Výplata mzdy - strana 4

Stavební firma s. r. o. staví v průběhu měsíce několik zakázek. Zaměstnanci přejíždí ze stavby na stavbu a nelze úplně přesně vyčíslit mzdy na jednotlivé zakázky. Lze zaúčtovat poměrem mzdy těchto zaměstnanců na jednotlivé zakázky?

Dne 29. 7. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů1), na jejímž základě došlo k přímé novelizaci některých ustanovení zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOchrZ“).

Zaměstnanec má již vyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel souhlasí, že v případě nutnosti může čerpat neplacené volno. Je určeno, kolik max. dnů ročně může takto zaměstnanec čerpat? Jak se čerpání neplaceného volna projeví při výpočtu mzdy (soc. poj., zdrav. poj,...)?

Můžeme zasílat na základě žádosti zaměstnance jeho výplatní pásky na uvedený soukromý e-mail ve formátu PDF bez šifrování, prostě klasický soubor PDF? 

Máme zaměstnance ve směnném provozu, kdy plný úvazek 1,00 je 37,5 hod./týdně. Chceme uzavřít úvazek ve výši 0,75 - bude úvazek se tento úvazek počítat z 37,5 hod., tj. že by mělo být odpracováno u úvazku 0,75 celkem 28 hod./týdně? Jedná se o hodinovou mzdu s nerovnoměrně rozvrženou dobou - vyrovnávací období 26 týdnů, tak máme rozvrh na půl roku, v každém měsíci odpracuje jiný počet hodin, tzn. mzda bude vždy přesně za odpracované hodiny, ale v součtu za 26 týdnů si splní svůj úvazek 0,75, tj. 728 hod., je to tak dobře? 

V pracovní smlouvě je napsáno, že zaměstnavatel zaručuje výplatu odměny v červnovém výplatním termínu. Kdy má být odměna vyplacena? V červnu nebo v červenci?

Zaměstnanec, proti kterému je vedena exekuce, zažádá před výplatním termínem o zálohu na mzdu. Při výpočtu mezd je doplatek mzdy ponížen o již vyplacenou částku zálohy. Doplatek mzdy je například 100 Kč. Je tento postup v pořádku? Považuji výplatu zálohy za již částečně vyplacenou mzdu? 

Dosud využíváme klasických obálek, sáčkujeme do něj výplatní pásky. Máme záměr tento postup zrušit a využít personálního portálu, který nám náš software umožňuje. Každý zaměstnanec má individuální přihlašovací heslo, kde každý měsíc může výplatní pásky tisknout, nebo jen nahlížet, dívat se do historie atd. Musíme mít písemný souhlas, že výplatní pásky se budou předávat přes portál? Nebo to rozhodnutím můžeme jednostranně stanovit, že s účinnosti od tehdy budou výplatní pásky předávány výhradně přes portál?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – I. část

Při kontrole sald po mzdové účetní, která už ve firmě nepracuje, byly zjištěny přeplatky i nedoplatky na mzdách. Jedná se hlavně o zaměstnance, kteří poštu nevyzvedávají, jsou v exekuci a vymáhání přes právníka by bylo finančně náročnější a zřejmě by stejně k ničemu nevedlo. Částky jsou do 1 000,- Kč; je možno tyto přeplatky odepsat do daňových nákladů? Taktéž se objevil opačný případ, kdy jsme poštou vyzvali zaměstnance k převzetí doplatku mzdy, pošta se vrátila, peníze není kam poslat. Můžeme odepsat naopak do výnosů?

V souvislosti s aktuální situací společnosti OKD, a.s. (dále jen „dlužník“ nebo také „zaměstnavatel“), jsou často zmiňovány sociální dopady její platební neschopnosti, včetně obavy zaměstnanců o výplatu jejich mezd. Určitou hmotnou pomoc v takových případech může dotčeným zaměstnancům nabídnout Úřad práce České republiky (dále jen „úřad práce“) prostřednictvím zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců či ZOchrZ“).