300/2025 Sb. , kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Schválený: 02.07.2025

300/2025 Sb.

ZÁKON

ze dne 2. července 2025,

kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o sociálních službách

Čl.I

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 47/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 328/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 164/2024 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 468/2024 Sb., zákona č. 38/2025 Sb., zákona č. 120/2025 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se písmeno h) zrušuje.

Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena h) až j).

2. V § 3 písm. h) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

3. V § 3 písm. i) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

4. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 70 zní:

„(4) Územní správa sociálního zabezpečení může na základě písemné a odůvodněné žádosti osoby po posouzení její nepříznivé sociální situace odstranit tvrdost, která se vyskytne při provádění tohoto zákona v souvislosti s přímo použitelnými předpisy Evropské unie⁷⁰⁾, pokud osoba nemá nárok na dávku obdobnou příspěvku na péči (dále jen „příspěvek“) z jiného členského státu Evropské unie a má bydliště na území České republiky.

70) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, v platném znění.“.

5. V § 5 odst. 1 písmeno e) zní:

„e) územní správy sociálního zabezpečení.“.

6. V § 7 odst. 1 se slova „na péči (dále jen „příspěvek“)“ zrušují.

7. V § 7 odst. 2 se za text „§ 8“ vkládají slova „nebo § 8a“.

8. V § 7 odstavec 4 zní:

„(4) O příspěvku rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení. Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení je určena podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby. Je-li řízení o příspěvku zahájeno na žádost, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, kterou žadatel v žádosti určí.“.

9. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

„§ 8a

Osoba, která je v terminálním stavu vyžadujícím poskytování paliativní péče, jestliže jde o konečné stádium nevyléčitelné nemoci s očekávaným koncem života a tato osoba doložila potvrzení podle § 21 odst. 1 písm. a), se bez posouzení stupně závislosti podle § 25 považuje po dobu 12 kalendářních měsíců ode dne podání žádosti o příspěvek za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost).“.

10. V § 13 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo 8a“.

11. V § 13 odst. 2, § 16 odst. 1 a 2, § 18 odst. 5, § 21 odst. 1 písm. d) až f), § 21 odst. 2 písm. a), c), e) a v § 21a odst. 1 a 2 se slova „krajské pobočce Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správě sociálního zabezpečení“.

12. V § 13 odst. 2 se slova „§ 25 odst. 1 věty druhé“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 2 věty třetí“ a text „písm. e)“ se nahrazuje textem „písm. j)“.

13. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Byl-li přiznán příspěvek podle § 8a, nejpozději 2 kalendářní měsíce před uplynutím doby podle § 8a se zahájí řízení za účelem stanovení stupně závislosti oprávněné osoby podle § 8. Řízení podle věty první se nezahájí, byl-li před jeho zahájením podán návrh na změnu výše příspěvku podle § 23 odst. 6.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

14. V § 14a odst. 1, § 16 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 písm. c) a v § 29 odst. 7 se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. i)“.

15. V § 14a odst. 2, § 18 odst. 2, 3 a 5, § 21 odst. 2 písm. b), § 22 odst. 3, § 23 odst. 3 a 5, § 26a odst. 1 a 3, § 27, § 29 odst. 6 a v § 108 písm. a) se slova „krajská pobočka Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správa sociálního zabezpečení“.

16. V § 18 odst. 5, § 20 odst. 1, 3 a 5, § 22 odst. 5, § 23 odst. 5 a v § 27 se slova „Krajská pobočka Úřadu práce“ nahrazují slovy „Územní správa sociálního zabezpečení“.

17. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Příspěvek se považuje za vyplacený dnem odepsání příslušné částky z účtu České správy sociálního zabezpečení.“.

18. V § 20 odst. 4, § 21 odst. 2 písm. b), § 21 odst. 4, § 26a odst. 3 a v § 108 písm. a) bodě 1 se slova „krajské pobočky Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správy sociálního zabezpečení“.

19. V § 21 odst. 1 se před dosavadní písmeno a) vkládá nové písmeno a), které zní:

„a) doložit potvrzení o zdravotním stavu podle § 8a, má-li být přiznán příspěvek podle § 8a; toto potvrzení vydá bezplatně ošetřující lékař oprávněné osoby, který má specializovanou způsobilost v oboru paliativní medicína, klinická onkologie, gynekologie, urologie, ortopedie, interní lékařství, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie a hepatologie, geriatrie, medicína dlouhodobé péče, kardiologie, nefrologie, revmatologie, hematologie, pneumologie a ftizeologie, neurologie, dětská neurologie nebo dětská kardiologie,“.

Dosavadní písmena a) až f) se označují jako písmena b) až g).

20. V § 21 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , a může jej zaslat ve struktuře a formátu předepsaném ministerstvem na elektronickou adresu určenou územní správou sociálního zabezpečení“.

21. V § 21 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až e), která znějí:

„b) označit fyzické nebo právnické osoby, které oprávněné osobě poskytují pomoc nebo budou poskytovat pomoc, rozsah pomoci a písemný souhlas označené fyzické nebo právnické osoby s jejím poskytováním,

c) označit svého ošetřujícího lékaře,

d) uvést, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen,

e) doložit doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně posuzovaných osob v rozhodném období, má-li být podle § 12 odst. 1 příspěvek zvýšen,“.

Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena f) až k).

22. V § 21 odst. 1 písm. i) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

23. V § 21 odst. 1 písm. k) se slova „písmenu e)“ nahrazují slovy „písmenu j)“.

24. V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „na tiskopisu“ nahrazují slovy „ve struktuře a formátu“.

25. V § 21 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) podrobit se kontrole využívání příspěvku podle § 29.“.

26. V § 21 odst. 3 se za slovo „nepřiznán“ vkládají slova „a návrh na změnu výše příspěvku může být zamítnut“.

27. V § 22 odst. 4 se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „300 Kč“.

28. Pod označení § 23 se vkládá nadpis „Zahájení řízení“.

29. V § 23 odst. 1 se slova „základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem“ nahrazují slovem „žádost“.

30. V § 23 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Žádost o příspěvek nebo změnu jeho výše podává osoba nebo její oprávněný zástupce pouze prostřednictvím Informačního systému o příspěvku podle § 24 písm. a) nebo c).

(3) K žádosti o příspěvek mohou být předloženy podklady k posouzení stupně závislosti, nejpozději však ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti. V řízení zahájeném z moci úřední může účastník řízení předložit podklady k posouzení stupně závislosti nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení. K podkladům předloženým po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží. Institut posuzování zdravotního stavu může prominout zmeškání lhůty pro předložení podkladů do doby vydání posudku; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7.

31. V § 23 odst. 5 se slova „odstavci 2“ nahrazují slovy „odstavci 4“.

32. V § 23 odst. 6 se věta druhá zrušuje.

33. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní:

„§ 23a

Účastníci řízení

Vedle oprávněné osoby je účastníkem řízení o příspěvku, pokud jde o řízení o

a) žádosti, žadatel, není-li oprávněnou osobou,

b) přeplatku, příjemce příspěvku nebo osoba, která po smrti oprávněné osoby přijala příspěvek nebo jeho část, které jí nenáleží,

c) ustanovení zvláštního příjemce, fyzická osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.“.

34. § 24 včetně nadpisu zní:

„§ 24

Podání

Podání ve věci příspěvku se činí

a) elektronicky prostřednictvím Informačního systému o příspěvku na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci,

b) elektronicky datovou schránkou,

c) ústně na kontaktním pracovišti územní správy sociálního zabezpečení formou asistovaného podání; asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem územní správy sociálního zabezpečení do Informačního systému o příspěvku po prokázání totožnosti osoby a po jejím ověření správnosti údajů uvedených v podání, nebo

d) v listinné podobě.“.

35. Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které včetně nadpisů znějí:

„§ 24a

Doručování

(1) V řízeních o příspěvku územní správa sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu a ministerstvo doručují účastníku řízení, který nemá zpřístupněnu datovou schránku, s výjimkou doručování účastníku řízení podle § 23a písm. b) a c), písemnosti elektronicky prostřednictvím Informačního systému o příspěvku, pokud to účastník řízení nevyloučil. Adresát písemnosti je o jejím vložením do Informačního systému o příspěvku informován zasláním zprávy na adresu elektronické pošty nebo na telefonní číslo, které jsou evidovány v základních registrech nebo které sdělil územní správě sociálního zabezpečení.

