415/2003 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 21. listopadu 2003,
kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu
při svislé dopravě a chůzi
Změna: 571/2006 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a podle § 6 odst.
6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen
"bezpečnost práce a provozu") při zřizování, provozu a kontrole
těžního zařízení a jámy používaných při svislé dopravě a chůzi
a požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost zaměstnanců při
zřizování, provozu a kontrole těžního zařízení a jámy při hornické
činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem1) v podzemí.
Tato vyhláška byla
oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES
ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti
norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti,
ve znění směrnice 98/48/ES.
(2) Vyhláška se nevztahuje na svislou dopravu
a) strojním dopravním zařízením jednočinným2) při činnosti
prováděné hornickým způsobem v podzemí do hloubky 50 m
s povolenou rychlostí menší než 1 m . s
-1
,b) při havárii3) v jámě.
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) dopravní nádobu - těžní klec, skip, okov, kontejner nebo jiná
nádoba obvykle zavěšená na laně, která je určena k dopravě
osob nebo hmot při svislé dopravě; za dopravní nádobu se
považuje také protizávaží,
b) dosedací rošt - konstrukce v jámě pod nejníže položeným
provozovaným nárazištěm sloužící k zachycení sil vyvozených
dopravní nádobou při jejím přejetí volné hloubky
a k případnému zachycení dopravní nádoby,
c) elektrickou část těžního zařízení - elektrické zařízení
těžního stroje a části související s jeho řídicím, kontrolním
a zabezpečovacím zařízením, ovládáním a regulací, napájení
z rozvodny, osvětlení strojovny těžního stroje (dále jen
"strojovna") a nárazišť a elektrické zařízení násypné
a výsypné stanice bezprostředně navazující na provoz těžního
stroje,
d) havarijní dopravní zařízení - strojní zařízení k nouzové
dopravě osob, popřípadě i materiálu v jámě,
e) jámovou stolici - konstrukce v nárazišti sloužící pro uchycení
jámové výstroje,
f) jámovou tůň - úsek jámy nad jejím dnem pod dosedacím roštem,
kde se shromažďuje voda, popřípadě i materiál z propadu (dále
jen "propad"),
g) jámu - svislé důlní dílo a důlní dílo s úklonem od vodorovné
roviny větším než 45 st. sloužící k jakékoliv dopravě těžním
zařízením, k chůzi, k větrání dolu nebo jiným účelům nebo již
nepoužívané; součástí jámy je i jámová tůň,
h) jízdu - řízený pohyb dopravní nádoby v jámě nebo jen těžního
lana s úvazkem a závěsem, popřípadě i s břemenem,
1. řádnou jízdu - doprava osob v dopravní nádobě v úseku jámy
s povolenou řádnou jízdou v době vymezené organizací v Řádu
o jízdě na laně pro řádnou jízdu,
2. mimořádnou jízdu - doprava osob v dopravní nádobě v úseku
jámy s povolenou řádnou jízdou v době nevymezené pro řádnou
jízdu,
3. výjimečnou jízdu - doprava osob v dopravní nádobě v úseku
jámy, ve kterém není povolena řádná jízda,
4. samojízdu - doprava jedné nebo více osob v dopravní nádobě,
při níž je dáváno návěští z dopravní nádoby,
5. zajišťovací jízdu - jízda dopravní nádoby ověřující
průjezdnost jámy,
6. zkušební jízdu - jízda dopravní nádoby ověřující
provozuschopnost těžního zařízení a jámy,
7. kontrolní jízdu - jízda při prohlídce a kontrole jámy
a jejího vybavení,
8. těžbu - jízda dopravní nádoby pouze s hmotami, s výjimkou
dopravy břemen nadměrné hmotnosti a břemen nadměrných
rozměrů,
i) lezní oddělení - prostor v jámě vymezený pro lezení po
žebříku,
j) malé těžní zařízení - těžní zařízení s povolenou rychlostí
nepřesahující 4 m . s
-1
,k) nakládání lana - práce spojené s montáží lana a jeho zařazením
do používání nebo s výměnou lana,
l) nárazníkový rošt - konstrukce v těžní věži sloužící
k zachycení sil vyvozených dopravní nádobou při jejím přejetí
volné výšky a k zabránění případnému nárazu úvazku nebo
dopravní nádoby do lanovnice,
m) náraziště - vodorovné důlní dílo stýkající se s jámou vybavené
pro nástup osob do dopravní nádoby a výstup z ní, popřípadě
i pro narážení a vyrážení důlních vozů a pro manipulaci
s materiálem, z něhož jsou dávána návěští pro provoz těžního
zařízení,
n) návěští - zvukový nebo světelný pokyn obsluze těžního zařízení
k provedení požadovaného úkonu nebo k jeho předání
strojníkovi,
1. rázové návěští - zvukový pokyn daný tak, aby jednotlivé
rázy byly od sebe zřetelně odděleny,
2. složené návěští - návěští, které sestává z návěští
určujícího jeho význam a z návěští určujícího cílové místo
jízdy v jámě,
3. součtové návěští - návěští vysílané do strojovny
z náraziště a hlavní odnímací plošiny nezávisle na sobě;
zařízení pro součtové návěští může umožnit i zpětné volání,
4. přímé návěští "Stůj" - zvukový pokyn k nouzovému zastavení
těžního stroje,
o) nejvyšší a nejnižší provozní polohu - koncová poloha dopravní
nádoby při jízdě určená v dokumentaci těžního zařízení a jámy
(dále jen "Spis o jízdě na laně") s tím, že při určení
nejvyšší provozní polohy se při jízdě nahoru berou v úvahu
nejvýše umístěné části zařízení dopravní nádoby (úvazek, pevně
zabudovaná ochranná stříška, vodicí zařízení apod.) a při
určení nejnižší provozní polohy se při jízdě dolů berou
v úvahu podlaha nejspodnější etáže, dno dopravní nádoby,
popřípadě spodní hrana výsypného otvoru dopravní nádoby se
spodním vyprazdňováním,
p) odkládání lana - práce spojené s demontáží lana a jeho
vyřazením z používání,
q) odnímací plošinu - plošina na nárazišti a na ohlubni,
popřípadě i nad úrovní ohlubně vybavená pro narážení
a vyrážení důlních vozů z dopravní nádoby,
r) ohlubeň - místo vyústění jámy na povrch nebo slepé jámy na
výjezdní patro vybavené pro nástup osob do dopravní nádoby
a výstup z ní, popřípadě i pro narážení a vyrážení důlních
vozů a pro manipulaci s materiálem, z něhož jsou dávána
návěští do strojovny; při prohlubování a rekonstrukci jámy též
místo vyústění jámy na náraziště, z něhož se jáma prohlubuje
nebo rekonstruuje,
s) podstatnou změnu na těžním zařízení a v jámě - záměrně
provedená změna na těžním zařízení nebo v jámě, která
negativně ovlivní základní statické nebo dynamické parametry
těžního zařízení, jako je zvýšení nejvyšší povolené rychlosti,
užitečného zatížení, zrychlení nebo zpoždění a povolení jízdy
na další náraziště nebo v dalším uceleném úseku jámy; za
podstatnou změnu na těžním zařízení se považuje také dodatečné
zabudování jiného brzdicího zařízení, nahrazení původního brzdicího zařízení
brzdicím zařízením jiného typu nebo změna v bezpečnostním obvodu, která
má za následek zvýšení proudu nebo úbytku napětí na kontaktech bezpečnostních
prvků. Za podstatnou změnu na těžním zařízení
se nepovažuje náhrada opotřebené části za typově sice odlišnou
část, avšak stejných nebo příznivějších technických parametrů,
t) pomocný vrat - druh vratu s motorovým pohonem4) určený
organizací (dále jen "určený") k opravám a výměnám částí
těžního zařízení, k napínání vodicích lan a k zavěšování
a přemisťování povalu, bednění, kabelů, potrubí, luten
a jiných břemen,
u) praxi v oboru - výkon činnosti v oblastech praktické aplikace
technických znalostí v příslušném oboru,
v) programovou rychlost - předem naprogramovaná rychlost pohybu
dopravní nádoby v jámě zajišťující bezpečný provoz těžního
zařízení za daných místních podmínek,
w) přejezdovou rychlost - nejvyšší rychlost, kterou může dopravní
nádoba projet přes svou nejvyšší a nejnižší provozní polohu;
přejezdová rychlost nemůže být vyšší než 2 m . s
-1
,x) překládání dopravní nádoby - přestavování vzájemné polohy
dopravních nádob dvoububnového těžního stroje s tím, že jedna
dopravní nádoba zůstává na místě a druhá se ustaví do nové
polohy,
y) revizi těžního zařízení - souhrn úkonů, kterými se ověřuje
stav těžního zařízení a jámy pro zhodnocení, zda těžní
zařízení a jáma jsou schopny bezpečného provozu,
z) těžní věž - kovová nebo betonová konstrukce s lanovnicemi
a dalším vybavením postavená nad jámou umožňující prodloužení
dopravy z jámy nad ohlubeň; u slepé jámy (šibíku) plní funkci
těžní věže konstrukce zabudovaná v důlním díle. Při hloubení,
prohlubování a rekonstrukci jámy může být těžní věž nahrazena
těžní konstrukcí,5)
aa) těžní zařízení - soubor zařízení6) sloužících k dopravě osob,
těžených hmot nebo materiálu v jámě a k zajištění bezpečnosti
práce a provozu při svislé dopravě,
bb) volnou hloubku - dráha, kterou může projet dopravní nádoba od
své nejnižší provozní polohy až do začátku brzdění brzdicími
průvodnicemi,
cc) volnou výšku - dráha, kterou může projet dopravní nádoba od
své nejvyšší provozní polohy až do začátku brzdění brzdicími
průvodnicemi. Při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy
je to dráha, kterou může projet nejvyšší konstrukční prvek
závěsu nebo vodicích saní dopravní nádoby přes nejvyšší
provozní polohu, aniž narazí na pevnou překážku v těžní věži,
dd) vzdělání strojního směru - absolvování školy nebo jiného
vzdělávacího zařízení poskytujícího vzdělání zejména v oboru
konstrukce, výroby a provozu strojů,
ee) vzdělání elektrotechnického směru - absolvování školy nebo
jiného vzdělávacího zařízení poskytujícího vzdělání zejména
v oboru konstrukce, výroby a provozu elektrických zařízení,
ff) vzdělání báňského směru - absolvování školy nebo jiného
vzdělávacího zařízení poskytujícího vzdělání zejména v oboru
hornictví a hornické geologie.
ČÁST DRUHÁ
TĚŽNÍ ZAŘÍZENÍ A JÁMA
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 4
Uvádění těžního zařízení a jámy do provozu
a povolování řádné jízdy
(1) Po vybudování těžního zařízení podle projektu se těžní
zařízení a jáma uvedou do zkušebního provozu a po jeho ukončení
a vyhodnocení, pokud při něm byly těžní zařízení a jáma shledány
schopným bezpečného provozu, do trvalého provozu podle této
vyhlášky, pokud zvláštní právní předpis7) nestanoví jinak. Po
provedení podstatné změny na těžním zařízení nebo v jámě
a v případě, že se některá část těžního zařízení požadovaná touto
vyhláškou nahrazuje zařízením jiného typu, postupuje se obdobně,
avšak v tom případě se uvede do zkušebního provozu jen příslušná
část těžního zařízení. Zvláštní požadavky na projekt těžního
zařízení a jámy stanoví příloha č. 1.
(2) Těžní zařízení a jámu před jejich uvedením do zkušebního i trvalého
provozu posoudí komise odborníků, v nichž jsou zastoupeny profese báňská,
strojní a elektrotechnická. Komisi určí na dole zavodní dolu, v ostatních
případech vedoucí organizace (dále jen "závodní dolu"). Je-li součástí
těžního zařízení betonová těžní věž, určí závodní dolu členem komise
také znalce8) z oboru stavebnictví. Práce komise se zúčastní také zaměstnanci
uvedení v § 6 odst. 2 až 5, popřípadě další zaměstnanci určení závodním
dolu. Pro účely této vyhlášky se za odborníka profese báňské, strojní
nebo elektrotechnické považuje jen absolvent magisterského studijního
programu v příslušném oboru, který byl po dobu alespoň 5 let pověřen
dozorem podle § 6 odst. 3, 4 nebo 5 a složil zkoušku odborné způsobilosti
před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního předpisu9).
Za odborníka profese báňské, strojní nebo elektrotechnické v příslušném
oboru se považuje také odborný znalec9a).
(3) Zkušební provoz povoluje závodní dolu za podmínek
uvedených v odstavci 2. Na těžním zařízení, které je jako celek ve
zkušebním provozu, nemůže být povolena řádná jízda.
(4) Po uvedení jámy nebo její příslušné části a těžního zařízení
do trvalého provozu může závodní dolu povolit řádnou jízdu na těžním
zařízení.
(5) Na těžním zařízení, na kterém závodní dolu povolil
výjimečnou jízdu, mohou zaměstnanci organizace,10) popřípadě
i zaměstnanci dodavatelské organizace provádějící práce v jámě
nebo montáž a seřizování těžního zařízení, konat výjimečnou jízdu,
pokud byli seznámeni s Řádem o jízdě na laně. Za doprovodu
takového zaměstnance mohou výjimečnou jízdu konat i jiné osoby;
tato podmínka se nevztahuje na báňské záchranáře.
(6) Úprava těžního zařízení nemající charakter podstatné změny smí
být provedena se souhlasem technika pověřeného dozorem (§ 6 odst. 3,
4 a 5).
(7) Uvedení těžního zařízení a jámy do provozu, provedení
podstatné změny na těžním zařízení nebo v jámě podle odstavce 1
nebo úpravy podle odstavce 6, povolení řádné jízdy, povolení
výjimečné jízdy a změny těchto povolení ohlásí organizace
neprodleně obvodnímu báňskému úřadu. V ohlášení se uvede označení
a základní parametry těžního zařízení a jámy, druh jámy z hlediska
tvaru a větrání, umístění a typ těžního stroje a těžní věže, druh
pohonu a výkon motoru těžního stroje a parametry a druh lan;
v ohlášení podstatné změny na těžním zařízení a úpravy se jeho
obsah přiměřeně upraví.
§ 4a
Trvalý provoz těžního zařízení
(1) Uvedení těžního zařízení nového typu nebo těžního zařízení, na
němž byla provedena podstatná změna, do používání, tedy do trvalého
provozu, povoluje10a) Český báňský úřad. Provedením podstatné změny
na těžním zařízení se původní typ těžního zařízení mění na nový typ.
(2) Před vydáním povolení trvalého provozu těžního zařízení se posoudí
informace o těžním zařízení podle § 4 odst. 7, vyhodnocení zkušebního
provozu těžního zařízení a posudky odborných znalců.
§ 5
Spis o jízdě na laně
(1) O těžním zařízení a jámě vede organizace Spis o jízdě na
laně.
(2) Spis o jízdě na laně obsahuje vždy
a) Knihu o jízdě na laně,
b) Řád o jízdě na laně,
c) Pomocnou knihu prohlídek těžního zařízení a jámy,
d) popis těžního zařízení a jámy a jejich technického vybavení
s charakteristickými technickými údaji,
e) prohlášení o shodě, popřípadě ES prohlášení o shodě včetně
certifikátů, na jejichž základě bylo vydáno prohlášení o shodě,
popřípadě označení CE, osvědčení o jakosti materiálu hřídele
těžního stroje, lanovnic a jejich os, nosných částí závěsů,
úvazků a lan, doklad o charakteristice pružin záchytů
a výsledky nedestruktivních kontrol závěsů a úvazků,
f) výpočet bezpečnosti lana, přehled o vadách na laně, výsledky
nedestruktivních kontrol lana a údaje o naložení a odložení
lana,
g) projekty, výpočty a výkresy těžního zařízení a jámy a schémata
strojních, elektrických, hydraulických a pneumatických částí
těžního zařízení,
h) doklady o výsledcích měření v jámě, a to akcelerografického
měření, měření svislosti jámy, měření přímosti průvodnicových
tahů a měření korozních a jiných úbytků kovových částí výztuže
a výstroje jámy,
i) rozhodnutí obvodního báňského úřadu a závazné příkazy báňského
inspektora vztahující se k provozu těžního zařízení a k jámě,
j) záznamy o řádných a mimořádných prohlídkách a zkouškách včetně
funkčních zkoušek těžního stroje (§ 63) a zprávy o revizích
(§ 70) včetně záznamů a protokolů o provedených měřeních,
k) opatření vydaná závodním dolu vztahující se k provozu těžního
zařízení a k zajištění bezpečnosti práce a provozu při jízdě
včetně seznamů zaměstnanců, kterým byla povolena samojízda,
l) vzory formulářů na záznamy o provedení a výsledku stanovených
prohlídek a měření, lhůty pro jejich provedení a harmonogram
případných oprav,
m) pracovní postupy pro jednotlivé činnosti při prohlídkách
a údržbě těžního zařízení a jámy,
n) návod k používání11) nebo návod k obsluze12) jednotlivých částí
těžního zařízení,
o) doklady a záznamy o uvedení těžního zařízení a jámy nebo jejich
částí do zkušebního a trvalého provozu, doklady o povolení
řádné jízdy a výjimečné jízdy a kopie ohlášení obvodnímu
báňskému úřadu.
(3) Do Knihy o jízdě na laně se zapisují jména osob
vykonávajících činnosti spojené s provozem těžního zařízení
a jámy, výsledky jejich zkoušek a přezkoušení, výsledky ověření
jejich zdravotní a jiné způsobilosti, výsledky stanovených
prohlídek, měření, zkoušek a revizí těžního zařízení a jámy, pokud
nejsou zapisovány do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení
a jámy, důležité provozní záznamy, jako jsou povolení řádné
a výjimečné jízdy, naložení a odložení lana, údaje o dopravní
nádobě, číslo závěsu a úvazku a doba jejich použití, provedené
opravy těžního zařízení a jámy, výměny částí těžního zařízení,
změny a úpravy na těžním zařízení a v jámě a záznamy o úrazech
a mimořádných událostech na těžním zařízení a při jeho provozu
a v jámě.
(4) Změna na těžním zařízení a v jámě musí být předem,
a není-li to možné, pak neprodleně po jejím provedení zaznamenána
do Spisu o jízdě na laně. Výkresová dokumentace těžního zařízení
musí být neustále v souladu se skutečným provedením těžního
zařízení a jámy.
(5) Pro provoz těžního zařízení a jámy vydá organizace Řád
o jízdě na laně, ve kterém kromě základních provozních údajů
o jízdě uvede i význam návěští, nejvyšší povolené rychlosti,
nejvyšší dovolené hmotnosti a rozměry dopravovaných břemen, při
jejichž překročení se dopravované břemeno považuje za břemeno
nadměrné hmotnosti nebo břemeno nadměrných rozměrů,13)
a bezpečnostní zásady a opatření pro dopravu břemen nadměrné
hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů.
§ 6
Odborné řízení svislé dopravy
(1) K zajištění koordinace, odborného řízení svislé dopravy
a vedení Spisu o jízdě na laně určí závodní dolu, pokud tuto
činnost nebude zajišťovat sám, zaměstnance splňujícího požadavky
odstavce 2 (dále jen "koordinační technik"). Koordinační technik
může být pověřen i některou z činností podle odstavců 3 až 5.
(2) Koordinačním technikem těžního zařízení může být
zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným
ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti
hornictví a hornické geologie, strojírenství nebo elektrotechniky
a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo
zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním báňského,
strojního nebo elektrotechnického směru a tříletou praxí při
provozu těžního zařízení, z toho alespoň
jeden rok ve funkci podle odstavce 3, 4 nebo 5.
(3) Dozorem nad strojní částí těžního zařízení může být
pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané
řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu
v oblasti strojírenství a alespoň dvouletou praxi při provozu
těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním
odborným vzděláním strojního směru a tříletou praxí při provozu
těžního zařízení (dále jen "technik pověřený dozorem nad strojní
částí těžního zařízení").
(4) Dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení může být
pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané
řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu
v oblasti elektrotechniky a alespoň dvouletou praxi při provozu
těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním
odborným vzděláním elektrotechnického směru a tříletou praxí při
provozu těžního zařízení (dále jen "technik pověřený dozorem nad
elektrickou částí těžního zařízení").
(5) Dozorem nad udržováním jámy a jejího vybavení může být
pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané
řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu
v oblasti hornictví a hornické geologie a alespoň dvouletou praxi
při provozu těžního zařízení nebo při údržbě jámy nebo v oblasti
strojírenství a alespoň čtyřletou praxi při provozu těžního
zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným
vzděláním báňského směru a tříletou praxí při provozu těžního
zařízení nebo při údržbě jámy nebo strojního směru a pětiletou
praxí při provozu těžního zařízení (dále jen "technik pověřený
dozorem nad udržováním jámy").
(6) Zaměstnanci uvedení v odstavcích 3 až 5 mohou být
závodním dolu pověřeni touto činností, pokud úspěšně vykonali
zkoušku odborné
způsobilosti před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního
předpisu9). Současně s pověřením
určí závodní dolu i jejich zástupce.
(7) Zastupováním zaměstnanců uvedených v odstavcích 3 až 5
může závodní dolu pověřit jen zaměstnance s kvalifikací
požadovanou pro příslušnou činnost, kteří úspěšně vykonali zkoušku
odborné
způsobilosti před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního
předpisu9).
(8) Zaměstnance uvedené v odstavcích 2 až 5 a jejich zástupce
zapíše koordinační technik do Knihy o jízdě na laně s uvedením
rozsahu jejich pověření dozorem.
§ 7
Strojník
(1) K řízení těžního stroje smí být určen jen zaměstnanec,
který je zdravotně způsobilý, splňuje odborné předpoklady
a úspěšně absolvoval psychotechnickou zkoušku (dále jen
"strojník").
(2) Zdravotní způsobilost prokazuje strojník lékařským
posudkem.14)
(3) Odborné předpoklady jsou:
a) potřebné strojní nebo elektrotechnické znalosti získané alespoň
vyučením v oboru,
b) alespoň 4 roky praxe v oboru strojním
nebo elektrotechnickém, z toho alespoň 6 měsíců u těžního
zařízení,
c) zácvik v řízení těžního stroje po dobu 2 až 6 měsíců; délku
a rozsah zácviku určí závodní dolu v závislosti na složitosti
těžního stroje,
d) ověření odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy podle
zvláštního právního předpisu14a).
(4) Zdravotní způsobilost podle odstavce 2 a úspěšné
absolvování psychotechnické zkoušky prokazuje strojník opakovaně
ve lhůtě ne delší než 2 roky.
(5) Odborné znalosti strojníka ověřuje komise určená závodním dolu
a) při změně na těžním zařízení, která ovlivňuje způsob řízení
těžního stroje,
b) před jeho prvním pověřením řízením těžního stroje jiného typu
nebo na jiném dole,
c) přeruší-li strojník svou činnost na dobu delší než půl roku
a má být znovu pověřen řízením těžního stroje,
d) do 3 let od posledního přezkoušení,
e) při změně předpisů pro svislou dopravu.
Ověření odborných znalostí musí v případech uvedených pod
písmeny a) až c) předcházet opakovaný zácvik v rozsahu určeném
závodním dolu v závislosti na složitosti těžního stroje.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahuje na obsluhu
těžního stroje ovladatelného tlačítky.
§ 8
Narážeč
(1) K samostatné obsluze zařízení náraziště smí být určen
zaměstnanec, který je zdravotně způsobilý, splňuje odborné
předpoklady a úspěšně absolvoval psychotechnickou zkoušku (dále
jen "narážeč").
(2) Zdravotní způsobilost narážeč prokazuje lékařským
posudkem.
(3) Odborné předpoklady jsou:
a) alespoň 2 roky praxe v důlní
dopravě, z toho alespoň 3 měsíce u těžního
zařízení,
b) zácvik v obsluze zařízení náraziště po dobu 1 měsíce v rozsahu
určeném závodním dolu,
c) úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti před komisí
určenou závodním dolu.
(4) Zdravotní způsobilost podle odstavce 2 a úspěšné
absolvování psychotechnické zkoušky prokazuje narážeč opakovaně ve
lhůtě ne delší než 2 roky.
(5) Odbornou způsobilost narážeče ověřuje opakovaně ve lhůtě
ne delší než 2 roky komise určená závodním dolu.
(6) Pracuje-li na ohlubni nebo na nárazišti skupina dvou
a více narážečů, určí organizace jednoho z nich jako hlavního
narážeče, který plní také povinnosti stanovené zvláštním právním
předpisem.15) Hlavním narážečem může být určen jen zaměstnanec,
který má alespoň 6 měsíců praxe jako narážeč.
(7) Obsluhovat těžní stroj ovladatelný tlačítky může jen
narážeč, pokud
a) má alespoň 6 měsíců praxe jako narážeč,
b) prošel určeným zácvikem v řízení tohoto typu těžního stroje po
dobu alespoň 1 týdne,
c) vykonal úspěšně zkoušku před komisí určenou závodním dolu.
§ 9
Prohlížitel a údržbář
(1) Prohlídku a údržbu těžního zařízení a jámy smí provádět
jen zaměstnanec, který
a) má potřebné báňské, strojní nebo elektrotechnické znalosti
získané alespoň vyučením v oboru,
b) má alespoň 3 roky praxe v oboru, ve kterém získal odborné
vzdělání,
c) prošel zácvikem po dobu alespoň 1 roku při prohlídce a údržbě
těžního zařízení, popřípadě jámy v rozsahu určeném závodním
dolu,
d) vykonal úspěšně zkoušku před komisí určenou závodním dolu.
(2) Odbornou způsobilost prohlížitele a údržbáře těžního
zařízení a jámy ověřuje opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky
komise podle odstavce 1 písm. d).
§ 10
Podmínky provozu těžního zařízení
(1) Organizace udržuje
těžní zařízení a jámu v řádném a bezpečném stavu a provádí takové úpravy,
aby bylo dosaženo nejúčinnějšího a nejpokročilejšího stupně bezpečnosti
provozu. Povinnosti zaměstnanců uvedených v § 6 až 9 při
prohlídkách a údržbě těžního zařízení a jámy určí provozní
dokumentace.16)
(2) Při jízdě mezi ohlubní a nárazištěm je hlavní odnímací
plošina na ohlubni. Je-li na ohlubni více odnímacích nebo
nástupních plošin, určí Řád o jízdě na laně jednu z nich jako
hlavní odnímací plošinu. Řád o jízdě na laně určí hlavní odnímací
plošinu i při jízdě mezi dvěma nárazišti.
(3) Po dobu, kdy je na těžním zařízení konána řádná nebo
mimořádná jízda, těžba nebo pravidelná doprava materiálu, musí být
na hlavní odnímací plošině a na nárazišti, z něhož nebo kam se
dopravuje, narážeč.
(4) Používá-li se pro nástup osob do dopravní nádoby více
nástupních plošin nebo sklípky (dále jen "nástupní plošina"), musí
být pro každou nástupní a výstupní stranu nástupních plošin,
s výjimkou hlavní odnímací plošiny a náraziště, určen narážeč nebo
jiný určený zaměstnanec, který vykonává vymezenou část činnosti
narážeče určenou Řádem o jízdě na laně.
(5) Při řádné jízdě je současná těžba v téže jámě zakázána.
Samojízda v téže jámě se nesmí konat současně v obou dopravních
nádobách téhož těžního zařízení. Vykonávají-li samojízdu spolu
s narážečem další osoby, smí být obsazeny i další etáže. Při
kontrolní jízdě konané na střeše dopravní nádoby smí být v téže
jámě buď provozováno jen jedno těžní zařízení nebo, pokud je
prohlídka konána ze střech dopravních nádob různých těžních
zařízení, musí být zajištěn pohyb těchto dopravních nádob ve
stejné úrovni s přípustnou tolerancí nejvíce 2 m. Postup při
kontrolní jízdě konané ze střech dopravních nádob různých těžních
zařízení určí provozní dokumentace.
