53/1931 Sb. z. n.
Vládní nařízení
ze dne 26. března 1931
o ochraně zdraví a života dělníků
při živnostenském provádění staveb
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 74a
živnostenského řádu, ve znění zákona ze dne 21. dubna 1913, č. 74
ř. z., a podle § 102, odst. 6, živnostenského zákona pro území
Slovenska a Podkarpatské Rusi ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z.
a n.:
§ 1
Při živnostenském provádění stavebních a zemních prací, s
výjimkou staveb mostů, tunelů a staveb vodních, zejména při
živnostenském provádění staveb, přístaveb, přestaveb nástaveb,
oprav a bourání budov, vodojemů, továrních komínů, pouličních
stok, vodovodů apod., silnic a drah, jsou všechny osoby, oprávněné
k provádění těchto prací, povinny udržovati veškerý materiál,
lešení, ochranná zařízení, stroje a nářadí v takovém stavu, jakož
i upraviti postup prací tak, aby dělnictvo nebylo ohrožováno na
zdraví a na životě.
Hlava I
Předpisy o zamezení úrazů
1.
Vykopávky
§ 2
(1) Při vykopávání stavebních jam, základů a při zemních
pracích vůbec budiž postupováno vždy směrem shora dolů, a to buď v
nepřetržitém svahu, odpovídajícím pevnosti zeminy, nebo v témže
svahu stupňovitě. Tvořiti nepažené strmé stěny vyšší než 1,50 m,
nebo dokonce převislé stěny a podkopávati, se nedovoluje. Výjimku
činí tunelování, používané při stavbě kanalisací, vodovodů a
podobných prací. Tu však nutno pokračovati tak, aby podkopávka
byla zajišťována těsným, náležitě silným bedněním, spočívajícím na
řádně sestrojených, dostatečně silných a pevných skružích,
odpovídajících velkosti kopaného profilu, povaze půdy a od sebe
vzdálených ne více než 1 m.
(2) Svislé stěny vykopaných stavebních jam, vyšší než 1,50 m,
buďtež zapaženy nebo vzepřeny. Nižší stěny musí býti zabezpečeny
tehdy, není-li materiál dosti pevný, aby se sám udržel. Při
sypkých zemin a v místech, kde se vyskytuje voda, nebo kde dlužno
počítati se stálými a silnými otřesy půdy, zejména v důsledku
pouličního ruchu, třeba roubení zhotoviti z omítaných prken, těsně
k sobě přiléhajících, aby materiál nepropadával, popřípadě nutno
bednění, spodek pažení a dno ještě utěsniti vhodnými látkami
(slámou, mechem, pytlovinou apod.). Vnikání povrchové vody do
výkopů budiž podle možnosti zamezeno a spodní voda patřičně
odváděna. Pažení musí vždy zachytiti tlak zemin, jenž při hloubení
vzniká, a nutno tu již předem podle výsledku zkušebních sond
vypočítati sílu pažení.
§ 3
(1) Okraje strmých stěn výkopů musí býti obroubeny prkny na
stojato náležitě upevněnými, přesahujícími okolní terén alespoň o
20 cm, a musí zůstati v šířce nejméně 0,5 m (podle jakosti půdy,
svahu a hloubky výkopu) prosty všeho zatížení zemí, materiálem,
povozy apod. Jakékoliv stavební jámy, jakož i příkopy pro různá
vedení (vodovod, kanalisaci apod.), jsou-li hlubší než 1,5 m,
buďte mimo to na volných stranách účelně zajištěny.
(2) Při zasypávání stavebních a základových jam smí se pažení
odstraňovati postupně od spodu jen v míře, ve které se jáma
zasypává.
(3) Na vnější straně bednění u vypažení jam nesmí býti
ponechána prázdná místa.
§ 4
Před započetím práce, zvláště však za deštivého počasí, v
době tání, po delších přestávkách, jakož i po každém trhání
výbušninami, buďte prohlédnuty stěny výkopů i s pažením, očištěny
od uvolněných částí hmoty a náležitě zabezpečeny proti sesutí.
§ 5
Zához na vnějších stranách zdí, postavených ve výkopových
jamách, smí býti prováděn teprve tenkráte, když zdi dosáhly
zatvrdnutím patřičné pevnosti. Vykopávati písek a podobný
materiál ze stavebních jam pod úroveň základů jest zakázáno.
§ 6
(1) Vedle dosavadních staveb, jsou-li mělčeji založeny nežli
nová stavba, smějí býti nové základy a zvláště k nim potřebný
výkop prováděny toliko po částech, pokaždé o délce nejvíce 2 m a
po předchozím nutném vzepření, jakož i po odborném zabezpečení
sousední budovy.
(2) Proti ulicím, cestám, dvorům a podobným místům smí se
prováděti hlubší výkop pro základy jen po částech nepřesahujících
délku 4 m, přičemž třeba stěny zároveň řádně a bezpečně vypažiti.
V úplně sypké zemině a v ohybech budiž zřizováno na místo
vodorovného pažení svislé, podle potřeby i hnané.
§ 7
(1) Do výkopu hlubšího než 2 m postaveny buďte podle potřeby
žebříky i výstupu a sestupu.
(2) Prkna položená přes výkopy,haldy zeminy, písku apod., a
sloužící pro chůzi nebo pro jízdu s ručními kolečky, musí býti
dostatečně silná, na koncích řádně usazena a v místech
nebezpečného prohnutí podepřena. Přejezdy přes příkopy hlubší
než 1,5 m nechť jsou bezpečně ohrazeny.
(2) Předchozí ustanovení o vykopávkách (§§ 2 - 7) neplatí při
provádění rýh drenážních, vodovodních a podobných v nezastavěném
území až do hloubky 1,8 m.
2.
Studniční šachty, kanály a žumpy
a)
Všeobecné
§ 8
Studnařské práce buďtež prováděny toliko osobami oprávněnými
za vedení a dozoru jejich nebo jejich zástupců (polírů). Při
studničních pracích v zemité půdě smějí býti zaměstnávány jen
osoby, obeznalé s příslušnými výkony.
§ 9
(1) Dříve nežli se někdo spustí nebo vstoupí do studně,
šachty, žumpy, kanálu nebo do starých uzavřených podzemních
prostor apod., musí být zjištěno, není-li tam jedovatého nebo
dusivého plynu, což se nejjednodušeji stane, vyjma případ, uvedený
v následujícím odstavci, pozvolným spouštěním obyčejné svítily s
hořícím světlem. Zjistí-li se uhasnutím světla nebo jinakou
zkouškou, že jest tam dusivý plyn, budiž odstraněn vývěvami nebo
ventilátory; nebylo-li by jich po ruce, vlitím horké vody nebo
spuštěním okovů, naplněných nehašeným vápnem, jež krátce před tím
bylo polito studenou vodou. Teprve, když se opětovanými zkouškami
zjistí, že již nehrozí nebezpečí, smí se tam vstoupiti.
(2) Dá-li se předpokládati, že jsou v šachtě třaskavé plyny,
např. v blízkosti bahnitých míst, hnijících látek (stoky), poblíže
hnědouhelných dolů, plynových potrubí, odpadků z továren apod.,
nesmí býti provedena zkouška hořícím světlem, nýbrž třeba použíti
jiného prostředku, např. spuštění hornického bezpečnostního
kahance (Dawy-ho), náležitě upraveného pro pozorování shora,
provedení biologické zkoušky (např. spuštění živé myši), nebo
jiného spolehlivého způsobu.
(3) Dělníci pracující ve studnách musí býti zabezpečeni
záchrannými provazy nebo lany k signalisování.
b)
Roubení nových studničních a jiných šachet nebo jam
§ 10
Studničné nebo jiné šachty čtvercového průřezu, pokud se
nevyhlubují v pevné skále, musí býti za všech okolností přiměřeně
roubeny, k čemuž nutno použíti omítnutých fošen náležité tloušťky
a za vzpěry dřev vhodné síly. Lešenová dřeva v studničné šachtě
musí míti kromě dostatečné síly potřebný podklad a býti zajištěna
proti posunutí přibitím podložek, železných skob atd.
§ 11
(1) Kruhovité šachty v drobinách nebo písečnaté půdě nesmějí
býti vyhlubovány bez roubení hlouběji než 1,50 m. Zda a jak dlouho
může býti kruhovitá studna vyhlubována v pevné půdě bez roubení,
jest ponecháno posouzení a dozoru oprávněné osoby, nebo jejího
odborně vzdělaného zástupce (§ 8) a jest nezbytně třeba, aby práce
ve studniční šachtě byly prováděny za řádného dozoru osoby
oprávněné k provádění těchto prací nebo jejího odborně vzdělaného
zástupce.
(2) Při provádění kruhovitých studen z hotových skruží ze
železového betonu budiž bedlivě přihlíženo k tomu, aby veškeré
skruže měly po celou dobu provádění výkopu přesně svislou polohu.
Vyšinuté skruže musí býti znovu správně usazeny, nebo nahrazeny
jinými. Hloubka podkopání základní skruže nesmí činiti více než 20
cm. Aby skruže řádně dosedly, buďte podle potřeby shora zatíženy.
§ 12
(1) Při studňovém zakládání musí se s uložením věnce a s
vyzdíváním studny započíti již při hloubce 2 m. Se zděním budiž
tak pokračováno, aby horní plocha zdiva byla stále alespoň 80 cm
nad úrovní okolního terénu, aby bylo zabráněno pádu dělníků do
hloubené jámy.
(2) Šachtové studny, prováděné rypadly a vrtáním z terénu,
aniž by se do nich vstupovalo, nevyžadují vyroubení.