(2) Písemnost doručovaná prostřednictvím Informačního systému o příspěvku, je doručena okamžikem, kdy se do tohoto informačního systému přihlásí účastník řízení, kterému je doručovaná písemnost adresována. Nepřihlásí-li se adresát písemnosti do Informačního systému o příspěvku ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost do Informačního systému o příspěvku vložena, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

§ 24b

Spis

(1) Spis se vede pouze v elektronické podobě v Informačním systému o příspěvku.

(2) Účastník řízení může nahlížet do spisu v Informačním systému o příspěvku po prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci nebo na kontaktním pracovišti územní správy sociálního zabezpečení.

(3) Je-li podání učiněno v listinné podobě, příslušný orgán převede toto podání do elektronické podoby, založí jej do spisu a jeho listinnou podobu uschová.

(4) Vylučuje-li povaha dokumentu nebo důkazního prostředku převedení do elektronické podoby, uschová příslušný orgán tento dokument nebo důkazní prostředek a ve spise o tomto uložení provede záznam.“.

36. § 25 a 26 znějí:

„§ 25

(1) Posuzování stupně závislosti osoby provádí Institut posuzování zdravotního stavu podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Územní správa sociálního zabezpečení požádá bezodkladně po zahájení řízení Institut posuzování zdravotního stavu o posouzení stupně závislosti osoby s uvedením data, ke kterému má být stupeň závislosti posouzen; k žádosti přiloží podklady k posouzení stupně závislosti, pokud jsou předloženy společně se žádostí o příspěvek nebo o změnu výše příspěvku. Nejsou-li podklady předloženy společně se žádostí o příspěvek, územní správa sociálního zabezpečení zašle žádost o posouzení stupně závislosti bez těchto podkladů a podklady předá Institutu posuzování zdravotního stavu bezodkladně po uplynutí lhůty uvedené v § 23 odst. 3. Podklady k posouzení stupně závislosti jsou součástí spisu vedeného Institutem posuzování zdravotního stavu (dále jen „posudkový spis“). V případě řízení zahájených z moci úřední postupuje územní správa sociálního zabezpečení obdobně.

(2) Institut posuzování zdravotního stavu provádí pro účely posuzování stupně závislosti podle odstavce 4 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Institut posuzování zdravotního stavu zahájí sociální šetření ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne zahájení řízení, a je-li to zapotřebí, ve stejné lhůtě vyžádá lékařské podklady podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Sociální šetření podle věty první se provádí také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů; podmínkou je, že tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. j). Sociální šetření provádí sociální pracovník. Sociální pracovník ve lhůtě 20 dnů od zahájení řízení provede sociální šetření a o provedeném sociálním šetření vyhotovuje záznam v listinné nebo elektronické podobě, který na požádání předkládá účastníku řízení nebo jeho zástupci k nahlédnutí. V případě postupu podle § 26 odst. 2 písm. a) a c) se stanovená lhůta pro provedení sociálního šetření počítá ode dne, kdy byla Institutu posuzování zdravotního stavu doručena žádost o posouzení stupně závislosti.

(3) Lhůta pro posouzení stupně závislosti osoby neběží po dobu, po kterou je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření; to neplatí, je-li osobě poskytována v průběhu hospitalizace u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. j).

(4) Při posuzování stupně závislosti osoby vychází Institut posuzování zdravotního stavu ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

(5) Institut posuzování zdravotního stavu zašle příslušné územní správě sociálního zabezpečení stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu⁵¹⁾ s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat. Institut posuzování zdravotního stavu předá nebo zašle účastníku řízení nebo jeho zástupci stejnopis posudku nejpozději následující pracovní den po jeho vydání.

§ 26

(1) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, územní správa sociálního zabezpečení vydá rozhodnutí nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení řízení. Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží po dobu, po kterou Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje stupeň závislosti osoby.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 se prodlužuje

a) o dobu potřebnou k odstranění nedostatků podání,

b) až o 15 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ nebo seznamuje-li se účastník řízení s podklady pro rozhodnutí,

c) o dobu, po kterou se zjišťují rozhodné skutečnosti u jiných orgánů veřejné moci, právnických nebo fyzických osob.

(3) Územní správa sociálního zabezpečení zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 2. Usnesení o zastavení řízení se pouze poznamenává do spisu.“.

Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.

37. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:

„§ 27a

(1) Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí o příspěvku možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, vydává-li se rozhodnutí o příspěvku pouze na základě podkladů, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, posudku o zdravotním stavu, který byl účastníku řízení zaslán, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí. Ustanovení se použije obdobně pro odvolací řízení.

(2) Pokud je rozhodnutí o příspěvku vydáno elektronicky s použitím Informačního systému o příspěvku, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jejího jména a příjmení, funkce nebo služebního čísla a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť s kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.“.

38. V § 28 odst. 1 se slova „proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce“ zrušují.

39. V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Neshledá-li územní správa sociálního zabezpečení, která napadené rozhodnutí vydala, podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, předá do 15 dnů ode dne doručení odvolání spis se svým stanoviskem ministerstvu; ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení odvolání územní správa sociálního zabezpečení informuje o podaném odvolání Institut posuzování zdravotního stavu, který ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání předá posudkový spis ministerstvu⁹⁾.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

40. V § 28 odst. 3 se slova „§ 26 platí“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 5 věta druhá a § 26 se použijí“.

41. V § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Krajská pobočka Úřadu práce“ nahrazují slovy „Územní správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s Institutem posuzování zdravotního stavu“.

42. V § 29 odst. 2 větě první se slova „krajské pobočce Úřadu práce“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“, ve větě druhé se slova „příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce“ nahrazují slovy „Institutem posuzování zdravotního stavu“ a ve větě poslední se slova „vydávající krajské pobočky Úřadu práce“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“.

43. V § 29 odst. 4 větě první se slova „provede krajská pobočka Úřadu práce“ nahrazují slovy „vyhotoví Institut posuzování zdravotního stavu“, slova „do spisu“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Institut posuzování zdravotního stavu záznam o výsledku kontroly bezodkladně předá územní správě sociálního zabezpečení.“.

44. V § 29 odst. 5 se slova „krajská pobočka Úřadu práce“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“ a slovo „povinna“ se nahrazuje slovem „povinen“.

45. § 30 zní:

„§ 30

(1) Údaje o žadatelích o příspěvek, o příjemcích příspěvku a o osobách společně posuzovaných, výši příspěvku a o fyzických a právnických osobách, které poskytují pomoc, jsou vedeny v Informačním systému o příspěvku, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.

(2) Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat ministerstvu údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení Informačního systému o příspěvku, a to způsobem a ve lhůtách určených ministerstvem. Územní správy sociálního zabezpečení a ministerstvo jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku a jeho výplatě, včetně osobních údajů, v Informačním systému o příspěvku, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů¹⁰⁾.

(3) Územní správy sociálního zabezpečení a ministerstvo jsou povinny zajistit uložení všech údajů z Informačního systému o příspěvku, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavců 1 a 2, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o příspěvku po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.“.

Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.

46. V § 65 odst. 1 se slova „dopadů dlouhodobě krizové“ nahrazují slovem „nepříznivé“.

47. V § 75 odst. 1 závěrečné části ustanovení se za větu první vkládá věta „Jde-li o služby v denních stacionářích nebo odlehčovací službu v ambulantní formě, lze sjednat namísto úhrady za základní činnosti úhradu za dobu poskytování služby.“.

48. V § 79 odst. 5 písm. f) se slova „doklady nebo jejich úředně ověřené kopie prokazující“ nahrazují slovy „kopie dokladů prokazujících“.

49. V § 79 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Registrující orgán může v případě důvodné pochybnosti o pravosti kopie dokladu podle odstavce 5 písm. f) vyzvat žadatele k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu. Nevyhoví-li žadatel výzvě, považuje se dokládaná skutečnost za neprokázanou.“.

50. V § 82b se slova „Registrující orgán“ nahrazují slovy „Krajský úřad“ a slova „u těchto osob jsou“ se nahrazují slovy „v jeho správním obvodu jsou u těchto osob“.

51. V § 83 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Asistent sociální péče může poskytovat pomoc současně nejvýše 3 osobám, které jsou příjemci příspěvku ve stupni III (těžká závislost), a 1 osobě, která je příjemcem příspěvku ve stupni IV (úplná závislost).“.