(6) Konstrukce uzavírající vstup do dopravní nádoby (dále jen
"dvířka dopravní nádoby") musí být při dopravě osob uzavřena. Při
dopravě osob je dovoleno současně dopravovat jen nářadí, předměty
a pomůcky, pokud jsou zajištěny proti vypadnutí a vysunutí
z dopravní nádoby a proti ohrožení jedoucích osob.
(7) Při dopravě osob a při kontrolní jízdě není dovoleno
používat stavítka. Páky stavítek se po ukončení těžby zajistí tak,
aby stavítka zůstala v otevřené poloze po celou dobu, kdy se
netěží.
(8) Je-li náraziště vybaveno sklápěcími můstky, je dovoleno
nastupovat a vystupovat z dopravní nádoby při řádné a mimořádné
jízdě, jen jsou-li sklápěcí můstky sklopeny.
(9) Narážecí zařízení musí být při dopravě osob a při
kontrolní jízdě zajištěno proti uvedení do provozu.
(10) Narážeč před opuštěním svého stanoviště zajistí strojní
vybavení náraziště proti nežádoucí manipulaci. Současně zajistí,
aby manipulační prostor mezi zarážkou a jámou byl prázdný.
(11) Při poruše těžního zařízení se započatá jízda dokončí
jen v případě, že tím nebude ohrožena bezpečnost práce a provozu.
Až do odstranění poruchy ohrožující bezpečnost práce a provozu
musí být zabráněno dalšímu rozjezdu těžního stroje.
(12) Překládány smějí být pouze prázdné dopravní nádoby.
(13) Doprava osob při rozpojených bubnech těžního stroje je
možná jen při záchraně zaměstnanců a při zdolávání nehod, pokud
a) je volný buben spolehlivě zajištěn proti pohybu,
b) rychlost nepřekročí 3 m . s
-1
,c) je na stanovišti strojníka přítomen druhý strojník nebo alespoň
osoba znalá zastavení těžního stroje,
d) jsou určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(14) Vložené průvodnice v nárazištích se smějí vkládat nebo
odebírat a vodicí a odrazová lana se smějí uvolňovat, napínat nebo
odpojovat od kotvicí konstrukce jen v případě, je-li dopravní
nádoba v klidu.
(15) Pro dopravu břemen nadměrné hmotnosti a břemen
nadměrných rozměrů zpracuje koordinační technik provozní
dokumentaci. Při této dopravě smí být zatížení dopravní nádoby
nejvíce o 25 % vyšší než dovolené, avšak bezpečnost lana určená
před zahájením této dopravy se zohledněním zlomů, koroze a otěru
drátů při tom nesmí být menší než 4,5násobná a statická jistota
jízdní a pojistné brzdy menší než 2,5násobná. O nakládání,
vykládání a dopravě břemene nadměrné hmotnosti a břemene
nadměrných rozměrů musí být předem uvědoměn strojník a narážeči.
Břemeno smí nakládat, vykládat a doprovázet jen nutný počet zvlášť
k tomu určených zkušených zaměstnanců s nejméně tříletou praxí při
svislé dopravě. Nakládání a vykládání takového břemene a jeho
doprava se provádí za stálého dozoru.17) Před dopravou takových
břemen a po jejím ukončení provede prohlížitel prohlídku těch
částí těžního zařízení, které budou, popřípadě byly při dopravě
mimořádně namáhány, a to u břemene nadměrných rozměrů za účasti
určeného technika, u břemene nadměrné hmotnosti pod vedením
technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.
(16) V jámové tůni lze pracovat jen při zastavení provozu
všech těžních zařízení v téže jámě, kromě zařízení, které se
používá k čištění jámové tůně. Při jízdě tohoto zařízení se
zaměstnanci pracující v jámové tůni zdržují v bezpečném úkrytu.
(17) Strojník před opuštěním svého stanoviště, není-li
v řízení těžního stroje vystřídán jiným strojníkem, zabrzdí těžní
stroj jízdní a pojistnou brzdou, zajistí jej proti zásahu
nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu a vypne přívod
energie pro těžní stroj. Svůj odchod ze strojovny oznámí narážeči
na hlavní odnímací plošině a na místo určené organizací
a strojovnu uzamkne.
§ 11
Návěští
(1) Strojník uvede těžní stroj do chodu na základě návěští.
Při tom se řídí návěštím zvukovým dávaným do strojovny
a) z hlavní odnímací plošiny dvojčinného těžního zařízení,
u kterého je jedna dopravní nádoba na ohlubni a druhá na úrovni
některého náraziště; návěští z jiné odnímací plošiny nebo
náraziště jsou kontrolní. Není-li na hlavní odnímací plošině
nebo na nárazišti narážeč, lze po předchozím hovorovém
upozornění strojníka vyslat návěští pouze z jednoho místa
a toto návěští je pak pro strojníka směrodatné,
b) z ohlubně nebo z náraziště, na kterém se nachází dopravní
nádoba jednočinného těžního zařízení a toho dvojčinného těžního
zařízení, na které se nevztahuje písmeno a).
(2) Rázové návěští "Stát" a návěští z dopravní nádoby mají
přednost před ostatními návěštími. Zazní-li návěští "Stát" za
jízdy, zastaví strojník neprodleně chod těžního stroje; do chodu
jej smí uvést, až dostane jiné návěští z téhož místa nebo po
domluvě s tím, kdo návěští k zastavení dal. Zazní-li návěští
"Stát" za klidu, smí strojník uvést těžní stroj do chodu po
návěští daném z místa, odkud bylo dáno návěští "Stát".
(3) Návěští ke strojníkovi v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) dává
jen narážeč hlavní odnímací plošiny, a to až po
návěští daném z příslušného náraziště (kromě součtového návěští)
a až po zjištění, že dopravní nádoba je připravena k jízdě.
V případě, že se do víceetážové dopravní nádoby nastupuje
a vystupuje současně z několika nástupních plošin, dává narážeč
návěští k jízdě teprve tehdy, kdy narážeči, popřípadě jiní určení
zaměstnanci ostatních plošin téhož náraziště dali znamení, že
jízda může bezpečně začít.
(4) Není-li při provádění prohlídek a údržby těžního zařízení
a jámy přítomen narážeč, dává návěští strojníkovi určený
zaměstnanec, který je seznámen s obsluhou návěštního zařízení,
významem návěští a povinnostmi při dávání návěští a je zapsán
v Knize o jízdě na laně.
(5) Zaměstnanec, který dal návěští, odpovídá za jeho
správnost a sleduje, zda danému návěští bylo správně porozuměno;
není-li tomu tak, dá ihned návěští "Stát".
(6) Strojník po obdržení návěští k dopravě osob smí uvést
těžní stroj do chodu po uplynutí alespoň 5 s. Neprovedl-li
strojník úkon požadovaný návěštím do 30 s, vyčká opakování návěští
nebo si vyžádá návěští nové. V případě nejednoznačného,
nesprávného nebo nezřetelného návěští znamená toto návěští "Stát";
strojník si v tomto případě vyžádá nové návěští.
(7) Vstoupit do dopravní nádoby nebo vystoupit z ní se může
až po návěští "Stát"; tím není dotčeno ustanovení § 12 odst. 3.
(8) Přímé návěští "Stůj" smí být použito jen při nebezpečí.
Toto návěští má přednost přede všemi ostatními návěštími.
Zaměstnanec, který dal toto návěští, musí strojníkovi ihned
oznámit místo a důvod vyslání návěští.
(9) Po přímém návěští "Stůj" musí být chod těžního stroje
neprodleně zastaven. Do chodu smí strojník uvést těžní stroj jen
na rázové návěští vydané narážečem z hlavní odnímací plošiny nebo
po dohodě s tím, kdo přímé návěští "Stůj" dal. Narážeč hlavní
odnímací plošiny smí dát návěští až po zjištění, že důvod, pro
nějž bylo použito přímé návěští "Stůj", pominul. Není-li přítomen
narážeč, smí dát v tomto případě návěští jiný určený zaměstnanec.
(10) Chod těžního stroje musí být neprodleně zastaven také po
přímém návěští "Stůj" sousedního těžního zařízení téže jámy a při
zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě
[§ 32 odst. 3 písm. o) a r)]. Do chodu smí být těžní stroj uveden
až po domluvě se strojníkem sousedního těžního zařízení téže
jámy.
§ 12
Samojízda
(1) Samojízdu mohou vykonávat jen určení narážeči, technici
a ti určení zaměstnanci, kteří byli přezkoušeni ze znalostí
předpisů o samojízdě a významu návěští a ze znalostí povinností
při dávání návěští a byli k vykonávání samojízdy určeni závodním
dolu. Ostatní osoby mohou vykonat samojízdu jen v doprovodu
narážeče nebo technika určeného podle věty první; tato podmínka se
nevztahuje na báňské záchranáře.
(2) Samojízdu lze vykonat jen po předchozí domluvě se
strojníkem.
(3) Nelze-li před nástupem do dopravní nádoby dát návěští
"Stát", lze do ní vstoupit jen po domluvě se strojníkem.
HLAVA II
POŽADAVKY NA TĚŽNÍ ZAŘÍZENÍ A JÁMU
Díl 1
Těžní věž a lanovnice
§ 13
Těžní věž
(1) Konstrukce těžní věže musí být nehořlavá, prostorově tuhá
a odolná proti všem i výjimečným silám vznikajícím při provozu
těžního zařízení. Musí být stabilní a umožňovat vyrovnání
případného náklonu těžní věže a montáž zařízení pro soustružení
drážky lanovnice.
(2) Zvláštní požadavky na návrh a výpočet konstrukce těžní
věže stanoví příloha č. 1.
(3) Dovolené odchylky a mezery mezi dopravní nádobou
a konstrukcí těžní věže a jejím vybavením stanoví příloha č. 2.
(4) Kolem základu těžní věže se nad úrovní terénu udržuje
volný prostor alespoň 0,6 m široký a 1,8 m vysoký.
§ 14
Volná výška a bezpečnostní zařízení ve věži
(1) Nad nejvyšší provozní polohou dopravní nádoby se zřizuje
volná výška.
(2) V těžní věži se zřizují tato bezpečnostní zařízení:
a) brzdicí průvodnice, popřípadě doplněné jiným brzdicím
zařízením,
b) nárazníkový rošt,
c) koncové vypínače nebo jiné zařízení plnící jejich funkci (dále
jen "koncový vypínač") podle § 24,
d) koryto pod lanovnicí nebo konstrukce je nahrazující (dále jen
"ochranné koryto").
§ 15
Brzdicí průvodnice a jiné brzdicí zařízení
(1) Brzdicí průvodnice je vyrobena z jednoho kusu tvrdého
dřeva o celkové délce větší než 3,25 m při vedení dopravní nádoby
pevnými vodítky a 4,75 m při kolovém vedení. Boční úkos na každém
boku brzdicí průvodnice je v poměru 1 : 75, aby účinná dráha
brzdění pevnými vodítky dopravní nádoby i při jejich největším
dovoleném opotřebení byla alespoň 2,5 m.
(2) Brzdicí průvodnice se opírá o nárazníkový rošt nebo jiný
dostatečně pevný nosník.
(3) Brzdicí průvodnice se použijí i při lanovém vedení.
Nájezd do průvodnic se v tomto případě upravuje pomocným vedením
(např. rohovým).
(4) Bude-li použito jiné brzdicí zařízení, musí být schopno
i při nejvyšší povolené rychlosti zastavit dopravní nádobu před
jejím najetím do brzdicích průvodnic.
§ 16
Nárazníkový rošt
(1) Nárazníkový rošt se zhotoví tak, aby dopravní nádoba na
něj mohla narazit pouze hlavou; přitom však úvazek nesmí narazit
do lanovnice. Nárazníkový rošt a nosník, o který se opírá brzdicí
průvodnice, se navrhuje podle přílohy č. 3.
(2) Spodní hrana dřevěného obložení umístěného pod nosníky
nárazníkového roštu se považuje za spodní hranu nárazníkového
roštu.
§ 17
Plošiny, lávky a výstupy na těžní věž
(1) Na těžní věži se zřizuje plošina nebo lávka umožňující
přístup
a) ke koncovému vypínači, lanovnici, odtlačné lanovnici nebo
soustavě kladek nahrazujících odtlačnou lanovnici
a k ochrannému korytu,
b) k výsypné skipové stanici,
c) k úvazkům lanového vedení dopravní nádoby a odrazového lana.
(2) Pro výstup na těžní věž se zřizuje schodiště od ohlubně
až na plošinu umožňující přístup k lanovnici, a to o šířce alespoň
0,6 m, s možností přístupu na každou plošinu nebo lávku uvedenou
v odstavci 1. Vstup na schodiště se uzavře dveřmi bránícími vstupu
nepovolaných osob.
(3) V těžní věži se strojovnou v hlavě těžní věže se
schodiště podle odstavce 2 zřizuje od úrovně ohlubně až na úroveň
podlahy strojovny, a to o šířce alespoň 0,9 m. Schodiště musí být
odděleno od ostatních prostorů těžní věže požárně dělící
konstrukcí podle technické normy.18) Kromě schodiště se pro
dopravu zaměstnanců a hmot zřizuje z úrovně ohlubně až na úroveň
podlahy strojovny výtah.
(4) Plošina a lávka se na volných stranách opatřují
zábradlím19) a u podlahy ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1
m přiléhající k podlaze, není-li pádu předmětů z ní zabráněno
jinak.
(5) Pro hlavní odnímací plošinu a nástupní plošinu platí
§ 55 odst. 5.
§ 18
Lanovnice
(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru
těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu alespoň 80,
u odtlačné lanovnice a u těžního zařízení v podzemí alespoň 50;
má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr
v obou případech alespoň 100. Hloubka drážky lanovnice musí být
taková, aby její bočnice přesahovaly lano alespoň o 1,5násobek
jmenovitého průměru lana. Poloměr zakřivení drážky musí být
alespoň 0,56, avšak nejvíce 0,60 jmenovitého průměru lana.
(2) Je-li místo odtlačné lanovnice použita soustava kladek,
musí být poměr jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru
těžního lana alespoň 7. Kladky musí být při tomto poměru
uspořádány tak, aby úhel opásání na jedné kladce byl nejvíce 4 st.
Se zvětšujícím se poměrem jmenovitého průměru kladky k jmenovitému
průměru těžního lana může být úhel opásání na jedné kladce úměrně
zvětšen. Ustanovení předposlední a poslední věty odstavce 1 platí
i pro tyto kladky.
(3) Lanovnice, její osa a ložiska se počítají na zatížení při
přetržení těžního lana, přičemž napětí v lanovnici a její ose
nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Odtlačná lanovnice,
její osa a ložiska a lanovnice, její osa a ložiska pro jiné lano
než těžní se počítají na největší statické zatížení; tyto
lanovnice, osy a ložiska musí vykazovat alespoň 5násobnou
bezpečnost vůči mezi pevnosti materiálu.
(4) Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené
středem její drážky nesmí přesahovat při navíjení lana na buben
v jedné a ve dvou vrstvách 1 st. 30', ve třech a více vrstvách
a u třecího kotouče 1 st.
(5) Ochranné koryto musí mít v nejnižším místě otvor pro
odtok vody; voda se z ochranného koryta odvádí tak, aby nestékala
do jámy.
Díl 2
Těžní stroj a strojovna
§ 19
Všeobecná ustanovení
(1) U těžní věže se strojovnou v hlavě těžní věže nesmí
odchylka od projektovaného osazení základového rámu těžního stroje
ve směru osy jeho hřídele přesahovat +/- 5 mm, ve směru kolmém na
osu hřídele +/- 20 mm.
(2) Nejvyšší přípustnou hodnotu denivelace osy těžního stroje
určuje jeho výrobce; není-li výrobce znám nebo neexistuje-li, určí
ji znalec.
(3) Části těžního zařízení stanovené tímto dílem vyhlášky
mohou být nahrazeny jiným typem, popřípadě i sloučeny do jednoho
celku, pokud nahrazené části, popřípadě tento celek bude plnit
všechny podmínky a funkce těch částí těžního zařízení, které
nahrazuje.
(4) Zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu nesmí být
při dopravě osob větší než 1,0 m . s
-2
; tím není dotčeno
ustanovení § 21 odst. 2 a § 22 odst. 5 a 7.(5) Konstrukce těžního stroje nesmí umožnit změnu jeho
pracovního režimu za chodu.
(6) Otáčení bubnu a třecího kotouče musí být souhlasné se
směrem vychýlení řídicí páky. U jednočinného těžního zařízení je
nutné, aby při vychýlení řídicí páky směrem od strojníka sjížděla
dopravní nádoba dolů; u dvoububnového těžního stroje platí stejná
podmínka pro dopravní nádobu zavěšenou na těžním laně pevného
bubnu.
(7) Pokud nelze při poruše těžního zařízení dopravit
zaměstnance z podzemí jiným těžním zařízením za dobu určenou
havarijním plánem, zajistí se napájení těžního stroje a jeho
příslušenství dvojím nezávislým přívodním vedením; tím není
dotčeno ustanovení § 72.
(8) Má-li být v blízkosti těžního zařízení provozováno
elektrické zařízení, které by svým účinkem, například
vysokofrekvenční energií nebo proudovými nárazy, mohlo nepříznivě
ovlivnit bezpečný provoz těžního zařízení, určí závodní dolu na
základě posudku vypracovaného před zahájením provozu takového
zařízení znalcem z příslušného oboru opatření k zajištění
bezpečného provozu těžního zařízení před možnými nepříznivými
účinky tohoto elektrického zařízení.
(9) Je zakázáno používat ve strojovně audiovizuální techniku
nesouvisející s provozem těžního zařízení, radiopřijímač a mobilní
telefon. Na stanovišti strojníka může být používána jen určená
audiovizuální technika a dorozumívací zařízení podle § 45.
Provozní dokumentace určí činnosti a podmínky, za kterých je možné
použít při řízení těžního stroje hovorová dorozumívací zařízení.
§ 20
Buben a třecí kotouč
(1) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu a třecího
kotouče ke jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního
zařízení na povrchu alespoň 80, u těžního zařízení v podzemí
alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být
tento poměr v obou případech alespoň 100.
(2) Brzdový věnec a brzdový kotouč musí být pevně spojen
s bubnem nebo třecím kotoučem těžního stroje.
(3) Průvlečný otvor pro lano v plášti bubnu a třecího kotouče
se upraví tak, aby poloměr ohybu lana činil alespoň 20násobek
jmenovitého průměru lana. Upevnění lana k bubnu musí vykazovat při
ovinutí bubnu třemi závity lana při největším statickém zatížení
alespoň 7násobnou bezpečnost proti jeho vytažení; stejnou
bezpečnost musí vykazovat i upevnění lana k třecímu kotouči. Pro
upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči úvazkem platí § 39 odst.
2. Upevnění lana musí být snadno kontrolovatelné.
(4) Obložení pláště bubnu se opatřuje drážkami pro navíjení
lana. Třecí kotouč se opatřuje obložením s drážkou zajištěným
proti posunutí. Těžní stroj vícelanového těžního zařízení se
vybavuje zařízením pro kontrolu a soustružení drážek.
(5) Lano navíjené na buben musí být ukládáno pravidelně
a rovnoměrně ve všech vrstvách.
(6) Bočnice bubnu a třecího kotouče musí přesahovat poslední
vrstvu lana alespoň o 2násobek jmenovitého průměru lana.
(7) Buben a třecí kotouč těžního stroje včetně ložisek
a kotvení se počítají na zatížení při přetržení těžního lana.
Napětí v nich při tomto zatížení nesmí překročit 90 % meze kluzu
materiálu. Kromě toho se všechny uvedené části posuzují jako
dynamicky a cyklicky namáhané části a řeší podle pevnosti
materiálu a svarů, tvarů a jakosti povrchu, přičemž se uvažuje
i vliv pružnosti lana a hřídele. Při výpočtu pláště bubnu se
obložení bubnu neuvažuje.
(8) Součásti spojovacího zařízení volného bubnu s pevným
bubnem a součásti pro upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči musí
mít při největším statickém zatížení alespoň 7násobnou bezpečnost
k mezi pevnosti materiálu.
(9) Poloha spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem
musí být kontrolovatelná ze stanoviště strojníka. Vysunutí
spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem musí být vázáno
na předchozí zabrzdění brzdy nebo použití jiného zařízení
k zadržení volného bubnu při rozpojení bubnů.
(10) Těžní stroj musí být vybaven zařízením kontrolujícím
průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí u bubnového těžního
stroje a zařízením kontrolujícím skluz lana u těžního stroje
s třecím kotoučem.
§ 21
Jistota proti skluzu lana na třecím kotouči
(1) Statická jistota proti skluzu lana na třecím kotouči při
nejnepříznivějším provozním zatížení nesmí být menší než 2,5.
(2) Největší přípustné zrychlení a zpoždění při provozu
těžního stroje musí být alespoň o 15 % menší než vypočtená mez
zrychlení a zpoždění, při které by došlo ke skluzu těžního lana na
třecím kotouči.
(3) Součinitel tření obložení drážky třecího kotouče udává
jeho výrobce. Součinitel tření se ověřuje zkouškou; ověření
zkouškou se provede i v případě, je-li provedena výměna více než
25 % obložení za obložení jiného druhu, a při změně typu lana.
§ 22
Brzdy
(1) Těžní stroj se vybavuje jízdní a pojistnou brzdou
a brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu při
rozpojení bubnů. Jízdní a pojistná brzda mohou být provedeny tak,
že působí na společné brzdové čelisti. Současné použití obou brzd
nesmí vyvolat větší brzdicí sílu, než je síla účinnější brzdy.
Ovládání brzd těžního stroje se provede tak, aby při ztrátě
napájecí energie pojistná brzda neprodleně zastavila těžní stroj.
(2) Pojistná brzda musí působit nezávisle na pohonu těžního
stroje, na poloze řídicí páky a na činnosti jízdní brzdy. Je-li
pojistná brzda vyřazena z činnosti, nesmí být těžní stroj
provozován. Na záchranu zaměstnanců nebo při zdolávání nehod se
požadavek druhé věty nevztahuje, pokud
a) činnost jízdní brzdy nebude ovlivněna vyřazením pojistné brzdy
z činnosti,
b) rychlost nepřekročí 2 m . s
-1
,c) na stanovišti strojníka bude přítomen druhý strojník.
(3) Brzdicí síla jízdní brzdy musí být plynule měnitelná
úměrně s vychýlením brzdové páky.
(4) Jízdní a pojistná brzda bubnového těžního stroje musí být
tak účinné, aby každá z nich za klidu těžního stroje udržela
samostatně největší převahu při těžbě s jistotou alespoň
2,5násobnou, při dopravě osob s jistotou alespoň 3násobnou. Při
rozpojených bubnech musí každá z nich udržet prázdnou dopravní
nádobu pevného bubnu v její nejnižší provozní poloze s jistotou
alespoň 1,5násobnou.
(5) Jízdní i pojistná brzda těžního stroje s třecím kotoučem
musí zajistit zpoždění uvedené v § 21 odst. 2, přitom však
zpoždění nesmí být menší než 1,5 m . s
-2
. Statická jistota jízdní
a pojistné brzdy musí být pro největší statickou převahu alespoň
2násobná. Při výměně těžního lana, úvazku, závěsu a dopravní
nádoby musí brzda udržet prázdnou dopravní nádobu v její
nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.(6) Zajištění volného bubnu brzdou nebo jiným zařízením
k zadržení volného bubnu musí být tak účinné, aby při překládání
dopravní nádoby udrželo prázdnou dopravní nádobu
v nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou. Nejnepříznivější
poloha je stanovena projektem. Není-li projektem stanovena, určí ji
odborný znalec9a).
(7) Jízdní i pojistná brzda bubnového těžního stroje při svém plném
zapůsobení při jízdě se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě
musí způsobit průměrné zpoždění zjištěné v časovém úseku od počátku
snižování rychlosti do zastavení alespoň 1,8 m . s
-2
, přičemž v časovém
úseku od 1,0 s po zahájení brzdění do okamžiku, kdy rychlost jízdy
poklesne na úroveň přejezdové rychlosti, nesmí největší hodnota zpoždění
překročit 5 m . s-2
.(8) Účinnost brzd se ověřuje výpočtem, a to pro nejmenší
přípustný tlak brzdného média, při jehož snížení dojde
k zapůsobení pojistné brzdy, popřípadě pro nejmenší přípustný
přítlačný tlak vytvořený pružinami. Při výpočtu se bere v úvahu
nejnepříznivější provozní zatížení. Účinnost brzd se ověří také
zkouškou statické jistoty brzd a charakteristiky zpoždění; ověření
zkouškou se provede i v případě, je-li provedena výměna brzdového
obložení, a po opravě a po seřízení brzd.
(9) Ve výpočtu statické jistoty brzd se uvažuje součinitel
tření udaný výrobcem brzdového obložení.
(10) Brzdicí síla pojistné brzdy se vyvolává závažím nebo
tlačnými pružinami. Do doby plného působení pojistné brzdy smí být
brzdicí síla vyvozována stlačeným vzduchem nebo jiným brzdovým
médiem. Jsou-li zdrojem brzdné síly tlačné pružiny, mohou být
využívány i pro jízdní brzdu, avšak jen za podmínky, že řídicí
a regulační prvky jízdní a pojistné brzdy jsou na sobě nezávislé.
Brzdové čelisti působí rovnoměrně na brzdový věnec nebo brzdový
kotouč.
(11) K zapůsobení pojistné brzdy musí dojít rozpojením
bezpečnostního obvodu. U kotoučové brzdy s pružinami
a hydraulickým ovládáním musí pojistná brzda vyvodit nejpozději do
0,6 s od rozpojení bezpečnostního obvodu alespoň dvě třetiny
brzdné síly vyvolané tlakem 1. stupně pojistného brzdění určeného
výrobcem. U ostatních brzd nesmí být doba od rozpojení
bezpečnostního obvodu do začátku snižování rychlosti delší než
0,7 s. Konstrukce pojistné brzdy musí umožnit regulaci časového
průběhu jejího zapůsobení.
(12) Odbrzdění pojistné brzdy smí být možné jen při zabrzděné
jízdní brzdě, řídicí páce v poloze zamezující rozjezd těžního
stroje a při zapnutém přívodu napájecí energie do motoru těžního
stroje. Zapůsobí-li pojistná brzda, musí být před dalším
provozováním těžního stroje zjištěna příčina jejího zapůsobení
a výsledek zapsán do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení
a jámy.
(13) Brzdový stroj musí být vybaven nezávislým zařízením,
které svým provedením zajistí, aby k zapůsobení pojistné brzdy při
rozpojení bezpečnostního obvodu došlo i při poruše spouštěcího
mechanizmu pojistné brzdy.
(14) Brzdový stroj těžního stroje musí při brzdění pojistnou
brzdou zajistit, aby v časovém úseku od 1,0 s po zahájení brzdění
do okamžiku, kdy rychlost jízdy poklesne na úroveň přejezdové
rychlosti, byla docílena stálá hodnota průměrného zpoždění
s dovolenou odchylkou +/- 25 %.
(15) Použití jednoho závaží pro jízdní a pojistnou brzdu je
možné jen s podmínkou, že při působení jízdní brzdy se pohybuje
závaží ve stejném smyslu jako při působení pojistné brzdy a že
plný účinek pojistné brzdy není rušen jakoukoliv činností jízdní
brzdy.
(16) Součásti jízdní i pojistné brzdy včetně kotevních šroubů
a jejich závitů musí vykazovat při největší působící statické síle
alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
(17) Při použití kotoučových brzd musí být čidlem hlídána
nejvyšší přípustná teplota brzdového kotouče.