§ 13
(1) Žebříky, používané ke vstupu do studničních šachet, musí
býti na více příčlích upevněny.
(2) Byly-li při vyhlubování v nevyroubených studničních
šachtách části trhány výbušninami, buďte studniční stěny po trhání
pečlivě prohlédnuty a podle potřeby vzepřeny.
(3) Při hloubení studní výbušninami smí se náboje odpalovati
jen shora, a to dělníkem, který je dole upravoval.
(4) V šachtách budiž pečováno o stálé větrání. Zvláště nutno
větrati po delších pracovních přestávkách (po neděli) a po
odstřelování.
§ 14
(1) Při vyhlubování příkopů pro vodovod, kanalisaci apod.,
musí býti odborně roubeno. Vybraný materiál budiž ukládán
zpravidla ve vzdálenosti 0,5 m od okraje příkopu. Ostatně se
poukazuje na ustanovení §§ 2 - 7 ("Vykopávky").
(2) U ulic, silnic a sousedních hranic, jakož i vedle staveb
buďte kanalisační práce, příkopy atd., prováděny teprve po
uskutečnění potřebných vzepření.
c)
Doprava vybraného materiálu
§ 15
(1) Těžné nádoby nesmějí býti naplňovány až po okraj.
Nejsou-li železné, mají býti přiměřeně okovány. Lana musí býti s
těžnými nádobami nerozdělatelně spojena nebo opatřena
bezpečnostními háky, zdvihadla pak západkami a brzdami.
(2) Pokud běží o únosnost lan a používání vytahovadel,
poukazuje se na ustanovení §§ 45 až 53.
(3) Doprava osob nákladním výtahem není dovolena.
§ 16
(1) Otvor studny budiž proti spadnutí lidí, vykopaných i
stavebních hmot apod. pečlivě ohrazen a kromě toho pro dělníka
obsluhujícího výtah opatřen částečným krytem fošnami, na něž musí
býti stavěna těžná nádoba. Vybraná půda, materiál, nářadí atd.
nesmějí býti ukládány blíže než 1,5 m od okraje studny.
(2) Ve studniční šachtě budiž ve výši člověka zřízen ochranný
kryt, pod kterým musí dělníci dole pracující při vytahování a
spouštění materiálu vstoupiti, aby byli chráněni před padajícími
předměty.
d)
Odstraňování roubení
§ 17
(1) Při vyzdívání studny smí při vodorovné poloze
obedňovacích fošen býti odstraněna najednou pokaždé jen jedna
fošna, a to teprve tenkráte, když zdivo bylo pevně doplněno až k
dolní hraně této fošny. Je-li při velmi sypké půdě, drobině atd.
odstranění také jen jediné obedňovací fošny nebezpečno, nesmí býti
zapažení studny na celou výši sypké vrstvy vůbec odstraněno, nýbrž
musí býti zasypáno.
(2) Nežli se při hnaném pažení odstraní pažící fošny, musí
býti zdivo zaházeno až k nejbližšímu vodorovnému věnci.
(3) Zához vyzdívky musí býti po vrstvách pevně upěchován.
3.
Jámy a prohlubně
§ 18
(1) Jámy na vápno a jiné prohlubně na staveništi, jako
vchody ke sklepům, osvětlovací šachty, příkopy, kanály, studniční
šachty, nádržky atd., buďte bezpečně přikryty nebo, nelze-li jich
zakrýti, tak pevným zábradlím ohrazeny, aby osoby nemohly do nich
spadnouti. O tato ochranná opatření mají se starati a zejména je
udržovati v náležitém stavu ty oprávněné osoby, které jámu nebo
prohlubeň daly zříditi, popřípadě ony, jejichž dělníci v ní
pracují nebo jinak jí používají. Neprovedou-li jmenované osoby
předepsaných ochranných opatření protože jich pro sebe již
nepotřebují, nechť tak učiní zaměstnavatel, jehož zaměstnanci jsou
tím ohroženi.
(2) Jámy na hašení vápna, mísidla na maltu, na beton a
podobné prohlubně, buďte umístěny tak, aby nepřekážely chůzi a
dopravě, dále aby osoby při nich zaměstnané nebyly ohroženy
předměty padajícími z lešení nebo ze stavby. Podle potřeby budiž
nad ohroženými dělníky zřízena ochranná střecha.
4.
Lešení
a)
Všeobecné
§ 19
(1) Každé lešení budiž postaveno za odborného dozoru (§ 95,
odst. 1) patřičně pevně a bezpečně a budiž v tomto stavu i
udržováno.
(2) Součástky lešení a výtahy použité při stavbě (štenýře,
sloupy, lyžiny, nosníky, vzpěry, prkna, patentní závěsy, žebříky,
provazy, lana, řetězy, kladky, kladkostroje, zdvihadla atd.) buďte
před postavením lešení prohlédnuty osobou, oprávněnou k provádění
stavby nebo od ní ustanoveným dozorem, popřípadě stavbyvedoucím
(§ 95, odst. 1), jsou-li bezpečné. Zejména musí býti použité
dříví zdravé, o síle, odpovídající očekávanému zatížení lešení a
nijak nezeslabené ve svém průřezu dřívějším upotřebením.
Vyčnívající hřebíky nutno náležitě ohnouti nebo odstraniti ještě
před dopravou, vždy však před dalším upotřebením dřev, prken
atd., jakož i hned při bourání lešení.
(3) Materiál k lešení potřebný budiž stavitelem nebo jinou
osobou oprávněnou ku provádění stavebních prací dodán vždy v
patřičném množství a bezvadné jakosti. Používání litých hřebů se
nedovoluje. Skoby používané při stavbě lešení buďte vždy tak
zaráženy, aby byly namáhány na tah a nikoli na tlak.
§ 20
Lešení buďte v přiměřených obdobích, nejméně čtrnáctidenních,
dále po delších přerušeních práce, po bouři, deštivém nebo větrném
počasí, po silném sněžení prohlédnuta dozorcem (stavbyvedoucím),
ustanoveným oprávněnou osobou, provádějící stavbu. Tento dozorce
(stavbyvedoucí) zjistí, jsou-li lešení dosud v řádném stavebním
stavu. Žebříková lešení buďte prohlédnuta každodenně před
započetím s prací. Zavěšená lešení s příslušnými závěsnými
provazy, řetězy apod. buďte přezkoušena před každým upotřebením.
Upevnění vystrčených trámů pro lešení budiž prohlédnuto denně.
Zjištěné nedostatky buďte vždy ihned odstraněny.
§ 21
(1) Lešení smějí býti zatížena pokud možná jenom stejnoměrně
a přiměřeně své únosnosti a způsobu své stavby. Zejména jest se
vyvarovati přílišného soustředění materiálu a osob na jednom
místě. Materiál skládaný na lešení nesmí překážeti ani chůzi ani
dopravě. Shazování břemen, jakož i seskakování osob na lešení
hlouběji položená, jest zakázáno. Stavební a lešenový materiál
nebo jiné předměty smí se z lešení shazovati na zem toliko
výjimečně a jen do řádně ohrazené nebo hlídané prostory.
(2) Upevňování lešení na okapní žlaby, odpadní roury, okenní
rámy, hromosvody a jiné nepevné předměty, jest zakázáno.
(3) Každé lešení vyšší než 1,90 m musí býti na volné straně
opatřeno plným ohrazením z prken nebo aspoň zábradlím 1,0 až 1,2 m
vysokým. Podlaha lešení budiž na okraji obroubena na stojato
připevněným prknem, 25 až 30 cm širokým (záklopka), aby lidé,
materiál, nástroje atd. nemohli spadnouti. Toto ohrazení nebo
zábradlí budiž připevněno z vnitřku ke štenýřům, sloupcům nebo
pod.
§ 22
(1) Lešení musí býti zpravidla zřízeno na všech volných
stranách stavby a musí zároveň podélně přesahovati budovu nejméně
o 60 cm, aby mohly býti bezpečně provedeny práce na koncích
průčelí (omítky, osazení okapních žlabů atd.). Řádné definitivní
štenýřové lešení nutno postupně zřizovati také již při provádění
nosné konstrukce stavby ze železového betonu, a to i v případě
děleného zadání práce železobetonářské a zednické.
(2) Zdění z vnitřku budovy (přes ruku) je dovoleno jen při
stavbě přízemních objektů. Při vyšších stavbách dovoluje se zdění
přes ruku výjimečně jen tehdy, brání-li zřízení řádného hlavního
lešení závažné důvody (právní, technické, komunikační apod.). V
tom případě má býti zeď vyvedena zpravidla na 6 vrstev cihel na
podlahu vnitřního lešení, z něhož se má přes ruku zdíti, a budiž
zde zřízeno k zadržení padajícího materiálu nebo náhodou se
zřítivšího dělníka alespoň ochranné lešení vysunuté, nejméně 1,5 m
široké a bezpečně ohrazené záklopkou i zábradlím. Toto lešení musí
býti podle postupu stavby zřizováno vždy v úrovni nejblíže nižší
podlahy pod pracovištěm.
(3) Není-li při montáži železné kostry stavby možno
postaviti zároveň hlavní lešení, jest třeba podle postupu stavby
zřizovati ochranná lešení.
§ 23
(1) Při velikém zatížení nebo neobyčejné výši musí býti
upotřebeno lešení náležitě zesílených, svázaných sešroubovaných
nebo jinak sestavených k tomuto účelu za odborného dozoru.
