Josef Rajdl

Jak postupovat při uplatnění slevy na poplatníka u zaměstnance, který nastoupí v průběhu měsíce (20. 8. 2021). Když mi vyplní a podepíše Prohlášení poplatníka v den nástupu do práce tj. 20. 8. 2021 mohu mu již za srpen uplatnit slevu na poplatníka? Musím od něj zjišťovat, jestli v srpnu nepodepsal prohlášení u jiného zaměstnavatele? Nebo mám postupovat dle § 38k odst. 1 zákona o daních z příjmů, kde se uvádí, že k poskytnutí měsíční slevy na dani plátce daně přihlédne počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, tedy až v měsíci 9/2021? 

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce, úvazek 3 hodiny denně, odměna 3 490 Kč, nárok na dovolenou 25 dní. Nastoupil do funkce 1. 5. 2021. Odměna květen 3 490 Kč, odpracoval 63 hodin, odměna červen 3 490 Kč, odpracoval 66 hodin. V červenci měl 5 dní dovolenou. Jaká vyjde výše mzdy v červenci? Počítá se tam náhrada za dovolenou v průměru 138 Kč na hodinu podle 5. skupiny prací, do které jednatel spadá, a tím se odměna výrazně navýší včetně odvodu SP a ZP? Kolik by měla přesně vyjít čistá mzda? Navyšuje se při dovolené odměna? Měla jsem zato, že u jednatele s pravidelnou odměnou je odměna ve stále stejné výši, bez ohledu na nemoci či čerpání dovolených, či jiných absencí, společnost řídí stejně po celý rok.

Dcera (22 let) začala studium na vysoké škole. K „zápisu“ na VŠ došlo dne 3. 8. 2021. K tomuto datu obdržela potvrzení o přijetí na VŠ, spolu s vyřízením veškerých formalit. Vlastní výuka započne až od 1. 10. 2021. K jakému datu získává dcera „statut“ studenta, za kterého hradí pojistné na zdravotní pojištění stát? Již od měsíce srpna, nebo až od měsíce října? V jakém měsíci si lze na dceru uplatnit odpočet na dítě? Již od měsíce srpna, nebo až od měsíce října?

Od kdy mohu uplatňovat zvýšené zvýhodnění na rodiny s více dětmi ve mzdě zaměstnanců?

Když zaměstnanec zrušil životní pojištění, tak musí dodanit dříve uplatněné slevy. Pokud došlo ke zrušení životního pojištění v roce 2021, tak musí v roce 2022 podat daňové přiznání za rok 2021 a tam provede dodanění - jde mi o počítání roků 10 let zpětně - bude dodaňovat uplatněné slevy za roky 2011 - 2020, nebo 2012 - 2021?  

OSVČ, 63 let, uplatňoval léta zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění ve svém daňovém přiznání. Dochází k dodanění v § 10 ZDP při řádném ukončení pojistky např. v 65 letech? Jak by to bylo v případě, kdyby sám předčasně ukončil smlouvu v 63 letech?

Existuje prosím nějaký jednodušší způsob výplaty odměny než na DPP? Jedná se mi konkrétně o činnost dobrovolníků a jejich jednorázovou odměnu. Působí na různých akcích pořádaných spolkem (např. soutěže - pomocný organizátor, plesy - šatnářka) . Případně jaké jsou limity, povinnosti z daňového hlediska a odvodů SP a ZP na straně "zaměstnance" a "zaměstnavatele"? 

Nezletilá tenistka má příjmy z výher v ČR, které jsou zdaněny srážkovou daní. Tyto výhry do daňového přiznání neuvádíme. Dále má příjem z reklamy jednou v roce a jednou ze soutěže v ČR, který nebyl zdaněn. Příjem jsme uvedli do § 10 ZDP bez uplatnění výdajů, jelikož svojí výší není zapotřebí uplatnit výdaje. V letošním roce ovšem začíná mít její příjem pravidelný charakter, kdy má vyplácené příjmy z mezinárodních soutěží, tyto jsou při výplatě zdaněny. Za letošní rok při podání DP budeme příjmy ze zahraničí uvádět do § 10 ZDP a dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění budeme uplatňovat buď zápočet nebo vyjmutí. Zbývající příjmy z reklamy a případně nezdaněné výhry ze soutěží již chceme uplatňovat v § 7 ZDP jako příjem z nezávislého povolání a uplatnit si výdaje související s výkonem (pronájem sportovišť, masér, nákup oblečení, vybavení, stravné a cestovné). Pokud jsou výhry ze zahraničních soutěží zdaněny a budeme je uvádět v § 10 ZDP, nemůžeme uplatnit výdaje (cestovné a stravné), které náleží k těmto soutěžím. Pokud začneme příjmy zdaňovat v § 7 ZDP vzniká povinnost přihlásit se na sociální a zdravotní pojištění, kde se bude zohledňovat její statut studenta. Je náš postup správný?

