411/1991 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1.
července 1949 byla na 32. zasedání generální konference
Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o ochraně mzdy
(č.95). Ratifikace Úmluvy Československou socialistickou
republikou byla zapsána dne 11. ledna 1990 generálním ředitelem
Mezinárodního úřadu práce. Podle svého článku 19 odstavce 3 Úmluva
vstoupila v platnost pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku
v platnost dnem 11. ledna 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Úmluva
o ochraně mzdy
Generální konference Mezinárodní organisace práce,která byla
svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a
tam se sešla dne 8. června 1949 na svém 32 zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se ochrany mzdy, jež
jsou sedmým bodem jednacího pořadu zasedání, a
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 1. července 1949 tuto úmluvu, která bude označována
jako Úmluva o ochraně mzdy, 1949:
Čl.1
Pro účely této úmluvy výraz "mzda" znamená odměnu nebo
výdělek, ať se nazývají nebo vypočítávají jakkoli, které lze
vyjádřit penězi a stanovit po vzájemné dohodě nebo podle
vnitrostátních právních předpisů, jež zaměstnavatel má vyplatit na
základě písemné nebo ústní pracovní smlouvy pracovníku za práci,
která byla nebo má být vykonána, nebo za služby, které byly nebo
budou poskytnuty.
Čl.2
1. Tato úmluva se vztahuje na všechny osoby, kterým se
vyplácí nebo má vyplatit mzda.
2. Příslušný orgán může po projednání s přímo zúčastněnými
organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, vyjmout
z provádění všech nebo některých ustanovení této úmluvy skupiny
osob, jejichž poměry a podmínky zaměstnání jsou takové, že by
nebylo vhodné vztahovat na ně provádění všech nebo některých výše
zmíněných ustanovení, a jež nejsou zaměstnány domácí službou či
podobným zaměstnáním.
3. Každý členský stát uvede ve své první výroční zprávě o
provádění této úmluvy, předkládané podle článku 22 ústavy
Mezinárodní organisace práce, všechny skupiny osob, které hodlá
vyjmout z provádění všech nebo některých ustanovení této úmluvy ve
smyslu ustanovení předcházejícího odstavce; po předložení první
výroční zprávy žádný členský stát nesmí vyjímat jiné skupiny než
ty, které takto uvedl.
4. Každý členský stát, který uvedl ve své první výroční
zprávě skupiny osob, které hodlá vyjmout z provádění všech nebo
některých ustanovení této úmluvy, uvede v následujících výročních
zprávách všechny skupiny osob, pro něž se vzdává práva použít
ustanovení odstavce 2 tohoto článku, a jakýkoli pokrok, jehož bylo
dosaženo při provádění této úmluvy u takových skupin osob.
Čl.3
1. Mzdy splatné v penězích se budou vyplácet pouze v zákonné
měně a výplaty vlastními směnkami, šeky nebo kupony nebo
jakýmikoli jinými prostředky, které jsou údajně zákonným
platidlem, budou zakázány.
2. Příslušný orgán může dovolit nebo stanovit výplatu mzdy
bankovním nebo poštovním šekem nebo poštovní poukázkou v
případech, kde je tento způsob výplaty běžný nebo nutný vzhledem k
zvláštním okolnostem nebo kde je tak stanoveno kolektivní smlouvou
nebo rozhodčím výrokem, nebo, není-li tak stanoveno, se souhlasem
dotyčného pracovníka.
Čl.4
1. Vnitrostátní právní předpisy, kolektivní smlouvy nebo
rozhodčí výroky mohou dovolit výplatu části mzdy v naturálních
požitcích v odvětvích nebo v zaměstnáních, kde vyplácení části
mzdy v naturálních požitcích je běžné nebo žádoucí vzhledem k
povaze příslušného odvětví nebo zaměstnání; v žádném případě nesmí
být dovolena výplata mzdy ve formě lihovin nebo škodlivých drog.
2. V případech, kdy je dovoleno vyplácet část mzdy ve formě
naturálních požitků, je třeba učinit vhodná opatření, aby
a) naturální požitky byly přiměřené osobní potřebě a prospěchu
pracovníka a jeho rodiny a
b) hodnota přisuzovaná takovým požitkům byla správná a přiměřená.
Čl.5
Mzda se bude vyplácet přímo příslušnému pracovníkovi, ledaže
vnitrostátní předpisy, kolektivní smlouva nebo rozhodčí výrok
stanoví jinak nebo příslušný pracovník souhlasí s jiným postupem.
Čl.6
Zaměstnavatelům je zakázáno omezovat jakýmkoliv způsobem
pracovníky ve volném nakládání se mzdou.