(18) Radiální házivost brzdových věnců a axiální házivost
brzdových kotoučů a jejich přípustnou toleranci při provozu
těžního stroje určí průvodní dokumentace.
(19) Brzdové kotouče, pasy a čelisti nesmí být znečišťovány,
aby se nesnižoval koeficient tření.
§ 23
Bezpečnostní obvod
(1) Těžní stroj nemůže být provozován bez funkčního
bezpečnostního obvodu, jehož součástí musí být alespoň dva
výstupní prvky uvádějící nezávisle na sobě do činnosti pojistnou
brzdu při rozpojení bezpečnostního obvodu některým z čidel nebo
prvků uvedených v odstavci 2.
(2) V bezpečnostním obvodu jsou sériově zapojeny kontakty
alespoň těchto čidel a prvků:
a) havarijního tlačítka "STOP" na stanovišti strojníka,
b) reagujícího na pokles napětí a snížení napájecí energie do
motoru těžního stroje pod hranici zajišťující bezpečný provoz
těžního stroje,
c) reagujícího na nežádoucí přetížení motoru těžního stroje,
d) sledujícího, zda budící proud stejnosměrného motoru těžního
stroje s konstantním buzením neklesne pod hranici zajišťující
bezpečný provoz těžního stroje, nebo zda nedojde ke ztrátě
budícího proudu,
e) sledujícího přítomnost napětí v bezpečnostním a řídících
obvodech a obvodu návěštního zařízení,
f) reagujícího na pokles tlaku v brzdové soustavě pod hranici
umožňující bezpečnou funkci jízdní brzdy,
g) reagujícího na pokles tlaku v brzdové soustavě pod hranici
umožňující zvednutí brzdového závaží nebo stlačení brzdových
pružin,
h) všech koncových vypínačů,
i) zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,
j) digitálního hloubkoměru, provádí-li kontrolní funkce podle
§ 27 odst. 3,
k) reagujícího na odbrzdění jízdní brzdy v případě, kdy má být
zabráněno rozjezdu těžního stroje,
l) reagujícího na změnu polohy zařízení proti tvoření smyček
a vybočení vyrovnávacího lana kteréhokoliv těžního zařízení
v téže jámě,
m) reagujícího na stoupnutí hladiny vody nebo propadu v jámové
tůni do úrovně určené projektem; pokud tuto úroveň neurčil
projekt, určí ji závodní dolu,
n) reagujícího na podnět zařízení kontrolujícího průvěs těžního
lana mezi bubnem a lanovnicí u bubnového těžního stroje.
(3) Kontakty čidel a prvků zapojených v bezpečnostním obvodu
musí být vyvedeny do společné svorkovnice bezpečnostního obvodu.
Tato svorkovnice musí být označena a barevně odlišena od ostatních
svorkovnic.
(4) Bezpečnostní obvod i nezávislé zařízení brzdového stroje
(§ 22 odst. 13) musí být zapojeny na stálý proud a musí být
napájeny ze samostatného oddělovacího transformátoru. Napěťová
soustava musí být provozována jako izolovaná s hlídačem izolačního
stavu se signalizací.
(5) Nežádoucímu rozjezdu těžního stroje musí být technicky
zabráněno alespoň v těchto případech:
a) dojde-li k zastavení těžního stroje pojistnou brzdou,
b) při signalizaci sníženého izolačního odporu bezpečnostního nebo
řídících obvodů pod mez uvedenou v provozní dokumentaci,
c) dojde-li k poruše mazání ložisek nebo převodovky,
d) neproběhlo-li řádné naplnění a vyprázdnění skipu,
e) dojde-li k nepřípustnému opotřebení brzdového obložení,
f) je-li u kotoučových brzd signalizováno překročení nejvýše
přípustné teploty brzdového kotouče,
g) při poruše výstupního prvku uvedeného v odstavci 1 a při
zjištěné nestejné činnosti těchto prvků.
(6) U všech bezpečnostních a kontrolních zařízení, která
uvádějí do činnosti pojistnou, popřípadě jízdní a pojistnou brzdu
nebo blokují rozjezd těžního stroje, musí být umožněna kontrola
jejich funkce, nejsou-li tato zařízení uzpůsobena k samočinnému
ověřování bezporuchového stavu.
§ 24
Koncový vypínač
(1) Přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší a nejnižší provozní
polohu se brání koncovým vypínačem:
a) ve volné výšce proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu,
b) na hloubkoměru proti přejetí přes nejvyšší a nejnižší provozní
polohu. Koncový vypínač proti přejetí přes nejnižší provozní
polohu nemusí být použit v případě, je-li přejetí přes nejnižší
provozní polohu jedné dopravní nádoby zabráněno koncovým
vypínačem proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu druhé
dopravní nádoby,
c) na hloubkoměru proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu při
dopravě osob, je-li tato poloha nižší než nejvyšší provozní
poloha při těžbě.
(2) Koncový vypínač musí rozpojit bezpečnostní obvod při
přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší nebo nejnižší provozní
polohu nejvíce o 1 m.
(3) Koncové vypínače podle odstavce 1 písm. b) mohou být
nahrazeny dalšími koncovými vypínači ve volné výšce a volné
hloubce.
(4) Po přejetí dopravní nádoby přes koncový vypínač musí
zůstat koncový vypínač vypnutý; může být zapnut jen vracející se
dopravní nádobou nebo ručně.
§ 25
Zařízení pro kontrolu
programové a přejezdové rychlosti
(1) Těžní stroj musí být vybaven zařízením pro kontrolu
programové rychlosti v celé dopravní dráze a přejezdové rychlosti,
které
a) je nezávislé na ostatních zařízeních pro řízení a regulaci
těžního stroje,
b) je vybaveno vlastním hloubkoměrem,
c) vyhodnocuje rychlost a směr jízdy a polohu dopravních nádob
v závislosti na pracovním režimu těžního stroje,
d) zabrání, aby nad nejvyšší provozní polohou, u jednočinného
těžního zařízení také pod nejnižší provozní polohou, byl těžní
stroj uveden do pohybu vyšší než přejezdovou rychlostí,
e) nesmí bránit strojníkovi v brzdění motorem ani v jízdě sníženou
rychlostí.
(2) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti
musí pro činnost vlastního hloubkoměru využívat alespoň dvě
nezávislá čidla zjišťující polohu dopravní nádoby, jejichž údaje
jsou vzájemně porovnávány a rektifikovány proti snímači v jámě
během každého dopravního cyklu.
(3) Je-li u těžního stroje použit digitální hloubkoměr
využívající pro vyhodnocování polohy dopravní nádoby jen jedno
čidlo, musí zařízení pro kontrolu programové a přejezdové
rychlosti průběžně porovnávat údaje hloubkoměru těžního stroje
s hloubkoměrem vlastním.
(4) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti
zajistí rozpojení bezpečnostního obvodu těžního stroje při
zjištění, že
a) došlo k překročení povolené rychlosti nejvíce o 15 % při
dopravě osob a při těžbě a nejvíce o 30 % při povolené
rychlosti menší než 3 m . s
-1
,b) došlo k překročení přejezdové rychlosti,
c) rozdíl mezi údajem vlastního hloubkoměru a polohou snímače
v jámě podle odstavce 2 pro kontrolu zahájení dojezdu je větší
než 5 m,
d) rozdíl mezi údaji dvou čidel zjišťujících polohu dopravní
nádoby podle odstavce 2 je větší než 5 m,
e) rozdíl mezi údaji hloubkoměrů podle odstavce 3 je větší než
5 m.
(5) Je-li zařízení pro kontrolu programové a přejezdové
rychlosti, popřípadě zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti
pro poruchu mimo provoz, smí být na nezbytně nutnou dobu povolena
doprava osob při rychlosti nejvýše 4 m . s
-1
; v tomto případě musí
být na stanovišti strojníka při dopravě osob přítomen druhý
strojník nebo alespoň osoba znalá zastavení těžního stroje.§ 26
Řididlo jízdy
(1) Těžní stroj musí být vybaven řididlem jízdy s tím, že
u těžního stroje s asynchronním motorem může funkci řididla jízdy
plnit zařízení, které splňuje podmínky odstavce 2 písm. a) a c) až h), kontroluje
dodržení programové rychlosti a při překročení této
rychlosti o hodnoty uvedené v odstavci 2 písm. b) zajistí snížení
rychlosti, a to popřípadě až na nulovou hodnotu.
(2) Řididlo jízdy musí mít tyto vlastnosti:
a) je nezávislé na zařízení pro kontrolu programové a přejezdové
rychlosti,
b) reguluje průběh rychlosti tak, aby nedošlo k překročení
povolené rychlosti o 10 % při dopravě osob a při těžbě
a o 25 % při povolené rychlosti menší než 3 m . s
-1
,c) zajistí, aby zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu
nepřekročilo při dopravě osob 1 m . s
-2
,d) zabrání nežádoucímu rozjezdu těžního stroje po jeho zastavení,
které bylo vyvoláno tímto řididlem,
e) zabrání, aby nad nejvyšší provozní polohou, u jednočinného
těžního zařízení také pod nejnižší provozní polohou, byl těžní
stroj uveden do pohybu vyšší než přejezdovou rychlostí,
f) je přestavitelné společně s hloubkoměrem těžního stroje, pokud
je jím těžní stroj vybaven,
g) umožní změnu pracovního režimu těžního stroje jen v případě, že
těžní stroj je v klidu a zabrzděn,
h) nesmí bránit strojníkovi v brzdění motorem ani v jízdě nižší
než přejezdovou rychlostí.
(3) Nastavení pracovního režimu těžního stroje musí být
zřejmé jak pro strojníka, tak i pro narážeče hlavní odnímací
plošiny.
(4) Je-li řididlo jízdy mimo provoz a je-li těžní stroj
vybaven funkčním zařízením pro kontrolu programové a přejezdové
rychlosti, určí podmínky možného provozu těžního stroje závodní
dolu.
§ 27
Hloubkoměr
(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného
tlačítky musí být vybaven hloubkoměrem. Hloubkoměr musí umožnit
odečtení polohy dopravní nádoby v jámě s přesností alespoň
+/- 0,2 % hloubky jámy.
(2) Hloubkoměr musí být vybaven:
a) koncovým vypínačem podle § 24 odst. 1 písm. b) a c); ustanovení
§ 24 odst. 3 tím není dotčeno,
b) návěštním zařízením, které dá zřetelně slyšitelné
a nezaměnitelné znamení v době, kdy řididlo jízdy započne
s řízením dojezdu těžního stroje,
c) zařízením pro kontrolu celistvosti náhonu mechanického
hloubkoměru a u těžního stroje s třecím kotoučem také zařízením
pro kontrolu rozpojení rektifikačního zařízení ukazatelů
hloubkoměru za pohybu stroje, pokud není tomuto rozpojení
zabráněno jiným způsobem.
Požadavky uvedené pod písmeny a) a b) musí být u digitálního
hloubkoměru splněny programově.(3) Digitální hloubkoměr může pro vyhodnocování polohy
dopravní nádoby využívat buď jedno čidlo, avšak v tom případě musí
být splněn požadavek § 25 odst. 3, nebo dvě čidla, jejichž údaje
digitální hloubkoměr vzájemně porovnává a zároveň tyto údaje
porovnává s polohou snímače v jámě. Pokud se údaje čidel nebo údaj
hloubkoměru při porovnání s polohou snímače v jámě liší o více než
5 m, zajistí hloubkoměr rozpojení bezpečnostního obvodu.
(4) Při pohledu ze stanoviště strojníka patří levý ukazatel
hloubkoměru levé dopravní nádobě, nebo jsou-li těžní lana za
sebou, dopravní nádobě, která je blíže strojníkovi. Ukazatel
hloubkoměru se musí pohybovat ve smyslu pohybu dopravní nádoby.
U digitálního hloubkoměru se údaj polohy zvětšuje při pohybu
dopravní nádoby směrem dolů.
(5) U dvoububnového těžního stroje musí být každý ukazatel
hloubkoměru s mechanickým náhonem poháněn samostatně od svého
bubnu a samostatně nastavitelný.
(6) Hloubkoměr musí být vždy nastaven tak, aby poloha
ukazatele při zohlednění tolerancí podle odstavců 1 a 3 odpovídala
skutečné poloze dopravní nádoby.
(7) Mechanický hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem
a digitální hloubkoměr musí mít zařízení pro samočinnou
rektifikaci hloubkoměru. Rektifikace musí být provedena během
každého dopravního cyklu.
(8) Digitální hloubkoměr musí uchovat údaj o poloze
dopravních nádob i při výpadku elektrické energie.
§ 28
Rychloměr a záznamové zařízení
(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného
tlačítky musí být vybaven rychloměrem s rozsahem stupnice alespoň
do 120 % nejvyšší povolené rychlosti ukazujícím s přesností
alespoň +/- 5 % nejvyšší povolené rychlosti. Povolenou rychlost
při dopravě osob a při těžbě označuje na stupnici rychloměru
červená ryska.
(2) Těžní stroj musí být vybaven záznamovým zařízením
zaznamenávajícím
a) datum a čas s přesností alespoň na pět setin sekundy,
b) rychlost,
c) pracovní režim těžního stroje,
d) u těžního stroje s automatickým řízením také režim řízení,
každý impuls k jeho rozjezdu a čas uvedení do pohybu a čas
zastavení,
e) daná návěští včetně návěští z dopravní nádoby,
f) použití havarijního tlačítka "STOP",
g) uvedení jízdní a pojistné brzdy do činnosti.
(3) U těžního stroje ovladatelného tlačítky nemusí být
zaznamenány impulsy k rozjezdu těžního stroje.
(4) Záznam záznamového zařízení se označuje datem a názvem
těžního zařízení. Záznam o kontrolní jízdě při prohlídce podle
§ 58 odst. 1 písm. c) a § 64 odst. 2 písm. c) a odstavce 5 se
uchovává po dobu alespoň tří měsíců, ostatní záznamy alespoň po
dobu jednoho měsíce.
§ 29
Těžní stroj s automatickým řízením
(1) Těžní stroj s automatickým řízením lze použít jen pro
těžbu.
(2) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít i ruční
ovládání. Při přepnutí na ruční řízení se těžní stroj
s automatickým řízením považuje za těžní stroj bez automatického
řízení.
(3) Volba automatického řízení a jeho přepnutí na ruční
řízení strojníkem může být možná jen za klidu těžního stroje
a je-li přitom dopravní nádoba ve své nejvyšší nebo nejnižší
provozní poloze. Při zapůsobení pojistné brzdy těžního stroje se
automatické řízení samočinně zruší.
(4) Automatické řízení zabezpečí dodržení rychlosti
v toleranci +/- 10 % programové rychlosti.
(5) Těžní stroj s automatickým řízením musí být zabezpečen
proti současnému ovládání z více míst.
(6) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít u brzdového
stroje snímač, kterým je snímána poloha odpovídající stavu
"zabrzděno" a "odbrzděno".
(7) Řídicí program těžního stroje s automatickým řízením
zajistí, aby se při poruše těžního zařízení započatá jízda
dokončila jen v případě, že tím nebude ohrožena bezpečnost provozu
těžního zařízení, a aby po jejím dokončení bylo do odstranění
poruchy zabráněno dalšímu rozjezdu těžního zařízení.
(8) Při poruše zařízení pro kontrolu programové a přejezdové
rychlosti nebo řididla jízdy nesmí být těžní stroj s automatickým
řízením provozován v automatickém režimu řízení.
(9) V automatickém režimu řízení musí být při plnění
a vyprazdňování dopravní nádoby těžní stroj zabrzděn.
(10) Dojde-li u těžního zařízení provozovaného v automatickém režimu
ke skluzu lana, nesmí být do doby odstranění příčiny skluzu zahájena
nová jízda v automatickém režimu.
§ 30
Bezpečnostní zařízení těžního stroje
s automatickým řízením
Těžní stroj s automatickým řízením musí být vybaven
bezpečnostním zařízením, které při automatickém provozu uvede do
činnosti pojistnou brzdu také při
a) poruše funkce relé součtového návěští (§ 44 odst. 1) vzniklé po
rozjezdu těžního stroje,
b) nesprávné poloze páky jízdní brzdy těžního stroje,
c) neuvedení těžního stroje do chodu do 10 s po obdržení impulzu
k rozjezdu zadaným směrem,
d) ztrátě signálu "odbrzděno",
e) přímém návěští "Stůj",
f) zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže
jámě.
§ 31
Těžní stroj ovladatelný tlačítky
Těžní stroj ovladatelný tlačítky musí být vybaven
a) zařízením umožňujícím ovládání těžního stroje jen z jednoho
zvoleného místa při současném vyřazení ostatních ovládacích
míst, s výjimkou přímého návěští "Stůj", z činnosti,
b) ovládacími prvky pro zastavení a rozjezd těžního stroje
v kterékoliv provozní poloze dopravní nádoby s tím, že rozjezd
těžního stroje je zpožděn oproti vyslání impulsu k rozjezdu
alespoň o 5 s a že po dobu od vyslání impulsu do rozjezdu
těžního stroje je vysílán výstražný signál na všech místech
možného nástupu do dopravní nádoby; zrušit zadaný impuls může
být možné jen z dopravní nádoby,
c) samočinnou signalizací poruchy na místo se stálou obsluhou,
d) ovládáním z dopravní nádoby určené pro samojízdu.
§ 32
Stanoviště strojníka, signalizace provozního stavu
a měření provozních hodnot
(1) Stanoviště strojníka se zřizuje tak, aby strojník byl
oddělen od působení vnějších rušivých vlivů.
(2) Stanoviště strojníka musí být vybaveno alespoň ovládacím
zařízením pro
a) rozjezd, zpomalení a uvedení pohonu těžního stroje do klidu
(řídicí páka); řídicí páka se umísťuje na pravé straně
stanoviště strojníka. Její konstrukce zajistí, aby v nulové
poloze byla zajištěna proti samovolnému posunutí,
b) ovládání jízdní brzdy (brzdová páka),
c) uvedení pojistné brzdy do činnosti a její odbrzdění,
d) ovládání spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem
u dvoububnového těžního stroje,
e) přepínání pracovního režimu těžního stroje (doprava osob
- těžba - kontrola - překládání dopravní nádoby),
f) přepínání návěštního zařízení umožňujícím zapnutí návěštního
zařízení na jednotlivých nárazištích,
g) překlenutí koncových vypínačů,
h) přepínání režimu řízení u těžního stroje s automatickým
řízením.
(3) Na stanovišti strojníka musí být provozní a poruchová
signalizace stavu těžního zařízení poskytující optické informace
alespoň o
a) okamžité rychlosti,
b) poloze dopravních nádob,
c) napětí a proudu motoru těžního stroje (statoru a rotoru
u stejnosměrného motoru, statoru u asynchronního motoru),
d) napětí v napájecí síti a v obvodech návěštního zařízení,
u jiného než elektrického pohonu informace o hodnotě napájecí
energie,
e) tlaku v brzdové soustavě,
f) zabrzděné jízdní brzdě,
g) tom, že bezpečnostní obvod není rozpojen,
h) zapůsobení pojistné brzdy a o tom, které čidlo nebo prvek
bezpečnostního obvodu vyvolal jeho rozpojení; činnost
nezávislého zařízení (§ 22 odst. 13) musí být signalizována
samostatně,
i) druhu pracovního režimu těžního stroje,
j) druhu režimu řízení u těžního stroje s automatickým řízením,
k) zapnutém návěštním zařízení hlavní odnímací plošiny
a příslušného náraziště,
l) spojení i rozpojení dálkově ovládaného spojovacího zařízení
volného bubnu s pevným bubnem,
m) překlenutí koncového vypínače,
n) dopravě osob na sousedním těžním zařízení v téže jámě,
o) vydání přímého návěští "Stůj" na sousedním těžním zařízení
v téže jámě,
p) překročení povolené rychlosti o více než 10 %,
q) snížení izolačního odporu bezpečnostního obvodu a obvodů
návěštního zařízení pod dovolenou mez,
r) zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže
jámě,
s) návěští uvedeném v § 41 až 44 daném z hlavní odnímací plošiny,
náraziště, dopravní nádoby nebo z násypné a výsypné stanice,
s výjimkou návěští uvedeného v § 44 odst. 4, a návěští uvedeném
v § 55 odst. 8,
t) snížení napětí zdroje nouzového osvětlení strojovny20) pod mez
zajišťující jeho správnou funkci,
u) činnosti elektrického brzdění, je-li těžní stroj s pohonem
asynchronním motorem opatřen elektrickým brzděním stejnosměrným
proudem (dynamickým brzděním),
v) poruše mikroprocesorových řídících a kontrolních systémů
těžního stroje.
(4) Signalizace podle odstavce 3 písm. h), p), q), r), s)
a v) musí být též akustická. Hodnoty podle odstavce 3 písm. a),
b), c), d) a e) musí být měřeny a zobrazeny na ukazatelích
umístněných v zorném poli strojníka a trvale osvětlených.
(5) Postup při signalizaci podle odstavce 3 písm. h), q) a v)
a při poruše hlídače izolačního stavu určí provozní dokumentace.
(6) Na stanovišti strojníka musí být optické návěští pro
kontrolu ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině
a v násypné a výsypné stanici.
(7) Na hlavní odnímací plošině a na nárazišti musí být
signalizace provozního stavu o
a) druhu pracovního režimu těžního stroje,
b) zapnutí automatického řízení u těžního stroje s automatickým
řízením,
c) zapnutém návěštním zařízení.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahuje na těžní stroj
ovladatelný tlačítky.
§ 33
Strojovna
(1) Strojovna musí být vybavena pevnými svítidly situovanými
tak, aby neoslňovaly strojníka, a to ani odrazem. Kromě toho musí
být strojovna na povrchu a schodiště (§ 17 odst. 3) vybavena
i nouzovým osvětlením.
(2) Ve strojovně se vyvěsí, popřípadě uloží
a) Řád o jízdě na laně,
b) Pomocná kniha prohlídek těžního zařízení a jámy,
c) dokumentace uvedená v § 5 odst. 2 písm. k),
d) mazací plán,
e) tabulka s datem naložení těžního i vyrovnávacího lana,
f) tabulky se zákazem hovoru se strojníkem při řízení, se zákazem
používání audiovizuální techniky nesouvisející s provozem
těžního zařízení, mobilního telefonu a radiopřijímače ve
strojovně a se zákazem čištění, mazání a oprav těžního stroje
za chodu.
(3) Na stanovišti strojníka se vyvěsí
a) povolení výjimečné jízdy,
b) význam návěští a význam složených návěští,
c) tabulka se zákazem používání telefonu při řízení těžního
stroje,
d) jmenný seznam zaměstnanců, kteří mohou konat samojízdu.
Díl 3
Těžní a vyrovnávací lana
§ 34
Těžní lano
(1) Jmenovitý průměr nosného drátu v těžním laně nesmí být
menší než 0,8 mm. Požadavky na nosnost těžního lana stanovuje
příloha č. 4.
(2) Na vícelanovém těžním stroji se použijí těžní lana
stejných nebo alespoň obdobných vlastností s pravým i levým
vinutím pramenů, přičemž počty lan se stejným směrem vinutí se
mezi sebou nesmějí odlišovat o více než jedno lano. Při použití
více než šestipramenných lan nekroutivé konstrukce mohou být
všechna lana se stejným smyslem vinutí pramenů.
(3) Vícelanový těžní stroj může být provozován jen
s vyrovnávačem tahů v lanech zajišťujícím rovnoměrné rozdělení
zatížení na těžní lana s tolerancí nejvíce 5 %.
§ 35
Vyrovnávací lano
(1) Jako vyrovnávací lano se může použít jen lano nekroutivé
konstrukce. Požadavky na nosnost vyrovnávacího lana stanovuje
příloha č. 4.
(2) Vzdálenost mezi spodním okrajem smyčky vyrovnávacího lana
a hlídačem signalizujícím nejvyšší dovolenou hladinu vody
a propadu v jámové tůni musí být alespoň 2 m.
§ 36
Nakládání lana
(1) U těžního a vyrovnávacího lana ověří před jeho naložením
akreditovaná osoba21) stav a mechanické vlastnosti vzorku
nakládaného lana o délce 1 m (zkratka); vzorek se uchovává po
celou dobu používání naloženého lana na suchém místě určeném ve
Spisu o jízdě na laně.
(2) Před naložením těžního lana se prohlédne a podle potřeby
také upraví obložení bubnu, popřípadě obložení drážky třecího
kotouče.
(3) Délka těžního lana u bubnového těžního stroje se určí
tak, aby po posledním krácení lana byl buben při poloze dopravní
nádoby odpovídající jejímu dosednutí na dosedací rošt v jámové
tůni ovinut alespoň třemi závity lana.
(4) Poměr jmenovitého průměru lanovnice a bubnu pomocného
vratu nebo jiného zařízení pro nakládání a manipulaci s lanem
k jmenovitému průměru nebo tloušťce lana musí být alespoň 25.
(5) Lanovnice, její osa a ložiska a buben pomocného vratu
nebo jiného zařízení pro nakládání a manipulaci s lanem se
počítají z největšího tahu příslušného vratu, přičemž musí
vykazovat alespoň 5násobnou bezpečnost vůči mezi pevnosti
materiálu.
(6) Nakládání lana se provádí podle provozní dokumentace.
Díl 4
Dopravní nádoba a příslušenství
§ 37
Konstrukce dopravní nádoby
(1) Dopravní nádoba se počítá na největší statické zatížení.
Při výpočtu těžní klece se započítávají také dynamické síly
vznikající při narážení důlních vozů, při výpočtu skipu také
dynamické síly vznikající při jeho plnění; při tom se přihlédne
i k přídavným účinkům vodorovného zrychlení vznikajícího za jízdy.
Při největším statickém zatížení musí mít jednotlivé části
dopravní nádoby alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti
materiálu.
(2) Dopravní nádoba se trvale označí evidenčním číslem.
(3) Boční stěny těžní klece se v celé své výšce zhotovují
z dostatečně tuhého plného nebo děrovaného plechu s otvory do 10
mm.
(4) Dopravní nádoba musí být tak vysoká, aby vzdálenost
krajních vodítek na téže stěně dopravní nádoby byla alespoň tak
velká jako větší půdorysný rozměr dopravní nádoby. Kluzné plochy
vodítek na téže stěně dopravní nádoby musí ležet v jedné rovině
a musí být rovnoběžné, a to i s kluznými plochami protilehlých
vodítek.
(5) Vodítka dopravní nádoby se konstruují a zhotovují tak
a z takového materiálu, aby jejich funkce byla zachována i při
vjetí dopravní nádoby do brzdicích průvodnic a aby při dovoleném
opotřebení průvodnic, vodítek a vodorovném průhybu výstroje
zůstalo při nejnepříznivějším postavení dopravní nádoby zachováno
alespoň 30 % hloubky vedení vodítky. Při kolovém vedení musí boční
kola ve všech polohách dopravní nádoby při největším dovoleném
opotřebení průvodnic a vodítek překrývat boční stěnu průvodnice
alespoň 50 % šířky kola, nejméně však 40 mm.
(6) Dopravní nádoba s kolovým vedením se opatřuje také
pomocnými pevnými vodítky, která zaručují vedení nádoby jak
v případě poruchy kolového vedení, tak i při najetí do brzdicích
průvodnic. Pomocná vodítka se připevňují z obou stran dopravní
nádoby alespoň na úrovni hlavy a nejspodnější podlahy dopravní
nádoby.