(2) Nezatížené podlahy na vysokých lešeních volně stojících
(na lešeních věží apod.) buďte zabezpečeny proti stržení větrem.
b)
Štenýřová a sloupová lešení
§ 25
(1) Štenýře a sloupce musí obdržeti mírný sklon k průčelí
stavěného domu a pevnou opěru zakopáním a upěchováním i
uklínováním do země alespoň do hloubky 1 m, nebo u sloupců řádným
připevněním na dřevěnou podložku, aby se nemohly ani do země
zatlačovati, ani na stranu uhnouti. Zemina kolem štenýřů a sloupů
budiž i vrchem tak upěchována, aby dešťová voda nemohla do
zasypané jámy vsakovati a půdu pod štenýři promáčeti. Jednotlivé,
nebo i na sebe narovnané cihly apod., nesmí sloužiti nikdy za
podklad sloupcům, štenýřům, nosníkům, kozám, žebříkům atd.
(2) Vzájemná vzdálenost a síla jednotlivých štenýřů a sloupců
řídí se podle očekávaného zatížení a rozměrů nosných vodorovných
trámů na ně uložených. Spojení štenýře se sloupcem, lyžinami a
jinými součástkami musí býti upraveno náležitě pevně. Nahrazování
sloupků smyčkami z provazu nebo drátu není přípustné.
§ 26
(1) Nastavování štenýřů při lešeních vyšších nechť se děje
aspoň v nejvyšším patře použitím příložky, přečnívající styk
štenýřů neb sloupů v patřičné délce na obě strany a náležitě
přitažené na obou koncích. Styk štenýře nebo slupku průběžného má
býti umístěn nejméně ve vzdálenosti 1 m nad nebo pod lyžinou.
Nahrazování železných skob ke spojování štenýřů a sloupků lyžin
hřebíky se zakazuje.
(2) Styk lyžin musí býti upraven vždy přímo nad sloupcem a
musí býti podložen krátkým trámcem nebo přiměřeně silnou fošnou.
(3) Příčné trámce, zapuštěné na jednom konci do zdiva, musí
míti aspoň na 15 - 20 cm pevný podklad a býti zajištěny proti
vytažení ze zdi nebo pootočení uklínováním a podobným zařízením.
(4) Příčníky, směřující proti otvoru ve zdi, musí býti
položeny na výměny, které nutno podle potřeby náležitě
podporovati, ztužiti a zajistiti proti jakémukoli posunutí.
§ 27
(1) Lešení musí býti zabezpečena proti každému posunu
náležitým způsobem (zakotvením dovnitř stavby, zavětrováním).
Zavětrování buďte upevněna na štenýřích a uspořádána úhlopříčně
přes celé lešení nebo alespoň střídavě v každém druhém nebo třetím
poli přes celou výšku a šířku lešení. Jest zakázáno zavěšovati na
skoby (tedy bez řádných podpor) části lešení, na které vstupují
osoby nebo se skládá materiál.
(2) Ve všech patrech lešení, kde se pracuje, nebo kam musí
dělníci vstupovati, budiž zřízena ze zdravých, omítaných prken o
síle aspoň 2,6 cm - 3 cm těsná podlaha, náležitě silná, nejméně 2
m, a pokud se na ní zřídí pomocná lešení, 3 - 3,50 m široká,
sahající ke zdi, ke vnitřním štenýřům nebo sloupcům. Podlaha nesmí
na konci přečnívati; jinak nutno ji nad poslední podporou bezpečně
ohraditi.
(3) Styk prken musí býti upraven buď na dvou nosnících,
položených vedle sebe, nebo prkna musí přesahovati přes jedno pole
nosníků. Nahrazovati podlahu dvojitě položenými slabšími prkny,
tzv. topinkami, není dovoleno. Při vícepatrových lešeních musí
býti zřízena těsná podlaha nejen v patře, kde se pracuje, nýbrž
i v patře bezprostředně nižším.
(4) Chůze mezi patry lešení budiž upravena schody, rampami
nebo žebříky tak, aby se mohlo jimi vystupovati na lešení a
pracoviště toliko od patra k patru.
c)
Vysunutá (vysazená) lešení
§ 28
(1) Vysunutých lešení smí se používati toliko k opravným
pracím, k natírání a barvení, k čištění nebo k nástavbám a k
menším stavebním pracím na dosavadních budovách. Při
novostavbách smí se jich upotřebiti jen tehdy, když k postavení
lešení štenýřového nebo sloupového není vůbec potřebného místa,
např. proti sousedům při štítech, zdech požárních ap.
(2) Lešení musí býti široké nejméně 2 m; zřídí-li se na něm
pomocné lešení, musí míti nejméně 3 m šířky. Jen u vysunutých
lešení ochranných (§ 22, odst. 2) jest přípustna šířka minimálně
1,50 m.
(3) Trámy (krakorce) pro vysunuté lešení musí býti uvnitř
budovy obzvláště bezpečně vzepřeny, popřípadě s trámovím svázány a
zajištěny proti každému posunutí a vytažení. Navenek nutno
krakorce alespoň ob jeden opříti o zeď náležitě silnými vzpěrami.
Tyto vzpěry mohou odpadnouti jen tehdy, je-li použito krakorců
zvlášť silných a v uložené části dostatečně dlouhých, jež jsou se
stropní konstrukcí tak pevně spojeny, že tvoří se stropnicemi
jeden statický celek. Nejkrajnější prkno podlahy budiž dobře
připevněno ke každému krakorci. Vysunuté lešení musí býti z
volných stran ohrazeno, jak již bylo uvedeno při štenýřových
lešeních.
(4) Kozy na vysunutých lešeních musí býti postaveny a
upevněny zvlášť pečlivě.
d)
Žebříková lešení
§ 29
(1) Jednoduchých lešení na žebřících smí se upotřebiti toliko
na dosavadních budovách, a to jen k lehčím pracím, kde se pracuje
s nepatrným množstvím materiálu, jako např. při omítkách,
natírání, barvení a podobných pracích.
(2) Žebříky musí míti náležitě silné štěříny z rovně
rostlého zdravého dřeva a nemají se stavěti přímo na zem, dlažbu
apod., nýbrž třeba je zapustiti přiměřeně hluboko do země. Kde to
není možno, nutno je postaviti na pevný prkenný podklad tak, aby
oba štěříny žebříku spočívaly na podkladu plnou tíhou stejnoměrně.
Při tom se musí vhodným upevněním zabrániti sklouznutí žebříku s
podložky. Horem musí býti žebříky bezpečně a trvanlivě upevněny;
použije-li se k tomu vysunutých trámců, buďtež trámce náležitě
zakotveny. Vzdálenost žebříků nesmí činiti více než 4,5 m.
§ 30
(1) Při nastavování nechť se žebříky přesahují aspoň o 1 až
1,5 m a nechť jsou mezi sebou náležitě pevně spojeny (železnými
háky, spojkami, šrouby, provazy apod.).
(2) Spojení žebříkového lešení s budovou musí se provésti
bezpečným a trvanlivým způsobem, zvlášť u žebříků krajních a
rohových. Jest třeba se také postarati o řádné podélné ztužení
lešení.
(3) Postrannímu posunutí lešení musí býti zabráněno
úhlopříčným zavětrováním, provedeným alespoň ob jedno patro po
celé délce lešení a dobře připevněným ke štěřínům každého
žebříku.
§ 31
(1) Lešenová prkna buďte náležité síly a přibližně tak široká
jako příčle žebříku. O jejich upevnění buď postaráno. Nepoužívá-li
se ku podporování prken lešení speciálních konsolových nosníků,
tzv. laviček, musí prkna spočívati spolehlivě na příčlích a na
obou stranách přečnívati žebříky nejméně o 20 cm a na koncích
lešení nejvýše o 50 cm.
(2) Konsoly pro podlahu buďte náležitě zavěšovány a bezpečně
upevněny.
(3) Lešení nutno zříditi tak, aby sahala pokud možno blízko
ke stěně, aby se zabránilo spadnutí osob nebo materiálu mezi
lešení a budovu.
§ 32
(1) Zvenku budiž lešení ohrazeno aspoň dvoutyčovým zábradlím.
Je-li prostora mezi lešením a budovou širší než 40 cm, nutno
lešení také z této strany zabezpečiti stejným způsobem. Nejlépe
se upevní zábradlí na železných konsolách, přišroubovaných ke
štěřínům žebříků.
(2) Neposkytuje-i lešení samo o sobě bezpečný výstup a
sestup, nutno za tím účelem upraviti zvláštní žebříky od patra k
patru.
(3) Na ochranu proti padajícím předmětům budiž zřízena na
frekventovaných místech v potřebné výši nad zemí ochranná střecha
s mírným sklonem k budově nebo k ulici, v tomto případě však s
ochranným prknem.
e)
Zavěšená lešení
§ 33
(1) Zavěšená lešení jsou přípustná jen pro menší opravné
práce na dosavadních budovách, např. pro opravy omítek, natírání a
barvení. Taková lešení smějí býti zavěšena jenom na náležitě
silných a bezpečně upevněných vysunutých trámech bezvadnými
provazy, před použitím vyzkoušenými.
(2) Upevnění závěsných lan na vyložených konstrukcích
(trámech) budiž takové, aby sesmeknutí nebo posun závěsů byly
vyloučeny. Při zavěšených montážních lešeních lze upotřebiti
místo provazů též řetězů nebo neohebných železných tyčí o
dostatečné pevnosti.
(3) Nejvyšší počet dělníků, kteří smějí prodlévati na
zavěšeném lešení, jakož i ostatní jeho zatížení, buďtež trvale a
bezpečně vyznačeny na kleci, právě tak jako nejmenší přípustná
síla závěsných provozů.
