Otázky a odpovědi - strana 4

Pracovník pracoval 1. 5. 2016, což je svátek a zároveň neděle. Je to zároveň práce přesčas. Na jaký příplatek má nárok, když nečerpá náhradní volno?

Zaměstnavatel působící v oblasti dopravy má pracovní dobu rozvrženou nerovnoměrně. Dle § 96 odst. 1 písm a) bod 1., jsou vykazovány začátky a konce směn. Musí zaměstnavatel v tomto případě u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby vykazovat i začátky a konce práce přesčas dle § 96 odst. 1 písm. a) bod 2, nebo postačí vykázání práce přesčas pouze v souhrnu, na konci měsíčního výkazu pracovní doby?

Jak správně stanovit ve vnitřní směrnici vyrovnávací období pro práci přesčas tak, aby činila v průměru maximálně 8 hodin týdně? Pokud si stanovíme vyrovnávací období 26 týdnů, tak lze do směrnice uvést období od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 a od 1. 7. 2016 do 29. 12. 2016? Co zbývající 2 dny roku 2016? Musí od 30.12.2016 začínat další vyrovnávací období nebo je možné začít opět od 1. 1. 2017? Je možné stanovit takto pevná období a ty stačí sledovat, aby nebyl překročet průměrný přesčas nebo je třeba sledovat každých 26 týdnů po sobě jdoucích průběžně? Jak je to u nového zaměstnance, který nastoupí v průběhu roku? Kdy u něj v tomto případě začít sledovat vyrovnávací období?

Měli jsme kontrolu z inspektorátu práce. Ve firmě máme nainstalován systém evidence příchodů a odchodů - funguje na otisk palce. Podle měsíčních sjetin z tohoto systému se pak zpracovávají mzdy. Kontrolní pracovnice zkoumala příchody a odchody zaměstnanců, které se pohybovaly vždy kolem 3-5 min. před zahájením pracovní doby a 2-3 min. po ukončení pracovní doby. Bylo nám vytknuto, že tyto minuty nesčítáme a neproplácíme formou přesčasů. Marně jsme se snažili vysvětlit, že nemůže 30 pracovníků najednou přiložit prst na čtečku. Že je to technicky nemožné. A musejí to stihnout do začátku pracovní doby - jinak by neměli započtenou celou hodinu. Byl postup inspektorátu práce správný?