(7) Dopravní nádoba vedená dřevěnými průvodnicemi používaná
k dopravě osob, s výjimkou dopravní nádoby vícelanového těžního
stroje, se vybavuje záchyty. Čelisti záchytů musí být při prázdné
dopravní nádobě vzdáleny alespoň 20 mm od průvodnice. Vychýlení
čelistí záchytů vzhůru musí být omezeno. Pružiny mechanizmu
záchytů nesmějí nést plné zatížení. Jsou-li čelisti záchytů plně
otevřeny, musí být poměr mezi tlakem pružiny a tíhou prázdné
dopravní nádoby bez vyrovnávacího lana menší než 0,6; dolehnou-li
záchyty na průvodnice, musí být tento poměr větší než 0,3.
Charakteristika pružiny mechanizmu záchytu musí být doložena
protokolem o zkoušce pružiny provedené výrobcem nebo akreditovanou
osobou. Při dopravě osob nesmějí být záchyty vyřazeny z činnosti.
Vyřazení záchytů z činnosti musí být označeno způsobem viditelným
při vstupu do dopravní nádoby.
(8) Dopravní nádoba používaná k dopravě osob musí mít
dostatek dosažitelných držadel. Půdorysná plocha k stání pro jednu
osobu musí být alespoň 0,2 m
2
a světlá výška alespoň 1,9 m.(9) Dvířka dopravní nádoby musí být dostatečně tuhá, svou
konstrukcí a umístěním nesmí umožnit vysunutí končetin ani jiných
částí těla mimo dopravní nádobu a nesmí se otvírat ven. Mezera
mezi dvířky dopravní nádoby a boční stěnou dopravní nádoby smí být
nejvíce 50 mm. Vrchní okraj dvířek dopravní nádoby musí být
alespoň 1,4 m nad úrovní podlahy, spodní okraj musí přiléhat ke
konstrukci podlahy nebo k vedení pro kola nebo pro valivé zarážky
důlních vozů.
(10) Dopravní nádoba používaná k dopravě osob musí mít plnou
kovovou střechu a podlahu krytou plným plechem zamezujícím
uklouznutí. Ve střeše a podlaze smějí být otvory pro dopravu
dlouhého materiálu, které musí být v době, kdy nejsou používány,
zakryty a zajištěny proti otevření.
(11) Těžní klec pro dopravu důlních vozů musí mít aretační
zařízení, které v ní spolehlivě udrží důlní vůz, popřípadě vozy
při těžbě. Čela podlahy těžní klece se provedou tak, aby nemohlo
dojít ke vzpříčení dopravní nádoby o nosy sklápěcích můstků nebo
stavítek. Dopravní nádoba se spodním vyprazdňováním se opatřuje
uzávěrem, který nedovolí její otevření při těžbě.
(12) Střecha dopravní nádoby, ze které se provádí prohlídka
nebo údržba jámy, se opatřuje ochrannou stříškou, zábradlím
a ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m s možností odtékání vody,
musí být zdrsněna proti uklouznutí a mít sklon nejvíce 10 st.
Ochranná stříška a zábradlí smí být odnímatelné.
(13) Mezera mezi bokem důlního vozu a boční stěnou těžní
klece musí být alespoň 60 mm, mezera mezi nejvíce vyčnívající
částí důlního vozu a čelní styčnou plochou vodítka u čelního
vedení musí být alespoň 100 mm, mezera mezi nejvíce vyčnívající
částí důlního vozu a čelem podlahy těžní klece u bočního vedení
musí být alespoň 50 mm.
(14) Dopravní nádoba vedená vodicím lanem musí splňovat tyto
podmínky:
a) v místě možného dotyku s odrazovým lanem musí být opatřena
vhodnou odrazovou lištou, která současně snižuje vliv
aerodynamických sil při míjení dopravních nádob,
b) pro každé vodicí lano musí mít dvě vodítka co nejdále od sebe
vzdálená; tato vodítka ve tvaru oka musí být vyložena pouzdrem
z kluzného nekorozívního materiálu,
c) konstrukce vodítka pro vodicí lano musí umožnit výměnu jeho
pouzdra při zavěšené dopravní nádobě a zavěšeném vodicím laně
a výměnu dopravní nádoby bez snímání vodicího lana,
d) vnitřní průměr pouzdra vodítka musí být alespoň o 10 mm větší
než jmenovitý průměr vodicího lana,
e) upevnění vodítka na dopravní nádobě může být posouvatelné,
f) vnitřní okraje otvoru pouzdra musí být zaobleny.
§ 38
Závěs
(1) Závěs a jeho části se počítají na největší statické
zatížení. Závěs těžního lana jednolanového těžního stroje musí mít
alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, ostatní
závěsy alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
(2) Závěs těžního lana musí být na svých hlavních částech
zřetelně označen evidenčním číslem. Dobu použití závěsu určí
závodní dolu na základě výsledku nedestruktivní kontroly závěsu.
(3) Je zakázáno používat řetěz, článek řetězu, oko nebo třmen
jako nosnou část závěsu.
(4) Části závěsu vyčnívající do prostoru vrchní etáže
dopravní nádoby musí být zakryty ochranným krytem.
§ 39
Úvazek
(1) Úvazek a jeho části se počítají na největší statické
zatížení. Úvazek těžního lana jednolanového těžního stroje musí
mít alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu,
ostatní úvazky alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti
materiálu.
(2) Jistota proti vytažení lana z úvazku musí být při
největším statickém zatížení alespoň 7násobná, u klínového úvazku
alespoň 1,2násobná.
(3) U lanového úvazku nesmí být počet svorek menší než tři
a větší než sedm. Mezera mezi svorkami musí být v mezích od jedné
do dvou šířek svorky. Konec lana musí vyčnívat nad poslední svorku
alespoň o 150 mm.
(4) U klínového úvazku postačuje 1 kontrolní svorka, která
musí být umístěna o 5 až 10násobek jmenovitého průměru nebo
tloušťky lana nad úvazkem. Vzdálenost mezi úvazkem a kontrolní
svorkou musí být změřena a zapsána do Knihy o jízdě na laně.
(5) Šířka svorek musí být rovna alespoň 2násobku jmenovitého
průměru lana, u plochých lan alespoň šířce lana.
(6) Je-li lano v srdcovce svíráno ze stran, musí být
vzdálenost jejích bočnic při sevření bez lana alespoň o 15 % menší
než jmenovitý průměr lana.
(7) Nejmenší poloměr ohybu lana v úvazku měřený v ose lana
určí jeho výrobce, avšak nesmí být menší než 4násobný jmenovitý
průměr nebo tloušťka lana.
(8) Upevnění úvazku k dopravní nádobě musí umožnit jeho
vychylování za provozu alespoň v rovině kolmé na osu hřídele
těžního stroje.
(9) Úvazek těžního lana musí být na svých hlavních částech
zřetelně označen evidenčním číslem. Dobu použití úvazku určí
závodní dolu na základě výsledku nedestruktivní kontroly úvazku.
Díl 5
Návěštní a dorozumívací zařízení
§ 40
Význam návěští a požadavky na návěštní zařízení
(1) Význam návěští:
1x - stát,
2x - pozvolné spouštění dopravní nádoby,
3x - těžba,
4x - pozvolné zdvihání dopravní nádoby,
5x - doprava osob,
6x - doprava materiálu a břemen,
7x - kontrolní jízda, překládání dopravní nádoby.
(2) Jsou-li používána složená návěští, např. při provozu
těžního zařízení na více nárazišť, musí být v Řádu o jízdě na laně
určen způsob použití a význam složených návěští, přičemž návěští
1x nesmí být použito ve spojení s jiným významem než "Stát".
(3) Přístroje, spínače a zvuková a optická návěštní zařízení
s výjimkou částí nutně prostupných pro světlo musí být barevně
označeny takto:
rázové návěští - bíle, přímé návěští "Stůj" a havarijní tlačítko "STOP" - červeně, součtové návěští - zeleně, optické návěští z nástupních plošin - černě.
(4) Elektrické návěštní zařízení musí být napájeno ze
samostatného oddělovacího transformátoru, na který nesmí být
připojeno žádné jiné zařízení nesouvisící se signalizací
provozního stavu nebo řízením těžního stroje. Napěťová soustava
musí být provozována jako izolovaná s hlídačem izolačního stavu se
signalizací.
(5) Návěštní zařízení každého těžního stroje v téže jámě musí
mít samostatné kabely.
(6) V době nepřítomnosti narážeče nebo určeného zaměstnance
(§ 11 odst. 4) musí být návěštní zařízení s výjimkou přímého
návěští "Stůj" zajištěno proti zásahu nepovolanou osobou.
(7) U těžního zařízení, u kterého lze dávat návěští z více
nárazišť, hlavní odnímací plošiny, odnímacích plošin nebo
skipových násypných a výsypných stanic, musí být pro strojníka
zřejmé, odkud bylo návěští vysláno.
(8) Dané návěští musí být s výjimkou návěští z dopravní
nádoby zvukově kontrolovatelné v místě, odkud je dáváno, na hlavní
odnímací plošině a ve strojovně. Na stanovišti strojníka musí být
návěští kontrolovatelné také opticky.
(9) V jámě s více těžními zařízeními musí být jejich zvuková
návěští zvukově odlišitelná.
§ 41
Rázové návěští
(1) Těžní zařízení musí být vybaveno návěštním zařízením
umožňujícím dávat rázové návěští z nárazišť k hlavní odnímací
plošině a na stanoviště strojníka a z hlavní odnímací plošiny na
stanoviště strojníka. Ovládací prvky tohoto návěštního zařízení
musí být umístěny na stanovišti narážeče.
(2) Rázové návěští musí být akustické, odlišné od ostatních
zvukových návěští. Pro rázové návěští musí být použit rázový zvon.
(3) Návěštní zařízení musí být upraveno tak, aby bylo
vyloučeno současné dávání návěští ze dvou nebo více odnímacích
plošin nebo nárazišť.
§ 42
Přímé návěští "Stůj"
(1) Přímé návěští "Stůj" musí být možné kdykoliv dát ze všech
plošin nárazišť, včetně odnímacích plošin, u oboustranných
nárazišť z obou stran náraziště a u skipového těžního zařízení
z místa ovládání násypné a výsypné stanice. Přímé návěští "Stůj"
se dává houkačkou, která musí být slyšitelná na stanovišti
strojníka a na všech místech, odkud je možné toto návěští dávat.
Strojníkovi musí být opticky signalizováno, odkud bylo přímé
návěští "Stůj" dáno.
(2) V jámě s více těžními zařízeními musí mít každé těžní
zařízení své přímé návěští "Stůj"; tato přímá návěští "Stůj" musí
být zvukově odlišitelná a dána i na ostatní stanoviště strojníků
těžních strojů téže jámy.
§ 43
Návěští z dopravní nádoby
(1) Zařízení k dávání návěští z dopravní nádoby musí umožnit
dát návěští z každé etáže dopravní nádoby na stanoviště strojníka,
a to i za pohybu dopravní nádoby; u dopravní nádoby, ze které se
provádí prohlídka jámy, musí umožnit dát návěští také ze
stanoviště prohlížitele jámy.
(2) Návěští z dopravní nádoby musí být vždy akustické,
odlišné od ostatních zvukových návěští. Pro strojníka musí být
zřejmé, ze které dopravní nádoby bylo návěští dáno.
§ 44
Zvláštní návěštní zařízení
(1) Návěštní zařízení smí být doplněno zvláštním
jednoúčelovým návěštním zařízením, např. součtovým návěštím nebo
zpětným voláním. Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení mimo
optického se může používat jen při těžbě.
(2) Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení
a) se používá z náraziště přímo na stanoviště strojníka, ze
stanoviště strojníka na hlavní odnímací plošinu, z hlavní
odnímací plošiny na náraziště (zpětné volání) apod.; při tom se
nesmí pro akustické návěští používat rázový zvon,
b) musí být v případě, že obsahuje paměťové členy, konstruováno
tak, aby paměť těchto členů byla zrušena po uskutečnění
žádaného úkonu,
c) musí mít optickou nebo akustickou kontrolu vyslaného návěští
v místě, odkud jsou návěští dávána,
d) musí být upraveno tak, aby v místě, odkud bylo návěští dáno,
bylo možno toto návěští jednoduchým způsobem zrušit ještě před
vykonáním žádaného úkonu, např. přímým návěštím "Stůj" nebo
rázovým návěštím,
e) může být využíváno k dávání impulsů pro rozjezd těžního stroje
s automatickým řízením v automatickém režimu řízení,
f) musí mít zachováno galvanické oddělení obvodů, navazuje-li na
automatickou skipovou stanici nebo narážecí zařízení apod.
(3) Pro zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení u automatické
skipové stanice platí také § 56 odst. 1.
(4) Při možnosti nástupu osob do dopravní nádoby na několika
plošinách téhož náraziště musí být jednotlivé plošiny spojeny se
stanovištěm narážeče optickým návěštím.
§ 45
Dorozumívací zařízení
(1) Pro možnost hovorového dorozumění mezi stanovištěm
strojníka, stanovištěm narážeče a místem ovládání skipové stanice
musí být zřízeno dorozumívací zařízení. Při více těžních
zařízeních v téže jámě musí být zřízeno samostatné dorozumívací
zařízení pro každé těžní zařízení a také mezi strojníky těchto
těžních strojů.
(2) Dorozumívací zařízení podle odstavce 1 je možno vést
společným kabelem důlních dorozumívacích zařízení.
(3) Dorozumívací zařízení musí být autonomní a nezávislé na
elektrické rozvodné síti a na provozu telekomunikační sítě dolu.
(4) U přístroje dorozumívacího zařízení musí být vyvěšen
telefonní řád.
Díl 6
Jáma
§ 46
Výztuž a výstroj jámy a vedení dopravní nádoby
(1) Výztuž a výstroj jámy s výjimkou průvodnic musí být
nehořlavá.
(2) Dopravní nádoba je v jámě vedena svými vodítky a pomocí
průvodnic připevněných na rozpony rozepřené příčkami, nebo pomocí
lan, která musí být ukotvena a napjata.
§ 47
Rozpona a příčka
(1) Největší svislá vzdálenost mezi rozponami smí být
u dřevěných průvodnic 3 m, u kovových průvodnic 4 m; největší
dovolenou odchylku stanovuje příloha č. 2.
(2) Protilehlé rozpony se umísťují ve stejné rovině; největší
dovolenou odchylku od vodorovné roviny stanovuje příloha č. 2.
(3) Na rozponu a její příčku se s výjimkou průvodnice
a konstrukce lezního oddělení nesmí nic trvale upevňovat.
§ 48
Průvodnice a pomocné vedení dopravní nádoby
(1) Styk průvodnic musí být proveden na rozponě. Mezera ve
styku průvodnic nesmí být větší než 5 mm.
(2) Je-li průvodnicový tah záměrně přerušen, musí mít první
průvodnice nad a pod přerušením (dále jen "nájezdová průvodnice")
délku určenou ve výpočtu výstroje jámy. Nezaručuje-li délka
dopravní nádoby její řádné vedení v tomto místě, zabudovává se
v místě přerušení průvodnice pomocné vedení (např. rohové).
(3) Na nájezdové průvodnici se v místě přechodu na pomocné
vedení a zpět zhotovuje nájezd, jehož čelní i oboustranný boční
úkos je 1 : 25, a to v délce alespoň 1 m.
(4) Přímá část pomocného vedení dopravních nádob v místě
přerušení průvodnicového tahu musí překrývat zkosenou část
nájezdové průvodnice. Nájezdová část pomocného vedení dopravní
nádoby se zhotovuje s odklonem alespoň 10 od svislice směrem od
středu dopravní nádoby ve směru její úhlopříčky, a to v délce
alespoň 1 m.
(5) Tam, kde se průvodnicový tah přerušuje jen výjimečně, lze
použít zajištěné vložené průvodnice.
§ 49
Lanové vedení dopravní nádoby
(1) Jako vodicí a odrazové lano se používá jen umrtvené lano
nebo lano uzavřené, popřípadě polouzavřené konstrukce kruhového
průřezu o jmenovitém průměru alespoň 28 mm. Odrazové lano nesmí
mít jmenovitý průměr menší než vodicí lano. Jmenovitý průměr nebo
výška profilu vnějších drátů vodicího lana nesmí být menší než 2
mm.
(2) Jako vodicí a odrazové lano se smí používat i odložené
těžní lano, pokud splňuje požadavky odstavce 1.
(3) Pro jednu dopravní nádobu se použijí vždy alespoň dvě
vodicí lana.
(4) Vodicí lana se umisťují bočně od dopravní nádoby
a souměrně alespoň vůči jedné z os půdorysu dopravní nádoby nebo
vůči středu dopravní nádoby, a to co nejdále od osy těžního lana.
(5) Jsou-li použita odrazová lana, musí být alespoň dvě a ve
stejné vzdálenosti od dopravní nádoby.
(6) Vodicí a odrazové lano se napínají nezávisle na sobě.
Napínací síla vodicího i odrazového lana se určí podle přílohy č. 3. Napínací
zařízení u vodicího lana se konstruuje tak, aby
napínací sílu bylo možno měnit alespoň v rozmezí +/- 10 %.
(7) Napínací a kotvicí zařízení vodicího a odrazového lana
a plošina pro obsluhu tohoto zařízení v jámové tůni se umisťuje
alespoň 1,5 m nad nejvyšší předpokládanou úrovní hladiny vody nebo
propadu. Napínací a kotvicí zařízení musí být chráněno před
dotykem s vyrovnávacím lanem a proti propadu.
(8) Vodicí a odrazové lano se kotví nad nárazníkovým roštem
a pod dosedacím roštem, a to tak, aby dopravní nádoba při přejetí
nejvyšší a nejnižší provozní polohy nevjela do lanového úvazku.
(9) Odchylka osy vodicího lana od projektované osy a od osy
těžního lana může být nejvíce +/- 5 mm. Odchylka osy odrazového
lana od projektované osy, od osy dalšího odrazového lana a od osy
vodicího lana může být nejvíce +/- 10 mm.
(10) Nad nejvyšší a pod nejnižší provozní polohou musí být
dopravní nádoba vedena průvodnicemi. V místě průjezdu jámovou
stolicí může být dopravní nádoba vedena buď průvodnicemi nebo
pomocným vedením.
§ 50
Výpočet výstroje jámy
(1) Pevné vedení dopravní nádoby a výstroj jámy se počítá na
působení vodorovných sil a u těžního zařízení s dopravní nádobou
se záchyty také na vertikální síly působící při zapůsobení
záchytů.
(2) Výpočet pevného i lanového vedení dopravní nádoby se
provádí podle přílohy č. 3.
§ 51
Dovolené odchylky při vyztužování
a vystrojování jámy
Dovolené odchylky při vyztužování a vystrojování jámy
stanovuje příloha č. 2.
§ 52
Mezery mezi dopravními nádobami
a výztuží a výstrojí jámy
Mezery mezi míjejícími se dopravními nádobami a mezery mezi
dopravní nádobou a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy
stanovuje příloha č. 2.
§ 53
Lezní oddělení
(1) Pokud jáma není vybavena havarijním dopravním zařízením
ani není uzpůsobena pro použití mobilního havarijního dopravního
zařízení podle § 72 odst. 2, musí mít lezní oddělení.
(2) Lezní oddělení musí být provedeno tak, aby byl do něho
možný vstup z ohlubně a z důlního díla ústícího do jámy a v každém
místě jámy přestup do něho z kterékoliv dopravní nádoby všech
těžních zařízení v téže jámě a opačně.
(3) Vstup do lezního oddělení z ohlubně a z důlního díla
ústícího do jámy, s výjimkou opuštěného důlního díla, směrem dolů
se opatřuje poklopem upevněným na závěsu. Poklop na ohlubni musí
být uzavřen tak, aby bylo zabráněno vstupu nepovolaných osob do
lezního oddělení a současně aby nebylo zabráněno výstupu z něho.
(4) Vstup do lezního oddělení nesmí vést těžní zátyní.
(5) Lezní oddělení se od ostatních oddělení a zátyní jámy
odděluje tuhým pažením. Mezery v pažení nesmějí být větší než 100
mm v místech, kde je možný dotyk s dopravní nádobou, v jiných
místech větší než 200 mm.
(6) Lezní oddělení musí být vybaveno pevnými odpočívadly,
jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 8 m. Mezery
v odpočívadle a mezery mezi odpočívadlem a výztuží a výstrojí jámy
nesmí být větší než 50 mm.
(7) Vzdálenost od paty žebříku lezního oddělení k výztuži
nebo výstroji jámy na odpočívadle ve směru osy žebříku musí být
alespoň 600 mm. Podél celého žebříku v lezním oddělení včetně
průlezních otvorů musí být zachován průlezní prostor alespoň 700
mm kolmo na žebřík a 600 mm po šířce žebříku.
(8) Žebříky musí být pevné, stabilně připevněné. Používá se
žebřík o šířce alespoň 300 mm s pravidelnými vzdálenostmi mezi
příčlemi nejvýše 300 mm. Za příčlemi se ponechává volný prostor
alespoň 180 mm pro chodidla. Žebřík přesahuje výstupní otvor nebo
plošinu o 1,1 m nebo se do této výšky zabudují pevná držadla.
(9) Žebřík vedoucí z náraziště nebo ohlubně k prvnímu
odpočívadlu lezního oddělení nesmí být delší než 8 m. Tento žebřík
může být svislý. Žebřík s úklonem větším než 80 st. musí být od
výšky 3 m od paty žebříku opatřen ochranným košem s průlezním
otvorem 600 x 700 mm. Ostatní žebříky musí mít úklon menší než 80
st. a musí krýt otvor v odpočívadle.
§ 54
Volná hloubka a jámová tůň
(1) Volná hloubka se zřizuje pod nejspodnějším provozovaným
nárazištěm.
(2) Délka volné hloubky je 0,5 až 0,8 volné výšky. Její délka
se volí tak, aby při poloze střechy dopravní nádoby v úrovni počvy
náraziště byla vzdálenost mezi spodním vodítkem dopravní nádoby
a počátkem brzdicí průvodnice alespoň 1,0 m.
(3) Brzdicí průvodnice je vyrobena z jednoho kusu tvrdého
dřeva o celkové délce větší než 2 m při vedení dopravní nádoby
pevnými vodítky a 3 m při kolovém vedení. Boční úkos na každém
boku brzdicí průvodnice je v poměru 1 : 50, aby účinná dráha
brzdění pevnými vodítky dopravní nádoby byla alespoň 1,5 m.
Brzdicí průvodnice se opírá o dosedací rošt nebo jiný dostatečně
pevný nosník; požadavky na dosedací rošt a nosník stanovuje
příloha č. 3.
(4) Jámová tůň musí být přístupná lezním oddělením nebo
svislým žebříkem vybaveným podle § 53 odst. 9.
(5) V jámové tůni se v úrovni nejvyšší dovolené hladiny vody
umísťuje hlídač hladiny vody; u skipového těžního zařízení se
v jámové tůni v úrovni nejvyšší dovolené hladiny propadu umísťuje
také hlídač hladiny propadu. U těžního zařízení s vyrovnávacím
lanem se v jámové tůni umísťuje také zařízení proti tvoření smyček
a vybočení vyrovnávacího lana, které signalizuje strojníkovi změnu
své polohy.
(6) Jáma se skipovým těžním zařízením se vybavuje také
zařízením pro odtěžení propadu z jámové tůně.
§ 55
Náraziště a důlní díla ústící do jámy
a jejich vybavení
(1) V nárazišti musí být vyvěšeny:
a) tabulka s významem návěští,
b) telefonní řád,
c) tabulka s největším dovoleným zatížením dopravní nádoby při
těžbě a s největším dovoleným počtem dopravovaných osob,
d) v místě vstupu do dopravní nádoby tabulka "Procházet těžní
zátyní nebo dopravní nádobou se zakazuje!" a tabulka "Vstup do
dopravní nádoby bez pokynu narážeče nebo strojníka je
zakázán!".
U skipového těžního zařízení, u jednostranného náraziště a při
hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy se text tabulek podle
písmen c) a d) upraví podle potřeby. Tabulky podle písmen a) až c)
se umísťují na stanovišti obsluhy skipového těžního zařízení.(2) Na ohlubni a na nárazišti se vyvěsí Řád o jízdě na laně.
Povolení výjimečné jízdy se vyvěsí na ohlubni a na nárazišti, na
které je výjimečná jízda povolena.
(3) U oboustranných nárazišť se vedle jámové stolice zřizuje
alespoň jeden bezpečný průchod spojující obě strany náraziště.
(4) Stanoviště narážeče se umísťuje tak, aby bylo bezpečné
a narážeč měl dobrý výhled na nástup osob do dopravní nádoby
a výstup z ní a na narážení důlních vozů na své plošině.
(5) Jámová stolice v místech, která se neuzavírají zátyňovými
dvířky, se zabezpečuje do výšky alespoň 1,8 m pažením, které do
výšky 0,3 m musí být plné, výše pak může být s mezerami do 50 mm.
Podlaha náraziště v místě styku s jámou, s výjimkou místa vstupu
do dopravní nádoby, a také směrem k bočním stěnám sklápěcího
můstku se opatřuje ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m.
V místech, kde se mohou zdržovat zaměstnanci, se prostor od jámy
uzavře na celou svou výšku pažením a shora se chrání pevným plným
povalem.
(6) Vstup do těžní zátyně se opatřuje zátyňovými dvířky.
Zátyňová dvířka musí být alespoň 1,4 m vysoká a zhotovují se do
výšky 0,3 m od podlahy plně, výše pak s pažením s mezerami do 50
mm. Mezera mezi zátyňovými dvířky a konstrukcí podlahy nebo
sklápěcího můstku smí být nejvíce 50 mm. Zátyňová dvířka se nesmí
otevírat směrem do těžní zátyně a zabezpečují se proti samovolnému
otevření. Zátyňová dvířka se ovládají samočinně dopravní nádobou.
Pokud jsou zátyňová dvířka otevírána směrem nahoru, zajišťují se
v otevřené poloze proti samovolnému pádu. U vstupu do těžní zátyně
se na stojinách jámové stolice umísťují pevná držadla.
(7) Na nástupní plošiny musí být zřízeno schodiště. Není-li
v této vyhlášce stanoveno jinak, postačuje jako přístup na jiné
plošiny a do jiných sklípků svislý žebřík vybavený podle § 53 odst. 9.
(8) Na plošině pro kontrolu těžního a vyrovnávacího lana se
zřizuje osvětlení pevnými svítidly a návěštní zařízení. Mimo dobu
kontroly lana musí být návěštní zařízení vypnuto a zajištěno proti
zásahu nepovolanou osobou.
(9) Náraziště se vybaví zarážkou, která zabrání samovolnému
ujetí důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy, a to i při
ztrátě ovládací energie pro toto zařízení. Zarážka může být
součástí narážecího zařízení. Zarážka nesmí být vyřazena
z činnosti. Náraziště se vybaví také zařízením proti pádu důlních
vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy; toto zařízení může být při
dopravě osob vyřazeno z činnosti.
(10) Sklápěcí můstek se umisťuje a musí být vyvážen tak, aby
umožnil bezpečný průjezd dopravní nádoby v obou směrech. Ve své
horní poloze se zajišťuje proti nežádoucímu sklopení. Nosy můstku
musí být lehce otočné a samočinně se vracet do původní polohy. Při
nejnižší poloze můstku se nesmějí sklopné nosy sklopit více než do
svislé polohy. Boky zvednutého můstku musí být zakryty až
k podlaze. Podlaha můstku musí být zdrsněna. Můstek musí umožnit
nájezd a výjezd důlního vozu z dopravní nádoby.
(11) Pohyblivé části sklápěcího můstku nebo narážecího
zařízení zasahující do sklípku pro nástup osob do dopravní nádoby
nebo do prostoru pro vstup do lezního oddělení jámy musí být
zakryty ochranným krytem.
(12) Ustanovení odstavce 5 se přiměřeně vztahuje i na důlní
díla ústící do jámy.