§ 34
(1) Každé strojní výtahové zařízení na zavěšených lešeních
musí býti opatřeno rohatkou se západkou a brzdou, není-li
postaráno o ústrojí samosvorné, zabraňující náhlému nebo
nežádoucímu spouštění lešení. Každé ozubené soukolí musí býti
zakryto ochranným příklopem.
(2) Zavěšené lešení budiž zabezpečeno vhodným způsobem proti
kývání a opatřeno z volných stran pevným a nejméně dvoutyčovým
nebo mřížovým zábradlím. Závěsné háky zavěšených lešení musí býti
opatřeny uzávěrou, aby se zabránilo vysmeknutí provazu apod.
(3) Prodlužování klecí není dovoleno. Rovněž jich nesmí býti
používáno za opěry jiných lešení.
f)
Lešení na kozách
§ 35
(1) Kozového lešení jako hlavního smí býti používáno jen
při stavbě přízemních budov. Kozy k lešení použité musí býti ze
silného zdravého dřeva nebo z jiného únosného materiálu. Tělo
dřevěných koz nechť jest spojeno s nohou na čepy nebo pláty a
šrouby; nohy musí býti mezi sebou a s tělem řádně ztuženy.
(2) Lešení na kozách musí býti po délce, rovnoběžně se zdí,
náležitě vyztuženo, aby bylo vyloučeno podražení koz při dopravě
materiálu apod.
(3) Staví-li se kozy na zem, budiž pečováno o dostatečně
pevný podklad. Kozy postavené na lešení nesmějí nikdy státi na
nekrytých trámech, nýbrž musí spočívati na těsné a náležitě silné
podlaze.
§ 36
(1) Pro výstup a sestup dělníků na lešení a z lešení
zřízeného na kozách musí býti vždy po ruce dostatek přiměřených
žebříků. Šplhání na lešení po nohách koz a seskakování z lešení
není dovoleno.
(2) Podlaha lešení na kozách nechť jest 1,5 - 2 m široká. U
lešení na kozách 1,9 m vysokých (sáhových) nebo vyšších budiž
podlaha na okraji obroubena prknem na stojato; mimo to třeba
zříditi z volných stran ještě pevné zábradlí.
(3) Kozy buďte na lešení tak postaveny, aby zbyl dostatečný
prostor k dopravě materiálu. Stavění koz na sebe, aby byla zvýšena
podlaha štenýřového nebo vysunutého lešení, není dovoleno.
Prázdných sudů od cementu a podobného materiálu, beden,
narovnaných cihel nebo jejich úlomků, konví atd., nesmí se
upotřebiti k podkládání koz.
g)
Skružová lešení
§ 37
(1) Skružové lešení musí býti podle zatížení odborně zřízeno
a tak postaveno, aby se před odstraněním mohlo odlehčiti. Při jeho
rozebrání třeba postupovati s největší opatrností za odborného
řízení.
(2) Výstupy a pracoviště na lešení buďte přiměřeně
zabezpečeny.
Otvory v lešení
§ 38
Veškeré otvory v lešení a v podlahách všeho druhu, jako pro
příčky, budoucí definitivní výtahy, různá vedení, světlíky a
podobná zařízení, musí býti bezpečně zakryty nebo ohrazeny po
celém obvodě zábradlím a záklopkou. Otvory, sloužící k dočasné
dopravě materiálu, jako pro házečky, dopravu trámů atd., musí býti
ihned bezpečně zakryty, přestane-li se jich používati. Odstraněná
ohrazení buďte ihned znovu upevněna.
5.
Žebříky
§ 39
(1) Žebříky používané na stavbách musí býti odborně zhotoveny
ze zdravého, rovného dřeva náležité síly. Užívání železných
žebříků se dovoluje. Než se žebříků upotřebí, dlužno se
přesvědčiti o jejich bezpečnosti. Shledané vady buďte ihned
odstraněny.
(2) Příčle musí býti od sebe vzdáleny asi 33 cm a ve
štěřínech pevně vetknuty nebo tak upevněny, aby se neotáčely, ani
když seschnou. Poškozené buďte nahrazeny ihned novými. Není
dovoleno nahrazovati scházející nebo poškozené příčle železnými
pruty, přibitými nebo přišroubovanými latěmi bez zapuštění.
Zapuštěním latí nesmí se pevnost žebříku nebezpečně zmenšiti.
(3) Žebříky delší než 6 m musí býti kromě krajů ještě na
jiných místech, vzdálených od sebe nejvýše 4 m, staženy plochými
příčlemi nebo železnými svorníky, aby se nemohly rozdvojiti.
§ 40
(1) Žebříky musí býti tak dlouhé, aby podlahu patra, ke které
vedou, přesahovaly alespoň o 1 - 1,5 m ve směru žebříku.
(2) Při vysokých patrech nebo při veliké délce žebříků musí
býti žebříky pevně ztuženy proti prohnutí a postrannímu pohybu.
(3) Žebříky smějí býti postaveny toliko na pevný základ,
nikdy ne na bedny, cihly nebo podobné nejisté podložky. Kromě toho
musí býti dobře upevněny, aby nemohly ani uklouznouti, ani se
převážiti. Na lešení nutno je postaviti na podložená prkna
náležité síly a připevniti skobami. Nikdy nesmí žebřík jako
používaný komunikační prostředek vésti k jednotlivým trámům nebo
fošnám.
(4) Užívá-li se žebříků, stojících mimo lešení a vedoucích
přímo k některému patru, musí býti postaráno o dostatečně široký,
bezpečný přístup a výstup.
§ 41
(1) Zřídí-li se u staveb vyšších než jednopatrových spojení
od poschodí k poschodí žebříky, musí býti postaveny, jde-li o více
než deset dělníků, vždy alespoň o dva žebříky, jeden pro
vystupování, druhý pro sestupování, a to pokud možno tak, aby při
přechodu z žebříku na žebřík v témže směru děl se obrat pokaždé
na tutéž stranu.
(2) Žebříky nesmějí býti stavěny k okraji lešení, ani nad
sebou státi tak, aby padající předměty mohly zasáhnouti dolejší
žebřík.
(3) Otvory, jimiž vyúsťují žebříky v podlahách, nutno mimo
vlastní stranu výstupu ohraditi pevným zábradlím.
§ 42
(1) Je-li nutno žebříky nastaviti, musí býti kromě náležitého
ztužení vždy tak spojeny, aby horní žebřík byl svým širším koncem
aspoň na délku 1 - 1,5 m přivázán na dolní žebřík bezvadnými
konopnými provazy, nebo upevněn železnými objímkami (třmeny).
Takovéto prodlužování žebříků lze připustiti jen výjimečně a při
nepatrném zatížení. Nastavování žebříků latěmi prostě přibitými
je nepřípustné.
(2) Dvojité žebříky (malířské a stupňové) musí býti
zabezpečeny náležitě upevněnými provazy, řetězy, dráty nebo pod.
tak, aby se nemohly nebezpečně rozevříti.
§ 43
(1) V prostorách s hladkou podlahou a na schodech musí býti
žebříky při práci zvlášť zabezpečeny proti uklouznutí.
(2) Pojezdných vysunovacích žebříků možno použíti k menším
opravám a čištěním, jsou-li dělníci na nich pracující opatřeni
ochranným pásem s bezpečnostním hákem.
(3) Žebříků nesmí se používati ku pravidelné dopravě břemen
a nesmí se jich také upotřebiti v poloze vodorovné jako přechodů,
pracovišť apod.
(4) Při všech pracích, jež se vykonávají na žebříků jen
opřených ve výši větší než 5 m, jako např. čištění oken, štítů
apod., musí žebříky držeti silná osoba.
(5) Paty žebříků nutno vždy zabezpečovati proti sklouznutí.
6.
Rampy
§ 44
(1) Není-li po ruce hotových schodů, budiž na každé stavbě
upravena alespoň jedna bezpečná rampa (stoupadlo, chodba). Při
rozsáhlých stavbách budiž zřízeno takových ramp více.
(2) Rampy buďte založeny pokud možno široké, aby se dvě osoby
mohly pohodlně vyhnouti, a buďte tak pevné, aby se pod
přecházejícími osobami značnější měrou neprohýbaly. Stoupání ramp
má býti pokud možno ve sklonu 1:3 nebo menší, nesmí však nikdy
býti větší než 1:2.
(3) Plocha, po které se vystupuje, nechť je po šířce ve
vzdálenosti kroku opatřena stupátkovými lištami. Je-li plocha
rampy kluzká, musí býti posypána popelem, pískem nebo podobnými
hmotami. Podlahová prkna musí býti k podporám pevně přibita.
(4) Na každé rampě musí býti na zevnitřní straně a u oken i
dveřních a podobných otvorů, vedle nichž je rampa vedena, zřízeno
pevné zábradlí, jaké je předepsáno k ohrazení lešenových podlah.
Odstává-li rampa od zdiva více než 40 cm, musí býti taková
zábradlí zřízena též podél celé její vnitřní strany.
(5) Rampy a schody, po nichž se pravidelně dopravují břemena,
musí míti v každém poschodí odpočívadla, na něž by se břemena
mohla postaviti.
7.
Provazy, lana a řetězy
§ 45
(1) Při provádění stavebních prací smí býti užíváno kromě
řetězů toliko ohebných konopných provazů a bavlněných nebo
drátěných lan.
(2) Bezvadnost a únosnost provazů, lan a řetězů budiž
zjišťována před každým jejich použitím odbornou prohlídkou.
Chatrné nebo jinak poškozené řetězy a provazy buďte ihned řádně
opraveny, nebo vyměněny, kdyby jejich opravení nebylo možné s
dostatečnou bezpečností.