Dlouholetý zaměstnanec společnosti vykonal zkoušku autorizovaného technika a stal se členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Byl mu vystaven certifikát. Společnost potřebuje činnost autorizovaného technika pro provozování předmětu podnikání a zaměstnanec zkoušku vykonal na žádost zaměstnavatele. Poplatky za odbornou literaturu a za složení zkoušky uhradil zaměstnavatel z firemního účtu. Tyto náklady má společnost zaúčtované jako daňově uznatelné náklady na straně zaměstnavatele a jako nepeněžní osvobozený příjem na straně zaměstnance. Společnost uhradila za zaměstnance také povinný členský poplatek Komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Protože je to příspěvek hrazený zaměstnavatelem za zaměstnance a je podmínkou pro provozování činnosti zaměstnavatele, bude i tento příspěvek pro zaměstnavatele daňově účinný. Pro zaměstnance je to nepeněžní příjem, který podléhá zdanění a platbě sociálního a zdravotního pojištění. Je tento postup správný? Protože se zaměstnanec stal členem Komory (a musí platit členské příspěvky každoročně) na přání zaměstnavatele, chtěl by zaměstnavatel, aby jeho zaměstnanec nemusel toto nepeněžní plnění zdaňovat. Existuje nějaká možnost? Kdyby se například rozhodl hradit tyto příspěvky ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů, bude i v tomto případě nepeněžní příjem zaměstnance podléhat zdanění? 

Dle vnitřní směrnice společnosti jsou náklady na žádost o pracovní povolení/vízum budoucího zaměstnance hrazeny společností. Lze tyto náklady považovat za daňově účinný náklad a bude pro budoucího zaměstnance tento nepeněžní příjem osvobozen od daně?

Jednatel v jednočlenné s. r. o. má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 2 500 Kč, Hlavní pracovní poměr - podepsané prohlášení a Dohoda o provedení práce 10 000 Kč. HPP je jasné, výkon funkce jednatele je zdaněn srážkovou daní? Sociální pojištění se neodvádí (limit pro rok 2021 je 3 500 Kč) správně? A u zdravotního pojištění podléhá odvodu, pro ZP limit u jednatele neplatí. DPP jen srážková daň? Nebo pokud má podepsané prohlášení na HPP, funkce jednatele se připočítává a odvádí se zálohová daň? 

Může manželka uplatnit daňové zvýhodnění na děti v daňovém přiznání, když manžel v Čechách děti neuplatňuje? Manžel pracuje na Slovensku (příjmy má pouze ze zahraničí) a na víkendy jezdí domů do Čech za manželkou a dětmi. Na Slovensku si daňové zvýhodnění na tytéž děti uplatňuje. V Čechách však nepodává daňové přiznání. Stačí pro náš FÚ pouze čestné prohlášení manžela, že děti neuplatňuje? Ostatní podmínky na slevu na děti manželka splňuje.

Občan ČR, trvalé bydliště na území ČR, pracuje dlouhodobě v Nizozemí, do ČR jezdí jen příležitostně. Má příjmy pouze ze závislé činnosti ze zaměstnání v Nizozemí, kde je má zdaněné podle jejich zákonů. V roce 2020 nakoupil a prodal pozemky v ČR. Jakým způsobem provést zdanění z příjmů z prodeje pozemků v ČR? V Nizozemí už za rok 2020 podával daňové přiznání ze svých příjmů ze závislé činnosti.

