daň z příjmu ze závislé činnosti

Zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na doplňkové penzijní spoření. Na smlouvy uzavřené po 1. 1. 2024 se musí tyto příspěvky uvádět do potvrzení o zdanitelných příjmech (ř. 10). 1) Je tím myšleno, smlouvy fakticky uzavřené (sepsané) od 1. 1. 2024, tj. s účinností od 1. 2. 2024 nebo i smlouvy, které byly uzavřeny před tímto datem, ale jsou účinné od 1. 1. 2024? 2) Příspěvky zasíláme společně se zúčtováním mzdy, tj. při zúčtování mzdy za leden je odeslán příspěvek penzijnímu fondu v únoru apod. Jak se v tomto případě vyhodnocuje poskytnutý příspěvek? Započítává se stejně jako zúčtovaná mzda nebo se bere až jako příspěvek do dalšího měsíce, kdy ho skutečně penzijní fond obdrží? Mám tím na mysli především mzdu zúčtovanou v prosinci a odeslanou v lednu. Zda se takový příspěvek započítá už dalšího zdaňovacího období či nikoli.

Jak platná legislativa upravuje zasílání potvrzení o zdanitelných příjmech zaměstnancům e-mailem. Zasíláme scan dokumentu s razítkem, zaheslovaný a zaslaný na e-mailovou adresu zaměstnance. Je takto dokument platný? Musí zaměstnanec udělit souhlas se zasíláním dokumentu na jeho soukromý e-mail? 

Společnost by chtěla pravidelně pořádat vědomostní a tipovací soutěže pro zaměstnance na svém intranetu. Cílem je zábavnou formou motivovat zaměstnance ke sledování dění ve firmě. Některé ceny by byly udělovány na základě počtu správných odpovědí, jiné pouze náhodným losem ze zúčastněných. Zaměstnanec by mohl vyhrát jak věcnou cenu, tak poukaz na nějaké zboží či službu. Nejednalo by se o zboží ani služby od zaměstnavatele. Jak správně zaměstnanci zdanit? Ceny z kategorie "kultura, zdraví, sport, rekreace" zahrnout do ročního limitu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) a ostatní ceny rovnou zdanit dle § 6 odst. 1 písm. d)? Lze obecně obdobné ceny pro zaměstnance pojmout jinak, aby byly pro firmu daňově neúčinné, ale pro zaměstnance bez zdanění? 

Student udělá úspěšně maturitu a bude se hlásit na VŠ. Od 1. června by nastoupil na HPP na dobu určitou cca do konce září, než by nastoupil na VŠ. Pro studenta je pracovní poměr určitě výhodnější z pohledu benefitů (stravenky) a osobního ohodnocení, než kdyby pracoval na DPP nebo DPČ. I kdyby využil jakoukoli dohodu, bude mít tolik hodin za měsíc, že by došlo i na odvody. Musí se v tomto případě po dobu pracovního poměru ukončit daňové zvýhodnění na děti u jeho rodičů, i když bude student přijat od října na VŠ, tedy je nutné ukončit daňové zvýhodnění k 31. 5. 2024 a nastavit ji opět od 1. 10. 2024? 

Zaměstnanec daroval peněžní dar Spolku přátel vodní a horské turistiky. Doložil darovací smlouvu, kde je uvedeno, že je dar přenechaný pro potřeby sportovního výcviku a činnost klubu. Lze od základu daně odečíst hodnotu daru na základě tohoto účelu? 

Zastupitelstvo města schválilo na svém zasedání odměnu komisím při konání referenda. Podléhá tato odměna odvodům (sociální + zdravotní) pojištění a dani z příjmů, nebo se bude chovat jako odměna volební komisi při konání voleb?

Zaměstnankyně měla pracovní úraz na přelomu roku 12. 12. 2023 až 2. 1. 2024. Dne 21. 2. 2024 jí přišlo vyrozumění od Generali o pojistném plnění, které bude vyplaceno, a že byla stržena a odvedena na FÚ zálohová daň. Reálně bylo pojistné obdrženo 2/2024 a jedná se o bolestné a ztrátu na výdělku. Vím, že si bude muset podat sama daňové přiznání, ale bude se tedy jednat o příjmy roku 2024 a roční zúčtování za rok 2023 jí můžu provést? 

