daň z příjmu ze závislé činnosti

Může si pracující důchodce snížit daňový základ při ročním zúčtování daně za r. 2025 o vlastní příspěvky na penzijní připojištění? A v jaké výši?

Zaměstnanec si u 2. (posledního zaměstnavatele) v roce 2025 požádal o RZD a doložil Potvrzení o zdanitelných příjmech od 1. zaměstnavatele - tam měl podepsané daňové prohlášení na měsíce 1. – 8. 2025. U 2. zaměstnavatele podepsal daňové prohlášení od 9. měsíce 2025. 1. zaměstnavatel mu potvrdil zúčtovaný příjem v měsících 1. – 8., 12. Lze vzhledem k zúčtovanému příjmu ve 12. měsíci, tj. v době, kdy měl poplatník podepsáno daňové prohlášení a vyplacen zdanitelný příjem u 2. zaměstnavatele provést RZD?

Na stránkách finanční správy je uvedena „Informace k ‚identifikaci‘ nízkoemisního vozidla pro účely § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů“, kde je uvedeno v předposledním sloupci, že od 1. 1. 2026 se za nízkoemisní vozidlo považuje pouze výhradně bateriové elektrické vozidlo: „S odkazem na důvodovou zprávu k návrhu zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících splňují do konce roku 2025 požadavek emisního limitu CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu bateriová elektrická vozidla (BEV), vozidla s palivovým článkem (tj. vodíková vozidla) a dále pak plug-in hybridy, případně elektrická vozidla s prodlouženým dojezdem (E-REV), a to za předpokladu, že splňují výše uvedené parametry. Pro období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 se za nízkoemisní vozidlo považuje vozidlo s nulovými emisemi CO2, což již splňují výhradně bateriová elektrická vozidla a vozidla s palivovým článkem.“ V zákoně o dani z příjmů 586/1992 Sb. je uvedena v § 21b odst. 6 a 7 definice nízkoemisního vozidla a zároveň v § 6 odst. 6 zůstala procenta pro účely dodaňování v nezměněném stavu, tj. a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo, b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo, c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem. Zůstávají od 1. 1. 2026 plug-in hybridy a vozidla s emisním limitem CO2 ve výši 50 g/km ve variantě 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo?

Od 1. ledna 2026 je účinný zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat zaměstnancům na produkty spoření na stáří, pokud vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovního prostředí. Příspěvek musí být směřován buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření.Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu za kalendářní měsíc, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce. Tento příspěvek se započítává do ročního limitu osvobozených příjmů 50 000 Kč podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů,  který se vztahuje na příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče zaměstnance. Poskytnutí příspěvku není automatické. Zaměstnanec musí uplatnit právo na povinný příspěvek tím, že oznámí tuto skutečnost zaměstnavateli v souladu s § 4 zákona. Povinnost zaměstnavatele platit příspěvek vzniká od měsíce následujícího po oznámení zaměstnance, jak vyplývá z § 4 odst. 1 zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 7. ledna 2026 zveřejnilo na svých oficiálních webových stránkách informaci týkající se uvedené problematiky, která je dostupná na adrese: Povinné spoření pro vybrané rizikové profese | MPSV. Zdroj: Finanční správa

