280/1948 Sb. o krajském zřízení

Území Československé republiky se dělí na kraje.

(1) Zříditi nebo zrušiti kraj nebo změniti jeho sídlo je možno jen zákonem.

(2) Okresy a obce mohou náležeti jen do obvodu jednoho kraje.

(1) Krajské národní výbory vykonávají ve svém obvodu veřejnou správu ve všech jejích oborech (krajskou správu), s výjimkou těch odvětví veřejné správy, jejíž výkon přísluší jiným orgánům (§ 124 ústavy).

Krajské národní výbory mají podle § 125 ústavy jako orgány jednotné lidové správy v oboru své působnosti zejména tyto úkoly:

(1) Krajské národní výbory i jejich složky jsou podřízeny vládě a v jednotlivých oborech své působnosti věcně příslušným ministrům a ústředním úřadům.

(2) Krajské národní výbory i jejich složky jsou povinny zachovávati zákony a nařízení v zájmu jednotného výkonu veřejné správy a jednotné státní politiky dbáti směrnic a pokynů vlády, jednotlivých ministrů a ústředních úřadů. Jsou za to odpovědny ministru vnitra.

(3) Ústřední úřady dohlížejí v oboru své působnosti na to, zda krajské národní výbory i jejich složky plní své povinnosti podle odstavce 2.

(1) Hospodaření krajských národních výborů upraví zákon.

(2) zrušen

(3) V hospodářskoprávních a účetních věcech krajského velitelství národní bezpečnosti platí předpisy vydané pro Sbor národní bezpečnosti.

Vláda stanoví, jaké částky státního rozpočtu, určené na rok 1949 pro zemské národní výbory, na Slovensku pro pověřenectva, připadnou jednotlivým krajským národním výborům.

Hospodaření krajů jako svazků lidové správy povedou v roce 1949 krajské národní výbory podle rozpočtů, jež pro ně stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí. Tyto rozpočty se nevyhlašují.

Ministr vnitra přidělí v dohodě s ministrem financí v rámci státního rozpočtu na rok 1949 krajům státní příspěvky, jimž bude zabezpečeno nutné hospodaření krajů.

Do krajských rozpočtů na rok 1949 se nezařadí státní příděly určené na příspěvky nižším svazkům lidové správy. Částky určené na příděly zemím k poskytování zemských příspěvků finančně slabým okresům a obcím rozdělí v roce 1949 okresům a obcím k témuž účelu ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

Krajské národní výbory v Praze a v Brně sdělají účty o hospodaření zemí v roce 1948 a předloží je vládě k schválení na místě příslušných zemských národních výborů. Další projednávání těchto účtů podle dosavadních předpisů odpadá.

(1) Až do nové zákonné úpravy právních poměrů zaměstnanců svazků lidové správy přísluší radě krajského národního výboru usnášeti se o tom, zda ke správě zvláštních krajských zařízení, ústavů, podniků a pod. je třeba ustanoviti zaměstnance a která služební místa a s kterými platy mají býti na náklad kraje systematisována. Služební a platové poměry zaměstnanců kraje upravuje rada krajského národního výboru. Služební a platová práva z této úpravy vyplývající nesmějí přesahovati míru jednotlivých druhů služebních a platových práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů.

(2) Usnesení podle předchozího odstavce vyžadují ke své platnosti schválení ministerstva vnitra uděleného v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Ustanoviti zaměstnance ke správě zvláštních krajských zařízení a propůjčiti mu systemisované služební místo (odstavec 1) přísluší krajskému národnímu výboru.

(1) Země Česká a Moravskoslezská jako svazky lidové správy zanikají uplynutím dne 31. prosince 1948.

(2) Jmění a fondy každé z obou zemí tvoří ode dne 1. ledna 1949 zůstatkovou podstatu jakožto právnickou osobu veřejného práva, kterou spravuje a podle ustanovení odstavce 3 zlikviduje ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí. Provedení některých likvidačních úkonů mohou tato ministerstva svěřiti jednotlivým krajským národním výborům. Běžnou správu jednotlivých částí zůstatkových podstat svěří zatím zpravidla onomu krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu leží dotčený majetek. Krajský národní výbor jej bude spravovati v rámci krajského rozpočtu (§ 34). Ustanovení § 2, odst. 1 zákona ze dne 19. července 1948, č. 185 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zůstává nedotčeno.