Manželé provedli zúžení a vypořádání SJM, kdy jedna nemovitost ve výši 20 mil. Kč patří tímto úkonem pouze manželce. Druh tohoto příjmu není dle mého názoru předmětem daně [§ 3 odst. 4 písm. c) zákona o daních z příjmů], a tudíž se nikde neuvádí. Nepodléhá tak ani oznámení dle § 38v zákona o daních z příjmů. Naopak, pokud by např. manžel daroval manželce nemovitost, kterou získal např. dědictvím, tak by tento dar, pokud by přesáhl částku 5 mil. Kč, oznámení o osvobozených příjmech podléhal?

Podnikatel, FO, Angličan, žijící v ČR, obdržel od daňového úřadu Nizozemí zprávu, že je povinen přiznat daň z příjmu pro nerezidenty. Má internetové stránky, kde za úplatu nabízí návody, jakým způsobem fotografovat. Poskytuje elektronickou službu, je zaregistrovaný jako identifikovaná osoba, DPH odvádí prostřednictvím MOSS. Má povinnost z příjmů, které obdržel od občanů z Nizozemí, přiznat daň v NL? A je tato povinnost z této elektronické služby i pro ostatní státy EU?

Firma zaměstnala na DPP v 1/2020 dva občany SVK. Oba podepsali prohlášení - sleva na poplatníka. Místo výkonu práce měli v ČR. V prohlášení zaměstnanci vyplnili část prohlášení patřící k nerezidentovi (identifikaci občanského průkazu, místo svého bydliště), ovšem pole - "Stát, ze kterého jste daňovým rezidentem" nevyplnili. Druhý z nich dostal v 7/2020 po dokončení studia pracovní smlouvu na HPP (opět místo v ČR, sleva na poplatníka), sociální i zdravotní pojištění je odváděno českému státu podle českých předpisů. Tito zaměstnanci si nepožádali o roční zúčtování (zřejmě nemají žádné další slevy - děti apod.). Je nutné tyto zaměstnance vyplnit do přílohy č. 2 (jako daňové nerezidenty) ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti FO? Zaměstnavatel netuší, zda jsou daňoví nerezidenti - protože nezkoumá jejich stálé bydliště a vazby na ČR/SK - jak moc dojíždí apod. Obecně první na DPP je předpoklad, že spíš je rezident SK, u HPP spíš rezident ČR. Ale rozhodně nechce spekulovat, kdo je rezident a zároveň tyto zaměstnance zbytečně obtěžovat s byrokracií, protože si o roční zúčtování a žádné slevy pro rezidenty nepožádali. Jakým způsobem je možné toto řešit? Mají se tito zaměstnanci do přílohy napsat? Je nutné je někam poslat, aby se zjistilo, zda jsou daňoví rezidenti?

Poplatník pobírá v Česku starobní důchod a v Rakousku vdovský důchod. Pohlíží se na oba důchody z hlediska daně z příjmu stejně, to znamená pokud součet obou důchodů za daný rok překročí limit (36násobek minimální mzdy), tak se nadlimitní částka dodaní? Na jaký řádek v daňovém přiznání by potom tato částka měla vstoupit?

Fyzická osoba, trvale žijící v ČR, na základě pracovní smlouvy pracuje na velvyslanectví ze třetí země (není z EU). Z příjmu zaměstnanci není zaměstnavatelem odváděno pojištění ani sociální ani zdravotní a není odváděna daň. Zdravotní pojištění si řeší sám, hradí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sociální pojištění si hradí dobrovolně. Nyní řešíme zdanění v ČR, zda uvést příjem do § 6 daně z příjmů fyzických osob, hrubý příjem navýšit o povinné pojištění sociální a zdravotní zaměstnavatele, i když není placeno a vše zdanit a zaplatit daň v ČR. Je tento postup správný?

Je daňově uznatelné občerstvení jednatele na pracovní cestě, pokud má v jednatelské smlouvě stanoveny cestovní náhrady do výše stanovené pro zaměstnance. Cestovní náhrady si nevyúčtovává, dodává pouze doklady za občerstvení (cca 45 000 Kč ročně). 

Zaměstnankyně chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Nemá ale rozsudek soudu, že má dítě v péči. Má pouze protokol z OSPOD, že se dohodli na předávání dítěte a výživném. Stačí to pro uplatnění daňového zvýhodnění?