Informace k zákonu o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří  Dne 1. ledna 2026 nabyl účinnosti nový zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, podle něhož jsou zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření. Cílem nového zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku.  V souvislosti s novou právní úpravou uvádíme odpovědi na nejčastěji kladené otázky:  Kterým zaměstnancům se povinný příspěvek platí?  Právo na povinný příspěvek mají zaměstnanci, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, kterými jsou vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. O skutečnosti, že osoba vykonává práci zařazenou ve třetí kategorii rizika pro stanovené faktory, rozhoduje krajská hygienická stanice. Jaké jsou podmínky vzniku práva na povinný příspěvek?  Základní podmínkou vzniku práva na povinný příspěvek je skutečnost, že zaměstnanec v daném kalendářním měsíci odpracoval alespoň tři směny rizikové práce. Další podmínkou je, že zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatnil a oznámil mu údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. V takovém případě vzniká právo na povinný příspěvek od začátku následujícího kalendářního měsíce.  Co je směna rizikové práce?  Směnou rizikové práce se rozumí taková směna, při které zaměstnanec vykonává rizikovou práci definovanou v zákoně po její převážnou část, tedy déle než její polovinu. Nerozlišuje se, zda jde o plánovanou práci nebo o práci přesčas. Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny.   Příklady: Jestliže směna trvala 10 hodin, z nichž byla 7 hodin vykonávána riziková práce, vyhodnotí se celá směna jako směna rizikové práce a do celkového počtu směn rizikové práce se tato směna započítá jako 1,25 (deset osmin) směny rizikové práce. Obdobně jestliže směna trvala 3,5 hodiny, přičemž po celé 3,5 hodiny byla vykonávána riziková práce, započítá se tato směna do celkového počtu směn rizikové práce jako 0,5 (čtyři osminy) směny rizikové práce (zohledňuje se každá započatá hodina). Jestliže však směna trvala 8 hodin, přičemž riziková práce byla vykonávána pouze 3 hodiny, nezapočítá se tato směna ani její část do celkového počtu směn rizikové práce vůbec, protože podle definice nejde o směnu rizikové práce. V případě souběhu výkonu práce v kategorii 4. s výkonem práce ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb.) se neplatí zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Jsou hodiny odpracované v rizikovém zaměstnání (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) zohledněny pro dřívější odchod do starobního důchodu? Zaměstnanec má tedy v tomto případě 2 výhody – obdrží povinný příspěvek a ještě má hodiny zohledněny pro dřívější odchod do důchodu? V případě souběhu výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s výkonem práce zařazené ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů) v daném kalendářním měsíci, je dána zaměstnavateli povinnost taktéž evidovat a vykazovat odpracované směny výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s tím, že takto získané směny budou zahrnuty do celkově získaných směn pro vznik nároku na snížený důchodový věk. Jedná se o výjimku zápočtu odpracovaných směn bez toho, že bylo za tyto směny uhrazeno zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Ano, zaměstnanec v tomto případě bude čerpat dva benefity. Jakým způsobem bude zaměstnavatel vykazovat směny horníkům pracujícím v hlubinném hornictví, na které současně působí rizikové faktory zařazené v kategorii 4 a 3 (podle zákona č. 324/2025 Sb.)? Souběh výkonu rizikové práce (4. kategorie) a výkonu práce v kategorii 3 je popsán v odpovědi na předchozí dotaz. Zaměstnanec v tomto případě čerpá dva benefity, tedy jak z titulu nároku na příspěvek zaměstnavatele, tak z titulu hodnocení směny pro snížení důchodového věku. Totéž platí pro souběh práce v hlubinném hornictví a práce zařazené do kategorie 3. Zaměstnavatel má povinnost evidovat zvlášť směny v hlubinném hornictví, zvlášť směny rizikové práce (4. kategorie) a zvlášť směny ve 3. kategorii, protože každá evidence má význam pro jiný účel. Směny odpracované v hlubinném hornictví mohou (ale nemusí) založit samostatný nárok na snížený důchodový věk, který je nejvýhodnější. Pokud však nezíská potřebný počet směn v tomto zaměstnání, může (ale rovněž nemusí) získat alespoň možnost snížení důchodového věku z vykonané práce v kategorii 4. Směny ve 3. kategorii je nutno evidovat pro kontrolu odvedeného příspěvku zaměstnavatele. Směny v hlubinném hornictví a hodiny rizikové práce (4. kategorie) se vykazují od roku 2026 prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.  Jaká je výše povinného příspěvku?  Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné na sociální zabezpečení. Jak se počítá vyměřovací základ? Způsob výpočtu vyměřovacího základu upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Do vyměřovacího základu se započítává jen příspěvek nebo jeho část, která není od daně osvobozená. Samotný povinný příspěvek se z logiky věci vypočítává z vyměřovacího základu před započtením příspěvku. Pro účely povinného příspěvku se nepřihlíží k ustanovením o maximálním vyměřovacím základu.  Jaká je lhůta pro zaplacení povinného příspěvku?  Právo na povinný příspěvek vzniká poprvé za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec uplatnil právo na příspěvek. Vyplatit povinný příspěvek zaměstnavatel musí do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního měsíce, za který se povinný příspěvek platí.  Příklad: Zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek v březnu. Právo na povinný příspěvek mu může vzniknout poprvé za měsíc duben. Pokud zaměstnanec během měsíce dubna odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, vznikne mu nárok na povinný příspěvek, který zaměstnavatel zaplatí do konce května. Výše povinného příspěvku bude uvedena na mzdovém listu zaměstnance za měsíc duben.  Kam se povinný příspěvek platí? Povinný příspěvek platí zaměstnavatel na zaměstnancem určené penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Na dlouhodobý investiční produkt, soukromé životní pojištění nebo jiné finanční produkty nelze povinný příspěvek platit. Jaké další povinnosti má zaměstnavatel?  Zaměstnavatel má povinnost o právu na povinný příspěvek písemně informovat zaměstnance prokazatelným způsobem, a to předtím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. U stávajících zaměstnanců musí splnit informační povinnost do 15. ledna 2026. Dále musí zaměstnavatel zaměstnanci vydat jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku, a to do konce kalendářního měsíce, kdy příspěvek zaplatil poprvé. Následující měsíce již potvrzení nevydává. Rovněž musí zaměstnavatel vést evidenci rizikových směn, nároků na příspěvek a výši zaplacených příspěvků. Kontrolu povinností zaměstnavatele provádí místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení. Jak má postupovat zaměstnavatel, který již dnes dobrovolně platí zaměstnancům příspěvky na daňově podporované finanční produkty ve výši požadované novým zákonem?  Zaměstnavatel, který zaplatil za kalendářní měsíc na účet zaměstnance u penzijní společnosti vyšší částku, než činí povinný příspěvek, splnil podmínku zaplacení povinného příspěvku. Částka zaplacená nad výši povinného příspěvku je dobrovolným příspěvkem na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Příklad: Zaměstnavatel přispívá od roku 2023 všem zaměstnancům v pracovním poměru příspěvek na penzijní připojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně. Jeden zaměstnanec požádal v lednu 2026 o poskytování povinného příspěvku. V únoru splnil podmínky pro nárok na tento příspěvek ve výši 1 000 Kč (z vyměřovacího základu 25 000 Kč). Zaměstnavatel zaplatil v březnu penzijní společnosti 1 000 Kč. Za měsíc únor splnil zaměstnavatel povinnost zaplatit povinný příspěvek.  Zákon nevylučuje, aby zaměstnavatel plnil svoji povinnost poskytnout povinný příspěvek i tím, že bude nadále poskytovat příspěvek, který dosud poskytoval dobrovolně. Z povahy věci připadá tato možnost v úvahu pouze u příspěvků placených na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Zároveň je vždy třeba přesně odlišovat, kdy je příspěvek placen na základě povinnosti stanovené zákonem a kdy je placen dobrovolně, protože s oběma druhy příspěvku jsou spojeny různé právní důsledky. Proto i v případě, kdy zaměstnavatel platí příspěvek dobrovolně, musí zaměstnance informovat o právu uplatnit právo na povinný příspěvek a v případě, že zaměstnanec toto právo uplatní, musí mu zaměstnavatel vydat o placení povinného příspěvku potvrzení a vést záznamy o povinném příspěvku. Pokud celkový příspěvek placený zaměstnavatelem převyšuje výši povinného příspěvku stanovenou zákonem, potom se na takto placený příspěvek hledí v části do výše stanovené zákonem jako na povinný příspěvek a ve zbývající části jako na příspěvek placený dobrovolně (nebo na základě jiného právního důvodu). Vztahuje se limit 50 000 Kč pro daňově osvobozené benefity i na povinný příspěvek? Ano, limit 50 000 Kč je společný pro povinný příspěvek i dobrovolné benefity poskytované zaměstnavatelem na ostatní daňově podporované finanční produkty.  