52. V § 92 písm. d) se slova „krajskou pobočkou Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správou sociálního zabezpečení“.

53. V § 94 písmeno d) zní:

„d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb,“.

54. V § 94 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Pokud obec přistoupí ke zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, zpracovává ho jako strategický dokument na dobu 5 let ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, na základě analýzy potřeb osob na území obce zjištěných na základě vlastní činnosti. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb může být doplněn akčními plány zpracovanými na období jednoho roku, které vycházejí ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb.

(3) Obsahem střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb je

a) souhrn a výsledky podkladových analýz a dat,

b) popis způsobu zpracování plánu včetně vymezení spolupráce s krajem, na jehož území se obec nachází, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a osobami, kterým jsou sociální služby poskytovány,

c) popis a analýza dostupných zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení,

d) strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb obsahující popis budoucího žádoucího stavu a opatření, jejichž prostřednictvím by mělo být tohoto stavu dosaženo,

e) souhrn povinností obce a poskytovatelů sociálních služeb, a

f) postup sledování a vyhodnocování plnění plánu včetně způsobu, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb a způsob zajišťování sociálních služeb na území obce.“.

55. V § 95 písmeno d) zní:

„d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb,“.

56. V § 95 písm. h) se za text „§ 94“ vkládá text „odst. 1“.

57. V § 95 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:

„(2) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraj zpracovává jako strategický dokument na dobu 5 let ve spolupráci s ministerstvem, obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, na základě analýzy potřeb osob na svém území zjištěných obecními úřady obce s rozšířenou působností a na základě vlastní činnosti. Při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle § 94 odst. 1 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb může být doplněn akčními plány zpracovanými na období jednoho roku, které ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb vycházejí.

(3) Obsahem střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb je

a) souhrn a výsledky podkladových analýz a dat,

b) popis způsobu zpracování plánu včetně vymezení spolupráce s ministerstvem, s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a osobami, kterým jsou sociální služby poskytovány,

c) popis a analýza dostupných zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení,

d) strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb obsahující popis budoucího žádoucího stavu a opatření, jejichž prostřednictvím by mělo být tohoto stavu dosaženo,

e) souhrn povinností krajů, obcí a poskytovatelů sociálních služeb,

f) postup sledování a vyhodnocování plnění plánu včetně způsobu, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb, a

g) síť sociálních služeb a způsob jejího zajištění na území kraje.

(4) Kraj informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování.“.

58. V § 96 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Národní strategii rozvoje sociálních služeb zpracovává ministerstvo na dobu 5 let a předkládá ji ke schválení vládě. Při zpracování strategie ministerstvo vychází ze střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb krajů.“.

59. V § 100 odstavec 4 zní:

„(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo, územní správy sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu, obce a kraje získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci ministerstva, územních správ sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu, obcí a krajů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.“.

60. V § 101a odst. 1 se za text „§ 95“ vkládá text „odst. 1“.

61. V § 106 odstavec 4 zní:

„(4) Asistent sociální péče se dopustí přestupku tím, že

a) neuzavře písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci s osobou, jíž poskytuje pomoc, podle § 83 odst. 3,

b) uzavře smlouvu o poskytnutí pomoci současně s více osobami, než je uvedeno v § 83 odst. 4.“.

62. V § 107 odst. 1 se slova „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“ se nahrazují slovy „Přestupku se dopustí ten, kdo“.

63. V § 116 odst. 7 se číslo „18“ nahrazuje číslem „12“.

64. V § 116a odst. 2 se za slovo „je“ vkládají slova „vyšší odborné nebo“.

Čl.II

Přechodná ustanovení

1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky nebo pobočkou Úřadu práce České republiky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) ve věci příspěvku na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, krajská pobočka Úřadu práce České republiky příslušná podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Příspěvek na péči náležející za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u kterého vznikl nárok na výplatu, ale který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyplacen, vyplatí územní správa sociálního zabezpečení příslušná podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pohledávky, které vznikly krajské pobočce Úřadu práce České republiky ve věci příspěvku na péči přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají na krajské pobočce Úřadu práce České republiky příslušné podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Výkony rozhodnutí v oblasti příspěvku na péči zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neskončené, dokončí krajská pobočka Úřadu práce České republiky příslušná podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Výkony rozhodnutí v oblasti příspěvku na péči, které měla provést krajská pobočka Úřadu práce České republiky podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeny, provede územní správa sociálního zabezpečení příslušná podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Žádosti, námitky a jiná podání ve věci příspěvku na péči, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podány krajské pobočce Úřadu práce, vyřídí krajská pobočka Úřadu práce, u které byly podány; obdobně se postupuje i v případě žádostí, námitek a jiných podání v řízeních podle bodu 1.

6. Krajské pobočky Úřadu práce České republiky provedou skartační řízení u všech spisů a dokumentů ve věci příspěvku na péči, jimž uplynula skartační lhůta přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Krajské pobočky Úřadu práce České republiky předají po dni nabytí účinnosti tohoto zákona bez zbytečného odkladu územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, spisy a dokumenty s pravomocně ukončenými správními řízeními, na jejichž základě dochází k výplatě příspěvku na péči; spisy a dokumenty podle bodu 1 předají bez zbytečného odkladu po pravomocně skončeném řízení. Ostatní spisy a dokumenty, které nejsou potřebné pro aktuální činnost a výplatu příspěvku na péči, předají jen na žádost územní správy sociálního zabezpečení příslušné podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v takovém případě spisy a dokumenty předají bez zbytečného odkladu.

8. Zaměstnanci vykonávající činnost pracovníka v sociálních službách, kteří nastoupili do zaměstnání před 1. lednem 2026, jsou povinni splnit podmínku absolvování kvalifikačního kurzu ve lhůtě podle § 116 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2025.

9. První střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na dobu 5 let podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2026, zpracovává kraj pro období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2032. V případě, že období, na které kraj zpracoval předchozí střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, skončí před 1. lednem 2027, zpracuje kraj střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období navazující na období předchozího plánu do 31. prosince 2027, a to postupem podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2025.

10. První národní strategii rozvoje sociálních služeb na dobu 5 let podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2026, zpracovává ministerstvo pro období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2033.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Čl.III

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona č. 140/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 301/2017 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 252/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 461/2024 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písmena d) a e) včetně poznámky pod čarou č. 31 znějí:

„d) osoba, jejíž nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴⁾, nebo osoba, která má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie³¹⁾ a je osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou anebo osobou ponechávající si takové postavení, a její rodinný příslušník,

e) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, a jeho rodinný příslušník, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce,

31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.“.

2. V § 5 odst. 1 se slova „Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“ nahrazují slovy „územní správa sociálního zabezpečení“ a slova „Krajská pobočka Úřadu práce“ se nahrazují slovy „Územní správa sociálního zabezpečení“.

3. V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Posuzování zdravotního stavu provádí Institut posuzování zdravotního stavu podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.“.

4. V § 6 odst. 4 se text „b)“ nahrazuje textem „k)“.

5. V § 9 odst. 10, § 27 odst. 1 písm. b), § 27 odst. 2 písm. b), § 29 odst. 8 a v § 34a odst. 2 písm. d) se slova „krajské pobočky Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správy sociálního zabezpečení“.

6. V § 10 odst. 4 a 6, § 15 odst. 4, § 19 odst. 3, § 22 odst. 3, § 26 odst. 2, § 28 odst. 3, § 29 odst. 1, 4 úvodní části ustanovení, § 29 odst. 6 a 8, § 34a odst. 4 a v § 35 odst. 3 a 7 se slova „krajská pobočka Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správa sociálního zabezpečení“.

7. V § 11 odst. 1, § 12 odst. 4, § 20 odst. 3, § 22 odst. 3, § 22a odst. 2 a v § 29 odst. 7 se slova „Krajská pobočka Úřadu práce“ nahrazují slovy „Územní správa sociálního zabezpečení“.

8. V § 12 odst. 1 písm. a) a b) se slova „krajskou pobočkou Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správou sociálního zabezpečení“.

