doplatek

Zaměstnanci, který má mzdu, která v loňském roce spadala do 3. skupiny prací, vychází od ledna 2025 průměrný výdělek nižší než současná minimální mzda. Můžu tedy použít ten ve výši minimální mzdy nebo musím navýšit? 

Zaměstnanec je od 20. 6. 2020 na nemocenské. Pobírá minimální mzdu, tj. 14 600 Kč a jeho úvazek je 8 hod./den (5x/týden). Počítám správně, že není třeba provádět doplatek zdravotního pojištění? 14 600 Kč / 30 kalendářních dnů * 19 odpracovaných dnů = 9 247 Kč, skutečná mzda za 19 dnů = 14 600 Kč / 22 pracovních dnů * 15 skutečně odpracovaných dnů = 9 955 Kč. Tzn., že odvod zdrav. poj. se bude počítat jen ze skutečné mzdy 9 955 Kč * 13,5 % = 1 344 Kč. A u sociálního pojištění se žádné doplatky neřeší, odvedu pouze se skutečné mzdy (z 9 955 Kč 6,5 % a 24,8 %)? 

V době nouzového stavu se mzdové účetní setkávají se zcela novými problémy, které obvykle samy nejsou schopny vyřešit. Následující příspěvek podává odpovědi na nejčastější dotazy v oblasti odměňování v době nouzového stavu a též upozorňuje na častá pochybení v souvislosti s ošetřovným, jejichž důsledkem je pak opožděná výplata ošetřovného příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.

Právní úprava Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 111 a § 112 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého...

Jedním z hlavních průvodních jevů závislé práce je výkon práce za mzdu, plat či jinou formu odměny. Odměna za práci představuje pro zaměstnance důležitý, ne-li klíčový důvod, pro nějž závislou práci koná. Dosažená mzda mu totiž umožňuje uspokojovat životní potřeby sebe a své rodiny. I přes tento význam mzdy není v českém zákoníku práce zakotvena povinnost, aby byla mzda sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě (na rozdíl například od zákoníku slovenského).