§ 56
Automatická skipová stanice
(1) Automatická skipová stanice smí při své činnosti ovládat
zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení za podmínky, že před
vysláním zvláštního jednoúčelového návěští se samočinně ověří
a) u násypné stanice uzavření odměrného zásobníku,
b) u výsypné stanice zasunutí výsuvného nástavce a uzavření skipu.
Nelze-li splnit tyto podmínky, musí být provoz automatické skipové
stanice řízen ručně.
(2) Při provozu automatické skipové stanice musí být
zabráněno objemovému i hmotnostnímu přeplnění skipu v násypné
stanici a přeplnění výsypné stanice.
Díl 7
Kontrola těžního zařízení a jámy
§ 57
Společná ustanovení
(1) Stav a vybavení jámy, náraziště, skipové stanice,
obsluhovací plošiny, těžní věže, lanovnice, těžního stroje,
těžního, vyrovnávacího, vodicího a odrazového lana, dopravní
nádoby včetně závěsu, záchytů a úvazku, návěštního
a dorozumívacího zařízení a dalších částí těžního zařízení
a havarijní dopravní zařízení kontrolují určení zaměstnanci.
(2) Prohlídky, zkoušky a revize těžního zařízení a jámy se
provádí ve lhůtách stanovených touto vyhláškou podle ročního plánu
schváleného závodním dolu. Mimořádné prohlídky, zkoušky, popřípadě
revize se provedou po nehodě na těžním zařízení nebo v jámě;
jejich rozsah určí koordinační technik.
(3) Závodní dolu určí lhůty a rozsah prohlídek těžního
zařízení pro období, kdy se těžní zařízení používá nepravidelně
nebo v omezeném rozsahu; lhůty však nemůže určit delší než
2násobné v porovnání se lhůtami stanovenými touto vyhláškou,
je-li těžní zařízení v té době využíváno na méně než 40 %
projektované kapacity, a delší než 4násobné v porovnání se lhůtami
stanovenými touto vyhláškou, je-li těžní zařízení v té době
využíváno na méně než 20 % projektované kapacity.
(4) Ve dnech, kdy se těžní zařízení nepoužívá, se denní
prohlídka neprovádí. Provede se až v den jeho opětovného použití
před zahájením dopravy osob; pokud však od poslední prohlídky
uplynula doba kratší než 40 hodin, může být denní prohlídka
provedena až v průběhu dne.
(5) Při přerušení provozu těžního zařízení na dobu delší než
1 týden se stanovené prohlídky neprovádí. Není-li stanoveno jinak,
musí být před uvedením do opětovného provozu provedeny prohlídky
v rozsahu alespoň týdenní prohlídky.
(6) Prohlídka s delší lhůtou nahrazuje prohlídku s kratší
lhůtou.
(7) Stanovené lhůty prohlídek, kontrol, funkčních zkoušek
a revizí mohou být překročeny nejvíce o 1 pracovní den u týdenní
lhůty, o 8 dní u dvouměsíční lhůty, o 15 dní u šestiměsíční lhůty,
o 22 dní u roční lhůty a o 1 měsíc u dvouleté a delší lhůty.
§ 58
Jáma
(1) Prohlédne se
a) denně jáma, její výztuž a výstroj, vedení dopravní nádoby
včetně případného pomocného vedení dopravní nádoby v místě
přerušení průvodnice, a to při rychlosti do 1 m . s
-1
,
a přístupná část jámové tůně a její vybavení,b) jednou za týden jáma a její části podle písmene a) při
rychlosti do 0,5 m . s
-1
,c) jednou za dva měsíce podrobně lezní a strojní oddělení
a ostatní části jámy podle písmene a) při rychlosti do 0,5
m . s
-1
,d) při každé třetí dvouměsíční prohlídce se lezní oddělení
kontroluje lezením.
(2) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka podle
odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika,
prohlídka podle odstavce 1 písm. c) a d) pod vedením technika
pověřeného dozorem nad udržováním jámy.
(3) Práce a prohlídky v jámě se smějí provádět ze střechy
dopravní nádoby. Přitom musí prohlížitel i technik používat
prostředky kolektivního zajištění nebo osobní ochranné pracovní
prostředky proti pádu z výšky a být s výjimkou uvedenou v odstavci 5 chráněni proti
pádu drobných předmětů ochrannou stříškou. Na
místech níže položených se v jámě a v okruhu 10 m od jámy v době
prací v jámě nesmí zdržovat lidé, pokud nejsou v jámě chráněni
ochranným povalem, na nárazišti jiným vhodným způsobem. Je-li při
této práci nutno sestoupit z dopravní nádoby do volného prostoru
jámy, smí se tak stát jen je-li dopravní nádoba v klidu,
s použitím osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu
z výšky a za stálého dozoru. Při práci a při prohlídkách konaných
z dopravní nádoby je zakázáno kotvit osobní ochranný pracovní
prostředek proti pádu z výšky k části výstroje jámy.
(4) Pevný pracovní poval používaný při údržbě, opravě nebo
jiných pracích v jámě se pokládá na nosníky zapuštěné do zdiva
jámy nebo do horniny a zajišťuje se proti posunutí a překlopení.
Nezakrývá-li pracovní poval celý průřez jámy, opatřuje se na
volných stranách zábradlím o výšce 1,1 m a u podlahy ochrannou
lištou do výše alespoň 0,1 m nebo musí zaměstnanci na povalu
používat osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky.
Zaměstnanci pracující na tomto povalu musí být s výjimkou uvedenou
v odstavci 5 chráněni proti pádu drobných předmětů ochranným
povalem nebo ochrannou stříškou.
(5) Nelze-li při pracích prováděných ze střechy dopravní
nádoby nebo pevného pracovního povalu zřídit ochranný poval nebo
ochrannou stříšku, dodržují se alespoň tyto podmínky:
a) na nárazištích, nástupních plošinách a ve sklípcích, které jsou
nad místem práce, nesmí být provoz, důlní vozy musí být
zajištěny proti ujetí, sklápěcí můstky musí být ve zvednuté
poloze a zátyňová dvířka uzavřena a před zahájením prací
opatřena vývěskou "Pozor, v jámě se pracuje!". V nárazištích,
kde nejsou sklápěcí můstky, musí být mezera mezi zátyňovými
dvířky a konstrukcí podlahy zabezpečena proti pádu drobných
předmětů; obdobně se zajistí i důlní dílo ústící do jámy,
b) celá jáma nad místem práce musí být před zahájením práce
prohlédnuta a odstraněny veškeré předměty, které by v průběhu
práce mohly spadnout či jinak ohrozit zaměstnance,
c) pokud se na místo práce dopravují materiál nebo předměty jinak
než v dopravní nádobě a v jámě jsou přítomni zaměstnanci, musí
být na ohlubni, popřípadě na nárazišti, z něhož se dopravuje,
přítomen narážeč,
d) postup práce musí být řešen v provozní dokumentaci.
(6) Korozivní úbytek tloušťky stěn kovových prvků výstroje jámy se
kontroluje v suchých jámách nebo suchých úsecích jam jednou za čtyři
roky, v ostatních případech jednou za dva roky. Korozivní úbytek se
zjišťuje měřením na charakteristických prvcích, například na průvodnici,
rozponě, příčce, žebříku, pažení, roštu a konzole. Současně se kontroluje
i stav uchycení jednotlivých prvků a jejich úchytů. Kontrolovaný kovový
prvek se vymění, jestliže jeho tloušťka je menší, než stanovuje pevnostní
výpočet uvedený v projektu nebo ve znaleckém posudku.
(7) Opotřebení dřevěných průvodnic se měří alespoň jednou
ročně. Dřevěná průvodnice se vymění, je-li její opotřebení větší
než
a) 2 x 5 mm bočně nebo 5 mm čelně při průřezu průvodnice do 120
cm
2
,b) 2 x 10 mm bočně nebo 5 mm čelně při průřezu průvodnice od 120
cm
2
do 220 cm2
,c) 2 x 15 mm bočně nebo 10 mm čelně při průřezu průvodnice nad
220 cm
2
.(8) Opravovat opotřebenou nebo poškozenou průvodnici je
zakázáno.
(9) Přímost pevného vedení dopravní nádoby se ověřuje měřením
před uvedením nové nebo rekonstruované jámy nebo její části do
provozu. V jámě s rychlostí vyšší než 8 m . s
-1
se přímost pevného
vedení dopravní nádoby ověřuje také akcelerografickým měřením
vodorovného zrychlení nádoby v čelním i bočním směru.
Akcelerografické měření se opakovaně provádí alespoň jednou za dva
roky. Nejvyšší dovolené čelní vodorovné zrychlení je 5 m . s-2
,
nejvyšší dovolené boční vodorovné zrychlení je 8 m . s-2
. Při
překročení uvedených hodnot určí závodní dolu opatření ke snížení
zrychlení pod tyto hodnoty. Při zjištěném zrychlení vyšším než
8 m . s-2
u čelního zrychlení nebo vyšším než 10 m . s-2
u bočního
zrychlení musí být provoz v jámě až do sjednání nápravy zastaven.
Hodnoty vodorovného zrychlení pro hodnocení stavu přímosti pevného
vedení dopravní nádoby stanoví příloha č. 5.(10) Kontrola jámy z hlediska materiálu napadaného na prvky
jámové výstroje se v jámě se skipovou těžbou provádí alespoň při
kontrolách podle odstavce 1 písm. c), v ostatních jamách alespoň
při kontrolách podle odstavce 1 písm. d). Tato kontrola se provede
i po ukončení prací v jámě a po mimořádné události v jámě, jako je
pád důlního vozu nebo jiného břemene do jámy.
§ 59
Náraziště, skipové stanice a plošiny
Náraziště, skipové stanice, obsluhovací plošiny, nástupní
plošiny, ostatní plošiny, pažení, zátyňová dvířka, stavítka,
sklápěcí můstky, narážecí zařízení, zarážku a zařízení proti pádu
důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy a elektrické vybavení
náraziště prohlédne určený prohlížitel
a) denně,
b) jednou za týden za účasti určeného technika,
c) jednou za dva měsíce pod vedením technika pověřeného dozorem
nad příslušnou částí těžního zařízení.
Při všech prohlídkách určený prohlížitel také přezkouší funkce
uvedených zařízení.§ 60
Těžní věž
(1) U těžní věže se prohlédnou
a) jednou za šest měsíců sklopky, je-li jimi těžní věž vybavena,
brzdicí průvodnice a těžní věž včetně plošin, schodišť, žebříků
apod.; při této prohlídce se zkontroluje funkce sklopek,
b) jednou za rok konstrukce těžní věže22) včetně jámových nosníků,
nárazníkového roštu a ochranných nátěrů; jednou za 2 roky se
při tom zkontroluje svislost těžní věže,
c) jednou za 4 roky konstrukce kovové a betonové těžní věže
podrobnou prohlídkou.23)
(2) Podrobná prohlídka podle odstavce 1 písm. c) se provede
také v případě, kdy se jinou prohlídkou zjistí závada vztahující
se ke konstrukci těžní věže, která ohrožuje bezpečnost práce
a provozu.
(3) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka podle
odstavců 1 a 2 se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem
nad strojní částí těžního zařízení. Podrobnou prohlídku konstrukce
betonové těžní věže podle odstavce 1 písm. c) provede znalec
z oboru stavebnictví určený závodním dolu.
(4) Četnost a způsob prohlídek jiného brzdicího zařízení určí
průvodní dokumentace. Prohlídka však musí být provedena alespoň ve
lhůtách a způsobem podle odstavce 1 a po každém najetí dopravní
nádoby do tohoto zařízení, a to vždy pod vedením technika
pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.
§ 61
Lanovnice
(1) U lanovnice se prohlédnou
a) denně lanovnice, odtlačná lanovnice nebo soustava kladek (§ 18 odst. 2), ložiska
včetně mazání a ochranné koryto,
b) jednou za šest měsíců a před naložením těžního lana stav
lanovnice a dalších částí uvedených v písmenu a) a zkontroluje
se chod lanovnice; před naložením těžního lana se u lanovnice
provede také porovnání tvaru drážky s její vnitřní obrysnicí
a prohlédne se drážka lanovnice a její obložení.
(2) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka a kontrola
podle odstavce 1 písm. b) se provádí pod vedením technika
pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.
(3) V případě zjištění změny nebo poškození tvaru drážky
tvořící dosedací plochu pro těžní lano nebo změny průřezu věnce
lanovnice v míře ohrožující těžní lano se provede úprava drážky
lanovnice osoustružením.
(4) Pro novou lanovnici se zhotoví vnější a vnitřní
obrysnice. Tyto obrysnice se uchovávají po celou dobu životnosti
lanovnice. Jednou za čtyři roky a po úpravě drážky lanovnice
osoustružením se zhotoví z průřezu věnce nová vnitřní obrysnice
a ověří se tloušťka stěn. Na obrysnici se vyznačí datum jejího
zhotovení. Vyřazená obrysnice se uchovává po dobu alespoň 4 roků.
§ 62
Těžní stroj
(1) U těžního stroje se prohlédne
a) denně mechanická a elektrická část těžního stroje s doplněním
maziva podle mazacího plánu, přezkoušením funkce brzd,
provedením statické zkoušky brzd při nejnepříznivější poloze
zatížené dopravní nádoby a přezkoušením funkce koncových
vypínačů při rychlosti do 0,5 m . s
-1
,b) jednou za týden v rozsahu podle písmene a) rozšířeném
o prohlídku bubnu včetně uchycení těžního lana na bubnu nebo
v bubnu, třecího kotouče včetně upevnění obložení drážky
třecího kotouče, stavu spojovacího zařízení volného bubnu
s pevným bubnem a o přezkoušení funkce řididla jízdy a zařízení
pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,
c) jednou za dva měsíce v rozsahu podle písmene b) rozšířeném
o přezkoušení funkce nezávislého zařízení brzdového stroje
(§ 22 odst. 13) a o prohlídku ozubených kol převodové skříně
kontrolními otvory,
d) jednou za rok v rozsahu podle písmene c) rozšířeném o podrobnou
prohlídku mechanické i elektrické části těžního stroje spojenou
s přezkoušením ostatních zabezpečovacích prvků těžního stroje
podle provozní dokumentace. Provede se také nivelace těžního
stroje a soustrojí měniče.
(2) Prohlídku a kontrolu podle odstavce 1 písm. a) až c)
provádí určený prohlížitel za účasti strojníka, přezkoušení funkce
podle odstavce 1 písm. a) až c) provádí strojník. Prohlídka
a přezkoušení podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti
určeného technika, prohlídka, kontrola a přezkoušení podle
odstavce 1 písm. c) a d) pod vedením technika pověřeného dozorem
nad příslušnou částí těžního zařízení.
§ 63
Funkční zkouška těžního stroje
(1) Jednou za šest měsíců se pod vedením technika pověřeného
dozorem nad strojní částí těžního zařízení a technika pověřeného
dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení provede prohlídka,
kontrola a zkouška
a) statické jistoty a charakteristik brzd,
a to i při zapůsobení pojistné brzdy, se změřením doby od rozpojení bezpečnostního
obvodu ve smyslu § 22 odst. 11; provedení zkoušek k ověření
statické jistoty a charakteristik brzd a ověření
časové prodlevy v působení brzd od rozpojení bezpečnostního
obvodu se dokládá grafickými záznamy průběhu zkoušek,
b) řididla jízdy, zařízení pro kontrolu programové a přejezdové
rychlosti, bezpečnostního obvodu, hloubkoměru a rychloměru;
přezkoušení řididla jízdy, zařízení pro kontrolu programové
a přejezdové rychlosti se dokládá grafickými záznamy průběhu
zkoušek,
c) k ověření, že těžní lano na třecím kotouči neproklouzlo při
působení jízdní i pojistné brzdy.
(2) Měření a zkoušky při funkční zkoušce těžního stroje se
provádí podle přílohy č. 5 a podle pokynu výrobce; neurčil-li
výrobce takový pokyn, určí postup koordinační technik. Provozní
dokumentace určí, které řídicí a zabezpečovací prvky se při
funkční zkoušce vyřazují z funkce.
(3) Funkční zkouška těžního stroje provedená v rámci revize
těžního zařízení nahrazuje funkční zkoušku těžního stroje podle
odstavce 1.
(4) Prohlídka, kontrola a zkouška provedená v rámci funkční
zkoušky těžního stroje nahrazuje příslušnou prohlídku, kontrolu
a zkoušku požadovanou § 62.
(5) Je-li technicky prokázáno, že ověření správné činnosti těžního
zařízení nebo jeho části nebo ověření požadovaných výsledků zkoušek
vyplývá z provedení jiné zkoušky na témže těžním zařízení, lze od příslušné
zkoušky upustit.
§ 64
Lana a jejich úvazky
(1) Těžní, vyrovnávací, vodicí a odrazová lana a lana
pomocných vratů se kontrolují v celé délce včetně jejich
přístupných částí v úvazcích. U bubnových těžních strojů
a pomocných vratů se kontroluje také lano na záložních závitech na
bubnu a v přístupných částech jeho uchycení na bubnu nebo v bubnu.
Provozní dokumentace určí způsob prohlídky lana tak, aby lano
mohlo být prohlédnuto v celé délce.
(2) Vizuální prohlídky těžního lana a jeho úvazku se konají:
a) denně při rychlosti do 1 m . s
-
1, zda lano nemá zjevné závady.
Od vizuální denní prohlídky těžního lana smí být upuštěno v té
jeho části, která je kontrolována přístrojem umožňujícím
spolehlivě nahradit denní prohlídku lana jeho nedestruktivní
kontrolou; úvazek, lano v blízkosti úvazku a záložní závity
lana na bubnu se prohlížejí za klidu,b) jednou za týden a před uvedením těžního zařízení do opětovného
provozu po přerušení provozu delším než dva měsíce při
rychlosti do 0,5 m . s
-1
; úvazek se změřením vzdálenosti
kontrolní svorky, lano v blízkosti úvazku, záložní závity lana
na bubnu a vyrovnávač tahů v lanech pro rovnoměrné rozdělení
zatížení na těžní lana, který není součástí dopravní nádoby, se
prohlížejí za klidu,c) jednou za dva měsíce, po provozní nehodě ohrožující stav
těžního lana a po přerušení provozu těžního zařízení trvajícím
déle než tři měsíce v rozsahu a za podmínek uvedených v písmenu
b),
d) jednou za rok v úvazcích po uvolnění lana z úvazku. U bubnových
těžních strojů musí být při této prohlídce provedeno krácení
lana v délce 3 m nad úvazkem a odebrán vzorek lana v délce
1 m (zkratka). Pokud u těžních strojů s třecím kotoučem vznikne
potřeba krácení lana, musí být toto krácení lana střídáno
u obou úvazků téhož lana.
(3) Stav těžního lana se kromě prohlídek podle odstavce 2
ověřuje také nedestruktivní kontrolou. První nedestruktivní
kontrola těžního lana se provede nejpozději do 2 měsíců po jeho
naložení, další kontroly se provádí jednou za rok a po provozní
nehodě ohrožující stav těžního lana.
(4) Metodou nedestruktivní kontroly se v ročních lhůtách
kontroluje také konstrukce úvazku těžního lana. První
nedestruktivní kontrola, pokud ji neprovedl výrobce, se provede
před jeho prvním použitím.
(5) Vyrovnávací a vodicí lano a lano pomocného vratu a jejich
úvazky se prohlíží ve stejných lhůtách a obdobným způsobem,
s výjimkou nedestruktivní kontroly, jako těžní lano a jeho úvazek.
U úvazku vyrovnávacího lana se zalitou koncovkou se prohlíží též
místo vstupu lana do koncovky, přičemž se nepožaduje uvolnění
koncovky z úvazku. Odrazové lano a jeho úvazek se prohlíží ve
stejných lhůtách a obdobným způsobem, s výjimkou nedestruktivní
kontroly, jako těžní lano podle odstavce 2 písm. b) až d).
U vyrovnávacího lana se místo, které je za provozních přestávek ve
spodním ohybu, prohlíží při všech druzích prohlídek při rychlosti
do 0,3 m . s
-1
.(6) Prohlídku lana podle odstavce 2 písm. a) provádí určený
prohlížitel. Prohlídka lana podle odstavce 2 písm. b) se provádí
za účasti určeného technika, prohlídka lana podle odstavce 2 písm. c) a d) se provádí
pod vedením technika pověřeného dozorem nad
strojní částí těžního zařízení. Stejné podmínky platí i pro
prohlídky podle odstavce 5.
(7) Nedestruktivní kontrola lan a její vyhodnocení se provedou
podle technických norem ČSN EN 473, ČSN EN ISO 17 025 a ČSN EN 12927-8.
§ 65
Odkládání lan
(1) Těžní lano jednolanového těžního zařízení musí být
odloženo, dosáhne-li součet průřezů drátů s viditelnými zlomy na
délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů
a) u těžního lana šestipramenného hodnoty 8 % nosného průřezu
lana,
b) u těžního lana jiné konstrukce hodnoty 6 % nosného průřezu
lana.
(2) Těžní lano vícelanového těžního zařízení musí být
odloženo, dosáhne-li součet průřezů drátů s viditelnými zlomy na
délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů hodnoty 10 % nosného
průřezu kteréhokoli lana nebo 8 % nosného průřezu všech těžních
lan.
(3) Vyrovnávací lano musí být odloženo, dosáhne-li součet
průřezů drátů s viditelnými zlomy na délce rovné 5násobku výšky
vinutí pramenů hodnoty 10 % nosného průřezu lana.
(4) Odloženo musí být také
a) těžní lano a lano pomocného vratu při snížení nosného průřezu
lana na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů o 20 %
v důsledku zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných
nedestruktivní kontrolou,
b) vyrovnávací lano při snížení nosného průřezu lana na délce
rovné 5násobku výšky vinutí pramenů o 30 % v důsledku zlomů
drátů, koroze a otěru drátů zjištěných nedestruktivní
kontrolou,
c) vodicí a odrazové lano při snížení nosného průřezu lana na
délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů o 50 % v důsledku
zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných nedestruktivní
kontrolou nebo dojde-li k uvolnění drátů nebo pramene ze svazku
lana,
d) každé lano při rychlém přírůstku zlomů drátů nebo při rychlém
a značném prodlužování lana.
(5) Odkládání lana se provádí podle provozní dokumentace.
§ 66
Dopravní nádoba
(1) U dopravní nádoby se kontroluje
a) denně dopravní nádoba a její závěs a uzávěr dopravní nádoby se
spodním vyprazdňováním a u vícelanového těžního stroje také
vyrovnávač tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby,
b) jednou za týden dopravní nádoba a ostatní části podle písmene
a) včetně přezkoušení funkce záchytů a uzávěru dopravní nádoby
se spodním vyprazdňováním,
c) jednou za dva měsíce dopravní nádoba podle písmene b) včetně
přezkoušení funkce jejích pohyblivých částí (aretační zařízení
důlních vozů, dvířka dopravní nádoby atd.),
d) závěs a čep při výměně těžního a vyrovnávacího lana.
(2) Při výměně dopravní nádoby se provede kontrola v rozsahu
podle odstavce 1 písm. c).
(3) Prohlídku a přezkoušení funkce podle odstavce 1 provádí
určený prohlížitel. Prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. b) se
provádí za účasti určeného technika, prohlídka
a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. c) a d) se provádí pod
vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního
zařízení.
(4) Metodou nedestruktivní kontroly se v ročních lhůtách
kontroluje také konstrukce závěsu. První nedestruktivní kontrola,
pokud ji neprovedl výrobce, se provede před jeho prvním použitím.
(5) Vodítka dopravní nádoby, popřípadě jejich vložky se
vymění, je-li jejich opotřebení větší než 2 x 5 mm bočně nebo 5 mm
čelně; při lanovém vedení se vymění pouzdro vodítka, je-li
největší vnitřní rozměr otvoru pouzdra větší o 20 mm, než je
jmenovitý průměr vodicího lana.
(6) Kolo kolového vedení, popřípadě jeho obruč se vymění,
přesáhne-li jeho opotřebení nebo poškození míru určenou výrobcem.
§ 67
Návěštní, zvláštní návěštní a dorozumívací zařízení
(1) Návěštní, zvláštní návěštní a dorozumívací zařízení se
kontroluje
a) denně přezkoušením jeho funkce,
b) jednou za týden prohlídkou a přezkoušením jeho funkce,
c) jednou za dva měsíce prohlídkou a přezkoušením jeho funkce
podle písmene b) včetně kontroly jeho izolačního stavu.
(2) Prohlídku a přezkoušení funkce podle odstavce 1 provádí
určený prohlížitel. Prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. b) se
provádí za účasti určeného technika, prohlídka
a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. c) se provádí pod
vedením technika pověřeného dozorem nad elektrickou částí těžního
zařízení.
§ 68
Zajišťovací a zkušební jízda
(1) Zajišťovací jízda se provádí po celé dopravní dráze
v obou směrech po převzetí těžního stroje strojníkem po směně, ve
které těžní zařízení nebylo využíváno k jízdě, po ukončení prací
v jámě, po nesamočinném nastavení ukazatele hloubkoměru, po
rozpojení jeho pohonu a po přeložení dopravní nádoby na hlubší
náraziště, a to s prázdnou dopravní nádobou.
(2) Zkušební jízda se provede po celé dopravní dráze
a) po ukončení montáže těžního stroje, po výměně dopravní nádoby,
po výměně obložení drážky třecího kotouče, po naložení těžního,
vyrovnávacího nebo vodicího lana a po každé obnově upevnění
lana v úvazku nebo bubnu, a to deset jízd s prázdnou dopravní
nádobou a deset jízd s největším dovoleným zatížením,
b) po výměně nosných součástí závěsu, vodítek dopravní nádoby nebo
hlavních částí záchytů, a to deset jízd s prázdnou dopravní
nádobou.
(3) První zkušební jízda se provede při rychlosti do 2 m .
s
-1
. Rychlost dalších zkušebních jízd určí technik pověřený
dozorem nad strojní částí těžního zařízení, který také určí
stanoviště zaměstnanců kontrolujících pohyb nově naloženého lana.(4) Zajišťovací a zkušební jízdu provede strojník po dohodě
s narážečem hlavní odnímací plošiny. V době konání zkušební
a zajišťovací jízdy se nesmí v téže jámě dopravovat osoby.
§ 69
Záznamy
(1) O provedení a výsledcích prohlídek, kontrol a zkoušek
provede záznam ten, kdo je provedl; u denních kontrol zaznamená
také časový údaj o jejich ukončení. Provádí-li se prohlídky,
kontroly a zkoušky za účasti nebo pod vedením technika, podepíše
záznam také tento technik.
(2) Záznamy podle odstavce 1 v Pomocné knize prohlídek
těžního zařízení a jámy kontroluje
a) jednou za týden technik pověřený dozorem nad příslušnou částí
těžního zařízení a nad udržováním jámy,
b) jednou za šest měsíců koordinační technik,
c) jednou za rok závodní dolu.
(3) V Pomocné knize prohlídek těžního zařízení a jámy se také
zaznamenávají závady zjištěné na těžním zařízení nebo v jámě
a jejich odstranění a všechny podstatné změny na těžním zařízení
a v jámě, závažné události na těžním zařízení a v jámě a závažné
události týkající se jízdy.