9. V § 17 odst. 1 se za slovo „dávku,“ vkládají slova „vstupují do řízení a“.

10. V § 19 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

11. V § 19 odst. 5 se slova „Úřadu práce České republiky“ nahrazují slovy „České správy sociálního zabezpečení“.

12. § 21 včetně nadpisu zní:

„§ 21

Účastníci řízení

Vedle oprávněné osoby je účastníkem řízení, pokud jde o řízení o

a) žádosti, žadatel o dávku, není-li oprávněnou osobou,

b) přeplatku, příjemce,

c) ustanovení zvláštního příjemce, osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.“.

13. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní:

„§ 21a

Místní příslušnost

Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení je určena podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby. Je-li řízení zahájeno na žádost, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, kterou žadatel v žádosti určí.“.

14. V § 22 odst. 1 se slova „základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem“ nahrazují slovem „žádost“ a na konci odstavce se doplňují věty „O žádosti o průkaz osoby se zdravotním postižením a o příspěvek na mobilitu územní správa sociálního zabezpečení vede společné řízení. Je-li vedeno společné řízení, výrok o příspěvku na mobilitu nabývá právní moci nejdříve s právní mocí výroku ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením.“.

15. V § 22 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Žádost o dávku podává osoba nebo její oprávněný zástupce pouze prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením podle § 22a odst. 1 písm. a) nebo c).

(3) K žádosti o dávku mohou být předloženy podklady k posouzení zdravotního stavu, nejpozději však ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti. V řízení zahájeném z moci úřední může účastník řízení předložit podklady k posouzení zdravotního stavu nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení. K podkladům předloženým po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží. Institut posuzování zdravotního stavu může prominout zmeškání lhůty pro předložení podkladů do doby vydání posudku; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7.

16. V § 22 se odstavec 7 zrušuje.

17. V § 22a odstavec 1 zní:

„(1) Podání se činí

a) elektronicky prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci,

b) elektronicky datovou schránkou,

c) ústně na kontaktním pracovišti územní správy sociálního zabezpečení formou asistovaného podání; asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem územní správy sociálního zabezpečení do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, po prokázání totožnosti osoby a po jejím ověření správnosti údajů uvedených v podání, nebo

d) v listinné podobě.“.

18. V § 22a odst. 2 se věta první zrušuje.

19. V § 22a se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pro účely vydání průkazu osoby se zdravotním postižením si územní správa sociálního zabezpečení může opatřit digitalizovanou fotografii žadatele z agendového informačního systému evidence občanských průkazů, agendového informačního systému evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců.“.

20. Za § 22a se vkládají nové § 22b a 22c, které včetně nadpisů znějí:

„§ 22b

Doručování

(1) V řízeních podle tohoto zákona územní správa sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu a ministerstvo doručují účastníku řízení, který nemá zpřístupněnu datovou schránku, s výjimkou doručování účastníku řízení podle § 21 písm. b) a c), písemnosti elektronicky prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, pokud to účastník řízení nevyloučil. Adresát písemnosti je o jejím vložení do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením informován zasláním zprávy na adresu elektronické pošty nebo na telefonní číslo, které jsou evidovány v základních registrech nebo které sdělil územní správě sociálního zabezpečení.

(2) Písemnost doručovaná prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením je doručena okamžikem, kdy se do tohoto informačního systému přihlásí účastník řízení, kterému je doručovaná písemnost adresována. Nepřihlásí-li se adresát písemnosti do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením vložena, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

§ 22c

Spis

(1) Spis se vede pouze v elektronické podobě v Informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením.

(2) Účastník řízení může nahlížet do spisu v Informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením po prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci nebo na kontaktním pracovišti územní správy sociálního zabezpečení.

(3) Je-li podání učiněno v listinné podobě, příslušný orgán převede toto podání do elektronické podoby, založí jej do spisu a jeho listinnou podobu uschová.

21. § 23 včetně nadpisu zní:

„§ 23

Podklady pro posouzení zdravotního stavu

(1) Územní správa sociálního zabezpečení zašle bezodkladně po zahájení řízení Institutu posuzování zdravotního stavu žádost o posouzení zdravotního stavu osoby s uvedením data, ke kterému má být zdravotní stav posouzen, včetně podkladů k posouzení zdravotního stavu, pokud jsou předloženy společně se žádostí. Nejsou-li podklady předloženy společně se žádostí o dávku, územní správa sociálního zabezpečení zašle žádost o posouzení zdravotního stavu bez těchto podkladů a podklady předá Institutu posuzování zdravotního stavu bezodkladně po uplynutí lhůty uvedené v § 22 odst. 3. Podklady k posouzení zdravotního stavu jsou součástí spisu vedeného Institutem posuzování zdravotního stavu (dále jen „posudkový spis“). V případě řízení zahájených z moci úřední postupuje územní správa sociálního zabezpečení obdobně.

(2) Institut posuzování zdravotního stavu předá nebo zašle účastníku řízení nebo jeho zástupci stejnopis posudku nejpozději následující pracovní den po jeho vydání.“.

22. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní:

„§ 23a

Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí

Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, vydává-li se rozhodnutí podle tohoto zákona pouze na základě podkladů, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, posudku o zdravotním stavu, který byl účastníku řízení zaslán, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí. Ustanovení se použije obdobně pro odvolací řízení.“.

23. § 24 včetně nadpisu zní:

„§ 24

Lhůta pro vydání rozhodnutí

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 se prodlužuje

a) o dobu potřebnou k odstranění nedostatků podání nebo dodání alespoň 2 návrhů řešení odstranění bariéry podle § 9 odst. 10,

b) až o 15 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ nebo seznamuje-li se účastník řízení s podklady pro rozhodnutí,

c) o dobu, po kterou se zjišťují rozhodné skutečnosti u jiných orgánů veřejné moci, právnických nebo fyzických osob.

(3) Úprava lhůt pro vydání rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se pro odvolací řízení použije obdobně.“.

24. Za § 24a se vkládá nový § 24b, který zní:

„§ 24b

Pokud je rozhodnutí o dávce vydáno elektronicky s použitím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jejího jména a příjmení, funkce nebo služebního čísla a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť s kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.“.

25. § 25 včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:

„§ 25

(1) Neshledá-li územní správa sociálního zabezpečení, která napadené rozhodnutí vydala, podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, předá do 15 dnů ode dne doručení odvolání spis se svým stanoviskem ministerstvu; ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení odvolání územní správa sociálního zabezpečení informuje o podaném odvolání Institut posuzování zdravotního stavu, který ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání předá posudkový spis ministerstvu³²⁾.

(2) Zdravotní stav pro účely odvolacího řízení posuzuje ministerstvo³²⁾ ; ustanovení § 23 odst. 2 se použije obdobně.

32) § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 109/2006 Sb.“.

26. V § 26 odst. 1 se vkládají nová písmena a) až i), která znějí:

„a) označit jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu, případně hlášeného pobytu každé společně posuzované osoby, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,

b) doložit doklad o výši příjmu žadatele o dávku a společně posuzovaných osob v rozhodném období, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku podle § 10 odst. 1, 4 nebo 5,

c) označit svého ošetřujícího lékaře,

d) osvědčit skutečnosti týkající se četnosti a důvodu dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla, a důvodu dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,

e) označit druh zvláštní pomůcky a doložit doklad osvědčující cenu zvláštní pomůcky nebo její předpokládanou cenu, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,

f) doložit čestné prohlášení o splnění podmínky podle § 6 odst. 3, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu, s výjimkou žádosti o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,

g) doložit čestné prohlášení podle § 9 odst. 6, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla,

h) doložit souhlas vlastníka nemovité věci nebo rozhodnutí soudu podle § 9 odst. 7, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému,

i) určit způsob výplaty dávky,“.

Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena j) až l).

27. V § 26 odst. 1 písm. l), § 27 odst. 1 písm. a), § 27 odst. 2 písm. a), § 34a odst. 4 a 5 a v § 35 odst. 3 se slova „krajské pobočce Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správě sociálního zabezpečení“.

28. V § 28 odst. 4 se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „300 Kč“.

29. V § 29 odst. 2 písm. c) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

30. V § 29 odst. 8 se slova „krajskou pobočku Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správu sociálního zabezpečení“.

31. § 30 zní:

„§ 30

(1) Údaje o žadatelích o příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku, příjemcích těchto dávek a osobách společně posuzovaných, o výši těchto dávek a údaje o žadatelích o průkaz osoby se zdravotním postižením jsou vedeny v Informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.