Zaměstnanec ve firemní soutěži jako vítěz získal mobilní telefon. Na tento mobilní telefon máme od poskytovatele mobilních služeb fakturu. Na faktuře je uvedena cena 10 000 Kč, ale zároveň sleva 9 999 Kč, takže základ pro DPH je 1 Kč. Firma skutečně za tento mobilní telefon zaplatila 1,21 Kč. V jaké částce tedy zaměstnanec získal mobilní telefon? A jaká částka má mu být dána do základu pro odvody? 

Zaměstnanec končí pracovní poměr 1. 12. 2025. V průběhu prosince 2025 možná nastoupí do nového zaměstnání. Jak správně udělat, aby si zaměstnanec mohl požádat svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daní? Na tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na zdaňovací období 2025 – zaměstnanec u zaměstnavatele, kde končí 1. 12. 2025, na Prohlášení podepíše, že slevu na poplatníka uplatňuje do 30. 11. 2025. Lze zároveň napsat, že Prohlášení na prosinec podepsáno, ale sleva neuplatňována? Nový zaměstnavatel (zaměstnán např. od 10. 12. 2025) slevu uplatní od prosince 2025. Lze takto udělat? Zaměstnanec má v prosinci 2 zaměstnavatele (ne současně), u obou podepsáno Prohlášení, u 2. v pořadí uplatní slevu na poplatníka.