Čl.7
1. Kde v souvislosti s provozem podniku jsou v závodě zřízeny
obchody pro prodej zboží pracovníkům nebo provozovny, které jim
poskytují služby, nesmí být činěn na pracovníky žádný nátlak, aby
v takových obchodech nakupovali nebo používali služeb, které
podnik poskytuje.
2. Kde není možné chodit do jiných obchodů nebo používat
jiných služeb, musí příslušný orgán učinit vhodná opatření, aby se
zboží prodávalo a služby poskytovaly za správné a přiměřené ceny
nebo obchody v závodech nebo služby poskytované zaměstnavatelem
nebyly využívány pro vlastní zisk, ale v zájmu pracovníků.
Čl.8
1. Srážky ze mzdy jsou povoleny pouze za podmínek a do výše
stanovené vnitrostátními právními předpisy anebo určené kolektivní
smlouvou či rozhodčím výrokem.
2. Pracovníci mají být informováni způsobem, jaký příslušný
orgán uzná za nejvhodnější, o podmínkách, za jakých takové srážky
mohou být provedeny, a o výši těchto srážek.
Čl.9
Je zakázána každá srážka ze mzdy, kterou pracovník přímo nebo
nepřímo zajišťuje platbu zaměstnavateli nebo jeho zástupci nebo
jakémukoli zprostředkovateli (jako např. agentu, který
zprostředkuje práci nebo provádí nábor), aby tak získal zaměstnání
nebo si je udržel.
Čl.10
1. Mzda může být zabavena nebo postoupena pouze za okolností
a do výše stanovené vnitrostátními právními předpisy.
2. Mzda bude chráněna proti zabavení nebo postoupení do výše,
která se považuje za nutnou pro výživu pracovníka a jeho rodiny.
Čl.11
1. V případě úpadku nebo soudní likvidace podniku budou
pracovníci v něm zaměstnaní považování za přednostní věřitele buď
vzhledem k dlužným mzdám za práci vykonanou před úpadkem nebo
soudní likvidací po dobu stanovenou vnitrostátními předpisy nebo
vzhledem k mzdám nepřesahujícím výši stanovenou vnitrostátními
právními předpisy.
2. Mzda, která je přednostní pohledávkou, bude vyplacena
celá, dříve než běžní věřitelé mohou vymáhat podíly z aktiv.
3. Vnitrostátní právní předpisy určí přednostní pořadí mzdy,
která je přednostní pohledávkou, se zřetelem k ostatním
přednostním pohledávkám.
Čl.12
1. Mzda bude vyplácena pravidelně. Vnitrostátní právní
předpisy, popřípadě kolektivní smlouva nebo rozhodčí výrok stanoví
lhůty pro výplatu mzdy, neexistují-li jiné vhodné úpravy, které
zajišťují její pravidelnou výplatu.
2. Při skončení pracovní smlouvy se provede konečné vyrovnání
veškeré dlužné mzdy podle vnitrostátních právních předpisů,
kolektivní smlouvy nebo rozhodčího výroku nebo, není-li takového
předpisu, smlouvy nebo výroku, v přiměřené lhůtě se zřetelem na
ustanovení pracovní smlouvy.
Čl.13
1. Je-li mzda vyplácena v hotovosti, provede se její výplata
pouze v pracovní dny a na pracovišti nebo v jeho blízkosti,
nestanoví-li jinak vnitrostátní právní předpisy, kolektivní
smlouva nebo rozhodčí výrok nebo nepovažují-li se za vhodnější
jiné úpravy, známé dotčeným pracovníkům.
2. Zakazuje se vyplácet mzdu ve výčepech nápojů nebo
podobných podnicích, a je-li třeba předejít zneužití, v obchodech
nebo prodejnách s prodejem zboží v drobném nebo v zábavních
podnicích, a to s výjimkou případů, kdy se mzda vyplácí
pracovníkům tam zaměstnaným.
Čl.14
Je-li toho třeba, učiní se účinná opatření, aby pracovníci
mohli být vhodným a snadno srozumitelným způsobem informováni:
a) o mzdových podmínkách, za jakých budou pracovat, a to dříve než
nastoupí zaměstnání nebo nastanou jakékoli změny; a
b) o složkách jejich mzdy za příslušné výplatní období, a to při
každé výplatě mzdy, pokud se tyto složky mění.
Čl.15
Právní předpisy provádějící ustanovení této úmluvy:
a) budou k dispozici všem osobám, jichž se týkají;
b) určí osoby odpovědné za jejich provádění;
c) stanoví vhodné sankce za jakékoli jejich porušení;
d) zajistí ve všech případech, kde toho je třeba, aby se vedly
vyhovující výkazy ve vhodné formě a vhodným způsobem.