(2) Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat ministerstvu údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, a to způsobem a ve lhůtách určených ministerstvem. Územní správy sociálního zabezpečení a ministerstvo jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku na mobilitu, příspěvku na zvláštní pomůcku a jejich výplatách a o průkazu osoby se zdravotním postižením, včetně osobních údajů, v tomto informačním systému, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.

(3) Územní správy sociálního zabezpečení a ministerstvo jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavců 1 a 2, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o průkazu osoby se zdravotním postižením po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.“.

32. § 31 zní:

„§ 31

(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v územních správách sociálního zabezpečení a v ministerstvu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvědí při rozhodování o dávkách podle tohoto zákona. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se příjemců dávek, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se zaměstnanci uvedení v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným orgánům, právnickým nebo fyzickým osobám, jen stanoví-li tak tento nebo jiný zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným orgánům, právnickým nebo fyzickým osobám jen s písemným souhlasem příjemců dávek nebo státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob. Jestliže státní orgány, právnické a fyzické osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim příslušný správní orgán písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány, právnické a fyzické osoby sdělily příslušnému správnímu orgánu uvedené údaje.

(3) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo, územní správy sociálního zabezpečení a Institut posuzování zdravotního stavu získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci zařazenými v ministerstvu, územních správách sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.“.

33. V § 33 se slova „krajské pobočce Úřadu práce“ nahrazují slovy „územní správě sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu“, slova „krajskou pobočkou Úřadu práce“ se nahrazují slovy „územní správou sociálního zabezpečení, Institutem posuzování zdravotního stavu“ a slova „krajské pobočky Úřadu práce“ se nahrazují slovy „územní správy sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu“.

34. V § 34a odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h).

35. V § 34a odst. 4 se věta třetí zrušuje.

36. V § 34a odst. 5 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větou „Převzetím nového průkazu osoby se zdravotním postižením vzniká jeho držiteli povinnost odevzdat kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení dosavadní znovu nalezený nebo jinak získaný průkaz osoby se zdravotním postižením, a to do 8 dnů od jeho převzetí.“.

37. V § 34a odstavec 6 zní:

„(6) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen tento průkaz odevzdat kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení nebo jej zničit, bylo-li rozhodnuto o zániku nároku na tento průkaz nebo byl-li mu vydán průkaz nový.“.

38. V § 34a se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

39. V § 34a odst. 7 se slova „odstavců 1 a 7“ nahrazují slovy „odstavce 1“.

40. V § 35 odst. 1 se slova „základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem“ nahrazují slovem „žádost“.

41. V § 35 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Pro řízení o nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se použijí obdobně § 21a, § 22 odst. 2, 3, 5 a 6, § 22a odst. 1 a 2, § 22b a 22c, § 23 až 24, § 24b, § 25, § 26 odst. 1 písm. k) a l) a § 26 odst. 2.“.

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.

42. V § 35 odst. 4 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“ a slova „listiny podle odstavce 7“ se nahrazují slovy „listiny podle odstavce 8“.

43. V § 35 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.

44. V § 35 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Odvolání podané proti rozhodnutí o průkazu osoby se zdravotním postižením nemá odkladný účinek.“.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.

45. V § 35 odstavec 7 zní:

„(7) Územní správa sociálního zabezpečení vydá osobě průkaz osoby se zdravotním postižením po opatření její fotografie postupem podle § 22a odst. 3, nelze-li fotografii opatřit postupem podle § 22a odst. 3, po doložení fotografie žadatelem.“.

46. V § 35 odst. 8 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“ a věta pátá se nahrazuje větami „Územní správa sociálního zabezpečení písemně informuje držitele průkazu osoby se zdravotním postižením o končícím nároku na tento průkaz, a to nejpozději 90 dní před koncem jeho platnosti. Při trvalém nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením územní správa sociálního zabezpečení vydá oprávněné osobě průkaz osoby se zdravotním postižením s dobou platnosti tohoto průkazu, která navazuje na průkaz s končící dobou platnosti průkazu.“.

47. V § 36a odst. 2 písmeno b) zní:

„b) neodevzdá dosavadní průkaz osoby se zdravotním postižením při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 5, neodevzdá nebo nezničí průkaz osoby se zdravotním postižením při zániku nároku na průkaz nebo při vydání nového průkazu podle § 34a odst. 6.“.

48. V § 37 se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 7“.

49. V příloze v části I bodu 1 písm. n) se slovo „nebo“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo těžká nebo hluboká mentální retardace s neschopností chůze prokázaná psychiatrickým a neurologickým vyšetřením“.

50. V příloze v části I bodu 4 písm. a) se text „II/IV“ nahrazuje textem „III/IV“.

Čl.IV

Přechodná ustanovení

1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky nebo pobočkou Úřadu práce České republiky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku, příspěvku na mobilitu anebo průkazu osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, krajská pobočka Úřadu práce České republiky příslušná podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Příspěvek na zvláštní pomůcku nebo příspěvek na mobilitu náležející za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž vznikl nárok na jejich výplatu, ale které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyplaceny, vyplatí územní správa sociálního zabezpečení příslušná podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Průkazy osoby se zdravotním postižením vydané podle zákona č. 329/2011 Sb., přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti do data, které je na průkazech uvedeno.

4. Průkazy osoby se zdravotním postižením zadané k výrobě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá krajská pobočka Úřadu práce České republiky příslušná podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na základě rozhodnutí vykonatelných po dni nabytí účinnosti zákona zadá výrobu průkazu osoby se zdravotním postižením územní správa sociálního zabezpečení příslušná podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Pohledávky, které vznikly krajské pobočce Úřadu práce České republiky ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku, příspěvku na mobilitu nebo průkazu osoby se zdravotním postižením přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají na krajské pobočce Úřadu práce České republiky.

6. Výkony rozhodnutí v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona neskončené, dokončí krajská pobočka Úřadu práce České republiky příslušná podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Výkony rozhodnutí v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením, které měla provést krajská pobočka Úřadu práce České republiky, ale které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeny, provede územní správa sociálního zabezpečení příslušná podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Žádosti, námitky a jiná podání ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku, příspěvku na mobilitu nebo průkazu osoby se zdravotním postižením, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podány krajské pobočce Úřadu práce, vyřídí krajská pobočka Úřadu práce, u které byly podány; obdobně se postupuje i v případě žádostí, námitek a jiných podání v řízeních podle bodu 1.

8. Krajské pobočky Úřadu práce České republiky provedou skartační řízení u všech spisů a dokumentů ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku, příspěvku na mobilitu nebo průkazu osoby se zdravotním postižením, jimž uplynula skartační lhůta přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Krajské pobočky Úřadu práce České republiky předají po dni nabytí účinnosti tohoto zákona bez zbytečného odkladu územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, spisy a dokumenty s pravomocně ukončenými správními řízeními, na jejichž základě dochází k výplatě příspěvku na zvláštní pomůcku nebo příspěvku na mobilitu; spisy a dokumenty podle bodu 1 předají bez zbytečného odkladu po pravomocně skončeném řízení. Ostatní spisy a dokumenty, které nejsou potřebné pro aktuální činnost a výplatu dávek, předají jen na žádost územní správy sociálního zabezpečení příslušné podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v takovém případě spisy a dokumenty předají bez zbytečného odkladu.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl.V

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 395/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 119/2025 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se za slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ vkládají slova „a posuzování zdravotního stavu pro účely“.

2. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „zákoně“ vkládají slova „nebo v jiném právním předpise“.

3. V § 8 odst. 4 větě druhé se za slova „zdravotně-sociální pracovník,“ vkládají slova „klinický adiktolog,“ a ve větě třetí se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „písm. a) až c) a e)“.

4. V § 16a odstavec 6 zní:

„(6) Podklady k posouzení zdravotního stavu podle § 8 může posuzovaná fyzická osoba předložit územní správě sociálního zabezpečení společně s žádostí ve věcech přiznání nebo změny poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění nebo s žádostí o zahájení řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných anebo do 15 dnů ode dne podání této žádosti nebo ode dne doručení oznámení o zahájení řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných. Nejsou-li podklady předloženy společně se žádostí podle věty první, územní správa sociálního zabezpečení zašle žádost o posouzení zdravotního stavu bez těchto podkladů a podklady předložené ve lhůtě podle věty první předá Institutu posuzování zdravotního stavu bezodkladně po uplynutí této lhůty. Podklady k posouzení zdravotního stavu jsou součástí spisu vedeného Institutem posuzování zdravotního stavu.“.

