smlouva o dílo

OSVČ, která v DPFO uplatňuje výdaje paušálem 60 %, má kromě příjmů dle § 7 ZDP (výuka AJ) i příjmy z EU. V r. 2020 obdržela tyto příjmy z EU: 1) Dle výpisu z OSA obdržela OSVČ tyto autorské odměny v zahraničí částečně zdaněné: (z Německa zdaněné daní 15,83 %, z Belgie zdaněné daní 37,09 %). 2) Na základě smlouvy o dílo s polskou firmou obdržela za vypracování projektu částku, která byla v Polsku zdaněna 20%  daní. Jak se promítnou příjmy z EU v daňovém přiznání?  

Jsme s. r. o. máme 5 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Nyní jsme získali zakázku v Německu, dlouhodobější realizace. Není to záležitost dne nebo týdne. Jedná se o dva měsíce. Firma tyto zaměstnance vyšle do Německa. V současné době mají standardní pracovní smlouvu (samozřejmě jsme čerpali z dostupnosti internetu, takže žádná specifika). 1) Jak by měla vypadat pracovní smlouva, co je potřeba do ní zahrnout, aby zaměstnanci mohli být vysláni do Německa na tyto práce? Víme, že budeme muset požádat o výpomoc při realizaci zakázky zhruba 3 osoby, které nejsou našimi zaměstnanci, jsou to brigádníci. Nechceme je zaměstnávat na tak krátkou dobu (příhlašování a odhlašování). Jedním z pracujících bude i jednatel společnosti, může mít normální pracovní smlouvu nebo je potřeba ke smlouvě o výkonu funkce jednatele uzavřít smlouvu pracovní na výkon práce (přesná specifikace). 2) Je možné to vyřešit na DPP? Nebo nějaká smlouva o dílo? 3) Má osoba, která je na DPP, také nárok na cestovní náhrady (stravné v EU)? 4) Pokud by firmě pomáhal i OSVČ a vystaví fakturu za práci v Německu, jak dlouho pro mne může tuto činnost vykonávat, aby se na to nepohlíželo jako na švarcsystém? 

V moderní ekonomice se zvyšuje důležitost účinné ochrany autorského práva a práv průmyslových. Jedná se o tzv. práva k duševnímu vlastnictví, jejichž předmětem není konkrétní fyzický objekt, ale určitý výsledek tvůrčí duševní činnosti (autorské dílo, vynález atd.). Pravidelně vznikají takové výsledky činností zaměstnanců v rámci zaměstnání. Vzniká pak otázka, jaká práva v této souvislosti náleží zaměstnanci a jaká zaměstnavateli.

Společnost najala několik dodavatelů fyzických osob - kontraktorů, kteří pro firmu pracují na základě smlouvy o dílo. V souvislosti s výkonem nasmlouvaných činností kontraktoři cestují, účastní se konferencí apod. Náklady na tyto cesty či konference (letenky, ubytování, doprava) hradí za kontraktory přímo naše společnost, aby se snížila administrativa s přefakturováním. Argumentujeme tím, že náklady by stejně kontraktoři zahrnuli do své faktury, takže dopad do nákladů naší společnosti je stejný. Je tento postup správný nebo nese nějaká rizika na straně společnosti či kontraktorů? Někteří kontraktoři jsou plátci DPH.

Členská schůze družstva, které není bytovým a spravuje zbytkový majetek, přijala usnesení o pověření člena družstva, který je v důchodu, údržbou - sekáním zahrady - spolu s pevně stanovenou výší odměny za tuto dobrovolnou činnost. Představenstvo družstva nyní podmiňuje výplatu odměny na podpisu dohody, jako zaměstnance družstva. 1. Lze přijaté usnesení členské schůze považovat za nepsanou dohodu? 2. Lze vyplatit odměnu na pokladní výdajový doklad, ke kterému bude přiložena kopie dotyčného usnesení členské schůze (zápis ze schůze) a výpis s daty provedené údržby (dotyčný člen družstva nemá bankovní účet)? 3. Může představenstvo bez souhlasu členské schůze najímat zaměstnance?