(4) Skončení likvidace podle odstavců 2 a 3 vyhlásí ministerstvo vnitra v Úředním listě. Dnem vyhlášení tohoto opatření přecházejí na stát práva a závazky obou zůstatkových podstat, pokud nebyly již dříve převedeny na stát nebo jiné nabyvatele.

(5) Převod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle ustanovení odstavců 3 a 4 zapíší knihovní soudy podle rozhodnutí ministerstva vnitra techniky přímo na nové nabyvatele.

(6) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s ministerstvem financí, na které orgány veřejné správy se převede správa jednotlivých samostatných fondů a nadací, jež byly dosud ve správě zemí.

(7) Opatřeními podle odstavců 2 až 4 a 6 nejsou dotčena práva a závazky třetích osob.

(8) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, kterých je třeba k provedení ustanovení odstavců 1 až 6, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

(1) Zaměstnanci zemí, kteří budou dne 31. prosince 1948 zaměstnání ve správě (provozu) zvláštních zemských zařízení (ústavů, podniků a pod.), stávají se dnem 1. ledna 1949 zaměstnanci příslušné zůstatkové podstaty se všemi dosavadními služebními (pracovními) a platovými (mzdovými) právy a nároky. Jejich služební (pracovní) a platové (mzdové) poměry se řídí přiměřeně předpisy dosud pro ně platnými. Dnem, kdy dotčené zemské zařízení bude podle § 39, odst. 3 nebo 4 převedeno na nového nabyvatele, přejdou do služeb tohoto nabyvatele. Jejich služební a platové poměry se upraví přiměřeně podle zásad vládního nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samostatných korporací do státní služby a o jejich zařazení. Pracovní a mzdové poměry převzatých zaměstnanců, na které se vztahují předpisy o řízení státní mzdové politiky, zůstávají nezměněny. Ustanovení § 7 zák. č. 185/1948 Sb., č. 199 Sb., o komunálních podnicích, zůstávají nedotčena.

(2) Odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců zemí, kteří přede dnem 1. ledna 1949 vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po zaměstnancích zemí, kteří přede dnem 1. ledna 1949 zemřeli, hradí od toho dne stát, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon). Stát hradí od toho dne s omezením stanoveným v předchozí větě také ostatní odpočivné a zaopatřovací platy, které dosud uhrazovaly země; tím však nejsou dotčeny dosavadní závazky jiných subjektů k refundaci těchto platů. Výše odpočivných a zaopatřovacích platů (starobních, vdovských, sirotčích a jiných důchodů), jež uhrazovala země Česká podle ustanovení § 3, odst. 3 zák. č. 143/1947 Sb., zůstává nedotčena.

Ministr vnitra rozpustí zemské národní výbory, jakmile značná část jejich dosavadní působnosti bude vykonávána krajskými národními výbory nebo jinými orgány, a jmenuje zemskou správní komisi k obstarávání zbývající správy.

(1) Na přechodnou dobu, pokud nezačnou působiti krajské národní výbory vyšlé z voleb, zřídí se pro každý kraj zatímní krajský národní výbor.

(2) Počet členů zatímního krajského národního výboru určí ministr vnitra.

(3) Členy zatímního krajského národního výboru a jejich náhradníky jmenuje a odvolává na návrh ústředního akčního výboru Národní fronty ministr vnitra, který také pověří jednotlivé členy funkcemi.

(4) Zatímní krajský národní výbor vykonává působnost krajského národního výboru (§§ 8 a 9) podle předpisů pro tento národní výbor platných.

(1) Vláda upraví nařízením organisaci okresních a místních národních výborů přiměřeně podle zásad platných pro krajské národní výbory.

(2) Ministr vnitra může upravit nařízením na dobu, dokud nebudou vydány předpisy o volbách do okresních a místních národních výborů, způsob, jakým se ustavují sborové složky okresních a místních národních výborů.