Čl.16
Výroční zprávy, které mají být předkládány podle článku 22
ústavy Mezinárodní organisace práce, budou obsahovat úplné
informace o opatřeních uvádějících v život ustanovení této
úmluvy.
Čl.17
1. Jestliže území členského státu zahrnuje rozsáhlé oblasti,
kde příslušný orgán považuje ustanovení této úmluvy za
neproveditelná pro řídké osídlení obyvatelstvem nebo vzhledem k
dosaženému stupni rozvoje, může po poradě se zúčastněnými
organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, vyjmout
takové oblasti z provádění této úmluvy buď zcela nebo učinit
takové výjimky, které považuje za vhodné se zřetelem k určitým
podnikům nebo pracím.
2. Každý členský stát oznámí ve své první výroční zprávě o
provádění této úmluvy, kterou předkládá podle článku 22 ústavy
Mezinárodní organisace práce, všechny oblasti, ohledně nichž
zamýšlí použít ustanovení tohoto článku, a zdůvodní takový postup.
Žádný členský stát se po předložení své první výroční zprávy
nebude moci dovolávat ustanovení tohoto článku s výjimkou území,
která takto oznámil.
3. Každý členský stát, který použil ustanovení tohoto článku,
zváží znovu ve lhůtách nikoli deších tří let po projednání s
příslušnými organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků, zda lze
rozšířit provádění této úmluvy na oblasti vyňaté podle odstavce 1.
4. Každý členský stát, který použil ustanovení tohoto článku,
uvede v dalších výročních zprávách všechny oblasti, pro které se
vzdává práva použít zmíněných ustanovení, a jakýkoli pokrok
směřující k postupnému provádění této úmluvy v takových
oblastech.
Čl.18
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu
řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
Čl.19
1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní
organisace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním
ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální
ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.
3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti
dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
Čl.20
1. V prohlášeních zaslaných generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce podle odstavce 2 článku 35 ústavy
Mezinárodní organisace práce budou uvedena
a) území, na nichž se příslušný členský stát zavazuje provádět
ustanovení této úmluvy beze změn;
b) území, na nichž se příslušný členský stát zavazuje provádět
ustanovení této úmluvy se změnami, včetně podrobností o těchto
změnách;
c) území, na nichž nelze tuto úmluvu provádět, včetně důvodů, pro
které ji nelze provádět;
d) území, ohledně nichž si příslušný členský stát vyhrazuje
rozhodnout až po podrobnějším zvážení situace.
2. Závazky uvedené pod písmenami a) a b) odstavce 1 tohoto
článku se budou považovat za nedílnou součást ratifikace a budou
mít stejnou účinnost jako ratifikace.
3. Každý členský stát může pozdějším prohlášením zcela nebo
částečně zrušit jakoukoli výhradu učiněnou ve svém původním
prohlášení podle písmene b), c) nebo d) odstavce 1 tohoto článku.
4. Každý členský stát může v době, kdy lze vypovědět tuto
úmluvu podle ustanovení článku 22, zaslat generálnímu řediteli
prohlášení pozměňující v jakémkoli jiném ohledu znění každého
předcházejícího prohlášení s uvedením současné situace v určených
územích.
Čl.21
1. V prohlášeních zaslaných generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce ve smyslu odstavce 4 nebo 5 článku 35
ústavy Mezinárodní organisace práce bude uvedeno, zda se
ustanovení této úmluvy budou provádět na příslušném území beze
změn anebo se změnami; bude-li v prohlášení uvedeno, že ustanovení
této úmluvy budou prováděna se změnami, je třeba uvést i
podrobnosti o takových změnách.
2. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní
orgán mohou v době, kdy lze vypovědět tuto úmluvu podle ustanovení
článku 22, zaslat generálnímu řediteli prohlášení pozměňující v
jakémkoli jiném ohledu znění každého předcházejícího prohlášení s
uvedením současné situace, pokud jde o provádění této úmluvy.
Čl.22
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji
vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé
nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude
účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který
nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku
následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v
předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období
a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období
za podmínek uvedených v tomto článku.
Čl.23
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem
členským státům Mezinárodní organisace práce zápis všech
ratifikací a výpovědí, které mu členové organisace sdělí.
2. Když bude členským státům Organisace sdělovat zápis druhé
ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní
členské státy Organisace na datum, kdy tato úmluva nabude
účinnosti.
Čl.24
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí
generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku
102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích
a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Čl.25
Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní rada
Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o
provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad
jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné
revise.
Čl.26
1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující
úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso
iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení
článku 22, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude
účinnosti;
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato
úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu
pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly
revidující úmluvu.
Čl.27
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou
platnost.