Důchodcům, našim bývalým zaměstnancům je umožněn odběr obědů v závodní jídelně, kterou provozuje dceřiná společnost, a to za zvýhodněnou cenu. Na každé odebrané jídlo přispíváme částkou v souladu s Kolektivní smlouvou. Dosud tyto příspěvky byly osvobozeny od daně, popř. odvodů na SP a ZP. Bohužel od 1. 1. 2024 se situace změnila a protože tito důchodci nesplňují podmínku výkonu práce 3 hodiny během směny, tj. jídlo ve firemní jídelně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP u nich toto nepeněžní plnění nebude již od daně osvobozeno (i když se bude jednat o příjem plynoucí v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti) a 1. rok po ukončení zaměstnání bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Další roky již bez pojištění ( pokud se jedná o starobního či invalidního důchodce (3. stupeň) v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, je možné v případě dobíhajících benefitů ze zaměstnání využít ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZPVZP a § 5 odst. 2 písm. d) ZPSZ, dle kterého se vyměřovací základ zaměstnance snižuje o (resp. se do něj nezahrnuje): „plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání“? I tento bývalý zaměstnanec by mohl za tímto účelem u nás učinit prohlášení k dani a uplatnit zde základní slevu na poplatníka, tj. lze předpokládat, že výše daně by byla za daných okolností „nulová“. Toto ovšem nemusí platit u všech důchodců, protože někteří mohou slevu na poplatníka už uplatňovat jinde. Je naše řešení správné? 

V případě předčasného ukončení životního pojištění v roce 2023, které si zaměstnanec odčítal jako slevu z daňového základu, musí dodanit zpětně za 10 let. Ale tento odpočet z daňového základu nebude za tyto roky činit více než 20 000 Kč, bude činit cca 9 000 Kč. Je povinen podat daňové přiznání za rok 2023 a těch 9 000 Kč uvést v § 10 zákona o daních z příjmů a dodanit?

Společnost poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi. Fakturována je hodnota poukázek, ale také částka za zprostředkování a za dopravu. Máme sociální fond, celá faktura je hrazena z fondu. Rozpočítávají se veškeré tyto náklady na zaměstnance, tzn. do limitu pro benefity budu započítávat hodnotu poukázky a hodnotu navýším o poměrnou část ceny za zprostředkování a dopravu těchto poukázek?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?

Zaměstnanec (student) v roce 2023 podepsal prohlášení k dani u dvou zaměstnavatelů a dva měsíce v roce měl podepsáno u dvou zaměstnavatelů současně. Příjem za celý rok činí 130 000 Kč. Daň tedy (19 500 Kč) pokryje roční sleva na dani. Zjistila jsem to, když si požádal o roční zúčtování daní a přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech od druhého zaměstnavatele. RZD dělat samozřejmě nebudu. Stačí, když zaměstnanec podá daňové přiznání za rok 2023 u FÚ? Nebo musím jako druhý zaměstnavatel srazit dodatečně zálohu na dani za překrývající se měsíce roku 2023? Vyúčtování daně jsem zatím na FÚ neposlala. Pokud bych zaměstnanci srazila ve mzdě za únor 2024 slevu na dani za překrývající se 2 měsíce a vše vykázala ve vyúčtování daně za rok 2023, zřejmě z toho vyplyne i úrok za pozdní odvod daně - jedná se o říjen a listopad 2023. To mi připadá zbytečně komplikované, když vlastně zaměstnanec za rok 2023 žádnou daň platit nebude, pokud si podá daňové přiznání.

1) Zaměstnanec (starobní důchodce) byl v pracovním poměru od 1. 1. do 31. 5. 2023, měl podepsané daňové prohlášení. V měsíci červenci mu byl zúčtován doplatek mzdy (čtvrtletní prémie), již bez podepsaného prohlášení. Je možné za rok 2023 provést roční zúčtování daně u zaměstnavatele? 2) Zaměstnanec (starobní důchodce) byl v pracovním poměru od 1. 1. do 31. 5 2023, měl podepsané daňové prohlášení. V měsíci červenci mu byl zúčtován doplatek mzdy (čtvrtletní prémie), již bez podepsaného prohlášení. Zároveň od 1. 6. do 31. 10. 2023 byla u téhož zaměstnavatele uzavřena dohoda o provedení práce, na toto období podepsané prohlášení. Je možné za rok 2023 provést roční zúčtování daně u zaměstnavatele, když v měsíci červenci měl zaměstnanec dva příjmy (jeden doplatek mzdy a druhý z DPP)? 