(3) Předpisy o výkonu poukazovacího práva a o organisační účetní a pokladní služby vydá pro okresní a místní národní výbory nařízením ministr financí v dohodě s ministrem vnitra. Dokud tyto předpisy nebudou vydány, platí předpisy dosavadní. Ustanovení § 29, odst. 2 platí obdobně.

(1) Obchodní a živnostenské (průmyslové) komory (dále jen "komory") se zrušují uplynutím dne 31. prosince 1948.

(2) zrušen

(1) Jmění a fondy, majetková práva a závazky komor, jakož i ústavy a jiná zařízení komor tvoří ode dne 1. ledna 1949 zůstatkovou podstatu jakožto právnickou osobu veřejného práva, kterou spravuje a podle odstavce 3 zlikviduje ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem financí. Provedení některých likvidačních úkonů, jakož i běžnou správu jednotlivých částí zůstatkové podstaty mohou tato ministerstva svěřiti jednotlivým krajským národním výborům.

(2) Ministerstvo vnitřního obchodu převede v dohodě s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy jednotlivé části zůstatkové podstaty na kraje nebo na jiný svazek lidové správy nebo na stát, anebo na jiný subjekt, na který přenese vláda nařízením podle § 44, odst. 2 část dosavadní působnosti komor.

(3) Skončení likvidace odstavců 1 a 2 vyhlásí ministerstvo vnitřního obchodu v Úředním listě. Dnem tohoto vyhlášení přecházejí na stát práva a závazky zůstatkové podstaty komor, jež nebyly převedeny na kraje ani na jiné subjekty.

(4) Převod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle ustanovení odstavců 2 a 3 zapíší knihovní soudy podle rozhodnutí ministerstva vnitřního obchodu a na návrh ministerstva techniky přímo na nové nabyvatele.

(5) Opatřeními podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena práva a závazky třetích osob.

(6) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, kterých je třeba k provedení ustanovení odstavců 1 až 4, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

(1) Zaměstnanci komor stávají se dnem 1. ledna 1949 zaměstnanci zůstatkové podstaty (§ 45, odst. 1). Jejich služební (pracovní a platové (mzdové) poměry zůstávají nezměněny a řídí se přiměřeně předpisy dosud pro ně platnými.

(2) Zaměstnanci komor, kteří budou převzati do služeb státních, budou zařazeni do příslušných kategorií státních zaměstnanců, při čemž se jim plně započte služební doba strávená v komorách, a to ode dne počátku jejich pensijního pojištění (zaopatření) v tomto služebním poměru. Jiná předchozí služba bude znehodnocena přiměřeně podle zásad stanovených v § 4, odst. 4 zákona ze dne 19. března 1947, č. 48 Sb., o organisaci péče o mládež. Zařízení těchto zaměstnanců provede příslušný ústřední úřad podle platných předpisů v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

(3) Právní poměry zaměstnanců, kteří nebudou převzati do státních služeb, upraví vláda nařízením.

(4) Odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců komor, kteří přede dnem vyhlášení skončení likvidace komor (§ 45, odst. 3) vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po zaměstnaneckých komor, kteří před tímto zemřeli, hradí počínajíc tímto dnem stát, pokud jsou dosud vypláceny z prostředků pensijních fondů komorních, zřízených podle § 21 odst. 2 zákona ze dne 29. června 1868, č. 85 ř. z., o organisaci obchodních a živnostenských komor, nebo podle zák. čl. VI/1868, a pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 platového zákona.

(5) Stát hradí počínaje dnem vyhlášení skončení likvidace komor (§ 45, odst. 3) též doplnění odpočivných a zaopatřovacích platů, která jsou dosud vyplácena ze zvláštních příplatkových (nadlepšovacích) fondů komorních, pokud v každém jednotlivé případě součet doplnění a důchodu vypláceného podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, nepřesáhne míru stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 platového zákona.

Opatření k přípravě krajského zřízení provedená před účinností tohoto zákona, pokud jsou ve shodě s jeho ustanoveními, platí za opatření učiněná podle tohoto zákona.