Ing. Christian Žmolík

Dne 17. 2. 2023 jsme převzali osobní vozidlo na základě smlouvy o operativním leasingu, která je sjednána na dobu 3 let , do užívání. Auto jsme 17. 2. 2023 přivezli od nájemce do naší firmy. Nájemce nám doložil pořizovací cenu auta ve výši 415 000 Kč vč. DPH. Dne 21. 2. 2023 jsme nakoupili materiál pro sledování auta (GPS anténu, GSM anténu, komunikační jednotku) v hodnotě 2200 Kč vč. DPH. Tento materiál bude namontován do vozidla další externí firmou, která není plátcem DPH v hodnotě 2 000 Kč. Auto jsme 21. 2. 2023 svěřili zaměstnanci, s tím, že jej může používat i pro své soukromé účely. Z jaké částky máme počítat ono 1 % za soukromé použití?

Zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance pojišťovně D.A.S. za právní ochranu zaměstnance. Je tato platba daňově uznatelná? A i když by ten zaměstnanec měl uzavřenu pouze dohodu o provedení práce?

Jsme s. r. o., bez povinného auditu, přiznání k DPPO budeme podávat sami elektronicky. Můžeme využít lhůtu pro podání přiznání do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období podle § 136 odst. 2 písm. a) daňového řádu a podat přiznání po 1. 4. 2021 v termínu do 3. 5. 2021 a tato 4měsíční lhůta platí i pro vzdání se práva na následné uplatnění daňové ztáty v následujících obdobích? Předpokládám, že vzdání se práva se provádí pouze oznámením na FÚ, není na to speciální formulář. 

Společnost s. r. o. v roce 2021 nepřispěla svým zaměstnancům na stravování - ani stravenkami, ani nepoužila stravenkový paušál. Nyní se ekonomická situace společnosti zlepšila, může společnost zpětně - to znamená od ledna 2021 - vyplatit svým zaměstnancům stravenkový paušál do října?

Prosím o radu ohledně způsobu výpočtu celkových odpracovaných hodin invalidů. Zaměstnankyně s těžkým zdravotním postižením měla smlouvu na poloviční úvazek od 1. 1. 2020 - 31. 10. 2020, od 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 byla na OČR. OČR nebylo pobíráno za občasné odpracované pracovní dny v tomto období, celkem odpracovala v období 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 13 dnů. V roce 2020 čerpala 22 dnů dovolené a neměla žádnou jinou nepřítomnost. Patří vše do celkových odpracovaných hodin? Pokud se počítá vše, výpočet je: 840/2008 = 0,42 x 60000 = 25 200 CZK? 

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Lze uznat jako zaměstnanecký benefit rybářskou povolenku nebo lístek? Tak aby byla u zaměstnance osvobozená a u zaměstnavatele nedaňový náklad? Doklad by byl vystaven na zaměstnavatele a ten by ho i zaplatil. Lze to zahrnout pod sportovní činnost nebo příspěvek na rekreaci?

Zemědělské družstvo sjednalo s pojišťovnou pojistnou smlouvu "Kolektivní pojištění odpovědnosti z výkonu povolání". Pojistník je firma a pojištěná osoba jsou všichni zaměstnanci pojistníka. Ve smlouvě není specifikována jména pojištěných osob, jen celkový počet zaměstnanců. Zaměstnancům nic ve mzdě nepřidaňujeme. Jedná se o daňově účinný náklad firmy?

Právnická osovba je příjemce evropské dotace (evropské granty) - nejedná se o investiční dotaci, ale o provozní. V podmínkách dotace je uvedeno, že je určena na pokrytí přímých nákladů (nutno doložit doklady) + navýšení o 25 % z těchto přímých nákladů, které se nemusí dokládat. Náklady jsou evidovány na tř. 5xx , následně vyúčtuji tyto náklady např. v hodnotě 500 Kč + navýším dle podmínek dotace o 125 Kč (25 %z nákladů) a hodnota 625 Kč bude hodnota čerpání dotace - účtování na účtech MD 347/D 648. V tuto chvíli mám ale na nákladech částku 500 Kč (účty tř.5), ale na výnosech 625 Kč (648). Jak budu postupovat pro stanovení daně a sestavení daňového přiznání k dani z příjmu PO? Bude vzniklý rozdíl 125,- Kč předmětem daně z příjmu nebo se bude jednat o osvobozený příjem, a tedy i nedaňové výdaje k tomu přiřazené? Ve kterých řádcích daňového přiznání budou tyto částky uvedeny? 