5. V § 16a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 89 zní:

„(7) K podkladům předloženým po uplynutí lhůty podle odstavce 6 nebo lhůty pro předložení podkladů podle jiných právních předpisů⁸⁹⁾ se nepřihlíží. Institut posuzování zdravotního stavu může prominout zmeškání lhůty podle odstavce 6 nebo lhůty pro předložení podkladů podle jiných právních předpisů⁸⁹⁾ do doby vydání posudku o zdravotním stavu; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.

89) § 23 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 22 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

6. V § 16b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Na základě rozhodnutí předsedy posudkové komise mohou být dalšími členy posudkové komise odborní nelékařští zdravotničtí pracovníci podle § 8 odst. 4 věty druhé.“.

7. Za § 16b se doplňuje nový § 16ba, který včetně nadpisu zní:

„§ 16ba

Součinnost rodičů dětí s poskytovateli zdravotních služeb

Pro účely hodnocení doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. j) zákona o důchodovém pojištění jako náhradní doby důchodového pojištění je na žádost rodiče poskytovatel zdravotních služeb povinen potvrdit na předepsaném tiskopisu pro účely § 12a zákona o důchodovém pojištění

a) závažné dlouhodobé onemocnění rodiče, které mu znemožňuje pečovat o dítě,

b) neschopnost rodiče vzhledem k jeho závažnému dlouhodobému onemocnění učinit společné prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění nebo prodloužit jeho účinky.“.

8. V § 16c se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Registr pojištěnců obsahuje dále tyto údaje o osobách účastných důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm. j) zákona o důchodovém pojištění:

a) jméno a příjmení, rodné číslo, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě kontaktní adresu, pokud se liší od adresy trvalého pobytu, obou rodičů, jejich dítěte a osoby, která je účastna důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm. j) zákona o důchodovém pojištění,

b) dobu důchodového pojištění a údaje o účincích společného prohlášení o hodnocení doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. j) zákona o důchodovém pojištění jako náhradní doby pojištění.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

9. Na konci textu § 45 se doplňují slova „ , a údaje o společném prohlášení o péči o dítě, které tento občan učinil podle § 12a zákona o důchodovém pojištění“.

10. Za § 53 se vkládá nový § 53a, který zní:

„§ 53a

Rodič dítěte, který učinil společné prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění, je povinen oznámit územní správě sociálního zabezpečení, že zanikly účinky tohoto společného prohlášení v důsledku nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl.“.

11. V § 54 odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje.

12. V § 54 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) nesplní oznamovací povinnost podle § 53a.“.

13. V § 54 odst. 5 písm. h) se slovo „nebo“ zrušuje.

14. V § 54 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) nepotvrdí na předepsaném tiskopisu na žádost rodiče skutečnosti podle § 16ba písm. a) nebo b).“.

15. V § 54 odst. 6 písm. a) se za slova „až c)“ vkládají slova „a f)“.

16. V § 54 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a j)“.

17. V § 90 odst. 1 písm. b) se text „§ 16a odst. 8“ nahrazuje textem „§ 16a odst. 9“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o důchodovém pojištění

Čl.VI

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona č. 270/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 28/2024 Sb., zákona č. 29/2024 Sb., zákona č. 89/2024 Sb., zákona č. 395/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb., zákona č. 52/2025 Sb. a zákona č. 77/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 55 zní:

„j) osoby vykonávající osobně péči o dítě ve věku do 3 let na základě dohody s rodiči tohoto dítěte⁵⁵⁾.

55) § 881 občanského zákoníku.“.

2. V § 12 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. j) hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že tato osoba učinila společné prohlášení s rodiči dítěte podle § 12a.“.

3. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:

„§ 12a

(1) Společné prohlášení o hodnocení doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. j) jako náhradní doby pojištění (dále jen „společné prohlášení o péči o dítě“) lze učinit jen v případě úmrtí jednoho z rodičů nebo v případě, že aspoň jednomu z rodičů podle potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na společném prohlášení o péči o dítě závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě; závažným dlouhodobým onemocněním se rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než 1 měsíc a pro které rodič dítěte byl uznán dočasně práce neschopným nebo by byl uznán dočasně práce neschopným, kdyby byl nemocensky pojištěn.

(2) Společné prohlášení o péči o dítě lze učinit jen na předepsaném tiskopise, který obsahuje též poučení o důsledcích tohoto prohlášení a možnostech jeho zrušení a důsledcích tohoto zrušení. Společné prohlášení o péči o dítě činí oba rodiče dítěte, pokud žijí, a osoba, která bude o dítě osobně pečovat. Souhlas se nevyžaduje u toho rodiče, který vzhledem ke svému závažnému dlouhodobému onemocnění podle potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu nemůže tento souhlas učinit. Souhlas se dále nevyžaduje u rodiče, jehož rodičovská odpovědnost byla pozastavena, omezena nebo jí byl zbaven.

(3) Účinky společného prohlášení o péči o dítě trvají po dobu

a) uvedenou ve společném prohlášení o péči o dítě, pokud společné prohlášení o péči o dítě bylo učiněno v případě úmrtí jednoho z rodičů, nebo

b) 6 měsíců ode dne, v němž bylo toto prohlášení učiněno, jde-li o ostatní případy.

(4) Účinky společného prohlášení o péči o dítě lze na základě souhlasu rodičů a osoby, která o dítě pečuje, prodloužit na předepsaném tiskopisu na další dohodnutou dobu, a to i opakovaně. Prodloužení musí nastat před uplynutím doby, kdy trvají účinky společného prohlášení o péči o dítě. V případě uvedeném v odstavci 3 písm. b) je prodloužení možné vždy nejdéle na dobu 6 měsíců, přičemž podmínkou prodloužení je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na tomto tiskopisu o tom, že trvá závažné dlouhodobé onemocnění, které znemožňuje pečovat o dítě. Souhlas s prodloužením účinků společného prohlášení o péči o dítě se nevyžaduje u toho rodiče, který vzhledem ke svému závažnému dlouhodobému onemocnění podle potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na tomto tiskopisu nemůže tento souhlas učinit.

(5) Účinky společného prohlášení o péči o dítě zanikají

a) uplynutím doby uvedené v odstavcích 3 nebo 4,

b) dnem převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů,

c) dnem, v němž bylo učiněno nové společné prohlášení o péči o dítě s jinou osobou, nebo

d) dnem, v němž aspoň jedna osoba, která společné prohlášení učinila, na předepsaném tiskopisu zruší společné prohlášení.

(6) Společné prohlášení o péči o dítě musí být podepsáno všemi osobami, které společné prohlášení činí; to platí obdobně pro prodloužení účinků podle odstavce 4. Podpisy na společném prohlášení o péči o dítě, na prodloužení účinků společného prohlášení o péči o dítě a na zrušení společného prohlášení o péči o dítě (dále jen „úkon společného prohlášení“) musí být úředně ověřeny nebo ověřeny územní správou sociálního zabezpečení; ověření územní správou sociálního zabezpečení předpokládá, že úkon společného prohlášení je před ověřující osobou vlastnoručně podepsán nebo je podpis na něm uznán za vlastní. Ověření podpisu se nevyžaduje u rodiče se závažným dlouhodobým onemocněním, které znemožňuje pečovat o dítě. Úkon společného prohlášení obsahující podpisy všech, kteří jej činí, je učiněn dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, u nichž se ověření podpisu vyžaduje, nebo dnem, v němž úkon společného prohlášení s úředně ověřenými podpisy těchto osob došel kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení. K úkonu společného prohlášení, který nesplňuje stanovené náležitosti, se nepřihlíží; územní správa sociálního zabezpečení, které takový úkon společného prohlášení došel, je povinna upozornit všechny dotčené osoby na tuto skutečnost.

(7) Zrušení společného prohlášení o péči o dítě podle odstavce 5 písm. d) oznamuje bez zbytečného odkladu územní správa sociálního zabezpečení dalším osobám, které společné prohlášení o péči o dítě učinily. Den, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, a dobu, po kterou mají tyto účinky trvat, dobu prodloužení těchto účinků a den, v němž tyto účinky zanikly, oznamuje územní správa sociálního zabezpečení neprodleně zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, a to do jeho datové schránky.“.