Zaměstnavatelé, kteří v současnosti většinou již podávájí vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky, mají lhůtu k podání tohoto vyúčtování stanovenu na 20. 3. 2024. Dřívější termín 1. 3....

Nová zaměstnankyně by chtěla uplatnit daňové zvýhodnění na 2 děti, ale manžel je nezaměstnaný a pobírá od ČSSZ příspěvek na péči o osobu blízkou (matka). Zaměstnankyně přinesla čestné prohlášení, že manžel neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti. Stačí to, nebo mám žádat o potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků? V tom případě vyplní OSSZ, nebo pouze manžel? Potřebuje ještě nějaké další doklady? 

Přijetím tzv. konsolidačního balíčku, tj. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, došlo i ke změnám v oblasti mezd a platů. Došlo mimo jiné k omezení daňových slev a nezdanitelných částí základu daně, k velkým změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, rozšířila se progrese daně z příjmů fyzických osob, znovu se také zavedla sazba nemocenského pojištění pro zaměstnance atd.

Naše organizace zaměstnancům poskytuje z FKSP příspěvek na stravování ve výši 21 Kč/stravenka, z rozpočtu pak příspěvek ve výši 99 Kč/stravenka. Vzhledem k úpravě pravidel pro osvobození stravování v nepeněžní formě mám dotaz, zda se sčítá příspěvek na stravování poskytnutý z FKSP a z rozpočtu, v našem případě tedy překračuje limit 116,20 Kč, a podléhá u zaměstnance dani z příjmů? 

U naší organizace poskytujeme 2 druhy (dvě hodnoty stravenek). Pro 8 hodinovou pracovní dobu (pondělí-pátek) je hodnota stravenky 150 Kč, zaměstnavatel hradí 126 Kč a zaměstnanec 24 Kč. Při směnném provozu 12 hodin poskytujeme stravenku v hodnotě „1,5 stravenky“ za směnu, tj. hodnota 225 Kč, zaměstnavatel hradí 189 Kč a zaměstnanec 36 Kč. Lze „rozdělit“ stravenku v hodnotě 225 Kč jako 1 stravenku a půl stravenky pro účely zdanění benefitu? Pokud by to šlo, všichni zaměstnanci budou danit stejně. Pokud ne, dojde k rozdílu při zdanění stravenek a znevýhodnění zaměstnanců pracujících na směny. 

Máme sjednáno, že přispíváme na obědy zaměstnancům i v přesčasových směnách. V případě přesčasu tedy poskytujeme zaměstnancům příspěvek na stravování. V konsolidačním balíčku je uvedeno: 1. podmínka je, že výkon práce musí trvat alespoň 3 hodiny během směny a 2. podmínka, že nevznikne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Přesčasovou směnou myslím práci přesčas (nařízený nebo dohodnutý přesčas), např. že zaměstnanec má vždy rozepsány směny od pondělí do pátku (6-14 hod.) a zaměstnavatel mu nařídí přesčas na sobotu (6-14 hod.), nebo i v týdnu (zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že po pondělní směně od 6 do 14 hod. zůstane další 3 hodiny na přesčase). Pokud mu zaměstnavatel poskytne příspěvek na stravování za sobotní přesčas a za pondělní 3hodinový přesčas, musí tento příspěvek zaměstnanci dodanit? Vše odpracuje v místě pravidelného pracoviště. Druhá podmínka u nás nastane málokdy. Pracovní cesty (služební cesty), kdy např. prodejce má rozvrženou směnu od 8–16 hod., v 11 hodin jde do jídelny a potom vyrazí na služební cestu mimo podnik (mimo místo pravidelného pracoviště), která trvá déle než 5 hodin. V případě že bude mít vykázané stravné v rámci cestovních náhrad, musíme příspěvek na stravování v jídelně dodanit?

Zaměstnankyně chce uplatňovat slevu na dítě. Otec dítěte před třemi roky zemřel. Manželé nebyli. Stačí pro uplatnění slevy vyplnit děti v prohlášení poplatníka k dani nebo musí doložit ještě jiný dokument?