Daň z příjmů

Zaměstnanec si chce zpětně 5 let uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Musí mu zaměstnavatel vyhovět? Říkali jsme mu, že mu vystavíme potvrzení o příjmech a výsledkem ročního zúčtování daně a podá si zpětně daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Je tento postup správný? Kolik let zpětně může podat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti?
Vydáno: 26. 02. 2024
Při podepisování Prohlášení poplatníka k dani na rok 2024 a Žádosti o roční zúčtování daně 2023 jsem u jednoho našeho zaměstnance narazila na tuto situaci: Zaměstnanec nastoupil na HPP 1. března 2023 - podepsal u nás Prohlášení poplatníka k dani. Tím tedy uvedl, že chce uplatňovat základní slevu na poplatníka a též daňové zvýhodnění na jeho dvě děti. Nyní při podepisování formulářů pro daně, bylo zjištěno, že:  Prohlášení poplatníka k dani měl také podepsané u druhého zaměstnavatele již od 1. 1. 2023. U tohoto druhého zaměstnavatele měl pracovní poměr celý rok 2023 a též u něho čerpal základní slevu na poplatníka i daňové zvýhodnění na obě děti. Tuto skutečnost nám v 03/2023 bohužel nenahlásil. Mohla bych vás tedy poprosit o radu zda postup níže je správný? 1/ Zaměstnavatel by měl tuto skutečnost ohlásit finančnímu úřadu odesláním formuláře Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu za zdaňovací období 2023 (MFin25 5554 - vzor č. 2 ). 2/ Zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání, kde dojde k vyrovnání dluhu. Tuto skutečnost zaměstnavatel musí, nebo nemusí zohledňovat ve formuláři Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnost (25 5459)? 
Vydáno: 21. 02. 2024
Nová zaměstnankyně by chtěla uplatnit daňové zvýhodnění na 2 děti, ale manžel je nezaměstnaný a pobírá od ČSSZ příspěvek na péči o osobu blízkou (matka). Zaměstnankyně přinesla čestné prohlášení, že manžel neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti. Stačí to, nebo mám žádat o potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků? V tom případě vyplní OSSZ, nebo pouze manžel? Potřebuje ještě nějaké další doklady? 
Vydáno: 20. 02. 2024
Je možné poskytovat zaměstnancům, kteří dosáhnou pracovního výročí či životního jubilea, nepeněžní benefit ze sociálního fondu v souladu se ZDP (tzn. rekreace, vstupenky do divadla, pořízení zboží nebo služeb zdravotního nebo léčebného charakteru atd.) jako daňově uznatelné plnění, samozřejmě při dodržení ročního limitu 21 983 Kč na zaměstnance? Jsme územně samosprávný celek, pravidla FKSP se nás netýkají, máme vytvořen sociální fond, máme uzavřenou kolektivní smlouvu, v té bychom to samozřejmě náležitě ošetřili.
Vydáno: 20. 02. 2024
Zaměstnance vysíláme na krátkodobé zahraniční pracovní cesty. Jak je to s jejich pojištěním na tyto cesty? Jsou povinni jej uzavřít jednotliví zaměstnanci, nebo zaměstnavatel? Jak se bude v případě, kdy pojištění na tyto zaměstnance uzavře a pojišťovně uhradí zaměstnavatel posuzovat tyto náklady? Bude to u zaměstnanců příjem osvobozený od odvodů na daň, sociální a zdravotní pojištění? U zaměstnavatelé se bude jednat o daňový nebo nedaňový náklad? 
Vydáno: 16. 02. 2024
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům různé benefity, např. nakoupí permanentky na sportovní utkání, vstupenky na ples, organizuje několikrát do roka zájezd na hory, vodu apod. Musí zaměstnavatel od ledna evidovat, kdo se jaké akce účastnil a rozpočítávat hodnotu na jednotlivé zaměstnance, aby bylo zřejmé, zda nepřekročili stanovený limit pro zdanění? A jak postupovat v případě, že pořádá setkání zaměstnanců v restauraci, které je spojené např. s bowlingovým turnajem a poté zaměstnavatel hradí občerstvení (večeři)?