4. V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Dobu péče o dítě podle § 5 odst. 2 písm. j), která se hodnotí jako náhradní doba pojištění podle § 12 odst. 2 věty poslední, nelze současně započítat jako náhradní dobu pojištění žádnému z rodičů dítěte“.

5. V § 16 odst. 4 písm. e) se slova „c) a d)“ nahrazují slovy „c), d) a j)“.

6. V § 19a odst. 1 větě první se slova „c) a d)“ nahrazují slovy „c), d), h) a j)“.

7. V § 20 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro účely účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. j) a společného prohlášení o péči o dítě se dítětem rozumí dítě vlastní a dítě osvojené toho rodiče, který dítě předává do péče jiné osobě.“.

8. V § 29 odst. 5 a v § 34 odst. 2 se slova „a h)“ nahrazují slovy „ , h) a j)“.

9. V § 36 odst. 1 větě poslední se slova „d) a h)“ nahrazují slovy „d), h) a j)“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Čl.VII

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 165/2024 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 84/2025 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 14 odst. 2 písm. d) se za slova „jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,“ vkládají slova „uhradit náklady za sociální služby podle § 18,“.

2. Za § 17 se vkládají nové § 18 a 18a, které včetně nadpisů znějí:

„§ 18

Úhrada nákladů za sociální služby

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při poskytování sociálně-právní ochrany podle § 6 hradí za podmínek podle odstavce 2 a § 18a odst. 1 a 2 a v rozsahu podle odstavce 3 náklady za poskytování sociálních služeb poskytovateli sociálních služeb, který nezaopatřenému dítěti nebo rodiči s nezaopatřeným dítětem poskytuje odlehčovací služby v terénní nebo ambulantní formě, osobní asistenci, pečovatelskou službu nebo denní stacionář, je-li jejich účelem také zabezpečení řádné výchovy a příznivého vývoje dítěte v jeho rodinném prostředí nebo umožnění návratu dítěte do vlastní rodiny podle § 9a odst. 2.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uhradí náklady za poskytování sociálních služeb podle odstavce 1 za podmínky, že

a) rodič nezaopatřeného dítěte nebyl rodičovské odpovědnosti zbaven nebo není-li výkon jeho rodičovské odpovědnosti včetně výkonu povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem pozastaven,

b) rodič nezaopatřeného dítěte doloží, že je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je bonus na dítě, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci, a

c) nezbytnost poskytování sociální služby podle odstavce 1 je stanovena v individuálním plánu ochrany dítěte jako opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny.

(3) Náklady za sociální služby podle odstavce 1 se hradí, a to i v součtu úhrad za jednotlivé služby, nejvýše do částky dvojnásobku životního minima jednotlivce za kalendářní měsíc a osminásobku životního minima jednotlivce za kalendářní rok za každé dítě, kterému je služba poskytována.

(4) Úhrada nákladů za sociální služby se nepovažuje u rodiče nebo dítěte za příjem podle zákona o daních z příjmů fyzických osob.

(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost rodiče nebo poskytovatele sociálních služeb osvědčení, v němž uvede, zda jsou ke dni jeho vydání splněny podmínky pro úhradu nákladů podle odstavců 1 a 2 a v jaké výši.

§ 18a

Výplata úhrady nákladů za sociální služby

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uzavře s poskytovatelem sociálních služeb na jeho návrh veřejnoprávní smlouvu o úhradě nákladů za sociální služby, jsou-li splněny podmínky podle § 18 odst. 1 a 2.

(2) Podmínkou pro výplatu úhrady nákladů za sociální služby je vedle uzavření smlouvy podle odstavce 1 doložení

a) smlouvy o poskytnutí sociální služby podle § 18 odst. 1,

b) skutečnosti, že byla sociální služba poskytnuta a v jakém rozsahu,

c) výše úhrady za poskytnutí sociální služby podle písmene b), a

d) písemného souhlasu rodiče s provedením výplaty poskytovateli sociálních služeb.

(3) Skutečnosti podle odstavce 1 písm. b) až d) lze obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doložit na jedné listině s připojenými podpisy rodiče a poskytovatele sociálních služeb.

(4) Úhradu nákladů za sociální služby podle § 18 odst. 1 vyplatí obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytovateli sociálních služeb v doložené výši, nejvýše však do výše podle § 18 odst. 3, převodem na účet určený poskytovatelem sociálních služeb.“.

3. V § 44 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 99 zní:

„(6) Účast na přípravě k přijetí dítěte do rodiny je jiným úkonem v obecném zájmu⁹⁹⁾. Zaměstnanci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však na 6 dní.

99) § 203 odst. 1 zákoníku práce.“.

4. V § 58 odst. 1 se za slova „okamžitou pomoc“ doplňují slova „ , a náhrada výdajů souvisejících s úhradou nákladů za sociální služby podle § 18“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Čl.VIII

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 29/2024 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 81 odst. 1 a v § 83 odst. 2 se slova „nebo jde-li o osamělou příslušnici“ zrušují.

2. V § 81 odst. 3 větě druhé se slova „ , nebo o osamělou příslušnici“ zrušují.

3. Nadpis § 83 zní: „Mateřská a rodičovská dovolená ve zvláštních případech“.

4. V § 83 odst. 1 větě druhé se slova „ , nebo dítě, jehož matka zemřela“ zrušují.

5. V § 83 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Rodičovská dovolená přísluší také příslušnici nebo příslušníkovi pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to ode dne nabytí účinků společného prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění do dne jejich zániku, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“.

Čl.IX

Přechodné ustanovení

U osamělé příslušnice, která čerpá mateřskou dovolenou na základě rozhodnutí služebního funkcionáře vydaného přede dnem nabytí účinnosti čl. VIII, se délka mateřské dovolené řídí zákonem č. 361/2003 Sb., ve znění účinném před tímto dnem.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl.X

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 277/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 1/2024 Sb., zákona č. 85/2024 Sb., zákona č. 123/2024 Sb., zákona č. 125/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 237/2024 Sb., zákona č. 278/2024 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., zákona č. 453/2024 Sb., zákona č. 480/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 42/2025 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 70/2025 Sb., zákona č. 79/2025 Sb., zákona č. 130/2025 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „poplatku za vydání nebo výměnu průkazu osoby se zdravotním postižením a s výjimkou“ zrušují.

2. V Položce 9 přílohy se písmena a) a g) zrušují.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění

Čl.XI

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 395/2024 Sb., zákona č. 470/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 19 odstavec 3 zní:

„(3) U pojištěnky, které za trvání téže pojištěné činnosti vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z této pojištěné činnosti v období do 4 let ode dne porodu předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný u bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný u další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy stanovené podle § 18 až 20, které se následně upravují způsobem podle § 21. Věta první se použije obdobně, vznikl-li pojištěnce nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z jiné pojištěné činnosti, než ze které vznikl nárok na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství, v období do 4 let ode dne porodu předchozího dítěte, pokud pojištěnka splnila podmínku účasti na pojištění podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo § 32 odst. 2 a 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, přede dnem nástupu na další peněžitou pomoc v mateřství.“.

2. V části třetí hlavě IV se za díl 3 vkládá nový díl 4, který včetně nadpisu zní:

„Díl 4

Zvláštní ustanovení o peněžité pomoci v mateřství

Oddíl 1

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství ve zvláštních případech

§ 37a

(1) Nesplňuje-li pojištěnka v období do 4 let ode dne porodu dítěte, s nímž je spojen nárok na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství, podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo podle § 32 odst. 2 a 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, z žádné pojištěné činnosti nebo není-li účastna pojištění, vzniká jí v tomto období nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 1 písm. a), pokud byla účastna pojištění alespoň po dobu 540 kalendářních dní v posledních 4 letech přede dnem nástupu na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství, na kterou jí vznikl nárok podle § 32 odst. 1 písm. a).

(2) Vykonává-li pojištěnka jednu nebo více souběžných pojištěných činností, v nichž není splněna podmínka nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo podle § 32 odst. 2 a 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, nemá se vznikem nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství podle odstavce 1 nárok na výplatu nemocenského v souvislosti s porodem dítěte z žádné pojištěné činnosti.