§ 70
Revize těžního zařízení a jámy
(1) Jednou za dva roky provede komise odborníků určená
závodním dolu (§ 4 odst. 2) revizi těžního zařízení a jámy jako
celku. Při revizi se
a) provede kontrola vedení předepsané dokumentace a rozsahu
stanovených a prováděných prohlídek,
b) posoudí výsledky prohlídek ucelených částí těžního zařízení
a jámy provedených za období od poslední revize a vhodnost
určených opatření k těmto prohlídkám,
c) provede vnější prohlídka vybraných částí těžního zařízení
a jámy (nárazišť, plošin, těžní věže, elektrického zařízení
včetně návěštního a dorozumívacího zařízení apod.), zejména
částí, u kterých se v období od poslední revize vyskytly
závady,
d) porovná skutečný stav a vybavení těžního zařízení s projektem
a výkresovou dokumentací,
e) posoudí pracovní činnost techniků pověřených dozorem nad
příslušnou částí těžního zařízení a nad udržováním jámy,
f) provede funkční zkouška těžního stroje a přezkoušení řídicích
a bezpečnostních obvodů a funkce návěštního, zvláštního
návěštního a dorozumívacího zařízení.
(2) Měření a zkoušky při revizi těžního stroje se provádí
podle přílohy č. 5 a podle pokynu výrobce; neurčil-li výrobce
takový pokyn, určí postup odborník příslušné profese nebo
koordinační technik. Provozní dokumentace určí, které řídicí
a zabezpečovací prvky se při funkční zkoušce vyřazují z funkce.
(3) Revize se koná za účasti techniků pověřených dozorem nad
příslušnou částí těžního zařízení a nad udržováním jámy a techniků
pro strojní25) a elektrické26) zařízení organizace určených
závodním dolu. Termín konání revize těžního zařízení a jámy oznámí
závodní dolu obvodnímu báňskému úřadu alespoň měsíc předem.
(4) Organizace předloží komisi odborníků podle odstavce 1 při
zahájení revize těžního zařízení Spis o jízdě na laně, zprávu
o revizi elektrického technického zařízení,27) zprávu o revizi
vyhrazených technických zařízení,28) které jsou součástí těžního
zařízení, a výsledky měření podle § 58 odst. 6 a 9, § 61 odst.
4 a § 66 odst. 4.
(5) O provedení revize těžního zařízení vypracuje komise
odborníků zprávu, kterou spolu s návrhem případných opatření
předloží závodní dolu do 15 dnů po jejím ukončení obvodnímu
báňskému úřadu. Revizní zpráva musí obsahovat závěr, zda těžní
zařízení je schopno bezpečného provozu. Závěry revizní zprávy
těžního zařízení staršího 30 let musí být potvrzeny odbornými znalci9a)
profesí strojní a elektrotechnické.
HLAVA III
MALÉ TĚŽNÍ ZAŘÍZENÍ A JÁMA
§ 71
Malé těžní zařízení a jáma
(1) Pro malé těžní zařízení a jámu platí ustanovení hlav
I a II s tím, že
a) zátyňová dvířka na hlavní odnímací plošině nemusí být ovládána
samočinně dopravní nádobou,
b) délka úkosu nájezdové průvodnice může být jen 0,5 m,
c) volná výška musí být alespoň pět čtvrtin nejvyšší povolené
rychlosti, nejméně však 4 m,
d) délka brzdicí průvodnice v těžní věži i v jámové tůni může být
jen 1,5 m a účinná dráha brzdění jen 1 m,
e) poměr jmenovitého průměru bubnu, třecího kotouče a lanovnice
k jmenovitému průměru těžního lana nesmí být menší než 50,
u těžního stroje umístěného v podzemí s dopravní dráhou do 100
m nesmí být menší než 30,
f) pojistná brzda u těžního stroje poháněného stlačeným vzduchem
nemusí při svém působení přerušit přívod pohonné energie do
motoru,
g) nemusí být vybaveno zařízením zajišťujícím rovnoměrné zpoždění
při brzdění pojistnou brzdou,
h) postačí jeden koncový vypínač, a to ve volné výšce,
i) těžní stroj, který není používán pro řádnou jízdu, nemusí mít
zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti ani
nezávislé zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13),
j) nemusí mít řididlo jízdy, pokud nejde o těžní stroj
s automatickým řízením,
k) hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem nemusí mít zařízení
pro kontrolu rozpojení rektifikačního zařízení ukazatelů
hloubkoměru za pohybu stroje,
l) mechanický hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem nemusí
mít zařízení pro samočinnou rektifikaci nastavení hloubkoměru,
m) na stanovišti strojníka nemusí být optické návěští pro kontrolu
ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině,
n) nemusí být zaznamenáván pracovní režim těžního stroje, použití
havarijního tlačítka "STOP" ani uvedení jízdní a pojistné brzdy
do činnosti ani signalizováno zapůsobení pojistné brzdy,
překročení povolené rychlosti ani nežádoucí průvěs těžního lana
mezi bubnem a lanovnicí,
o) nedestruktivní kontrola dopravní nádoby, těžního lana, závěsu
a úvazku může být nahrazena posudkem odborníka profese strojní,
p) měření a zkoušky podle § 63 a 70 nemusí být prováděny podle
přílohy č. 5.
(2) U těžního stroje, který není vybaven řididlem jízdy, musí
být u zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti
použit mikroprocesorový systém se zvýšenou spolehlivostí.29)
(3) Těžní stroj, který nemá zařízení pro kontrolu programové
a přejezdové rychlosti, musí být vybaven zařízením zajišťujícím
rozpojení bezpečnostního obvodu při překročení povolené rychlosti
nejvíce o 15 %, popřípadě nejvíce o 30 % při povolené rychlosti
menší než 3 m . s
-1
.HLAVA IV
HAVARIJNÍ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ
A SVISLÝ ŽEBŘÍK
§ 72
Havarijní dopravní zařízení
(1) Pro havarijní dopravní zařízení a jámu platí ustanovení
hlav I, II a III, pokud v této hlavě není stanoveno jinak.
(2) Není-li k dispozici mobilní havarijní dopravní zařízení
vybavené vlastním těžním strojem, vlastním pohonem a vlastním
zdrojem napájení elektrickou energií, které je schopné dojet na
místo potřeby v limitu 2 hodin, zřizuje se v jámě hlubší než 200
m, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 3, stabilní havarijní
dopravní zařízení.
(3) V jámě se dvěma a více těžními zařízeními použitelnými
pro dopravu osob může být jedno těžní zařízení považováno za
havarijní dopravní zařízení, pokud jeho dopravní nádoba dosahuje
nejvíce 200 m od nejnižší provozované úrovně sousedního těžního
zařízení; podmínkou je, že v úseku, ve kterém nejsou provozována
dvě těžní zařízení, je vybudováno lezní oddělení.
(4) Havarijní dopravní zařízení se vybavuje:
a) hloubkoměrem,
b) jízdní brzdou, jejíž brzdicí síla se vyvolává závažím nebo
pružinami; pro výpočet a jistotu této brzdy platí ustanovení
§ 22 týkající se jízdní brzdy,
c) koncovým vypínačem na hloubkoměru proti přejetí dopravní nádoby
přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu, který uvede do
činnosti brzdu havarijního dopravního zařízení,
d) návěštním zařízením umožňujícím dávání návěští z dopravní
nádoby na stanoviště strojníka havarijního dopravního zařízení;
návěštní zařízení může být nahrazeno dorozumívacím zařízením.
(5) Řízením havarijního dopravního zařízení smí být pověřen
jen zaměstnanec, který splňuje požadavky § 7.
(6) Dopravní nádoba mobilního havarijního dopravního zařízení
nemusí být vedena, pokud je tvarově upravena tak, aby nemohla
zachytit o výztuž nebo prvky výstroje jámy. Dopravní nádoba
havarijního dopravního zařízení nemusí mít záchyty. Osoby v ní
musí být chráněny před pádem drobných předmětů a stékající vodou,
před vypadnutím z ní a před dotykem s výstrojí a výztuží jámy.
Provozovatel havarijního dopravního zařízení rozhodne, zda
dopravní nádoba bude trvale zavěšena na laně nebo zda se zavěsí až
před použitím havarijního dopravního zařízení.
(7) Mezery mezi vedenou dopravní nádobou havarijního
dopravního zařízení a jámovou výztuží a výstrojí a ostatními
dopravními nádobami se určí podle přílohy č. 2.
(8) Těžní lano havarijního dopravního zařízení nesmí mít
jmenovitý průměr menší než 14 mm a při nevedené dopravní nádobě
musí být lano nekroutivé konstrukce. Úhel odklonu lana od roviny
souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí přesáhnout
1 st. 30'. Počet vrstev na bubnu se volí tak, aby bočnice bubnu
přesahovala poslední vrstvu alespoň o 1,5násobek jmenovitého
průměru lana.
(9) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru
těžního lana havarijního dopravního zařízení je alespoň 50.
(10) O havarijním dopravním zařízení se vede dokumentace,
která obsahuje:
a) Knihu o jízdě na laně,
b) Řád o jízdě na laně,
c) Pomocnou knihu prohlídek havarijního dopravního zařízení
a jámy,
d) význam návěští,
e) telefonní řád,
f) dokumentaci těžního lana, závěsu a úvazku.
§ 73
Svislý žebřík
(1) Svislý žebřík se opatřuje ochranným košem po celé délce,
s výjimkou prvních 3 m od paty žebříku a 2,5 m v místě
pravidelného nástupu na něj. Žebřík se upevňuje do výztuže jámy
nezávisle na rozponách a příčkách nebo se přivařuje ke konstrukci.
Ve vzdálenosti ne větší než 10 m se zřizují odpočívadla, která
mohou být i sklopná.
(2) Svislý žebřík se umísťuje a konstruuje tak, aby byla
možnost přechodu osob z kterékoliv dopravní nádoby a z důlního
díla ústícího do jámy na svislý žebřík a zpět. V ostatním platí
přiměřeně § 53.
§ 74
Kontrola havarijního dopravního zařízení
(1) Havarijní dopravní zařízení, návěštní a dorozumívací
zařízení, svislý žebřík a průjezdnost jámy se kontrolují jednou za
šest měsíců pod vedením zaměstnanců uvedených v § 6 odst. 3 až 5;
jáma se kontroluje projetím v celém úseku dosahu havarijního
dopravního zařízení. Při této kontrole se provede funkční zkouška
havarijního dopravního zařízení přiměřeně podle § 63; rozsah této
zkoušky určí provozní dokumentace. Kontrola průjezdnosti jámy se
provádí za účasti technika pověřeného dozorem nad udržováním jámy.
(2) Kontrola mobilního havarijního zařízení včetně návěštního
a dorozumívacího zařízení se provádí pod vedením technika
odpovědného za provoz tohoto zařízení. Použitelnost mobilního
havarijního dopravního zařízení se na všech jamách, pro které je
určeno, kontroluje projetím jámou v celém úseku jeho určení
a dosahu alespoň jednou za rok pod vedením technika pověřeného
dozorem nad udržováním kontrolované jámy.
(3) O kontrole a dalších opatřeních souvisejících s provozem
havarijního dopravního zařízení a svislého žebříku, včetně
časového údaje o jejím ukončení, provede záznam ten, kdo je
provedl, a to do dokumentace podle § 72 odst. 10.
HLAVA V
TĚŽNÍ ZAŘÍZENÍ
PŘI HLOUBENÍ, PROHLUBOVÁNÍ
A REKONSTRUKCI JÁMY
§ 75
Úvodní ustanovení
(1) Pro těžní zařízení při hloubení, prohlubování
a rekonstrukci jámy platí ustanovení hlav I až IV, pokud v této
hlavě není stanoveno jinak.
(2) Pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy musí být
vypracována provozní dokumentace.
§ 76
Doprava osob
Doprava osob musí být zavedena alespoň tehdy, je-li výškový
rozdíl mezi ohlubní a pracovištěm v jámě větší než 20 m.
§ 77
Těžní zařízení a jeho provoz
(1) Má-li být jako dopravní nádoba pro dopravu osob používán
okov, musí být prázdný. Nikdo nesmí při jízdě stát ani sedět na
okraji okovu ani se vyklánět přes jeho okraj. Při dopravě osob
musí být zařízení pro samočinné vyklápění okovu vyřazeno z funkce.
(2) Při dopravě osob musí být dopravní nádoba opatřena
ochrannou stříškou, s výjimkou dopravy v úseku jámy, ve kterém
dopravní nádoba není vedena pevným ani lanovým vedením.
(3) Otevřená dopravní nádoba se smí zaplnit jen do
vzdálenosti 0,1 m pod horní okraj. Předměty přesahující okraj
dopravní nádoby, pokud by mohly zasáhnout mimo její půdorysný
profil, se svazují a zajišťují proti vypadnutí nebo vzpříčení.
(4) Dopravní nádoba s otevíratelnými stěnami musí být
zajištěna tak, aby se nemohla za jízdy samovolně otevřít.
(5) Manipulace s pohybující se dopravní nádobou je dovolena
jen při rychlosti menší než 0,2 m . s
-1
.(6) Odložit vodicí zařízení dopravní nádoby jakýmkoliv
způsobem s výjimkou úseku, ve kterém není dopravní nádoba vedena,
a s výjimkou doby, kdy je dopravní nádoba plněna, vyklápěna,
zavěšována nebo odvěšována ze závěsu nebo se provádějí její opravy
nebo prohlídky na ohlubni při zavřených poklopech na ohlubňovém
povalu, je zakázáno. Je-li výjimečně nutné toto provést, smí se
tak stát jen za stálého dozoru.
(7) Poklop na ohlubňovém povalu se smí otevřít jen na dobu
potřebnou pro průjezd dopravní nádoby nebo břemene.
(8) V úseku, ve kterém není dopravní nádoba nebo břemeno
zavěšené na závěsu vedeno, a v místech průjezdu jámovou stolicí
a zařízením tvořícím vybavení náraziště a jámové tůně nesmí být
rychlost vyšší než 2 m . s
-1
.(9) Rychlost vedené dopravní nádoby nebo vedeného břemene při
průjezdu povalem nebo napínacím zařízením a ve vzdálenosti alespoň
1 m v obou směrech od místa průjezdu nesmí být vyšší než 0,5 m .
s
-1
.(10) U elektrického těžního stroje musí být na stanovišti
strojníka signalizace o poloze průjezdových poklopů v ohlubňovém
povalu (otevřené, zavřené).
§ 78
Dávání návěští
(1) Návěští z pracoviště v jámě smí dávat zaměstnanec, který
prošel zácvikem v rozsahu určeném závodním dolu a vykonal úspěšně
zkoušku před komisí určenou závodním dolu.
(2) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1 bude přezkoušen
opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky komisí podle odstavce 1.
§ 79
Výstroj jámy a vedení dopravní nádoby
(1) Při dopravní vzdálenosti větší než 50 m, s výjimkou úseku
45 m ode dna jámy nebo místa rekonstrukce, musí být dopravní
nádoba nebo břemeno zavěšené na závěsu vedeny alespoň dvěma lany
nebo průvodnicemi.
(2) Svislá vzdálenost mezi vodítky vodicích saní musí být
alespoň 1,5násobek rozteče dřevěných průvodnic a 1,3násobek
rozteče kovových průvodnic nebo vodicích lan. U vodicích saní se
samočinným vyklápěním okovu postačí na jednom vodicím laně jedno
vodítko.
(3) Jmenovitý průměr vodicího lana u malého těžního zařízení
musí být alespoň 18 mm.
(4) Při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy nemusí být
dodrženy požadavky § 49 odst. 1, 6, 9 a 10.
§ 80
Prozatímní lezní oddělení
(1) V hloubené, prohlubované a rekonstruované jámě může být
zřízeno prozatímní lezní oddělení, jehož vzdálenost ode dna jámy
nebo místa rekonstrukce nesmí být větší než 50 m.
(2) V úseku jámy, kde není ani prozatímní lezní oddělení, lze
použít svislý žebřík podle § 73 nebo lanový žebřík. Lanový žebřík
může být bez ochranného koše a odpočívadla, přičemž jeho délka
nesmí být větší než 20 m; žebřík musí být napnut a kotven nebo
alespoň na spodním konci držen nebo zatížen závažím o hmotnosti
alespoň 50 kg. Lanový žebřík může být z jámy odstraněn jen na
dobu, kdy se v jámě nepracuje, a na dobu provedení trhacích
prací.
§ 81
Volná hloubka a ražení z hloubení
(1) Při ražení jiného důlního díla z hloubené, prohlubované
nebo rekonstruované jámy se může použít hloubicí těžní zařízení za
podmínek určených v projektu.
(2) Při činnosti podle odstavce 1 nemusí být zřízena volná
hloubka.
§ 82
Těžní věž
Těžní věž nemusí být vybavena
a) brzdicími průvodnicemi ani jiným brzdicím zařízením,
b) nárazníkovým roštem,
c) ochranným korytem
a nemusí umožňovat vyrovnání jejího případného náklonu ani montáž
zařízení pro soustružení drážky lanovnice.§ 83
Lanovnice
(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice a bubnu pomocného
vratu a zařízení pro nakládání, napínání a jinou manipulaci
s lanem ke jmenovitému průměru lana musí být alespoň 20.
(2) Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené
středem její drážky nesmí u pomocného vratu a zařízení pro
nakládání, napínání a jinou manipulaci s lanem přesahovat 3.
§ 84
Koncový vypínač
(1) Koncový vypínač ve volné výšce uvede do činnosti
pojistnou brzdu těžního stroje v okamžiku, kdy je konstrukční
prvek dopravní nádoby, který by první mohl narazit do
nárazníkového roštu nebo lanovnice, vzdálen od takové překážky
alespoň 1,5 m. U těžních strojů se vzduchovým pohonem může být
koncový vypínač ve volné výšce nahrazen koncovým vypínačem na
hloubkoměru, pokud plně nahradí jeho funkci.
(2) Nejde-li o případ podle druhé věty odstavce 1, nemusí být
na hloubkoměru koncový vypínač.
(3) Nepožaduje se koncový vypínač pro spodní provozní polohu
dopravní nádoby.
§ 85
Lana používaná v hloubení a samonosné kabely
Požadavky na nosnost lana používaného v hloubení a na nosnost
samonosného kabelu stanovuje příloha č. 4.
§ 86
Dopravní nádoba
(1) Závěsný třmen musí být k tělesu nádoby okovu připevněn
dostatečně vysoko nad těžištěm, aby za všech okolností byla
zajištěna stabilita okovu. Kontejner nebo podstavník důlních vozů
může být zavěšen na závěsu těžního lana.
(2) Dopravní nádoba nemusí mít záchyty.
(3) Okov pro dopravu osob nemusí mít držadla, musí být
alespoň 1,1 m vysoký a nesmí mít spodní vyprazdňování. Půdorysná
plocha ke stání v okovu musí být alespoň 0,18 m
2
pro jednu osobu.(4) Bez dopravní nádoby se smí dopravovat jen břemeno
nadměrné hmotnosti nebo nadměrných rozměrů, pokud jsou přímo
zavěšeny na závěsu vázacím prostředkem; vázací prostředek musí
vykazovat alespoň 7násobnou bezpečnost vzhledem k největšímu
statickému zatížení.
(5) Části dopravní nádoby se počítají na jejich největší
statické zatížení, přičemž musí vykazovat alespoň 7násobnou
bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
(6) U kontejneru a podstavníku důlních vozů nemusí být
dodrženy požadavky § 37 odst. 4, 6 a 14 písm. b).
§ 87
Závěs a úvazek
(1) Závěs a úvazek a jejich části se počítají na jejich
největší statické zatížení, přičemž musí vykazovat alespoň
10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, u nosných závitů
alespoň 15násobnou.
(2) Hák musí být zajištěn pojistkou proti nežádoucímu
odvěšení dopravní nádoby nebo břemene.
(3) Závěs musí být po naložení vyzkoušen na největší dovolené
zatížení.
(4) Ostatní závěsy a úvazky, které nejsou používány pro
zavěšení dopravní nádoby, musí vykazovat alespoň stejnou
bezpečnost jako lano.
§ 88
Návěštní zařízení
(1) Těžní zařízení musí mít alespoň tato návěštní zařízení:
a) dvě na sobě nezávislá návěštní zařízení ovladatelná
z pracovního povalu a ze dna hloubení, popřípadě z místa
rekonstrukce. Tato návěštní zařízení musí být spolehlivě
slyšitelná na stanovišti strojníka a na ohlubni a musí být
zvukově odlišitelná,
b) pokud je na těžním zařízení povolena doprava osob, musí být
alespoň jedno návěštní zařízení podle písmene a) ovladatelné
i z dopravní nádoby, ve které je tato doprava povolena, a to po
celé dopravní dráze; tento požadavek nemusí být splněn při
průjezdu přes poval,
c) návěštní zařízení ovladatelné z ohlubně zvukově odlišitelné od
návěštních zařízení podle písmene a) a spolehlivě slyšitelné na
stanovišti strojníka a na ohlubni. Při umístění těžního stroje
na povrchu musí být toto návěštní zařízení provedeno jako
elektrické rázové návěští.
(2) Návěštní zařízení podle odstavce 1 může být kromě dávání
návěští k řízení těžního stroje užíváno za podmínek určených Řádem
o jízdě na laně také pro dorozumívání mezi pracovištěm na dně
hloubení, na pracovním povalu, na ohlubni a strojníkem, avšak
v takovém případě musí být k tomuto účelu určena zvláštní složená
návěští.
(3) K řízení pomocných vratů musí být zřízeno návěštní
zařízení zvukově odlišené od návěštních zařízení uvedených
v odstavci 1. Toto návěštní zařízení musí být spolehlivě
slyšitelné na ohlubni a v místě obsluhy pomocných vratů.
(4) Návěštní zařízení uvedené v odstavcích 1 a 3 nemusí
splňovat požadavky § 40 odst. 7, § 42 a § 44 odst. 4.
(5) Použití zvláštního jednoúčelového návěštního zařízení
(§ 44 odst. 1) není dovoleno.
§ 89
Dorozumívací zařízení
Dorozumívací zařízení (§ 45) musí být zřízeno alespoň mezi
narážečem na ohlubni a strojníkem.
§ 90
Pracovní poval
(1) Pracovní poval se navrhuje na největší zatížení
vyskytující se v provozu. Výpočet se provádí podle přílohy č. 6.
(2) Místa průchodu potrubí, kabelu nebo lutny v pracovním
povalu se ohrazují plnou obrubou do výše alespoň 0,3 m. Není-li
místo, kterým projíždí dopravní nádoba povalem, opatřeno z obou
stran povalu nájezdem s nálevkovitým rozšířením do výše alespoň
1,2 m, opatřuje se poklopem nebo se ohrazuje plným ohrazením do
výše alespoň 1,2 m.
(3) Pracovní poval po jeho vybudování posoudí komise
odborníků určená závodním dolu (§ 4 odst. 2).
(4) Pracovní poval musí být v době, kdy není přemísťován,
zajištěn proti posunutí a překlopení, visutý a pojízdný pracovní
poval také proti pootočení.
(5) Rychlost přemísťování visutého a pojízdného pracovního
povalu nesmí být vyšší než 0,3 m . s
-1
. Při přemísťování povalu na
něm smějí být jen určení zaměstnanci, kteří musí při přemísťování
povalu používat prostředky osobního zajištění proti pádu z výšky.
Podmínky přemísťování povalu včetně podmínek pro zajištění
předmětů na povalu proti nežádoucímu pohybu určí provozní
dokumentace. Přemísťování visutého povalu se provádí za stálého
dozoru.§ 91
Ochranný poval
(1) Pro ochranu zaměstnanců na dně hloubení a na místě
rekonstrukce jámy se zřizuje ochranný poval. Pracuje-li se v jámě
současně v různých výškách, zřizuje se pro ochranu zaměstnanců nad
níže položeným pracovištěm další ochranný poval. Výpočet povalu se
provádí podle přílohy č. 6.
(2) Ochranný poval po jeho vybudování posoudí komise
odborníků určená závodním dolu (§ 4 odst. 2).
(3) Poklop v ochranném povalu nesmí být ovládán ručně.
U dvoudílného poklopu se musí oba díly ovládat současně.
(4) Nelze-li při pracích v jámě zřídit ochranný poval nebo
ochrannou stříšku, je nutno dodržet alespoň podmínky uvedené
v § 58 odst. 5 s tím, že
a) jámové stolice na ohlubni a na nárazištích nad místem práce
v jámě musí být zapaženy plným hrazením do výšky alespoň 1,2 m,
b) na ohlubni musí být přítomen narážeč vždy, když se v jámě
pracuje,
c) jednotlivá patra a důlní díla ústící do jámy, která jsou nad
místem práce, musí být ve vzdálenosti alespoň 3 m od jámy
znepřístupněna.
§ 92
Pomocný vrat
(1) Pomocný vrat musí být vybaven odlehčovací brzdou.
Odlehčovací brzda musí mít pro největší dovolené zatížení
statickou jistotu alespoň 2násobnou.
(2) Buben pomocného vratu musí být vybaven buď rohatkou
a západkou nebo druhou brzdou, samosvornou převodovkou nebo jiným
aretačním zařízením.
(3) Poměr jmenovitého průměru bubnu pomocného vratu
k jmenovitému průměru lana je alespoň 20.
(4) K obsluze pomocného vratu může být určen jen zaměstnanec
splňující požadavky zvláštního právního předpisu.30)
(5) Pomocný vrat může být ovládán dálkově.31) Dálkově
ovládaný vrat se prohlíží před jeho prvním uvedením do chodu ve
směně a po ukončení jeho používání.
§ 93
Kontrola jámy
(1) Prohlídka jámy se provádí shora dolů.
(2) Po trhací práci v jámě a jejím okolí do vzdálenosti 20
m se prohlíží jáma a přilehlé prostory od místa trhací práce
směrem vzhůru do vzdálenosti 50 m, směrem dolů v celé volné délce
jámy.
§ 94
Kontrola lan a úvazků
(1) Při každé druhé dvouměsíční prohlídce se provede vizuální
prohlídka těžního lana a úvazku, a to po uvolnění lana z úvazku;
při tom se provede krácení lana v délce 3 m nad úvazkem.
(2) Úvazek vodicího lana a úvazek lana pojízdného povalu se
obnovují ve lhůtě ne delší než 6 měsíců.
ČÁST TŘETÍ
OSTATNÍ ZPŮSOBY DOPRAVY
§ 97
Dopravní zařízení
(1) Ustanovení této části platí pro dopravní zařízení bez
těžní věže, s těžní věží nebo jen s těžní konstrukcí5)
a s nejvyšší povolenou rychlostí 2 m . s
-1
a menšía) s dopravní nádobou zavěšenou na laně,
b) s dopravní nádobou s vlastním pohonem nezavěšenou na laně,
c) pro dopravu volně zavěšených břemen
(dále jen "dopravní zařízení").(2) Na dopravní zařízení se nevztahuje část druhá.
§ 98
Povolení provozu dopravního zařízení
Provoz dopravního zařízení a dopravu osob na něm povoluje
závodní dolu na základě posouzení tohoto zařízení odborníky
příslušných profesí. Povolení provozu vydává písemně.
§ 99
Požadavky na provozní dokumentaci
dopravního zařízení
(1) Provozní dokumentace dopravního zařízení určí zejména:
a) opatření k zajištění bezpečnosti při pohybu dopravní nádoby
a břemene,
b) mezery pro bezpečný pohyb dopravní nádoby a břemene,
c) způsob vyproštění osob, popřípadě břemene uvízlé v jámě,
d) řešení nástupního, popřípadě nakládacího místa a jeho vybavení,
e) požadavky na ukotvení a stabilizaci dopravního zařízení a jeho
případné dráhy,
f) způsob pohonu dopravního zařízení,
g) druh lana, dopravní nádoby, závěsu a úvazku,
h) druh a umístění návěštního a dorozumívacího zařízení.