Vydáno: 16. 02. 2024
Jaký je správný postup pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě zaměstnance? Situace je následující: Manželství zaměstnance bylo rozvedeno dne 22. 11. 2023. Společná domácnost manželů zanikla již v září 2022 (víme z rozsudku). Obě děti byly svěřeni do péče matky (otec má víkendy 1 za 14 dní) před i po rozvodu. Ústní domluva mezi rodiči zní, že si zaměstnanec za rok 2023 uplatní zpětně jedno dítě a matka druhé. Od roku 2024 bude obě děti uplatňovat matka. Máme potvrzení od matky, že si za rok 2023 neuplatňovala daňové zvýhodnění na jedno dítě. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že zaměstnanec nemá nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na syna v roce 2023, a to z důvodu, že rodiče nesdíleli společnou domácnost od září 2022 a oba synové byli svěřeni do péče matky. Existuje, ale i jiný názor, a to že zaměstnanec má nárok na zvýhodnění protože: Rozsudek o svěření dětí do péče matky neznamená, že jedno z dětí v roce 2023 nežilo s otcem ve společně hospodařící domácnosti. Pokud dítě ve společně hospodařící domácnosti s otcem žilo, je možné dohodu rodičů respektovat, i s tím, že o tom matka vydala potvrzení. Případně je možné respektovat dohodu rodičů kdo zvýhodnění uplatní, i přes rozsudek svěření do péče. Je v daném případě možné uplatnit daňové zvýhodnění na syna?
Vydáno: 16. 02. 2024
  • Článek
Přijetím tzv. konsolidačního balíčku, tj. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, došlo i ke změnám v oblasti mezd a platů. Došlo mimo jiné k omezení daňových slev a nezdanitelných částí základu daně, k velkým změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, rozšířila se progrese daně z příjmů fyzických osob, znovu se také zavedla sazba nemocenského pojištění pro zaměstnance atd.
Vydáno: 16. 02. 2024
Jaké cizince je potřeba uvádět do přílohy č. 2 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti? Jedná se o všechny cizince včetně zaměstnanců ze Slovenska, kteří nemají trvalý pobyt v ČR, ale pracují zde více než 183 dní nebo máme uvádět pouze ty, kteří vykonávají činnost pro zaměstnavatele dobu kratší než 183 dní?
Vydáno: 15. 02. 2024
Chtěla bych se zeptat na zaměstnanecké benefity, resp. na nový limit od r. 2024, a to do výše částky 21.983 Kč/rok, do kterého jsou tyto benefity osvobozené od daně a pojistného. Hodnotí se tento limit souhrnně pro všechny pracovní poměry ( i dohody) u jednoho zaměstnavatele dohromady nebo za každý poměr zvlášť tzn. že by každý poměr měl ten limit 21.983 Kč/rok zvlášť např. dvakrát, jednou za pracovní poměr a jednou pro dohodu?
Vydáno: 12. 02. 2024
Máme 4 zaměstnance na DPP (2 x srážková, 2 x zálohová daň), uvádí se všichni čtyři v řádku 05 v tiskopise Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a stejně tak v příloze č. 1 - Počet zaměstnanců? 
Vydáno: 01. 02. 2024
Naše organizace zaměstnancům poskytuje z FKSP příspěvek na stravování ve výši 21 Kč/stravenka, z rozpočtu pak příspěvek ve výši 99 Kč/stravenka. Vzhledem k úpravě pravidel pro osvobození stravování v nepeněžní formě mám dotaz, zda se sčítá příspěvek na stravování poskytnutý z FKSP a z rozpočtu, v našem případě tedy překračuje limit 116,20 Kč, a podléhá u zaměstnance dani z příjmů? 
Vydáno: 01. 02. 2024
Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?
Vydáno: 01. 02. 2024
Máme povinnost podávat Vyúčtování srážkové daně a Vyúčtování daně ze závislé činnosti, pokud jsme daný rok neměli žádného zaměstnance s některou z daní?