(3) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavce 1 vzniká jen jednou.

(4) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavce 1 nevzniká, pokud pojištěnce z důvodu téhož porodu vznikl nárok na obdobnou dávku podle právních předpisů jiného státu.

§ 37b

Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 37a se započítává též doba podle § 32 odst. 4. Pro splnění podmínky účasti na pojištění podle § 37a se započtou doby účasti na pojištění z předchozích pojištění obdobně podle § 32 odst. 5 s tím, že doba účasti na pojištění se zjišťuje v období 4 let přede dnem nástupu na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství.

Oddíl 2

Stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ve zvláštních případech

§ 37c

U pojištěnky, které vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 37a, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ u bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, stanovený podle § 18 až 20, který se následně upraví způsobem podle § 21.“.

Dosavadní díl 4 se označuje jako díl 5.

3. V § 83 odst. 2 písm. c) se za slova „nebo b),“ vkládají slova „nebo jde-li o pojištěnku podle § 37a, která není účastna pojištění,“.

4. V § 109 odst. 1 písm. b) bodu 1 se za slova „u zaměstnance“ vkládají slova „účastného nemocenského pojištění“.

5. V § 109 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní:

„3. u pojištěnky podle § 37a, která není účastna pojištění, předepsaný tiskopis podepsaný touto pojištěnkou s uvedením, že u ní nastala skutečnost, která zakládá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, se sdělením, že žádá o peněžitou pomoc v mateřství, a sdělením identifikátoru předepsaného tiskopisu. Pojištěnka podle § 37a, která není účastna pojištění, podává žádost o výplatu dávky elektronicky způsobem podle § 162 odst. 2 písm. a) nebo v listinné podobě způsobem podle § 162 odst. 2 písm. b).“.

6. V § 109 odst. 2 písm. b) bodu 2 se za slovo „zanikl,“ vkládají slova „o pojištěnku podle § 37a, která není účastna pojištění,“.

Čl.XII

Přechodná ustanovení

1. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 37a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, pojištěnce vzniká, nastoupí-li na peněžitou pomoc v mateřství podle § 34 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, nejdříve dnem 1. července 2026.

2. Porovnání denních vyměřovacích základů podle § 19 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, se provede tehdy, nastoupí-li pojištěnka na peněžitou pomoc v mateřství, při níž se denní vyměřovací základ zjištěný u této peněžité pomoci v mateřství porovná s denním vyměřovacím základem zjištěným u bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, nejdříve dnem 1. července 2026.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákoníku práce

Čl.XIII

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 413/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb. a zákona č. 120/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 197 se na konci nadpisu doplňují slova „nebo při péči o dítě“.

2. V § 197 odst. 1 se slova „ , nebo dítě, jehož matka zemřela“ zrušují.

3. V § 197 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Rodičovská dovolená přísluší také zaměstnanci pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to po dobu trvání účinků společného prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění.“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o Úřadu práce České republiky

Čl.XIV

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 134/2016 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 407/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 395/2024 Sb., zákona č. 469/2024 Sb., zákona č. 84/2025 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se písmena d) a e) zrušují.

Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena d) až g).

2. V § 4 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů⁸⁾ , zákonem o sociálních službách⁹⁾ ,“ včetně poznámek pod čarou č. 8 a 9 zrušují.

3. V § 4a odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je i Informační systém o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a Informační systém o příspěvku.“.

Čl.XV

Přechodná ustanovení

1. Státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Úřadu práce České republiky s převažujícím výkonem činnosti sociálního pracovníka v oblasti příspěvku na péči nebo dávek osobám se zdravotním postižením anebo průkazu osob se zdravotním postižením, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem zařazeným v Institutu posuzování zdravotního stavu. Na Institut posuzování zdravotního stavu tím přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru státního zaměstnance uvedeného ve větě první, s výjimkou práv a povinností z kolektivního vyjednávání. Služební působiště státního zaměstnance uvedeného ve větě první se nemění.

2. Zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Úřadu práce České republiky s převažujícím výkonem činnosti sociálního pracovníka v oblasti příspěvku na péči nebo dávek osobám se zdravotním postižením anebo průkazu osob se zdravotním postižením, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnancem zařazeným v Institutu posuzování zdravotního stavu. Na Institut posuzování zdravotního stavu tím přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců uvedených ve větě první. Místo výkonu práce zaměstnance uvedeného ve větě první se nemění.

3. Státní zaměstnanec ve služebním poměru zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Úřadu práce České republiky s převažujícím výkonem činnosti spočívajícím ve vyřizování žádostí o příspěvek na péči nebo dávek osobám se zdravotním postižením anebo průkazu osob se zdravotním postižením a nejedná-li se o sociální pracovníky podle bodu 1, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem zařazeným v příslušné územní správě sociálního zabezpečení, a to tak, že

a) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě hlavního města Prahy nebo Středočeského kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,

b) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě Jihočeského kraje, Plzeňského kraje nebo Karlovarského kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj,

c) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě Ústeckého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje nebo Pardubického kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj,

d) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje nebo Zlínského kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj,

e) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě Moravskoslezského kraje nebo Olomouckého kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj.

Na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení tím přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru státního zaměstnance uvedeného v písm. a) až e), s výjimkou práv a povinností z kolektivního vyjednávání. Služební působiště státního zaměstnance uvedeného ve větě první se nemění.

4. Zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Úřadu práce České republiky s převažujícím výkonem činnosti spočívajícím ve vyřizování žádostí o příspěvek na péči nebo dávek osobám se zdravotním postižením anebo průkazu osob se zdravotním postižením a nejedná-li se o sociální pracovníky podle bodu 1, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnancem zařazeným v územní správě sociálního zabezpečení určené podle bodu 3 písm. a) a e) v závislosti na místě výkonu práce. Na tuto územní správu sociálního zabezpečení tím přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců uvedených ve větě první. Místo výkonu práce zaměstnance uvedeného ve větě první se nemění.

5. Služební orgány v Úřadu práce České republiky a v České správě sociálního zabezpečení předloží do 21 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Ministerstvu vnitra prostřednictvím státního tajemníka v Ministerstvu práce a sociálních věcí návrh na změnu systemizace související s převedením míst, na nichž jsou zařazeni státní zaměstnanci nebo zaměstnanci podle bodů 1 až 4.

6. Řízení ve věcech státní služby státního zaměstnance podle bodů 1 a 3 zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke kterým byl příslušný generální ředitel Úřadu práce České republiky a která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí služební orgán ve služebním úřadu, na který výkon práv a povinností ze služebního poměru státního zaměstnance podle bodů 1 a 3 přechází.

7. S majetkem České republiky, se kterým je ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný hospodařit Úřad práce České republiky a který slouží k zajišťování činností spojených s výkonem působnosti v oblasti příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením a průkazu osoby se zdravotním postižením, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušná hospodařit Česká správa sociálního zabezpečení.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o zdravotních službách

Čl.XVI

V § 45 odst. 3 písm. h) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 189/2016 Sb., se slova „Úřadu práce České republiky - krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o zvláštních řízeních soudních

Čl.XVII

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb. a zákona č. 78/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 452 odst. 2 se ve větě první za slova „prostředí u“ vkládá slovo „fyzické“, ve větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a na konci věty druhé se doplňují slova „ ; není-li možné zajistit péči fyzické osoby, může být takovým prostředím i zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“.

2. V § 452 odst. 2 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „7“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona č. 242/2024 Sb.

Čl.XVIII

V zákoně č. 242/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část šestá zrušuje.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci

Čl.XIX

Zákon č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, se mění takto:

1. V čl. LXIII se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).

2. V čl. LXIII písm. e) se za text „116,“ vkládají slova „čl. XLVI bodů 3 až 6 a čl. LIV,“.

ČÁST PATNÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl.XX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2026, s výjimkou ustanovení

a) čl. XVII bodu 1, čl. XVIII a čl. XIX, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,

b) čl. I bodů 7, 9, 10, 13 a 19, čl. V bodu 3 a čl. XV bodu 5, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení,

c) čl. I bodů 1 až 3, 46 až 51, 53 až 58 a 60 až 64, čl. V bodů 7 až 16, čl. VI bodů 1 až 5 a 7 až 9 a čl. VII až IX, a čl. XIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026,

d) čl. VI bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027,

e) čl. XVII bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2028.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.