(2) Požadavky na dozor nad dopravním zařízením a udržováním
jámy, na řízení, popřípadě ovládání dopravního zařízení, obsluhu,
údržbu, prohlídky a revize dopravního zařízení a jámy, dávání
návěští, samojízdu, řád o provozu dopravního zařízení, záznamy
a dokumentaci dopravního zařízení určí závodní dolu v provozní
dokumentaci přiměřeně podle hlavy III části druhé.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 100
Přechodná ustanovení
(1) Těžní zařízení a jáma projektované, postavené, uvedené do
provozu nebo rekonstruované před nabytím účinnosti této vyhlášky
se smí používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům předpisů
platných v době jejich projektování, postavení, uvedení do
provozu, popřípadě rekonstrukce, včetně povolených výjimek z tehdy
platných předpisů. Při rekonstrukci musí být těžní zařízení a jáma
uvedeny do souladu s touto vyhláškou; při dílčí rekonstrukci musí
být do souladu s touto vyhláškou uvedeny příslušná část těžního
zařízení a jámy.
(2) Odborníci profese báňské, strojní a elektrotechnické
a znalci podle § 4 odst. 2, kteří byli potvrzeni Českým báňským
úřadem nebo obvodním báňským úřadem podle dosud platných předpisů,
se do 31. prosince 2005 považují za odborníky splňující požadavky
této vyhlášky; po tomto termínu, jen když složili zkoušku ze
znalosti této vyhlášky a ostatních právních předpisů vztahujících
se ke svislé dopravě a chůzi před komisí obvodního báňského úřadu.
(3) Zaměstnanci, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 6 odst. 2 až 5
a vykonali zkoušku podle dosud platných předpisů,
a jejich zástupci se do 31. prosince 2005 považují za zaměstnance
splňující požadavky této vyhlášky; po tomto termínu, jen když
složili zkoušku ze znalosti této vyhlášky a ostatních právních
předpisů vztahujících se ke svislé dopravě a chůzi před komisí
obvodního báňského úřadu.
(4) Zaměstnanci, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 7 až 9 a vykonali
zkoušku podle dosud platných předpisů, se až do
termínu příštího ověření odborné způsobilosti považují za
zaměstnance splňující požadavky této vyhlášky.
(5) Měření a zkoušky požadované § 63 odst. 2 a § 70 odst. 1 písm. f) se do
31. prosince 2004 mohou provádět podle dosavadních
předpisů.
(6) Požadavky § 23 odst. 2 písm. a) musí být při nejbližší
rekonstrukci, nejpozději však do 31. prosince 2005, splněny
i u těžního stroje uvedeného do provozu před nabytím účinnosti
této vyhlášky, pokud nejde o těžní stroj ovladatelný tlačítky,
o malé těžní zařízení, o havarijní dopravní zařízení, o těžní
stroj na dole s vyhlášeným útlumovým programem nebo o těžní stroj
na dole s předpokládaným ukončením těžební činnosti do 31.
prosince 2008; předpoklad ukončení těžební činnosti musí být
doložen stanoviskem obvodního báňského úřadu.
(7) Požadavky § 25 odst. 1 až 4 musí být při nejbližší
rekonstrukci, nejpozději však do 31. prosince 2006, naplněny
i u těžního stroje uvedeného do provozu před nabytím účinnosti
této vyhlášky, který je používán pro řádnou jízdu, pokud nejde
o těžní stroj ovladatelný tlačítky, o malé těžní zařízení,
o havarijní dopravní zařízení, o těžní stroj na dole s vyhlášeným
útlumovým programem nebo o těžní stroj na dole s předpokládaným
ukončením těžební činnosti do 31. prosince 2010; předpoklad
ukončení těžební činnosti musí být doložen stanoviskem obvodního
báňského úřadu.
(8) Požadavky § 22 odst. 14, § 23 odst. 2 písm. a), § 25 odst. 1 až 4 a
§ 34 odst. 3 musí být naplněny i u těžního stroje
při jeho přemístění na jinou jámu, pokud nejde o těžní stroj
ovladatelný tlačítky, o malé těžní zařízení, o havarijní dopravní
zařízení, o těžní stroj na dole s vyhlášeným útlumovým programem
nebo o těžní stroj na dole s předpokládaným ukončením těžební
činnosti do pěti let od data přemístění; předpoklad ukončení
těžební činnosti musí být doložen stanoviskem obvodního báňského
úřadu.
§ 101
Doložka vzájemného uznávání
Technické požadavky stanovené touto vyhláškou, které přímo
nevyplývají z příslušných předpisů Evropských společenství, se
neuplatní na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh
v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém
ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně
smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu,
že takový výrobek odpovídá
a) technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na
trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto
států závazné,
b) technickým normám nebo pravidlům správné výrobní praxe, které
jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu
na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky
státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského
prostoru,
c) mezinárodním technickým normám, k jejichž používání je některý
ze subjektů těchto států oprávněn, nebo
d) výrobním postupům použitým v některém z těchto států v souladu
s jeho právními předpisy a požadavkům, pro které existuje
dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento
výrobek může být pro daný účel použití posouzen pomocí dílčích
zkoušek,
pokud tyto předpisy, technické normy, pravidla, požadavky nebo
postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající
alespoň míře této ochrany v České republice.§ 102
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti
provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících
dozoru státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.).
2. Výnos Českého báňského úřadu č. 16/1986 Ú. v. ČSR, kterým se
mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v.
ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti
provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících
dozoru státní báňské správy (reg. v částce 18/1986 Sb.).
§ 103
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou
§ 101, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení
České republiky k Evropské unii v platnost, a přílohy č. 5, která
nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.
Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Příl.1
Zvláštní požadavky na projekt těžního zařízení a jámy
A. Zvláštní požadavky na projekt těžní věže a její výpočet
1. Návrh a výpočet konstrukce těžní věže se provede metodou
mezních stavů podle technické normy33) nebo jinou vhodnou
metodou, zatížení těžní věže se určí podle technické normy.33)
2. V projektu těžní věže se určí zatížení stálá a nahodilá
zatížení dlouhodobá, krátkodobá a mimořádná včetně mimořádného
zatížení při najetí dopravní nádoby do brzdicích průvodnic,
popřípadě i jiného brzdicího zařízení a při nárazu dopravní
nádoby do nárazníkového roštu. V projektu se určí druhy
zatížení včetně součinitelů zatížení, dynamických vlivů a
kombinace zatížení podle přílohy č. 3 a podle technické
normy.33) U těžní věže pro hloubení se mimořádné zatížení
neuvažuje; to neplatí pro těžní věž, která bude využita i pro
budoucí provoz dolu.
3. Pokud se pro hloubení použije těžní věž, která bude využita i
pro budoucí provoz dolu, určí projekt zatížení pro její budoucí
použití a zatížení pro hloubení jámy.
4. Projekt těžní věže určí délku volné výšky s tím, že její délka
bude alespoň 8 m, dále určí upevnění brzdicích průvodnic,
popřípadě i konstrukci, umístění a upevnění jiného brzdicího
zařízení.
5. Těžní věž se navrhuje z kovu nebo betonu.
6. Projekt těžní věže určí:
6.1. druh materiálu včetně součinitelů podmínek působení,
6.2. mezní štíhlosti prutů kovové konstrukce,
6.3. dovolená přetvoření kovových prvků a těžní věže jako
celku,
6.4. nejmenší dovolené rozměry jednotlivých konstrukčních
prvků,
6.5. překážkové značení a osvětlení těžní věže z hlediska
letecké dopravy,
6.6. požadavky na jakost při svařování konstrukcí34) a stupně
způsobilosti pro výrobu těchto konstrukcí.35)
7. Projekt betonové těžní věže se provede podle technické
normy.36)
8. Základy těžní věže určí projekt podle technické normy.37)
B. Zvláštní požadavky na projekt těžního zařízení a jámy
Projekt těžního zařízení a jámy určí:
1. průřez a délku dřevěných průvodnic, popřípadě rozměr, profil a
tloušťku stěny kovových průvodnic, rozměr, profil a tloušťku
stěny rozpon a příček, a to s ohledem na jejich předpokládanou
životnost, statické a dynamické namáhání od provozu těžního
zařízení, způsob upevnění rozpon a příček, svislou vzdálenost
rozpon, konstrukci a uspořádání lezního oddělení, a to i
prozatímního lezního oddělení pro hloubení, prohlubování a
rekonstrukci jámy, požadavky na jakost při svařování
konstrukcí34) a stupně způsobilosti pro výrobu těchto
konstrukcí,35)
2. způsob vedení dopravní nádoby, umístění průvodnic a jejich
upevnění k rozponě a velikost vodorovných a svislých sil
působících na průvodnice, u lanového vedení dopravní nádoby
druh (typ) vodicího a odrazového lana, jejich umístění, způsob
jejich kotvení a napínání, přechod na vedení průvodnicemi a
způsob chránění kotvicího a napínacího zařízení před dotykem s
vyrovnávacím lanem a proti propadu,
3. druh (typ) lana, dopravní nádoby, závěsu a úvazku,
4. umístění hlídače hladiny vody, u skipového těžního zařízení
také umístění hlídače hladiny propadu v jámové tůni, u těžního
zařízení s vyrovnávacím lanem také umístění zařízení, které
zamezuje tvoření smyček a vybočení vyrovnávacího lana,
5. konstrukci a zatížení pracovního a ochranného povalu pro
údržbu, opravy a jiné práce v jámě a pro hloubení, prohlubování
a rekonstrukci jámy,
6. podmínky použití hloubicího těžního zařízení pro ražbu jiného
důlního díla z hloubené, prohlubované a rekonstruované jámy,
7. přípustný odklon spojnice lomových bodů průvodnicového tahu od
svislice.
Příl.2
Dovolené odchylky a mezery
A. Dovolené odchylky
Dovolené odchylky při vyztužování a vystrojování jámy a těžní
věže se uvádějí v mm s tím, že odchylka ke středu jámy je označena
-, odchylka od středu jámy je označena +.
1. Dovolené odchylky u výztuže:
a) kruhových jam s výztuží monolitickou, zděnou, panelovou a
tybinkovou +/- 100,
b) kruhových jam s ostatními druhy výztuže 0 až + 200,
c) pravoúhlých jam u prvků výztuže
1. nenesoucích průvodnice +/- 15,
2. nesoucích průvodnice, a to pro vnitřní stěnu nosníku
směrem ke středu těžní zátyně, +/- 10.
2. Dovolené odchylky u výstroje jámy:
a) od svislice u rozpon nesoucích průvodnice z jedné strany 0
až + 20,
b) od svislice u rozpon nesoucích průvodnice z obou stran +/-
10,
c) v odklonu rozpon od vodorovné roviny nejvíce 1 : 200,
d) protilehlých rozpon od téže vodorovné roviny +/- 5,
e) od svislice u příček +/- 10,
f) u svislé vzdálenosti mezi rozponami a mezi příčkami +/- 10,
g) u průvodnic jedné dopravní nádoby
1. od svislice bočně +/- 5, čelně 0 až + 10, přičemž každá
průvodnice smí být položena s odklonem od svislice bočně
i čelně nejvíce 1 : 1000,
2. rozteče mezi průvodnicemi, které vedou jednu dopravní
nádoby 0 až + 10.
B. Dovolené mezery
Dovolené mezery se uvádějí v mm.
1. Boční a čelní mezera mezi vodítky dopravní nádoby a
průvodnicemi u pevných vodítek čelně i bočně nejvíce 2 x 5, u
pomocných vodítek při kolovém vedení dopravní nádoby čelně i
bočně nejvíce 2 x 15 a u rohového vedení nejvíce 2 x 15.
2. Nejmenší dovolené mezery při pevném vedení dopravní nádoby:
a) mezi dopravní nádobou a výztuží kruhových jam 200 b) mezi dopravní nádobou a výztuží pravoúhlých jam 150 c) mezi dopravní nádobou a příčkou 100 d) mezi dopravní nádobou a rozponou 1. při použití pevných vodítek 50 2. při použití vodicích kol 60 e) mezi sousedními dopravními nádobami 150 f) mezi dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně, náraziště a jámové stolice 45 g) mezi dopravní nádobou a ostatním vybavením jámy 150 h) mezi těžním lanem a výztuží 150 ch) mezi těžním lanem a výstrojí a ostatním vybavením jámy 100 i) mezi vyrovnávacím lanem a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy, a to i při největší rychlosti 300
3. Nejmenší dovolené mezery při lanovém vedení dopravní nádoby:
a) mezi dopravní nádobou a hladkou výztuží 400 b) mezi dopravní nádobou a výztuží s výstupky, výstrojí a ostatním vybavením jámy 1. s jednou dopravní nádobou při rychlosti 4 m.s-1a menší 300 2. se dvěma a více dopravními nádobami při rychlosti 4 m.s-1a menší 500 větší než 4 m.s-1600 c) mezi dopravní nádobou a příčkou 250 d) mezi dopravní nádobou a rozponou 250 e) mezi dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně, náraziště a jámové stolice 45 f) mezi dopravními nádobami téhož i sousedního těžního zařízení 1. bez odrazových lan 600 2. s odrazovými lany 500 g) mezi těžním lanem a výztuží 150 h) mezi těžním lanem a výstrojí a ostatním vybavením jámy 100 i) mezi vyrovnávacím lanem a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy, a to i při největší rychlosti 300
4. Nejmenší dovolené mezery při hloubení, prohlubování a
rekonstrukci jámy:
a) mezery delta mezi dopravní nádobou a jinou dopravní nádobou
téhož i sousedního těžního zařízení se při lanovém vedení
určují podle vzorce
delta = v . odmocnina H (mm), kde je v (m.sPřitom však mezera nesmí být menší než 400, u malého těžního zařízení menší než 250. Při pevném vedení se mezery určí podle bodu 2,-1) - rychlost dopravy, H (m) - délka vodicích lan.
b) mezery mezi dopravní nádobou a průjezdovým otvorem
pracovního povalu nesmějí být větší než 150 a menší než
100; je-li průjezdový otvor z obou stran opatřen nájezdy
s nálevkovitým rozšířením, smějí být mezery zmenšeny až na
75,
c) mezery mezi dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně,
náraziště, sýpy a napínacího rámu nesmějí být menší než 150;
je-li průjezdový otvor z obou stran opatřen nájezdy s
nálevkovitým rozšířením, smějí být mezery zmenšeny až na 75,
d) mezery mezi dopravní nádobou a výztuží, výstrojí a ostatním
vybavením jámy se při lanovém vedení počítají podle vzorce
uvedeného v písmenu a). Tyto mezery však nesmějí být menší
než 250. Při pevném vedení dopravní nádoby se mezery určí
podle bodu 2,
e) vzdálenost těžního lana od výztuže, výstroje a ostatního
vybavení jámy s výjimkou lanovnicové plošiny nesmí být
menší než 100.
5. Nejmenší dovolené mezery u havarijního dopravního zařízení s
výjimkou mobilního havarijního dopravního zařízení se určují
podle bodů 1 až 4.
Příl.3
Výpočet vedení dopravní nádoby a výstroje jámy
A. Výpočet sil při pevném vedení dopravní nádoby
Výpočet sil při pevném vedení dopravní nádoby uvedený v
bodech 1 a 2 se použije, jsou-li průvodnice umístěny na protějších
stranách půdorysu nádoby souměrně k její ose.
1. Výpočet vodorovných sil
1.1. Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby ve směru kolmém
na rozponu FRH se určí podle vzorce:
G F = - . g (kN), RH a kde je G (t) - hmotnost dopravní nádoby s největším zatížením nebo protizávaží včetně závěsů a úvazků těžního a vyrovnávacího lana a vyrovnavače tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby, g (m.s-2) - gravitační zrychlení (lze dosadit 10 m.sE-2), a - bezrozměrný součinitel, jehož hodnota se určí podle vzorce 25 a = -----, K1.K2 kde je K1 - součinitel vedení dopravní nádoby, který má hodnotu pro dopravní nádobu s kolovým vedením K1 = 1, pro dopravní nádobu s jiným vedením K1 = 1,2, K2 - součinitel rychlosti v, který má hodnotu K2 = 1,0 při rychlosti do 10 m.s-1včetně, pro větší rychlosti se určí podle vzorce v - 10 K2 = 1 + ------, 6 kde je v (m.s-1) - nejvyšší povolená rychlost.
1.2. Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby ve směru
rovnoběžném s rozponou se rovná polovině síly FRH.
1.3. Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby působící na
vodicí lano nebo příslušnou část pomocného vedení se rovná
polovině síly FRH.
1.4. Pro výpočet rozpony se působení vodorovné síly FRH uvažuje
v místě upevnění průvodnice na rozponu. Pro výpočet
průvodnice se působení síly FRH uvažuje ve středu úseku
průvodnice mezi dvěma sousedními rozponami. Pro výpočet
upevnění průvodnice se působení poloviny síly FRH uvažuje
rovnoběžně s rozponou v místě upevnění k rozponě.
1.5. U rozpony a průvodnice se vždy uvažuje s působením jen
jedné vodorovné síly od jednoho vodítka jedné dopravní
nádoby. Vede-li výstroj více dopravních nádob, pak se
počítá se zatížením od nádoby, která vyvolává
nejnepříznivější účinky.
1.6. Síla působící na příčku jámové výstroje se odvozuje od
síly působící na rozponu.
2. Výpočet svislých sil
2.1. Pro výpočet rozpony na svislé zatížení při vybavení
záchytů se počítá s hmotností dopravní nádoby s největším
zatížením včetně hmotnosti vyrovnávacího lana, přičemž je
nutno uvažovat s dopravní nádobou, která ze všech nádob v
téže jámě vyvolá na uvažovanou rozponu nejméně příznivé
účinky. Při určení svislé síly FRV pro výpočet rozpon se
předpokládá stejnoměrné rozdělení zatížení na rozpony
připadající na základní délku průvodnice podle projektu;
za nosné se považují i krajní rozpony jedné průvodnice. K
výpočtu se použije vzorec:
G + G + G U N L F = ------------ . g (kN), RV 2 i kde je GU (t) - hmotnost užitečného zatížení včetně hmotnosti důlního vozu v dopravní nádobě, GN (t) - hmotnost dopravní nádoby včetně závěsu, úvazku a vyrovnávače tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby, GL (t) - hmotnost větve vyrovnávacího lana, g (m.s-2) - gravitační zrychlení (lze dosadit 10 m.s-2), i (-) - počet rozpon nesoucích průvodnici včetně obou krajních rozpon.
2.2. Pro výpočet průvodnice na svislé zatížení při vybavení
záchytů se bere síla FPV odvozená z hmotnosti dopravní
nádoby s největším zatížením včetně hmotnosti
vyrovnávacího lana
G + G + G U N L F = ------------ . g (kN), PV 2
2.3. Svislá síla FDV při dosednutí nádoby na dosedací rošt se
určí z celkové hmotnosti dopravní nádoby s největším
zatížením:
F = (G + G ) . g (kN). DV U N
3. Definice veličin podle metody mezních stavů
3.1. Konstrukce pevného vedení dopravní nádoby v jámě a
konstrukce výstroje jámy se posuzuje na mezní stav
únosnosti, k němuž patří trvalá deformace, porušení spoje
a lomy prvků výstroje, a na mezní stav použitelnosti, k
němuž patří průhyb umožňující vyklouznutí nádoby z vedení
a kmitání znásobující horizontální rázy při jízdě nádoby,
při kterém hrozí vyklouznutí nádoby z vedení.
Při výpočtu pevného vedení dopravní nádoby a výstroje jam
se postupuje podle technické normy.38)
3.2. Při výpočtu výstroje jámy se uvažují tato zatížení:
Stálé zatížení vlastní hmotností výstroje se ve výpočtu
neuvažuje.
a) nahodilé zatížení dlouhodobé od jedoucí dopravní
nádoby, které vytváří základní vodorovná čelní nebo
boční síla samostatně působící na průvodnici a na
rozponu,
b) nahodilé zatížení mimořádné
1. při vybavení záchytů dopravní nádoby, které vytváří
svislá síla působící na průvodnice a na rozponu,
2. při dosednutí nádoby na dosedací rošt; při výpočtu
se postupuje podle bodu 8.
3.3. Výpočtové zatížení pro jednotlivé prvky výstroje jámy se
určí z vodorovné síly a ze svislé síly při vybavení
záchytů jako součin těchto sil a součinitelů zatížení:
pro vodorovné zatížení rozpony F'RH = FRH . n11 . n12 (kN), pro vodorovné zatížení průvodnice F'PH = FPH . n11 . n12 (kN), pro svislé zatížení rozpony F'RV = FRV . n21 (kN), pro svislé zatížení průvodnice F'PV = FPV . n22 (kN), pro svislé zatížení dosedacího roštu F'DV = FDV . n23 (kN). Součinitelé zatížení pro výpočet výstroje jámy: a) pro nahodilé zatížení dlouhodobé n11 - vliv trvalé šikmosti pevného vedení: u jam se svislým vedením nádoby se bere n11 = 1,0, v ostatních případech n11 = 1,05, n12 - vliv nerovností výstroje v mezích dovolených odchylek podle této vyhlášky: pro rozpony a kovové průvodnice se bere n12 = 1,4, pro rozpony a dřevěné průvodnice se bere n12 = 1,2, b) pro nahodilé zatížení mimořádné n21 - působení na rozpony při vybavení záchytů: pro rozpony se bere n21 = 1,05, n22 - působení na průvodnice při vybavení záchytů: pro kovové průvodnice se bere n22 = 1,5, pro dřevěné průvodnice se bere n22 = 1,0, n23 - při dosednutí nádoby na dosedací rošt (součinitel zahrnuje také dynamický účinek): n23 = 2,5.
3.4. U výstroje jámy se neuvažuje kombinace zatížení ani
současné působení vodorovných a svislých sil.
3.5. Pro výstroj jámy se hodnoty navrhovaných pevností R (MPa)
určí podle technické normy.38)
3.6. Navrhovaná pevnost R (MPa) se upravuje násobením
součiniteli podmínek působení na výslednou hodnotu R':
R' = R . m1 . m2 . m3 (MPa) Pro výstroj jámy se použijí součinitelé podmínek působení: m1 - součinitel vlivu geometrického uspořádání výstroje podle svislé vzdálenosti L mezi sousedními rozponami, a to L = 1,5 m ... m1 = 1,0, L = 2,0 m ... m1 = 0,99, L = 3,0 m ... m1 = 0,97, L = 4,0 m ... m1 = 0,95. Pokud budou zvoleny jiné hodnoty svislé vzdálenosti mezi sousedními rozponami, určí se hodnota součinitele m1 interpolací, m2 - součinitel koroze a opotřebení, a to pro kovové prvky jámové výstroje m2 = 0,8; tato hodnota bude snížena podle vlivů prostředí na výstroj jámy až na hodnotu m2 = 0,5. U dřevěných průvodnic je hodnota m2 = 0,8, m3 - součinitel protikorozních opatření m3, jehož základní hodnota je 1,0 až 1,5. Při tom platí omezení, že výsledný součin součinitelů m2 a m3 je menší nebo roven 1,0.
3.7. Mezní stav únosnosti výstroje se kontroluje tak, že
statickým výpočtem se určí napětí jednotlivých prvků
výstroje, které přitom u žádného prvku nesmí překročit
navrhovanou pevnost.
3.8. Mezní stav použitelnosti prvků výstroje jámy se ověřuje
výpočtem vodorovného průhybu delta jednotlivých prvků
jámové výstroje nebo celkové konstrukce, přičemž povolený
průhyb prvku výstroje ve směru působení vodorovné síly
kolmé na rozponu je určován záběrem protějšího vodítka
dopravní nádoby; přitom v žádném případě nesmí být
překročeny hodnoty uvedené v § 37 odst. 5. Jinou možností
je ověřit mezní stav použitelnosti výstroje ve vazbě na
§ 37 odst. 5 podle vzorce
1 delta = --- . L, 600 kde je L (m) - délka prvku (rozpony nebo průvodnice mezi dvěma rozponami).
4. Výpočet pevného vedení dopravní nádoby
4.1. Při výpočtu pevného vedení dopravní nádoby podle mezních
stavů se za základ výpočtu berou jmenovité rozměry profilu
prvku výstroje neoslabeného opotřebením nebo korozí.
4.2. Prvky výstroje jámy a pevného vedení dopravní nádoby, tj.
rozpony, příčky a průvodnice, se počítají na působení
vodorovné síly na samostatný nosník prostý nebo staticky
neurčitý, popřípadě lze celý úsek výstroje jámy na délce
jedné průvodnice počítat jako roštovou konstrukci, pokud
podpory prvků a vzájemné spojení prvků zaručují takovéto
vzájemné spolupůsobení.
4.3. Příčka jámové výstroje se kontroluje výpočtem.
4.4. Průvodnice se kontroluje výpočtem na svislé zatížení při
vybavení záchytů dopravní nádoby jako prut namáhaný na
vzpěr o vzpěrné délce rovné vzdálenosti dvou sousedních
rozpon.
5. Výpočet upevnění průvodnice a rozpony
5.1. Upevnění průvodnice se počítá na působení čelní a boční
vodorovné síly.
Na svislé zatížení se počítá pouze upevnění průvodnice
vedoucí dopravní nádobu se záchyty. V tomto případě se
zvlášť kontroluje nájezdová průvodnice.
5.2. Ve výpočtu upevnění průvodnice k rozponě se v případě
potřeby vyvození třecí síly bere hodnota součinitele tření
maximálně pro styk dřeva a válcovaného profilu 0,3,
odlitku a válcovaného profilu 0,2, dvou válcových profilů
0,2 a u metalizovaných ploch 0,1.
5.3. Ve výpočtu upevnění rozpony ke konzole se bere v úvahu
čelní a boční síla. Toto upevnění se kontroluje na svislou
sílu jen při vybavení záchytů dopravní nádoby.
6. Výpočet konzoly a jejího upevnění
Konzola se počítá na největší sílu přenášenou rozponou, příčkou
nebo průvodnicí vzniklou při působení svislé a vodorovné síly v
nejméně příznivém případě. Bezpečnost upevnění konzoly proti
vytažení nebo vytržení z výztuže nebo horniny se ověřuje
výpočtem.
7. Výpočet rohového vedení a jámové stolice
7.1. Rohové vedení a prvky jámové stolice, které nesou rohové
vedení nebo průvodnici, se počítají na vodorovné síly.
Ostatní prvky jámové stolice se počítají na síly přenášené
rohovým vedením nebo průvodnicí.
7.2. Vodorovné síly působící na rohové vedení samostatně v
čelním nebo bočním směru se pro výpočet umísťují v
nejnepříznivější poloze.
7.3. Tuhost rohového vedení v obou směrech působení vodorovné
síly může způsobit průhyb nejvíce L/600, kde L je
vzdálenost mezi dvěma sousedními podporami.
7.4. Při možném vybavení záchytů dopravní nádoby se nosné prvky
jámové stolice počítají také na působení svislé síly.
8. Výpočet nárazníkového a dosedacího roštu
Na nárazníkovém a dosedacím roštu a nosníku, o který se opírá
brzdicí průvodnice, se výpočtem ověřuje místo opření brzdicí
průvodnice; ověřuje se také místo zachycující síly od jiného
brzdicího zařízení. Nárazníkový rošt se ověřuje také na náraz
dopravní nádoby, dosedací rošt také na dosednutí dopravní
nádoby.
9. Jiné metody výpočtu
Pro výpočet sil při pevném vedení dopravní nádoby lze použít i
metodu konečných prvků nebo matematický model subsystému
dopravní nádoba - jámová výztuž. Jiné metody lze použít jen na
základě posudku zpracovaného odborným pracovištěm nebo znalcem.
B. Výpočet sil při lanovém vedení dopravní nádoby
1. Určení napínací síly vodicího a odrazového lana
1. Nejmenší napínací síla FN na spodním konci vodicího lana se
určí podle vzorce
G F = 2 . odmocnina H . (1 + ---) (kN), N 100 kde je H (m) - délka vodicího lana mezi ukotveními, G (t) - hmotnost břemene zavěšeného na těžním laně, bez hmotnosti vyrovnávacího lana.