(3) Řetězy a provazy pro daná břemena nedostatečně únosné
buďte vyloučeny z užívání.
(4) K vytahování nebo spouštění materiálu těžnými nádobami
nesmí býti upotřebeno řetězů nebo provazů s jednoduchými háky,
nýbrž s háky bezpečnostními (dvakrát ohnutými, karabinkami, háky s
bezpečnostními kroužky apod.).
(5) Nastavování a spojování ocelových lan a úprava ok na
lanech dějž se zvlášť bezpečně. Spojování lan jednoduchými uzly
jest nepřípustno.
(6) Při dopravě ostrohranných předmětů, vázaných do provazů,
lan nebo řetězů, dlužno zabezpečiti hrany vhodným obalem, aby se
zabránilo možnému sesmeknutí provazu, lana nebo řetězu a jejich
prodření.
(7) Uvazování břemen k vytahování, spouštění nebo k jiné
dopravě buď svěřeno jen zkušeným osobám.
8.
Vytahovadla a zdvihadla
a)
Všeobecné
§ 46
(1) Při zvedání těžších břemen budiž použito vhodných
zdvihadel (výtahů, jeřábů, diferenciálních kladkostrojů apod.) a
upotřebeno bezpečných lešení. Vytahovati taková břemena těžší než
3 q lanem na kladce nebo otáčivými jeřáby, upevněnými na
jednotlivých lešenových štenýřích, není dovoleno.
(2) Na všech výtazích a zdvihadlech (jeřábech) budiž zřetelně
a trvale vyznačena jejich únosnost v kilogramech. Před prvním
upotřebením na stavbě buďte veškeré výtahy vyzkoušeny. Můstkové
nákladní výtahy, motorová zdvihadla a jeřáby buďtež podle platných
předpisů přezkoušeny v přiměřených obdobích, alespoň však jednou
za půl roku. O těchto zkouškách dlužno vésti na stavbě záznamy,
jež třeba na požádání předložiti úředníku živnostenské inspekce,
konajícímu prohlídku.
(3) Před použitím zvedacích zařízení musí se osoby, pověřené
jejich obsluhou a dozorem nad nimi a znalé dobře jejich
konstrukce, přesvědčiti, že veškeré součásti, zejména pohyblivé,
jako řetězy, lana, háky, západky, brzdy, ozubená soukolí, kliky
apod., jsou v dobrém stavu. Shledané nedostatky nutno ihned
odstraniti.
§ 47
(1) Výtahy na materiál musí býti zřízeny vždy ve zvláštním
lešení, dostatečně silném a pečlivě zařízeném, aby se otřesy a
záchvěvy strojního výtahu nepřenášely na ostatní lešení a aby
osoby v blízkosti zaměstnané nebyly ohroženy pádem materiálu. V
nejvyšší poloze kleci buď upraveno zařízení, které samočinně
znemožňuje další stoupání kleci. Nad místem nakládacím budiž u
paternosterů zřízena ve výšce 2 m ochranná střecha náležité
velikosti a z materiálu dostatečné síly.
(2) Dráha výtahů na materiál (paternosterů, můstkových či
plošinových výtahů, konsolových výtahů upevněných na sloupech
[štenýřích], zdviháků [navijáků] s těžnou nádobou, rumpálů s
těžnými nádobami apod.) musí býti po celé výšce až k zemi obedněna
nebo olaťována na způsob šachty tak hustě, aby dopravovaný
materiál nemohl z šachty vypadnouti. Vynechány mohou býti jen
otvory o nejmenší nutné výše pro nakládání a vykládání.
(3) Tyto otvory buďte zabezpečeny proti spadnutí osob nebo
materiálu z lešení do šachty, proti nebezpečnému nahlížení do
výtahové šachty a proti vstupu pod dopravované břemeno. Otvory
musejí býti stále dobře osvětleny, buď přirozeně nebo uměle.
(4) U můstkových výtahů buďte uzávěry otvorů šachty zařízeny
na samočinné uzavírání alespoň při zemi a podle postupu stavby
vždy v nejvyšším patře. Otvory v mezipatrech, kde se nevykládá
nebo nenakládá, musí býti stále a bezpečně uzavřeny.
§ 48
(1) Pro dorozumívání dělníků, zaměstnaných u výtahů v
jednotlivých patrech, s řidičem výtahu, budiž zřízeno účelné
zvonkové nebo světelné signální spojení.
(2) Není dovoleno používati výtahů na materiál k dopravě
osob, nakláněti se do výtahové šachty nebo vstupovati na výtah,
není-li ve své poloze tak bezpečně zajištěn, že nemůže sjeti, i
kdyby se uvolnilo nosné lano.
(3) U každého nakládacího nebo vykládacího otvoru šachty
budiž tento zákaz zřetelně a čitelně vyznačen. Je-li nutno, aby
dělníci při vykládání materiálu z kleci vstupovali na její
podlahu, musí klec míti řádné zachytací opatření, nebo býti
podložena nebo vzepřena, aby při práci na kleci nevisela jen na
laně.
§ 49
(1) Hnací ústrojí vytahovadel, zdvihadel, jeřábů a podobných
zařízení, jakož i veškerá ozubená soukolí, kotouče atd., buďte v
dosahu dělníků účelně a bezpečně přímo zajištěny ohrazením,
zákryty nebo podobně.
(2) Navíjecí hřídele výtahů musí míti po stranách příruby,
aby bylo znemožněno sesmeknutí lana.
(3) Užívá-li se elektrického pohonu, buďtež vedení proudu,
jakož i příslušné přístroje bezpečně chráněny proti dotyku
nepovolanými osobami. Používání holých nebo nedostatečně
isolovaných drátů je zakázáno.
§ 50
(1) Stavební hmoty, nástroje a podobné předměty buďte
dopravovány pouze v takových nádobách nebo zařízeních, jež
zamezují jejich vypadnutí. Přeplňování těžných nádob jest
zakázáno. Předměty určené k dopravě buďtež do výtahu ukládány
řádně tak, aby jejich části nepřečnívaly přes nosnou podlahu.
(2) Zvláštní péče budiž věnována vázání vytahovaných nebo
spouštěných trámů, nosníků, prken, kamenů, aby jejich vysmeknutí
ze závěsu bylo vyloučeno. směr dopravy dlouhých kusů buď řízen
zvláštním pomocným lanem.
§ 51
(1) Dělníci, zaměstnaní při vytahování a spouštění břemen,
musí se tak postaviti, aby při přetržení lana nebo řetězu a
podobných poruchách nemohli přijíti k úrazu. Chůze a pobyt pod
břemeny volně se vznášejícími jsou zakázány.
(2) Při výtazích nutno zříditi bezpečné stanoviště
obsluhujícího dělníka, a to tak, aby mohl pozorovati dopravu
břemene výtahem.
(3) K obsluze vytahovadel a zdvihadel budiž použito jen
zkušených dělníků.
b)
Vytahovadla malty
§ 52
(1) U obyčejných vytahovadel malty (rumpál s jednou nebo
dvěma těžními nádobami visícími na provazech) musí býti hřídel tak
vysoko nad stanovištěm dělníků, aby jej nemohli dosáhnouti ani
nataženýma rukama, anebo buď hřídel tak přikryt, aby se ho
dělníci nemohli dotýkati. Před vytahovacím otvorem budiž fošnová
podlážka lešení opatřena přibitými latěmi (podlážkovými lištami).
Ve výšce prsou budiž zřízena podélná tyč nebo rukojeť, které by se
řidiči provazu mohli držeti volnou rukou.
(2) Rumpál musí býti opatřen jednou nebo dvěma západkami
(podle počtu těžních nádob) a pásovou nebo jinou bezpečně
účinkující brzdou. Používati rumpálů (hřídelů s ruční klikou) bez
západky není přípustno.
c)
Jeřáby a zdvihadla
§ 53
(1) Jeřáby a zdvihadla buďte opatřeny západkou a pásovou
nebo jinou bezpečně účinkující brzdou. Má-li býti břímě spouštěno
svou vlastní vahou, musí býti u dvou chodů zřízena západka, která
zamezuje samočinné zrychlení chodu.
(2) Pojezdné a otočné jeřáby, na nichž jsou dělníci, musí
míti lešení nebo galerie náležitě bezpečné a ohrazené proti
spadnutí lidí a materiálu.
(3) Pojezdné stožárové jeřáby musí spočívati na pevném
podkladě. Vodorovná přídržná kolejnice budiž řádně zakotvena,
buďto šikmými táhly zapuštěnými v zemi, anebo upevněním ve zdivu
stavby, dostatečně pevném. Jeřáb musí býti před použitím
náležitě vyzkoušen. Obsluha budiž svěřena spolehlivému jeřábníku,
obeznalému s celým zařízením.
(4) Pod břemenem dopravovaným jeřábem nesmí se zdržovati nebo
procházeti dělníci, což budiž zakázáno vyhláškou, umístěnou na
příhodném místě poblíž jeřábu.
(5) Při bouřce a každém přerušení práce musí býti vedení
proudu k jeřábovým motorům vypnuto.
(6) Stálá stanoviště řidičů jeřábů a zdvihadel musí býti
náležitě chráněna proti vlivům povětrnosti.
9.
