mu byla stržena z jeho účtu? 
Vydáno: 15. 12. 2017
Stavební firma s. r. o. staví v průběhu měsíce několik zakázek. Zaměstnanci přejíždí ze stavby na stavbu a nelze úplně přesně vyčíslit mzdy na jednotlivé zakázky. Lze zaúčtovat poměrem mzdy těchto zaměstnanců na jednotlivé zakázky?
Vydáno: 15. 12. 2017
Našemu zaměstnanci spadl firemní mobilní telefon a rozbil se display telefonu. Zaměstnavatel za zaměstnance platí Pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z této pojistky se uhradila oprava telefonu. Spoluúčast byla 1 000 Kč. Musí zaměstnavatel požadovat úhradu spoluúčasti po zaměstnanci? A pokud ne, může si spoluúčast zaúčtovat do daňových nákladů?
Vydáno: 07. 11. 2017
Jak se vypořádat a zaúčtovat: Společnost VS s. r. o. má zaměstnance z Ukrajiny a Rumunska. Zaměstnanci mají přechodný pobyt v Praze - trvalý samozřejmě na Ukrajině nebo v Rumunsku. Pracují ale v Poděbradech - mají řádné povolení - vše legální. Nyní dotaz - společnost VS s. r. o. jim platí služby spojené s ubytováním a ubytování. Každý měsíc společnost VS dostane fakturu a tu zaplatí a po zaměstnancích nechce žádné peníze - je to tak v pořádku? Pokud ano, mám tuto fakturu zaúčtovat na služby 518? Vzhledem k tomu, že na faktuře přijaté je DPH, tak uplatňuji i DPH. Pokud je to špatně, tak Vás velmi prosím o radu a pomoc při zaúčtování. 
Vydáno: 28. 07. 2017