Zaměstnavatel chce začít zaměstnancům přispívat na daňově podporované produkty spoření na stáří. Žádost o tento benefit zaměstnavatel podmínil mimo jiné doložením příslušné smlouvy (smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvy o doplňkovém penzijním spoření...). Někteří zaměstnanci nám však dokládají pouze dokumenty typu „Opis smluvních údajů“. Jedná se tedy jen o nějaké jednostranně elektronicky vygenerované dokumenty s aktuálním, nynějším datem. Předpokládám, že stažené z osobního elektronického účtu u daného penzijního fondu/společnosti. Tyto „opisy“ obsahují jen nejzákladnější údaje. Pokud by nám přišla kontrola např. z finančního úřadu, ÚSSZ nebo zdravotní pojišťovny (kontrola oprávněnosti posouzení příspěvku zaměstnavatele jako příjmu osvobozeného od daně a nevstupujícího do vyměřovacího základu pro výpočet soc. a zdrav. poj.), spokojila by se pouze s těmito opisy smluvních údajů, nebo by chtěla doložit kopie smluv? Jaká je v tomto aktuální praxe kontrolních orgánů? Kdybych si oklikou vypomohla § 38l zákona o daních z příjmů (prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně), požaduje doložení smlouvy. Předpokládám, že tím se myslí (zjednodušeně řečeno) buďto oboustranně podepsaný smluvní dokument, nebo návrh smlouvy plus akceptace tohoto návrhu.

Dítě zaměstnance je od 1. 8. 2025 ve služebním poměru vojáka z povolání. V akademickém roce 2025/2026 je studentem 1. ročníku prezenčního vojenského studia pětiletého magisterského studijního programu na Univerzitě obrany (jak je uvedeno na potvrzení, jedná se tedy o studium na vysoké škole za trvání služebního poměru vojáka z povolání). Může na něho zaměstnanec uplatňovat i nadále daňové zvýhodnění?

V naší budově (úřad) máme služební byt, který bychom chtěli pronajmout našemu zaměstnanci za výrazně nižší cenu, než je běžné nájemné. Zaměstnanec zde pracuje jako údržbář a jedním z důvodů je, že takto vlastně bude na dosah kdykoliv, kdyby se např. stala nějaká havárie. Lze takovýto benefit (slevu na nájemném) poskytnout? Jak to máme upravit ve smlouvě a jak to bude daňově?

Nastoupil k nám zaměstnanec, doložil mi rodné listy 6 dětí, 4 jsou jeho vlastní a 2 jsou jeho vnuci, kde doložil soudní rozhodnutí o svěření dětí do pěstounské péče babičky, zároveň mám na tyto 2 děti "dohodu o výkonu pěstounské péče", kde osoba pečující je babička (manželka našeho zaměstnance). Považují se takovéto děti za vyživované a může si dědeček může uplatnit daňové zvýhodnění na ně (babička nepracuje, je s dětmi doma - mají 3 roky), i když jako pečující osoba je uvedena babička? Pokud si je do daní uplatnit může, co mi ještě musí doložit - mám rodné listy, dohodu o výkonu pěstounské péče. Zaměstnanec má exekuce - považují se i tyto děti v pěstounské péči za vyživované osoby pro potřeby exekucí? 

Jako zaměstnavatel používáme pro vyplnění Dokladu o výši čtvrtletního příjmu mzdový program. Všimli jsme si ale, že v březnu do čistého příjmu program započítává i záporný rozdíl mezi vyplacenými měsíčními daňovými bonusy a ročním daňovým bonusem z ročního zúčtování z předchozího roku. Příklad: Zaměstnanec má za 03/2025 čistou mzdu 25 000. K tomu mu bylo v 03/2025 zpracováno RZD za rok 2024. Během roku 2024 byly vyplaceny měsíční daňové bonusy v celkové výši 846 Kč, ale v rámci RZD mu nárok na daňový bonus nevznikl. Mzdový program na doklad o výši čtvrtletního příjmu k čistému příjmu připočítá těchto 846 Kč, takže na dokladu uvede čistý příjem 25 846 Kč. Od dodavatele mzdového programu jsme dostali vyjádření, že je to správně, protože daňový bonus se obecně do čistého příjmu pro tyto účely nepočítá, takže v minulosti těch 846 Kč nebylo nikde v čistém příjmu vykázáno. Nicméně těchto 846 Kč se provedením ročního zúčtování defacto „přesunulo“ z bonusu do daňové slevy, která již čistý příjem ovlivňuje, a proto nyní těchto 846 Kč přičítá do čistého příjmu. V podstatě se tak jedná o opravu z předchozího roku. Je toto uvažování správné? Měl by se záporný rozdíl na daňovém bonusu v RZD započítat do čistého příjmu? A kde je vůbec definováno, co přesně se má započítat do čistého příjmu pro účely Dokladu o výši čtvrtletního příjmu?