Dopravní zařízení
a)
Posunovačská služba
§ 54
(1) Posunují-li se železniční vozy na vlečné koleji lidskou
silou nebo tažnými zvířaty, buďte dány posunovačům sochory k
brzdění, podkladní klíny nebo podobné předměty. Dělníci jsou
povinni těchto pomůcek používati. Posunují-li se na téže koleji
zároveň ještě jiné vozy lidskou silou, budiž po ruce dělník,
který má jíti před posunovaným vozem a toho dbáti, aby byla
příslušná trať volná a pro jízdu bezpečná. Při posunování nutno
zachovávati přiměřenou vzdálenost mezi vozy. Posunovači smějí jíti
jen po straně vozu a nesmějí vstupovati mezi kolejnice. Spínání
vozů za jejich pohybu se zakazuje.
(2) Posunují-li se vozy tažnými zvířaty, budiž upotřebeno
tažných řetězů nebo tažných provazů aspoň 2,5 m dlouhých. Tažná
zvířata buďte stále vedena rukou a pokud možno mimo kolej. Koná-li
se takové posunování na kolejích ve svahu, budiž kromě řidiče po
ruce ještě alespoň jeden dělník, který má zastaviti pohybující se
vozy vhodnými prostředky, je-li toho třeba.
(3) Železniční vozy buďte tak zajištěny, aby nemohly samy
přijíti v pohyb.
§ 55
(1) Koná-li se posunování motorickou silou, buďte učiněna
opatření, kterých je třeba pro řádnou jízdu železniční.
(2) Na nákladních drahách, které jsou ve svahu, budiž
pečováno o spolehlivé brzdění tím, že se dodá dostatečný počet
brzditelných vozů (aspoň 1/3).
(3) Při dopravě břemen na kolejích ve svahu a uvnitř
stavenišť budiž dbáno zvláštní opatrnosti. Konec kolejí na drahách
ve svahu buď zajištěn proti sjetí vozů zarážecí úpravou.
(4) Točnice v průměru plošiny přes 1 m a posunovadla buďte
postavena ve své správné poloze vhodnými úpravami a v ní stále
zabezpečena.
b)
Doprava těžkých břemen
§ 56
(1) Nakládání, doprava a skládání těžkých břemen dějž se za
odborného dohledu. O bezpečný provozní stav dopravních a
nakládacích prostředků, vozidel a zvihadel, kolejí a podobných
zařízení budiž tak pečováno, aby nebyla ohrožena ani bezpečnost
dopravy, ani bezpečnost zaměstnaných dělníků nebo cizích osob.
(2) Líhy nebo šikmo položené trámy, upotřebené k nakládání a
skládání, buďte zabezpečeny proti nahodilému sklouznutí nebo
překlopení a buďte v zimě zbaveny ledu, jakož i posypány pískem,
popelem apod. Vozidla buďte zabezpečena vhodnými úpravami proti
překlopení.
(3) Trámy, prkna a dříví vůbec, cihly atd., musí se ukládati
tak, aby bylo znemožněno jejich skutálení, překocení nebo zřícení.
Při dopravě válců, trub, sudů apod., buďte učiněna vhodná
ochranná opatření proti uvolnění těchto předmětů.
§ 57
(1) Vozíky k dopravě na polních drahách apod. musí býti tak
zařízeny, aby při vyklápění stály na kolejích pevně a nepřevrhly
se ani při mocném trhnutí.
(2) Výklopník musí míti pohodlně ovládatelné zarážecí
zařízení, jež jej spojuje pevně a bezpečně s podvozkem. Zarážka
budiž upravena tak, aby dělník při jejím uvolňování nebyl
výklopníkem nebo vyklápěným materiálem nijak ohrožen.
(3) Spojování vozíků musí býti umožněno takovým způsobem,
aby každé nebezpečí úrazu bylo vyloučeno.
(4) Vozíky buďte opatřeny spolehlivě účinkujícím zarážejícím
zařízením. Pro brzdaře musí býti na vozíku bezpečné sedadlo nebo
stanoviště.
10.
Opatření uvnitř staveb
§ 58
(1) Pokud se osazují nebo odkrývají trámy a nosiče, nesmí se
pod nimi pracovati, není-li postaráno o bezpečnou ochrannou
střechu.
(2) Stropní konstrukce apod. buďte ihned po osazení upravením
záklopů, kleneb atd. uzavřeny, nebo buďte nosníky stropů
(traversy, trámy) neprodleně po osazení zatímně, avšak úplně a
těsně přikryty omítnutými prkny, alespoň 2,5 cm silnými, anebo
konečně otvory vedoucí k nekrytým trámovištím bezpečně ohrazeny.
Stejně nutno zajistiti i otvory, jež vedou do volných
prostranství, světlíků, nedokončených schodišť a sklep, jakož i
otvory ve stropech, zejména pro schody, žebříky, výtahy apod.
(3) Při osazených již schodech, dokud není zřízeno konečné
zábradlí, budiž zřízeno prozatímní pevné, ochranné ohrazení.
Ostatní schody nutno stejně zabezpečiti pevným zábradlím z volných
stran. Totéž platí o různých rampách, chodbách, balkonech,
terasách apod., pokud přístup k nim není bezpečně uzavřen.
(4) Spojení (chodby, schody) a pracoviště v nezakrytých
místnostech buďte opatřena bezpečnými ochrannými stropy, střechami
neb ochrannými lešeními proti spadnutí osob nebo předmětů.
(5) Při montáži železné kostry stavby nesmí se pracovati pod
těmi místy stavby, kde se právě dopravují, vytahují a montují
železné součástky konstrukce.
(6) Má-li býti materiál dopravován po záklopních podlahách
nebo na ně ukládán, musí býti tyto podlahy zřízeny z prken
náležitě silných, popřípadě musí býti na nich upraveny ještě
zvláštní podlahy z fošen.
11.
Práce na střeše a jiné podobné nebezpečné práce
§ 59
(1) Pokud se vytahují součásti krovu a střechy a staví
střecha, musí býti přerušena práce pod dotčenými místy, není-li
postaráno o bezpečnou ochrannou střechu.
(2) K zabezpečení prací na střechách, okapu, římsách, při
novostavbách, nástavbách a jiných stavbách musí býti lešení,
zřízené ku provádění stavby až k okapu, tak dlouho ponecháno,
pokud hlavní práce tesařské, klempířské a pokrývačské na střeše
nebyly skončeny, nebo musí býti na tu dobu upraveno blízko pod
hlavní římsou bezpečné lešení vysunuté, jež přečnívá okap, resp.
hlavní římsu alespoň o 1 m a jest opatřeno na zevní straně
ohrazením z prken po způsobu bednění, alespoň 1 m vysokým. Při
střechách mansardových musí býti toto ochranné lešení nejméně 1,50
m široké.
§ 60
Při nebezpečných pracích, zejména pokrývačských, při
shazování sněhu, čištění oken, zřizování hromosvodů, některých
pracích klempířských, sklenářských a natěračských, při stavbě
továrních komínů, montáži vysokých železných konstrukcí a
podobných pracích, musí dělníci používati bezpečnostních pásů a
provazů, patřičně zpevněných, jež jim jejich zaměstnavatel sám
dodá a které musí býti na místě potřeby vždy po ruce. Ochranný
provaz nebo pás budiž připevněn ke zdravým a pevným součástem
krovu a podobným pevným součástem, nikdy však ke střešním latím.
§ 61
(1) Při novém krytí skleněných střech, při jejich větších
opravách a vůbec při střešních pracích na budovách, kde střecha je
zároveň stropem, musí pod střechou, nebo dotčenou její částí,
býti zřízeno lešení, pokryté pevně a těsně prkny a bezpečně
ohrazené z volných stran. Totéž platí pro nátěr železných
konstrukcí střech, pro opravu světlíků atd. Odpadky skla buďte
ihned odstraňovány. Vrchem nutno pro chůzi položiti na otevřenou
konstrukci dostatečně silná přeložená prkna.
(2) Práce na střechách, římsách, štítech a arkýřích
(klempířské, malířské, sklenářské, truhlářské atd.) smějí býti
prováděny jen tenkráte z kozových lešení nebo ze žebříků, když
kozy nebo žebříky byly postaveny na bezpečných lešeních, podlahách
apod., a když jsou zajištěny proti sesmeknutí. Používati sudů a
podobných předmětů za podklad k lešení není dovoleno.
(3) Okna smějí býti zasklívána jen z bezpečných lešení nebo
žebříků.
(4) Dělníci nesmějí vstupovati na střechy v obuvi s
podrážkami umožňujícími sklouznutí.
12.
Bourání
§ 62
(1) Bourání budov nebo jejich částí a jiných staveb smí se
díti pouze za odborného vedení a s největší opatrností, jen po
patrech, postupně shora dolů. Strhovati najednou celé části
stavby, jako pilíře, zdi, komíny atd. není dovoleno. Toliko volně
stojící zdi, štítové stěny, komíny apod., stojí-li osamocené,
smějí býti najednou strhovány nebo trhány (rozstřelovány) za
stálého odborného vedení. Části bourané stavby hrozící sesutím
buďte náležitě zabezpečeny.
(2) Za podobných okolností jest dovoleno trhati výbušninami
betonové bloky, základy strojů apod. Při všech trhacích pracích
musí býti přítomen odpovědný činitel, který ručí za přesné
dodržování příslušných předpisů. Před povalením stavby budiž
místo, kam dopadne, uzavřeno a na komunikacích k němu vedoucích
postaveny hlídky.
(3) Bourání nebezpečných částí staveb, např. kleneb apod.,
nesmí býti prováděno v úkolu.
§ 63
(1) Podlaha v jednotlivých patrech nesmí býti dříve
odstraňována, dokud nebyly zbourány zdi a stěny patra nad její
úrovní.
(2) Pro bourání staveb, jejichž obvodové zdi jsou vyšší než 6
m, jest zpravidla zříditi řádné podélné lešení s podlahou aspoň
1,20 m širokou.