2. Napínací síla odrazového lana nesmí být menší než nejmenší
napínací síla vodicího lana.
3. Napínací síla na spodním konci vodicího a odrazového lana
nesmí být menší než 10 kN.
2. Určení napínací síly vodicího lana při hloubení, prohlubování a
rekonstrukci jámy
Nejmenší napínací síla vodicího lana při hloubení, prohlubování
a rekonstrukci jámy se určí tak, aby statický tah na horním
konci lana nebyl menší než 10 kN na 100 m délky vodicího lana.
Příl.4
Nosnost lan
1. Těžní lano musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu
statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně
b = 7,5 - 0,0007 H, kde je H (m) - součinitel, který se číselně rovná svislé vzdálenosti mezi osou lanovnice, popřípadě třecího kotouče, a nejnižší provozní polohou dopravní nádoby.
2. Vyrovnávací lano musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k
největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost
b nejméně 7násobná.
3. U vícelanového těžního stroje musí mít každé těžní lano takovou
nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla
jeho počáteční bezpečnost b nejméně
1 b = 6,5 + - - 0,007 H, i kde je i - počet těžních lan, H (m) - součinitel, který se číselně rovná svislé vzdálenosti mezi osou lanovnice, popřípadě třecího kotouče, a nejnižší provozní polohou dopravní nádoby.
4. Těžní lano havarijního dopravního zařízení musí mít takovou
nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla
jeho počáteční bezpečnost b nejméně 7násobná.
5. Vodicí i odrazové lano musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k
největšímu statickému zatížení vyvozenému vlastní hmotností
lana a napínací silou byla jeho počáteční bezpečnost b alespoň
5násobná.
6. Lano používané při hloubení, prohlubování nebo rekonstrukci
jámy musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k jeho největšímu
statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně:
6.1. u povalu zavěšeného na laně 7násobná, při zavěšení na
třech a více lanech 6násobná,
6.2. u lana pomocného vratu 5násobná,
6.3. u lana závěsného nakladače 15násobná,
6.4. lana používaného k ovládání poklopu, ovládání návěštního
zařízení a zavěšení olovnice 3násobná,
6.5. u samonosného elektrického kabelu pro osvětlení povalu a
jámy 5násobná.
Příl.5
Měření a zkoušky při revizi těžního zařízení
a funkčních zkouškách těžního stroje
A. Měření a zkoušky na těžním stroji
1. Měření elektrických veličin motoru těžního stroje, tj.
kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu, a
rychlosti v rámci obvyklého pracovního cyklu se zátěží
odpovídající zatížení při řádné jízdě.
2. Měření elektrických veličin motoru těžního stroje, tj.
kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu, a
rychlosti v rámci obvyklého pracovního cyklu se zátěží
odpovídající zatížení při těžbě.
3. Měření elektrických veličin motoru těžního stroje, tj.
kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu, a
rychlosti v rámci obvyklého pracovního cyklu se zátěží
odpovídající zatížení při těžbě v automatickém režimu řízení.
4. Zkouška statické jistoty jízdní brzdy se zátěží odpovídající
zatížení při řádné jízdě a při těžbě.
5. Zkouška statické jistoty pojistné brzdy se zátěží odpovídající
zatížení při řádné jízdě a při těžbě.
6. Zkouška statické jistoty jízdní a pojistné brzdy k udržení
prázdné dopravní nádoby v její nejnepříznivější poloze při
rozpojených bubnech.
7. Zkouška statické jistoty brzdy nebo jiného zařízení k udržení
prázdné dopravní nádoby volného bubnu při rozpojených bubnech.
8. Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média
u bubnového těžního stroje s tlakovzdušným brzdovým strojem.
9. Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média
u těžního stroje s třecím kotoučem s tlakovzdušným brzdovým
strojem.
10. Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média
u bubnového těžního stroje s hydraulicky řízenými pružinovými
brzdami.
11. Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média
u těžního stroje s třecím kotoučem s hydraulicky řízenými
pružinovými brzdami.
12. Měření charakteristik zpoždění u těžního stroje, u kterého je
brzdná síla vyvozována závažím.
13. Ověření, že pojistná brzda neprodleně zastaví těžní stroj při
ztrátě napájecí energie.
14. Měření radiální a axiální házivosti brzdových věnců a
brzdových kotoučů.
ad 1) a 2)
Těžní stroj je v průběhu měření řízen řididlem jízdy až do
okamžiku snížení rychlosti na rychlost přejezdovou a zbytek až do
krajní provozní polohy je řízen ručně a pak jej strojník zastaví.
Měření se provádí v obou směrech jízdy se zátěží v jedné dopravní
nádobě. Pak se měření opakuje se zátěží ve druhé dopravní nádobě.
Výsledky měření se vyhodnotí z hlediska
a) rychlosti se zaměřením na její velikost a stálost, na správnou
a plynulou funkci řididla jízdy, na spolehlivé a správné
omezení přejezdové rychlosti a na hodnoty zrychlení při
rozjezdu a zpoždění při dojezdu,
b) hodnoty a průběhu kotevního proudu, kotevního napětí a budícího
proudu se zaměřením na to, zda kotevní proud má spojitý průběh,
v případě více pohonů zda jsou průběhy shodné, jeho hodnota je
při ustálené rychlosti ustálená a odpovídá zátěži a při
rozjezdu a dojezdu nepřesahuje povolené hodnoty, zda kotevní
napětí má při nejvyšší povolené rychlosti při dopravě osob a
při těžbě odpovídající hodnoty.
ad 3)
Podmínky měření a jeho vyhodnocení jsou stejné jako u bodů 1 a 2 s
tím, že po celou dobu měření je těžní stroj řízen automaticky.
ad 4)
Měření se provádí zvlášť se zátěží odpovídající zatížení při řádné
jízdě a zvlášť se zátěží odpovídající zatížení při těžbě. Výchozím
bodem je poloha dopravní nádoby odpovídající největší statické
převaze. Po celou dobu zkoušky se měří kotevní proud a tlak
brzdného média a sleduje se okamžik, kdy dojde k prokluzu brzd.
Nejprve se tzv. "zváží" zátěž, tj. zjistí se hodnota tzv.
rovnovážného proudu, který je po odbrzdění jízdní brzdy potřebný k
udržení dopravní nádoby v klidu.
Pak se těžní stroj zabrzdí jízdní brzdou a zjistí se hodnota
přídavného proudu potřebného k prokluzu brzd, pokud to dovolí
proudový omezovač, ve směru statické převahy, přičemž jízdní brzda
je zabrzděna nejmenším přípustným tlakem v brzdové soustavě, při
jehož snížení dojde k rozpojení bezpečnostního obvodu [§ 23 odst.
2 písm. g)].
Z hodnoty rovnovážného proudu a z hodnoty přídavného proudu a
tlaku, při kterém došlo k prokluzu brzd, se výpočtem vyhodnotí
statická jistota b jízdní brzdy. Pro výpočet se používá vztah
I + I g p b = -------, I g kde je Ig (A) - rovnovážný kotevní proud, Ip (A) - přídavný kotevní proud.
ad 5)
Postup je stejný jako v bodě 4) s tím, že místo jízdní brzdou se
těžní stroj zabrzdí pojistnou brzdou; při tom je nutné na dobu
provádění měření provést dočasná opatření určená výrobcem nebo
odborníkem (§ 4 odst. 2), která umožní zadávání proudu při
rozpojeném bezpečnostním obvodu.
ad 6)
Měření se provádí s prázdnými dopravními nádobami. Dopravní nádoba
pevného bubnu se ustaví do nejnižší provozní polohy a zajistí se
proti případnému ujetí vhodnými nosníky položenými přes profil
jámy. Volný buben se zajistí brzdou nebo jiným
zařízením k zadržení volného bubnu a rozpojí se bubny. Další
postup je stejný jako v bodech 4) a 5).
ad 7)
Měření se provádí v úrovni ohlubně s tím, že do dopravní nádoby
volného bubnu se naloží zátěž odpovídající 1,5násobku převahy,
kterou by vyvinula nevyvážená dopravní nádoba volného bubnu v
nejnepříznivější provozní poloze, a nádoba se zajistí proti
případnému ujetí vhodnými nosníky položenými přes profil jámy. Volný buben se
zajistí brzdou nebo jiným
zařízením k zadržení volného bubnu a pak se dopravní nádoba
pevného bubnu nadzvedne v rámci vůle zubové spojky. Pokud za
těchto podmínek nedojde k poklesu dopravní nádoby volného bubnu,
je podmínka § 22 odst. 6 splněna.
Měřenými veličinami jsou rychlost jízdy a tlak v brzdové soustavě;
přitom se současně ověřuje stav bezpečnostního obvodu. Před
zahájením měření se ověří nastavení tlakového spínače ovládajícího
chod kompresoru. Změří se také nastavení tlakového spínače
zapojeného do bezpečnostního obvodu a případného tlakového
spínače nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13)
sledujícího zapůsobení pojistné brzdy. Měří se:
A. průběh tlaku ve válci jízdní brzdy a při tom se ověří a) hodnota tlaku, při které dochází k zapnutí a vypnutí kompresoru, b) hodnota tlaku, při které dochází k rozpojení bezpečnostního obvodu, c) hodnota tlaku, při které dochází k přepnutí případného tlakového spínače nezávislého zařízení brzdového stroje sledujícího zapůsobení pojistné brzdy, d) průběh tlaku ve válci jízdní brzdy při manipulaci s jízdní brzdou a při tom se vyhodnocuje, zda 1. při odbrzdění dochází k poklesu tlaku na nulovou hodnotu, 2. při zabrzdění dochází k plynulému nárůstu tlaku, 3. při opakovaném zabrzdění dosahuje nejvyšší tlak stejnou hodnotu a zda tato hodnota odpovídá hodnotě nastavené, 4. u těžních strojů se dvěma brzdovými stroji je průběh tlaku shodný v obou válcích jízdní brzdy, B. průběh tlaku ve válci jízdní a pojistné brzdy při rozpojení bezpečnostního obvodu a při tom se ověří průběh tlaku ve válci jízdní a pojistné brzdy od okamžiku rozpojení bezpečnostního obvodu; při zapůsobení pojistné brzdy se vyhodnocuje 1. hodnota tlaku ve válci jízdní brzdy, 2. průběh tlaku ve válci jízdní brzdy se zaměřením na to, zda nedochází k zadírání pístu nebo pístnice válce, 3. zahájení a ukončení snižování tlaku ve válci pojistné brzdy od okamžiku rozpojení bezpečnostního obvodu a průběh a celková doba snižování tlaku, 4. u těžních strojů se dvěma brzdovými stroji také shoda průběhu tlaku ve válcích jízdní a pojistné brzdy.
V další části se provedou dynamické brzdové zkoušky v pracovním
režimu dopravy osob se zátěží odpovídající zatížení při řádné
jízdě v obou směrech jízdy s uvedením pojistné brzdy do činnosti
rozpojením bezpečnostního obvodu
a) bez nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13),
b) s nezávislým zařízením brzdového stroje (§ 22 odst. 13).
Zkoušky se provádí se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě
a při nejvyšší povolené rychlosti při řádné jízdě. Rozpojení
bezpečnostního obvodu se provede po dosažení nejvyšší povolené
rychlosti, avšak před zahájením řízeného dojezdu; zkouška uvedená
pod písmenem b) musí být zahájena nejpozději v polovině dopravní
dráhy s tím, že způsob simulace selhání pojistné brzdy určí
výrobce tohoto nezávislého zařízení.
Výsledky měření se vyhodnotí z hlediska dosažené hodnoty
průměrného a největšího zpoždění.
ad 9)
Postup je stejný jako v bodu 8) s tím, že dynamické brzdové
zkoušky se provedou jednak s prázdnými dopravními nádobami, jednak
se zátěží odpovídající zatížení při těžbě.
ad 10)
Postup je obdobný jako v bodu 8) s tím, že se
a) zjistí hodnota tlaku, při které dochází k zapnutí a vypnutí
hydraulického agregátu, popřípadě při které dojde k odlehčení
čerpadla,
b) zjistí hodnota tlaku, při které dojde k zapůsobení pojistného
ventilu hydraulického agregátu,
c) vyhodnocuje průběh tlaku v brzdovém válci při manipulaci s
jízdní brzdou, zda při
1. odbrzdění dochází k plynulému nárůstu tlaku na stanovenou
hodnotu,
2. zabrzdění dochází k plynulému poklesu tlaku,
3. opakovaném zabrzdění a odbrzdění dosahuje nejnižší a
nejvyšší tlak vždy stejnou hodnotu a ta odpovídá hodnotě
stanovené,
4. plném zabrzdění za jízdy dojde ke snížení tlaku pouze na
hodnotu odpovídající tlaku 1. stupně pojistného brzdění
určenou výrobcem,
d) vyhodnocuje průběh tlaku v brzdovém válci od okamžiku rozpojení
bezpečnostního obvodu, a to
1. zda nastavení hodnoty tlaku odpovídá hodnotě tlaku 1. stupně
pojistného brzdění určené výrobcem,
2. zda při zapůsobení pojistné brzdy za jízdy dojde ke snížení
tlaku pouze na hodnotu odpovídající tlaku 1. stupně
pojistného brzdění a zda po zastavení těžního stroje dojde k
poklesu tlaku na nulovou hodnotu,
3. zda při zapůsobení pojistné brzdy u stojícího těžního stroje
dojde k poklesu tlaku na nulovou hodnotu,
e) u kotoučové brzdy s pružinami a hydraulickým ovládáním se
současně změří doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do
okamžiku poklesu tlaku na hodnotu odpovídající dvěma třetinám
brzdné síly vyvolané tlakem 1. stupně pojistného brzdění, u
ostatních brzd doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do
začátku snižování rychlosti,
f) ověří správná činnost všech prvků zajišťujících snižování tlaku
brzdového média při zapůsobení pojistné brzdy.
ad 11)
Postup je obdobný jako v bodu 10) s tím, že dynamické brzdové
zkoušky se provedou jednak s prázdnými dopravními nádobami, jednak
se zátěží odpovídající zatížení při těžbě.
ad 12)
Postup je obdobný jako v bodu 11).
B. Zkoušky a měření v bezpečnostním obvodu
1. Zkouška funkčnosti relé spínacích prvků, magnetů a
elektromagnetických ventilů zajišťujících pojistné brzdění.
2. Měření elektrických parametrů bezpečnostního obvodu.
3. Měření reakčních časů elektrických přístrojů uvádějících do
činnosti pojistné brzdění.
4. Měření izolačního stavu v bezpečnostním obvodu.
ad 1)
Při zkoušce se ověřuje mechanický stav a funkce všech spínacích
prvků, magnetů a elektromagnetických ventilů.
ad 2)
Měřením se ověřuje hodnota napětí a proudu, úbytek napětí a
proudové zatížení kontaktů. Hodnota proudu nesmí překročit 60 %
dovoleného proudového zatížení udaného výrobcem pro daný typ
přístroje. Připouští se odchylka 10 % od jmenovitého napětí a
úbytek napětí 5 % jmenovitého napětí.
ad 3)
Reakční čas elektrických přístrojů musí být takový, aby při
zapůsobení nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13)
kontrolujícího správnost zapůsobení pojistné brzdy dopravní nádoba
nenajela do brzdicích průvodnic, a to ani v případě, že rychlost
jízdy překročí 115 % nejvyšší povolené rychlosti. Vzdálenost
snímače v jámě (§ 25 odst. 2) pro kontrolu zahájení řízení dojezdu
v jámě ljs od začátku brzdicích průvodnic se kontroluje podle
vzorce
vmax l = v (----- + deltat ), (m) js max 2 . a p kde je vmax (m.s-1) - 115 % nejvyšší povolené rychlosti, deltatp(s) - doba prodlevy nezávislého zařízení brzdového stroje do začátku jeho působení (§ 22 odst. 13), a (m.s-2) - průměrné zpoždění při brzdění pojistnou brzdou při nejnepříznivějších poměrech.
ad 4)
Před zahájením měření izolačního stavu v bezpečnostním obvodu
těžního stroje je nutné proměřit svodové proudy. Kontrolní měření
izolačního stavu se provádí přístroji, které pro měření využívají
napětí blízké napětí používanému u měřeného bezpečnostního obvodu.
Měření se provádí při nerozpojeném bezpečnostním obvodu.
C. Stanovení statické jistoty proti skluzu lana na třecím kotouči
1. Výpočet statické jistoty proti skluzu lana na třecím kotouči.
2. Ověření součinitele tření mezi těžním lanem a obložením drážky
třecího kotouče.
ad 1)
Hodnota statické jistoty proti skluzu těžního lana na třecím
kotouči b se počítá podle vzorce:
T . f.alfa b (e - 1) b = ------------------ , T - T A B kde je TA (kN) - větší tah v lanové větvi za klidu při nejnepříznivějším provozním zatížení, TB (kN) - menší tah v lanové větvi za klidu při nejnepříznivějším provozním zatížení, f - součinitel tření mezi těžním lanem a obložením drážky třecího kotouče, alfa - úhel opásání třecího kotouče (v obloukové míře).
ad 2)
Ověření se provádí při nejnepříznivějším provozním zatížení při
zabrzděném těžním stroji nadzvedáváním těžší větve T1, a to
prostřednictvím zdvihacího nebo zatahovacího zařízení.
Z hodnot na zdvihacím nebo zatahovacím zařízení nebo z údajů
tenzometrů zjištěných v okamžiku skluzu těžního lana na třecím
kotouči se zjistí nebo vypočte hodnota tahu větve T1. Hodnota tahu
větve T2 se vypočte z hmotnosti těžního lana, dopravní nádoby
včetně závěsu, úvazku a vyrovnávače tahů v lanech, pokud je
součástí dopravní nádoby. Hodnota součinitele tření f mezi těžním
lanem a obložením drážky třecího kotouče se vypočte podle vzorce:
T 1 ln -- T 2 f = ------- , alfa kde je T1 (kN) - hodnota tahu větve T1, T2 (kN) - hodnota tahu větve T2, alfa - úhel opásání třecího kotouče (v obloukové míře).
U vícelanového těžního zařízení se snímá pohyb každého lana
samostatně nebo se zkouška provede pro každé lano zvlášť.
D. Akcelerografická měření na dopravních nádobách
1. Měření vodorovného zrychlení v čelním i bočním směru se provádí
při nejvyšší povolené rychlosti při řádné jízdě a při těžbě,
pokud tato rychlost je vyšší než 8 m.s
-1
.
Měření se provádí zvlášť s prázdnými dopravními nádobami a
zvlášť s dopravními nádobami s nejvyšší dovolenou zátěží, a to
v obou směrech jízdy. Při měření musí být ostatní těžní
zařízení v téže jámě zastavena. Souběžně s měřením vodorovného
zrychlení se zaznamenává i poloha dopravní nádoby v jámě s
přesností alespoň +/- 0,5 m.
Výsledek měření se vyhodnotí a zpracuje graficky zvlášť pro
čelní zrychlení a zvlášť pro boční zrychlení s vyznačením míst
s neuspokojivým a nevyhovujícím stavem. Při hodnocení stavu se
vychází z nejnepříznivější zjištěné hodnoty zrychlení v daném
místě.
2. Hodnoty vodorovného zrychlení pro hodnocení stavu přímosti
pevného vedení dopravní nádoby:
------------------------------------------------------------------------------- --- Hodnota čelního Hodnota bočního Hodnocení stavu Opatření zrychlení v m.s-2zrychlení v m.s-2------------------------------------------------------------------------------- --- do 3 do 5 velmi dobrý nejsou nutná ------------------------------------------------------------------------------- --- 3 až 5 5 až 8 dobrý nejsou nutná ------------------------------------------------------------------------------- --- 5 až 8 8 až 10 neuspokojivý omezení rychlosti ------------------------------------------------------------------------------- --- větší než 8 větší než 10 nevyhovující zastavit provoz ------------------------------------------------------------------------------- ---
Příl.6
Výpočet povalu
A. Způsob výpočtu povalu
1. Návrh a výpočet povalu se provádí podle metody mezních stavů.
Konstrukce povalu se posuzuje na stabilitu polohy podle
technické normy.39)
2. Způsob a druh zatížení se řídí typem a funkcí povalu.
3. Poval se navrhuje na kombinaci nejnepříznivějších zatížení.
4. Případné dynamické účinky u povalu se zohlední dynamickým
součinitelem, kterým se vynásobí statické zatížení.
5. Ochranný poval se navrhuje na základě dynamického výpočtu.
B. Zatížení povalu
1. Zatížení stálé
Normové zatížení stálé s příslušnými součiniteli zatížení se
určí podle technické normy.39)
2. Nahodilá zatížení dlouhodobá a součinitelé zatížení
2.1. Rovnoměrné zatížení qmin na pracovním povale určí projekt;
součinitel zatížení n:
n = 1,3
2.2. Hmotnost technologického zařízení:
n = 1,2
2.3. Zatížení dopravní nádobou při jejím dosednutí na poval:
dynamický součinitel ds = 3 n = 1,2
2.4. Rovnoměrné zatížení pracovního povalu, z něhož se
provádějí výlomové práce, se určí z největší hmotnosti
horniny, která má být na povalu. Ve výpočtu se zohlední
také účinek rázu padajících kusů horniny:
dynamický součinitel ds = 3 n = 1,5
2.5. Rovnoměrné zatížení dané přetlakem nebo podtlakem
způsobeným činností hlavního ventilátoru:
n = 1,1
2.6. Tah v závěsném laně, pokud je současně napínacím lanem
povalu:
n = 1,5
3. Nahodilá zatížení krátkodobá a součinitelé zatížení
3.1. Rovnoměrné zatížení qmin na ochranném povale:
qmin = 4,00 kN.m-2n = 1,5
3.2. Pohyblivé osamělé břemeno G vyjadřuje velikost zatížení
způsobeného pádem drobných předmětů. Pro výpočet
jednotlivých nosných prvků povalu se břemeno G umisťuje v
nejnepříznivější poloze.
Hmotnost břemene Gmin a dynamický součinitel dsmin se určí
podle místních poměrů, nesmí však být menší než:
Gmin = 0,5 kN dsmin = 10
4. Nahodilá zatížení mimořádná a součinitelé zatížení
4.1. Za nahodilé zatížení mimořádné se považuje pád předmětu na
ochranný poval; určí se podle bodů 4.2. a 4.3.
4.2. Zatížení ochranného povalu:
Při těžbě důlními vozy se zatížení určí z hmotnosti pádu
naplněného důlního vozu. Při jednolanovém těžení s
dopravní nádobou bez záchytů určí zatížení projekt.
Do výpočtu se zahrne také účinek pádu nejtěžšího
dopravovaného předmětu. Projekt určí jeho hmotnost a
nejmenší možnou plochu, kterou může narazit na poval.
Součinitelé zatížení: pro pád montážního prvku n = 1,2 pro hmotnost důlního vozu nebo dopravovaného předmětu n = 1,1 pro hmotnost rubaniny v důlním voze nebo vysypané ze skipu: při pádové výšce do 200 m n = 1,2 při pádové výšce 1200 m n = 0,8 Ztráta kinetické energie odporem vzduchu se určí součinitelem alfa, který je při pádové výšce do 200 m 0,96 při pádové výšce 1200 m 0,83Mezilehlé hodnoty součinitele zatížení a ztráty kinetické energie odporem vzduchu mezi pádovými výškami 200 m a 1200 m se lineárně interpolují.
4.3. Konstrukce ochranného povalu se ve výpočtu posuzuje na
statické zatížení (bez účinku dynamického rázu).
Při těžbě důlními vozy se ve výpočtu uvažuje hmotnost
současně narážených důlních vozů, při dopravě skipem se
uvažuje hmotnost dopravované rubaniny.
Součinitelé zatížení se určí: pro hmotnost důlního vozu n = 1,1 pro hmotnost rubaniny vysypané ze skipu n = 1,3Součinitelé podmínek působení se určí podle bodu 5.
5. Součinitelé podmínek působení
Pro zatížení uvedené v bodech 1 až 3 se určí součinitel
podmínek působení m = 1, pro nahodilé zatížení mimořádného
ochranného povalu uvedené v bodě 4 se použije součinitel
při dynamickém výpočtu podle bodu 4.2. m = 1,1 při statickém zatížení podle bodu 4.3. m = 0,5
1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.,
zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 206/2002 Sb.
2) § 150 vyhlášky č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu
při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
3) § 2 písm. b) vyhlášky č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií
v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu.
4) § 1 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění
nařízení vlády č. 283/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na strojní zařízení.
5) § 153 odst. 1 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
6) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona
č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002
Sb., nařízení vlády č. 170/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č.
15/1999 Sb. a nařízení vlády č. 283/2000 Sb., a nařízení vlády
č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí
s nebezpečím výbuchu, ve znění nařízení vlády č. 286/2000 Sb.,
nařízení vlády č. 65/2003 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb.
Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití
v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Nařízení vlády č. 24/2003 Sb.
6a) § 8 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb.
7) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000
Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., a zákon
č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve
znění zákona č. 146/2002 Sb.
8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
9)
9) § 5 a 8 vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci
a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné
hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění
vyhlášky č. 240/2006 Sb.
9a) § 2 odst. 1 písm. j) vyhlášky č. 298/2005 Sb.
10) § 3a zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb.
10a) § 8 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 206/2002
Sb.
11) Článek 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb.
12) Článek 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
13) § 2 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 22/1989 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu
při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů
v podzemí, ve znění vyhlášky č. 54/1996 Sb.
§ 161 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
14) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
zákona č. 285/2002 Sb.
14a) § 5 vyhlášky č.298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.
15) § 19 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č.
109/1998 Sb.
§ 10 odst. 1 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
16) § 5 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
§ 16 vyhlášky č. 55/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb.
17) § 2 odst. 1 písm. t) vyhlášky č. 22/1989 Sb.
§ 8 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
18) ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - výrobní objekty.
19) § 291 odst. 9 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
§ 119 odst. 7 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
20) § 258 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č.
3/1994 Sb.
21) § 10 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
a zákona č. 205/2002 Sb.
22) § 6 odst. 7 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č.
3/1994 Sb.
23) ČSN 73 2400 Kontrola a provádění betonových konstrukcí.
ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí.
24) ČSN EN 473 Nedestruktivní zkoušení. Kvalifikace a certifikace
pracovníků nedestruktivního zkoušení. Všeobecné zásady.
ČSN EN ISO 17 025 Všeobecné požadavky na způsobilost
zkušebních a kalibračních laboratoří.
prEN 12 927-8 Bezpečnostní požadavky pro dopravu osob pomocí
lana. Lana. Část 8. Kvalifikace a přístroje.
25) § 307 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
26) § 9 odst. 6 vyhlášky č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu
elektrických technických zařízení používaných při hornické
činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
27) § 5 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 75/2002 Sb.
28) § 11 odst. 9 vyhlášky č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu
technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická
zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti
a činnosti prováděné hornickým způsobem.
29) ČSN EN 954-1 Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní
části řídicích systémů - Část 1: Všeobecné zásady pro
konstrukci.
30) § 225 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 109/1998 Sb.
§ 87 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
31) § 219 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
§ 89 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
32) § 3 vyhlášky č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve
znění vyhlášky č. 32/2000 Sb.
33) ČSN 73 0031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových
půd.
34) ČSN EN 25817 Svarové spoje ocelí zhotovené obloukovým
svařováním. Směrnice pro určování stupňů jakosti.
35) ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí.
36) ČSN 73 1201 Navrhování betonových konstrukcí.
37) ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území.
38) ČSN 73 1401 Navrhování ocelových konstrukcí.
ČSN 73 1701 Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí.
39) ČSN 73 0035 Zatížení konstrukcí pozemních staveb.