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti. Pojistník je přímo společnost, statutáři nejsou vyjmenovaní. Jedná se o daňový náklad a co z hlediska statutárů, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

Zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2024 (příjem pouze u jednoho zaměstnavatele). Dodatečně přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů. Bytové družstvo, úhrn zúčtovaných příjmů 31 169 Kč, úhrn srážkové daně 4 675 Kč. Musí si tento zaměstnanec podat sám daňové přiznání na finanční úřad?

Má zaměstnanec nárok na slevu na dítě, které studuje dálkově střední školu? 

Opakování je matka moudrosti – a v případě ročního zúčtování daně to platí dvojnásob. Zaměstnavatel hraje klíčovou roli při správném vypořádání daňových povinností svých zaměstnanců. Každoročně se musí postarat o srážku daně, uplatnění odpočtů ze základu daně, slev na dani a podání vyúčtování správci daně. Tento článek rekapituluje postupy, termíny a nejčastější chyby, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají – aby nám v hektickém začátku roku nic neuniklo.

Zaměstnanec nahlásil, že od září 2024 syn nestuduje. Bohužel se neopravilo v systému, zaměstnanec si nevšiml, že mu neoprávněně uplatňujeme daňové zvýhodnění v 9–12/2024. Přišlo se na to, když v únoru podepisoval nové prohlášení poplatníka na rok 2025, takže až v novém zúčtovacím období. Jak správně nyní opravit? Do uzavřených měsíců již sahat nejde. Vyúčtování daně za rok 2024 jsme ještě nepodali. Máme vypracovat roční zúčtování daně, nebo by měl zaměstnanec podat daňové přiznání? Jak to ale opravíme u nás? 

Jakým způsobem a za jakou dobu zpětně se musí srazit neoprávněně poskytovaná sleva na ZTP/P u zaměstnance v pracovním poměru?

Zaměstnankyně si v dubnu roku 2024 vzala úvěr na koupi bytu, který spolu s ní financovali také rodiče. V katastru nemovitostí byl tedy v květnu proveden zápis vlastnictví bytu 1/2 zaměstnankyně a 1/2 rodiče. Zaměstnankyně se rozhodla byt před nastěhováním zrekonstruovat a tento stav dosud trvá a v bytě dosud nikdo nebydlí a ani tam nemá nikdo z vlastníků trvalé bydliště. Můžu zaměstnankyni v ročním zúčtování za rok 2024 snížit základ daně o částku zaplacených úroků z úvěru? Úvěr byl poskytnut výhradně na koupi bytové jednotky, ze smlouvy o hypotečním úvěru je i zřejmé, že celá částka byla převedena na účet prodávajícího.

Zaměstnanci dokládají smlouvy na produkty na stáří, kde není uvedeno, na jak dlouho je smlouva uzavřena. Tedy si myslíme, že není jak ověřit splnění podmínky 120 + 60. Jak v takovém případě máme postupovat. Stačí, že k dané smlouvě doloží potvrzení o vlastních vkladech nebo příspěvcích, na kterém je uvedeno, že daná smlouva splňuje podmínky zákona o daních z příjmů? Ale co v případě příspěvků zaměstnavatele? Tam jde o příspěvky v průběhu roku. Co znamená v § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů, že produkt je daňově podporovaný, pokud je „sjednáno nebo jinak určeno“? A jestliže přinesl zaměstnanec, že v průběhu roku 2024 převedl svoje penzijní připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, tak toto nové doplňkové spoření se chová jako nová smlouva s podmínkou 120+60 a předchozí doba spoření na penzijním připojištění se do limitu 120 měsíců nepočítá? A toto nové doplňkové PS bude uváděno na Potvrzení o zdanitelných příjmech na řádku 10?