Vzor: Žádost zaměstnankyně o poskytnutí rodičovské dovolené

Vztah k právním předpisům

§ 196 až 198 zák. č. 262/2006 Sb.

Pojmové znaky

rodičovská dovolená, péče o dítě

Základní pojmy

Důležité osobní překážky v práci - zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu m.j. mateřské a rodičovské dovolené; po tuto dobu nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy; nárok na dávky nemocenského pojištění a státní sociální podpory náležející po tuto dobu upravují zvláštní právní předpisy (rodičovský příspěvek upravuje v § 30 a násl. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).

Rodičovská dovolená, kterou je povinen poskytnout zaměstnavatel zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost k prohloubení péče o dítě.

Začátek a délka rodičovské dovolené - rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Náležitosti

a) identifikace zaměstnavatele

b) identifikace zaměstnankyně - matky dítěte (nebo která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů)

c) rozsah (délka) rodičovské dovolené, o který žádá

Specifika

Jedná se o specifickou osobní překážku v práci. Dříve se rodičovská dovolená nazývala další mateřskou dovolenou, nyní, s ohledem na to, že o ni může požádat i zaměstnaný muž, došlo ke změně názvu. Dále se jedná o žádost, které je povinen zaměstnavatel vyhovět, jestliže žadatelka splňuje podmínky uvedené v zákoníku práce, který rovněž limituje maximální délku rodičovské dovolené (do tří let věku dítěte). Bez ohledu na délku dovolené, o kterou zaměstnankyně požádala, mateřská dovolená končí nebo se přerušuje z důvodů, uvedených v zákoníku práce (dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do ústavní péče, zaměstnankyně se přestane starat o dítě a to je svěřeno do rodinné nebo ústavní péče, dítě zemře - blíže viz § 198 ZP).

O rodičovskou dovolenou jsou zaměstnankyně a zaměstnanec oprávněni žádat a čerpat současně. Rodičovský příspěvek však náleží pouze jednomu z nich.

Forma

Písemná, i když není předepsána.

Poznámky

Je vhodné zaměstnankyni, která jde na mateřskou dovolenou, upozornit na to, že před jejím skončením může požádat o rodičovskou dovolenou až do 3 let věku dítěte. V rozsahu, o který požádá (tedy i na dobu kratší než do 3 let věku dítěte), je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni rodičovskou dovolenou poskytnout. Pokud požádá o dovolenou kratší než do 3 let věku dítěte, může požádat znovu o prodloužení rodičovské dovolené či nastoupit do zaměstnání a opět požádat o rodičovskou dovolenou. I v těchto případech je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, pokud dítěti nejsou ještě 3 roky.

Zaměstnavatel není povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně o skončení či přerušení rodičovské dovolené před termínem, na který jí byla rodičovská dovolená povolena. Vyhovění žádosti zaměstnankyně o určitou dobu rodičovské dovolené dochází de jure k dohodě zaměstnankyně a zaměstnavatele o délce rodičovské dovolené a dohodu lze změnit zase jen po vzájemné dohodě, nikoliv jednostranně.

V praxi někdy matky dítěte žádají po skončení mateřské dovolené do 3 let věku dítěte ještě o prodloužení do 4 let věku dítěte. Této žádosti nelze vyhovět (nejde již o mateřskou dovolenou), ale zaměstnavatel může (ale nemusí) zaměstnankyni na tento čtvrtý rok dát neplacené volno. Po skončení rodičovské dovolené (nebo nepl. volna) je povinen zaměstnavatel zaměstnankyni zařadit na práci odpovídající pracovní smlouvě, nikoliv na původní práci a pracoviště (jak je tomu při skončení mateřské dovolené).

Judikatura a literatura

Doporučená literatura:

• KAHLE, Bohuslav. Praktická personalistika po vstupu ČR do EU. Praha: Pragoeduca, 2004. ISBN 80-7310-018-5
• VYSOKAJOVÁ, Margerita. Zákoník práce: komentář. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-955-7

Doporučená judikatura:

• 13 Co 413/95: Krajského soudu v Hradci Králové: Jestliže zaměstnankyně neuvedla dobu, po kterou chce setrvat na další mateřské dovolené (nyní rodičovské dovolené), ačkoliv to byla její povinnost, je třeba vycházet z toho, že žádá o její poskytnutí až do dosažení tří let věku dítěte (§ 240 odst. 3 ZP). Ustanovení § 127 ZP se vztahuje i na případy rodičovské dovolené. Nelze však souhlasit s názorem vysloveným zaměstnankyní, že může kdykoliv ukončit rodičovskou dovolenou a trvat na výkonu práce podle pracovní smlouvy. Pokud by tomu tak bylo, pak je zbytečné ustanovení § 157 odst. 2 věty druhé ZP, že se mateřská dovolená poskytne v rozsahu, o který zaměstnankyně požádá (nyní po novele § 158 ZP). Toto ustanovení má upravit vztah mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem po konkrétně stanovenou dobu a není bez významu, že zaměstnankyně, která o délce této doby rozhoduje, a zaměstnavatel je povinen její požadavek respektovat. Na druhé straně i zaměstnankyně musí respektovat zájmy zaměstnavatele, který například za ni na konkrétně stanovenou dobu přijme jiného zaměstnance, který také právem spoléhá na trvání pracovního poměru na sjednanou dobu.