Firma do 50 zaměstnanců nakoupí v lékárně antigenní testy na SARS-CoV-2 pro své zaměstnance, které chce dobrovolně otestovat z preventivních důvodů - pro ochranu celého pracovního kolektivu. Jedná se o daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele a o osvobozený nepeněžní příjem u zaměstnance? Jak by to bylo v případě nákupu protilátkových testů?

Lze v rámci jedné firmy kombinovat pro některé zaměstnance stravenky, pro některé závodní stravování a nově zavedený stravenkový paušál? 

Společnost na úvěr koupila v prosinci 2019 rozestavenou nemovitosti. Tuto nemovitost v letech 2020 a 2021 dostaví a na konci roku 2021 zkolauduje. Za roky 2020 a 2021 zaplatí cca 800 000 Kč na úrocích z úvěru. Musí tyto úroky do doby uvedení do užívání zahrnout do vstupní ceny?

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tuto částku však odeslal na bankovní účet svých zaměstnanců a ne na účet penzijní společnosti. Dle § 6 odst. 9 písm. p) má být příspěvěk na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti. Jedná se tedy stále o daňově uznatelný náklad firmy a u zaměstnance o osvobozené plnění? Dále tato společnost má hospodářský rok od 1.4.-31.3. Je možné, aby společnost zaměstnancům vyplatila penzijní připojištění ve výši 50 000 Kč např. 6/2020 a následně dalších 50 0000 Kč v 3/2021? Budou náklady pro s.r.o. stále daňově uznatelné a pro zaměstnance osvobozené?

Společnost s r. o. má zájem o výplatu podpory zaměstnanosti z programu Antivirus (pokles poptávky po službách), ale bohužel má nedoplatky na zdravotní a sociální pojištění a také na ostatních daních. Pokud odvede pojistné na zdravotní a sociální pojištění a vyplatí mzdy zaměstnancům za měsíc březen 2020, kdy byla poškozena v důsledku nouzového stavu, bude mít nárok na podporu z programu Antivirus? V podmínkách je uvedeno, že žadatel musí striktně dodržovat zákoník práce, tak nevíme, zda je v důsledku těch nedoplatků z minulosti z programu vyloučena.

Může zaměstnavatel uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP za zaměstnance se zdravotním postižením, který je poživatelem starobního důchodu? Potvrzení OSSZ o tom, že se jedná o osobu s trvalým těžkým zdravotním postižením máme, ale nejsme si jisti, jestli podmínkou pro uplatnění slevy dle § 35 ZDP není pobírání invalidního důchodu.

Invalidnímu zaměstnanci III. st. byl přiznán starobní důchod. Je možné, aby si firma nadále uplatnila slevu na dani dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů? 

Firma nakupuje stravenky v několika hodnotách se zdůvodněním, že zaměstnanec použije část nároků na obě a část nároku využívá na nákup svačiny. Pracovní doba zaměstnance je 8-9 hodin/den. Je možné uznat jako daňový náklad ve výši 55 %, i když chce firma dát zaměstnanci stravenku na 120 Kč jako 2 poukázky např. za 80 + 40 Kč? Může firma sjednat přidělení stravenky i zaměstnanci na DPP, když je to v dohodě sjednáno?

Firma přispěla zaměstnanci na penzijní připojištění celkově částku 60 000 Kč. Jelikož je 10 000 Kč nad zákonnou možnost příspěvku 50 000 Kč, zdanila mu 10 000 Kč ve mzdě za prosinec. Může si dát firma do daňově uznatelných nákladů celých 60 000 Kč?

Firma pořádá pro zaměstnance teambuilding. Zaplatila dopravu, pronájem sklípku, ubytování. Lze dát v rámci teambuildingu tyto výdaje jako daňové a uplatnit DPH? Dále mají zaměstnanci k této akci cestovní příkazy, opět prosím o informaci, jestli mají nárok na vyplacení diet.

Dva zaměstnanci IT firmy jsou vysláni na služební cestu do USA na 14 dní na odborná školení a sympozia. Zaměstnavatel svolil, že si zaměstnanci mohou vzít s sebou členy rodiny (manželku a děti). Je daňovým výdajem pro zaměstnavatele úhrada cestovních výdajů, tj. letenek a ubytování i pro tyto členy rodiny? Pokud ano, prosím o odkaz na paragraf a zákon. Pokud tyto výdaje pro člena rodiny nejsou daňovým nákladem společnosti, nebude nutné tyto výdaje zdanit ve mzdě a odvést z nich soc. + zdr. poj. zaměstancům, kterým byly náklady za rodinné příslušníky proplaceny jako nepeněžní daňový příjem?