(3) Bourání nižších obvodových zdí, bez použití venkovských
lešení, dějž se toliko z podlahy nebo z lešení, např. kozového
nebo na podlaze postaveného. Totéž platí i o stěnách vnitřních,
neposkytují-li dělníkům bezpečného stanoviště. Při bourání
nesmějí dělníci státi nad sebou bez ochrany.
(4) Při bourání zdí, přiléhajících k veřejným komunikacím,
dvorům a podobným místům, musí býti podél nich zřízen dostatečně
silný kryt na ochranu chodců.
(5) Zábradlí ze schodů, podest apod. smí se odstraňovati jen
postupně s bouráním jednotlivých pater, jinak jest tu třeba
zříditi ochranná ohrazení.
(6) Při bourání zdí, nesoucích balkony, arkýře a podobné
výstupky, vyčnívající značněji z budovy, budiž dbáno, aby se tyto
výstupky nezřítily předčasným odklizením zatěžujícího zdiva,
zakotvení apod.
(7) Shnilé a jinak porušené trámy, nosiče, schody atd. nutno
před bouráním náležitě podepříti.
(8) Hřebíky vyčnívající ze starých dřev a prken dlužno ihned
odstraňovati nebo ohýbati.
(9) Snášení kleneb dějž se, pokud to způsob konstrukce
připouští, postupně, a to buď v pásech (např. při valené klenbě),
anebo rozebíráním ze středů (zrcadlová klenba). Jen tehdy, není-li
možno užíti jednoho z uvedených způsobů, lze přikročiti ke sražení
klenby. Při strhování kleneb musí býti prostor pod klenbou
uzavřen. Vyžaduje-li toho konstrukce klenby, budiž zřízena
přiměřená podložka.
(10) Budovy, které rozbouráním přiléhajících staveb pozbudou
své opory, buďte řádně zabezpečeny.
§ 64
(1) Aby se zamezilo obtížné prášení, buďte zdivo a suť stále
kropeny. Při spouštění suti budiž užíváno dřevěných krytých
potrubí (skluzů), opatřených na dolním konci mokrým pytlovým
rukávem, neupotřebí-li se ke spouštění materiálu jiných
prostředků, např. výtahů. Odbírání suti z potrubí pouhou rukou
není dovoleno. V době, kdy se skluzů nepoužívá, buďte vhazovací
otvory zakryty. Používání otevřených skluzů není přípustno.
(2) Hromadění suti v patrech jest zakázáno. Shazovati odtud
kámen, suť, železo a podobný materiál do nehlídaných míst, není
dovoleno; jinak se musí místo ohraditi nebo každá doprava přes ně
jiným způsobem zameziti.
(3) Trámy a nosníky smí se spouštěti jen jeřáby a podobnými
prostředky, nebo po lanech, řetězech a po šikmých plochách dobře
zajištěných.
13.
Jiné bezpečnostní předpisy
§ 65
(1) Stavební i bourací práce buďte prováděny především při
denním světle. Po dobu práce prováděné za tmy nebo za šera nutno
pracovní místa, příchody atd. náležitě osvětlovati tak dlouho,
dokud jsou dělníci na stavbě nebo na staveništi. Rovněž budiž
pečováno o přiměřené osvětlení všech nedostatečně světlých
pracovišť, příchodů, schodišť, žebříků, ramp atd. Přístup na
neosvětlená místa stavby budiž dělníkům zakázán.
(2) Použije-li se k osvětlení staveniště světla elektrického,
musí býti u východů, na schodech, chodbách a podobných místech
postaráno o osvětlení bezpečnostní, neodvislé od zdroje hlavního
osvětlení.
(3) Veškeré osvětlovací předměty musí býti bezpečně zavěšeny.
Lampy pro lehce prchavá svítiva s hořáky, umístěnými pod nádržkou
na svítivo, buďte kromě toho tak zavěšeny, aby bylo vyloučeno
silnější zahřátí této nádržky. V místnostech, ve kterých se
dělníci trvale zdržují, nesmějí býti ukládány takové lampy, ani
jejich svítivo.
(4) Při osvětlení svítiplynem nebo acetylenem nutno - kromě
ohledů na bezpečnost proti požáru - přiměřeně dbáti ustanovení
nařízení ministerstva obchodu ve shodě s ministerstvem vnitra,
zemědělství a železnic ze dne 18. července 1906, č. 176 ř. z., a
vládního nařízení ze dne 26. května 1925, č. 124 Sb. z. a n.,
jimiž se vydávají předpisy o tom, jak se zřizují, užívají a
udržují zařízení pro rozvádění a upotřebení hořlavých plynů
(plynový regulativ), dále ustanovení nařízení ministerstev
obchodu, vnitra, veřejných prací a železnic ze dne 10. září 1912,
č. 185 ř. z., a vládního nařízení ze dne 26. května 1925, č. 123
Sb. z. a n., o výrobě a užívání acetylénu, jakož i o obchodě s
karbidem.
(5) Vodící dráty elektrického osvětlení a jiná vedení proudu,
jakož i elektrické přístroje používané na stavbách, buďte bezpečně
chráněny proti bezděčnému dotyku a budiž dbáno předpisů a normálií
vydaných Elektrotechnickým svazem čsl., pokud nebudou vydány
příslušnými úřady předpisy úřední.
(6) Při provádění stavebních nebo opravných prací poblíže
elektrického vedení, zejména o vysokém napětí, jest se postarati o
to, aby proud byl vypnut, anebo vedení ze všech stran tak
zabezpečeno, aby se předešlo nebezpečnému doteku.
(7) Pokud jde o ukládání a používání látek ohněm
nebezpečných, výbušných atd., platí příslušné zvláštní předpisy.
§ 66
(1) Při pracích, u kterých mohou býti ohroženy oči
zaměstnaných dělníků, jako při tlučení štěrku, vysekávání děr do
kamene, opracování kamene, hrubém opracování kamene, používání
žíravin, broušení na smirkových kotoučích a podobných pracích,
musí dělníci nositi účelné ochranné brýle, ochranná stínítka nebo
masky na obličej. Na ochranu jiných, na blízku pracujících
dělníků, buďte zřízeny, je-li toho třeba, ochranné stěny nebo
ochranné sítě, aby odletujícími úlomky nemohl býti nikdo zraněn.
(2) Dělníci, pracující s hmotami silně prášícími (cement,
vápenný prach), buďtež podle potřeby vyzbrojeni účelnými
respirátory.
(3) Dělníci, kteří pracují ve vodě, buďte opatřeni účelnou
nepromokavou obuví.
(4) Dělníci, kteří jsou zaměstnáni dopravou ostrohranných
nebo špičatých předmětů, buďte opatřeni pevnými kožemi na ochranu
rukou nebo rukavicemi z pevného materiálu. Chůze po stavbě na boso
jest dělníkům zakázána.
§ 67
(1) Doprava stavebního materiálu nadhazováním dovoluje se jen
v přízemku. Podávání cihel dělníky stojícími na žebřících jest
dovoleno nejvýše od patra k patru. Vystupovati při práci na
konve, bedny nebo podobné vratké a nepevné podklady, nesmí se
trpěti.
(2) Kde se hmoty, nářadí nebo náčiní urovnává ve větším
množství na sebe, budiž pečováno vhodnými opatřeními o to, aby se
uložené věci nesesuly nebo nepřevrhly.
(3) Skládka cihel budiž tak umístěna, aby ji jezdící povozy
neohrožovaly. Odběr těchto hmot musí se díti tak, aby tato práce
neohrožovala zaměstnané dělníky. Zmrzne-li povrch hromady písku,
nesmí se při vyhrabávání materiálu tvořiti dutiny ohrožující
pracující dělníky.
(4) Shazování materiálu a částí lešení na neohrazená nebo
nehlídaná místa jest zakázáno. Rovněž není dovoleno hromadění
stavebních a lešenových hmot ve schodištích nebo na odpočivadla,
pokud by vadilo komunikaci.
(5) Opravy budov (bílení, omítání, natírání zevnitřních rámů
oken apod.) smějí býti prováděny na prostých žebřících toliko v
přízemí nebo nejvýše v prvním patře. Ve vyšších patrech budiž
upotřebeno vysunutých, žebříkových nebo zavěšených lešení.
(6) Při stavebních pracích užívaný materiál, lešení, pracovní
náčiní, strojní zařízení, ochranná opatření atd., buďtež udržovány
stále v dobrém a úplně upotřebitelném stavu. Také musí býti v
dobrém stavu udržovány veškeré chodby, pracoviště atd.
§ 68
(1) Nejpřísněji budiž vyhláškami zapovězen vstup na stavbu v
době pracovní nepovolaným osobám.
(2) Osoby, které trpí padoucnicí, křečemi, občasnými
mdlobami, závratí, nedoslýchavostí, silnou krátkozrakostí anebo
jinými tělesnými slabostmi nebo vadami v té míře, že by tím při
některých pracích byly vydány kromobyčejnému nebezpečí nebo
ohrožovaly by spoludělníky, nesmějí býti zaměstnány pracemi tohoto
druhu.
(3) Opilé osoby buďte vůbec vyloučeny z práce. Kouření uvnitř
budov a požívání lihových nápojů při práci a obchod lihovými
nápoji na stavbě jsou zakázány.
(4) Žen smí býti užíváno toliko k lehčím pracím, nikdy však
při vytahovadlech materiálu a při strojích. Ženám po šestém
měsíci těhotenství zakazuje se práce s břemeny jakéhokoliv druhu.
Při čištění oken v patrech budiž používáno ochranných pásů.