Vydáno: 01. 02. 2024
Zaměstnanci mají každoročně možnost si zakoupit "zaměstnanecké akcie" s tím, že za 3 roky obdrží za každou zakoupenou "akcii" určitý počet "akcií zdarma". Hodnota "akcií zdarma" je jim zúčtována v měsíci nabytí jako naturální požitek (odvedeno pojistné a daň z příjmu). Došlo v tomto případě v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 k nějaké změně?
Vydáno: 27. 01. 2024
Dobrý den, poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, pokud odpracují v rámci směny minimálně 3 hodiny a nevznikne jim nárok na cestovní náhrady. Jak se výklad zákona dívá na to, když mám v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce Praha a strávím směnu na služební pochůzce po Praze, kde nedostanu tedy žádné cestovní náhrady a zároveň pochůzku trávím v místě výkonu práce dle smlouvy? Můžeme přiznat za ten den paušál? Zaměstnanec pracuje, vykonává práci pro zaměstnavatele, je to v místě sjednaném smlouvou, akorát není fyzicky v kanceláři. V rámci výkonu práce home-office ten paušál přiznáváme. Děkuji.
Vydáno: 12. 01. 2024
U naší organizace poskytujeme 2 druhy (dvě hodnoty stravenek). Pro 8 hodinovou pracovní dobu (pondělí-pátek) je hodnota stravenky 150 Kč, zaměstnavatel hradí 126 Kč a zaměstnanec 24 Kč. Při směnném provozu 12 hodin poskytujeme stravenku v hodnotě „1,5 stravenky“ za směnu, tj. hodnota 225 Kč, zaměstnavatel hradí 189 Kč a zaměstnanec 36 Kč. Lze „rozdělit“ stravenku v hodnotě 225 Kč jako 1 stravenku a půl stravenky pro účely zdanění benefitu? Pokud by to šlo, všichni zaměstnanci budou danit stejně. Pokud ne, dojde k rozdílu při zdanění stravenek a znevýhodnění zaměstnanců pracujících na směny. 
Vydáno: 10. 01. 2024
Jsem OSVČ, zaměstnal jsem v roce 2023 studenta na DPP. Student podepsal prohlášení k dani, pracoval u mě 3 měsíce, dosáhl vždy výdělku do 10 000 Kč za měsíc. Student si v roce 2024 zatím nepodal žádost o roční zúčtování daně za rok 2023, takže mu nemusím provést roční zúčtování daně? Naposledy u mě pracoval v měsíci listopad 2023.
Vydáno: 08. 01. 2024
Máme sjednáno, že přispíváme na obědy zaměstnancům i v přesčasových směnách. V případě přesčasu tedy poskytujeme zaměstnancům příspěvek na stravování. V konsolidačním balíčku je uvedeno: 1. podmínka je, že výkon práce musí trvat alespoň 3 hodiny během směny a 2. podmínka, že nevznikne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Přesčasovou směnou myslím práci přesčas (nařízený nebo dohodnutý přesčas), např. že zaměstnanec má vždy rozepsány směny od pondělí do pátku (6-14 hod.) a zaměstnavatel mu nařídí přesčas na sobotu (6-14 hod.), nebo i v týdnu (zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že po pondělní směně od 6 do 14 hod. zůstane další 3 hodiny na přesčase). Pokud mu zaměstnavatel poskytne příspěvek na stravování za sobotní přesčas a za pondělní 3hodinový přesčas, musí tento příspěvek zaměstnanci dodanit? Vše odpracuje v místě pravidelného pracoviště. Druhá podmínka u nás nastane málokdy. Pracovní cesty (služební cesty), kdy např. prodejce má rozvrženou směnu od 8–16 hod., v 11 hodin jde do jídelny a potom vyrazí na služební cestu mimo podnik (mimo místo pravidelného pracoviště), která trvá déle než 5 hodin. V případě že bude mít vykázané stravné v rámci cestovních náhrad, musíme příspěvek na stravování v jídelně dodanit?
Vydáno: 03. 01. 2024
Student střední školy, 19 let, pracuje na hlavní pracovní poměr, platí zdravotní a sociální pojištění. Po maturitě plynule navazuje studium na vysoké škole a stále pracuje. Má otec nárok na slevu na dítě? 
Vydáno: 22. 12. 2023