Důležité osobní překážky v práci - strana 3

Právní věta Nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance jinou práci, která je pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci, nebo není-li...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017 - I. část 1. LEKTORSKÁ ČINNOST A RÁMEC SJEDNANÉHO DRUHU PRÁCE Povinnou obsahovou náležitostí...

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří v ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) o důležitých osobních překážkách v práci na straně zaměstnance jako o okolnosti snižující minimální vyměřovací základ na poměrnou část. Výčet těchto překážek je specifikován v ustanoveních § 191 až § 199 zákoníku práce. V této souvislosti se jedná například o dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, mateřskou a rodičovskou dovolenou a další.

V předchozím článku bylo o dlouhodobém ošetřovném pojednáno z pohledu předpisů o nemocenském pojištění. Zákon č. 310/2017 Sb. přinese ale s účinností od 1. 6. 2018 změny také v jiných právních předpisech, mj. v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). Tyto změny jsou pro zaměstnavatele neméně důležité, a v dalších řádcích se na ně proto zaměřím. Předesílám přitom, že se netýkají výhradně a jenom dlouhodobého ošetřovného jako nové dávky nemocenského pojištění.

Právní věta Pokračováním v konání prací ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce je třeba rozumět toliko skutečný (faktický) výkon práce podle pracovní smlouvy. Je-li po uplynutí...

Dcera naší zaměstnankyně podstoupí přijímací zkoušky na střední školu, a zaměstnankyně by ji chtěla doprovodit. Má nárok na pracovní volno?

Jakkoli jsme se již v předchozích částech dotkli skutečnosti, že zákon o zaměstnanosti obsahuje od 1. 10. 2017 institut dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu1), jedná se o natolik zásadní změnu v prokazování zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání v některých situacích, že je jejímu vysvětlení třeba věnovat samostatný článek.

O tom, že darování krve a jejích složek je činnost žádoucí a úctyhodná, zcela jistě není žádných pochyb. Na druhou stranu se však zaměstnavatelé stále častěji setkávají s případy zaměstnanců, kteří zejména v reakci na lákavé nabídky komerčních subjektů docházejí darovat především krevní plazmu v rozsahu, který již pro zaměstnavatele představuje výrazný zásah nejen do rozvrhu směn, ale i personálních nákladů vzhledem k charakteru pracovního volna jako volna s náhradou mzdy. Jak je to možné a jak se k této situaci staví právní předpisy?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017- II. část 7. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ŘIDIČŮ AUTOBUSŮ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Dle ustanovení §...

Má vnučka nárok na volno s náhradou mzdy při pohřbu dědečka v pracovní den nebo jen omluvené volno (pohřeb nezařizovala)? Musela žít ve společné domácnosti? Někteří zaměstnavatelé trvají na podmínce žití ve společné domácnosti s dědečkem. My se ale domníváme, že dle přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. bod 7. úmrtí, písm. c) má nárok na 1 den na placené volno s náhradou mzdy. Platí podmínka společné domácnosti jen pro osoby jiné než v příbuzenském vztahu?

Zaměstnankyně byla hospitalizována v nemocnici jako doprovod svého 10letého syna od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017. Od 14. 9. 2017 do 19. 9. 2017 toto dítě ošetřovala. Zaměstnavateli předložila tyto doklady: 11. 9. 2017 - potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice 12. 9. 2017 - na tento den je vystavena pracovní neschopnost - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 13. 9. 2017 - opět potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 14. 9. 2017 - od tohoto dne vystaveno rozhodnutí o ošetřování - vystavil praktický lékař pro děti a dorost Je tento postup správný? Je zaměstnavatel povinen zaplatit první a poslední den pobytu v nemocnici jako doprovod dítěte k léčení průměrným výdělkem? Nebo měla, či je povinností nemocnice, vystavit pracovní neschopnost od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017? Pokud by zaměstnankyně zaměstnavateli nesdělila, že byla hospitalizována jako doprovod, z uvedených dokladů by to zaměstnavateli zřejmé nebylo. 

Novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen zkratka ZSZS), provedená zákonem č. 202/2017 Sb. s účinností od 1. listopadu 2017 významně změnila některá pravidla pro vydávání lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (dále též PLS). Dílčí upřesnění má přinést též novela prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Článek se v dalším zabývá zásadními změnami právní úpravy, nikoliv, až na výjimky, výkladem pravidel, která platí nadále beze změny a jichž se novela zákona netýká.

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Praze dne 12. 12. 2016 - II. část 9. POSKYTOVÁNÍ ODMĚNY ZA DOBU ČEKÁNÍ...

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 202/2017 publikován zákon, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jeho prostřednictvím dojde k poměrně významným změnám mj. v oblasti pracovnělékařských služeb. Protože účinnost zákona připadá na první den 4. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů, stane se tak ke dni 1. 11. 2017.

Zaměstnanec čeká se svou družkou dítě, má nárok na doprovod k lékaři své družky - vyšetření co se týče těhotenství? Musí spolu žít ve společné domácnosti, pokud ano, musí být doloženo?

Zaměstnankyni zemřela babička, má nárok na placené volno v případě, že s ní nebydlela ve společné domácnosti?

Může zaměstnavatel stanovit ve vnitřních předpisech, že proplatí zaměstnanci pouze určitý počet hodin za placené volno (např. lékař - 4 hod)? Překážku v práci v podobě vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení upravuje bod 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud a) bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, b) toto zdravotnické zařízení je zároveň nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a c) vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Jak striktně má zaměstnavatel toto ustanovení posuzovat?

Na seminářích či v dotazech z praxe se neustále objevují otázky ohledně překážek v práci: kdy jde o překážky v práci, jaká má zaměstnanec práva a povinnosti při překážkách, jaké povinnosti a možnosti má zaměstnavatel, jak dělí překážky v práci a jaká pravidla stanoví právní předpisy.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – II. část 4. DÉLKA SMĚNY (VÝKONU PRÁCE) PŘI PRUŽNÉM ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY Zaměstnavatel...