(5) Hochům do 18 let stáří jest obsluha motorů, výtahů a
pracovních strojů, jako i doprava těžkých břemen, zakázáno.
Nakládání a vykládání lehčích břemen u výtahů hmot jest z tohoto
zákazu vyňato.
§ 69
(1) Za náledí, mrazu nebo sněhu musí býti chodby, schody,
lešenové podlahy, lávky, rampy atd., vystavené vlivům počasí,
jakož i horní plochy zdí, pracuje-li se na nich, posypávány
pískem, popelem nebo podobnými sypkými hmotami. Žebříky musí býti
zbavovány ledu a sněhu.
(2) Při provádění staveb silničních, železničních a při
pracích dlaždičských budiž dbáno příslušných předpisů dopravního
řádu.
(3) Dveře místností, v nichž jsou postaveny hnací stroje
výtahů, míchaček na beton, rozvodné desky a podobná zařízení,
musí býti vhodně označeny a za nepřítomnosti obsluhovače uzamčeny.
(4) Opravy v továrních objektech buďte podle možnosti
prováděny v době, kdy se nepracuje. Vždy je nutno zastaviti nebo
bezpečně zajistiti stroje, v jehož dosahu se pracuje.
14.
Zacházení s nebezpečnými látkami
§ 70
(1) Asfalt, dehet a jiné lehko zápalné látky smějí se vařiti
toliko v takových kotlech a nádobách, k nimž je po ruce poklop
dobře přiléhající, aby vzniklý oheň mohl býti ihned udušen. Poklop
nechť je zpravidla upraven tak, aby se dal otevírati a zavírati
bez nebezpečí popálení. Rovněž třeba dbáti toho, aby nádoba
nebyla z vnějšku znečištěna hořlavou látkou. K hašení ohně budiž
vždy pohotově v dostatečném množství suchý písek, hlína nebo
podobná hmota, jakož i lopata. Vaření smí prováděti jen
spolehlivý dělník.
(2) Vaření látek, vytčených v odst. 1, poblíž snadno
vznětlivých hořlavin, jest zakázáno. Vaření dřevitého cementu a
jiných střešních nátěrů na prkenných podlahách jest dovoleno jen
tenkráte, když kamna jsou postavena na vrstvě písku, alespoň 10 cm
silné.
(3) Při dopravě a zpracování horkých látek budiž opatrně
postupováno, aby se dělníci nepopálili nebo neopařili. Dopravní
nádoby nesmějí se plniti až po okraj a nositi před hrudníkem.
Nutno též dbáti, aby dopravní cesty byly volné a nepracovali pod
nimi lidé.
§ 71
(1) Láhve a nádoby s kyselinami, benzinem, jedy nebo jinými
zdraví škodlivými tekutinami musí býti nápadně označeny a
uloženy pod závěrou.
(2) Dělníci s otevřenými ranami nesmí zacházeti s jedovatými
nebo žíravými látkami.
(3) Při pracích s tekutým olovem třeba přísně dbáti, by olovo
přišlo do styku pouze se suchými plochami. Zbylé tekuté olovo
musí se nalíti do suchých, plochých nádob, kde se nechá ztuhnouti.
(4) Rozehřívání plynových potrubí a vyhledávání jejich
netěsností smí se díti jen s patřičnou opatrností. Je-li cítiti
plyn, nesmí se netěsnost vyhledávati hořícím světlem a nesmí se do
dotčeného prostoru vstupovati se světlem dříve, dokud není
otevřením oken a dveří tak provětrán, že plyn není znatelně
cítiti.
(5) Pro uschování trhadel a manipulací s nimi platí příslušná
ustanovení obsažená v nařízení ministra obchodu ve shodě s
ministrem vnitra ze dne 29. května 1908, č. 116 ř. z., a ve
vládním nařízení ze dne 26. května 1925, č. 116 Sb. z. a n., jimiž
se vydávají předpisy pro živnostenské provozování kamenných lomů,
hlinišť, pískoven a štěrkoven.
15.
Betonářské práce
§ 72
(1) Práce betonářské smějí býti prováděny jen za odpovědného
vedení osob odborně náležitě způsobilých a osvědčených, za stálého
dozoru zkušených a spolehlivých mistrů nebo polírů.
(2) Veškerá lešení, bednění a jejich podpory musí býti
bezpečně zřízeny a musí zejména vydatně vzdorovati prohnutí a
účinkům pěchování betonu. Musí se také dáti lehko a bez
nebezpečí odstraňovati. Podpory a skruže buďte postaveny na klíny,
hrnce s pískem, šrouby, seříznuté špalíky nebo jiná zařízení, aby
se bednění mohlo snižovati pomalu a bez otřesu ponenáhlým jejich
uvolňováním.
§ 73
(1) Pro podpory bednění buďte volena dřeva pokud možno
nenastavovaná. Z celkového počtu všech podpor smí býti nejvýše
polovina nastavovaných. Nastavované podpory smějí býti stavěny
toliko střídavě s podporami z jednoho kusu. Stykové plochy
nastavovaných podpor musí na sebe doléhati vodorovně a hladce.
Místa styku buďte zabezpečena přibitými, aspoň 70 cm dlouhými,
dřevěnými příložkami (pláty) proti vyhnutí a vybočení. Při
podporách z kulatého dřeva budiž použito tří, při podporách z
hraněného dřeva čtyř příložek pro každý styk. Podpory, nastavované
více než jedenkrát, jsou nepřípustny. Pro nebezpečí vybočení
nebudiž styk položek do střední třetiny podpor. Podpor slabších
než 7 cm nebudiž používáno.
(2) Podpory s vytahovacím zařízením nebo se železným
prodloužením se nepovažují za nastavované, když je styk náležitě
zabezpečen (šrouby nebo jinak).
(3) Podpory musí míti nepoddajný podklad ze dřeva (hraněná
dřeva, fošny). Zatlačování stojek do půdy budiž vhodně čeleno. Při
neúnosné půdě budiž použito zvláštních zajištění.
(4) Podpory stropů několika pater buďte tak rozděleny, aby
stály pokud možno dostředně nad sebou.
(5) Podpory delší než 5 m buďte po délce i hloubce mezi sebou
ztuženy (zavětrováním) a zajištěny proti vybočení.
(6) Při zřizování stropů a klenutí v místnostech o světlé
výšce větší než 8 m, nebo při velmi zatížených částech stavby,
buďte podpory zhotoveny ze zvlášť silných nebo dvojitých dřev,
neupotřebí-li se skružových lešení svázaných. Podpory třeba
spojiti mezi sebou vodorovně a zvlášť zabezpečiti dvojitými kříži.
(7) Při zřizování bednění nutno pamatovati na to, aby při
odbedňování mohlo se ponechati několik zajišťovacích podpor,
aniž by bylo třeba hýbati bednícími prkny, ležícími na nich nebo
nad nimi. Ve vícepatrových budovách musí zůstati zajišťovací
podpory pokud možno dostředně nad sebou. Při malých rozpětích
postačuje jediná taková podpora pod středem každého trámu a pod
středem stropních polí, jež mají rozpětí více než 3 m. Při
podvlacích a dlouhých trámech jsou nutny ještě další zajišťovací
podpory.
§ 74
(1) Po dobu betonování stropu buďte v patře pod ním klíny
zkoušeny a podle potřeby přitaženy.
(2) Bednění a podpory nesmí se odstraniti dříve, dokud
odpovědný stavbyvedoucí se nepřesvědčil prohlídkou konstrukce o
potřebném ztvrdnutí betonu a nenařídil odbednění; zajišťovací
podpory musí se ovšem ponechati dále.
(3) Až do náležitého zatvrdnutí betonu buďte části staveb
chráněny proti účinkům mrazu, předčasnému vysušení a zabezpečeny
před otřesy a zatížením.
(4) Zvláštní opatrnosti jest zapotřebí při odstraňování
bednění těch částí stavby, jež v té době nesou skoro již plné
břemeno do počtu vzaté, například u střech a střešních stropů,
při krakorcových, konsolových a arkýřových podporách.
(5) Při odstraňování bednění nutno nejdříve snížiti podpory a
skruže; náhlé odstraňování je zakázáno. Také otřesů třeba se při
tom vyvarovati.
§ 75
(1) O postupu betonářské práce nutno vésti zápis, z něhož by
mohla býti vždy prokázána časová období, ve kterých byly prováděny
jednotlivé práce. Dny mrazu buďte v něm zvlášť zaznamenány a udán
počet stupňů i hodina měření.
(2) Dokud části stavby jsou podepřeny lešením, nesmějí býti
do čtyř dnů po skončeném betonování vydány nijakému škodlivému
zatížení. Po té době smějí býti zatíženy pouze břemeny
vznikajícími postupem stavby (stěnami, pilíři, sloupy atd.), avšak
jen tehdy, jsou-li podpěrná lešení a bednění dostatečně silná, a
zatvrdl-li beton již v té míře, že nenastanou škodlivé deformace.
Použije-i se cementů o veliké počáteční pevnosti, může býti tato
lhůta kratší.
(3) Zakázáno jest shazovati břemena (kameny, trámy, prkna,
nosníky atd.) na čerstvě zřízené stropy, pojížděti po nich kolečky
apod. bez pokrytí, nebo přetěžovati takové stropy stavebními
hmotami.
(4) Pro dopravu materiálu buďte zřízeny vhodné, dostatečně
silné přejezdy, aby se dopravovaná váha nepřenášela na čerstvou
betonovou konstrukci. Při zřizování lešení na kozách na betonových
stropech buďte nohy koz postaveny na fošny nebo lešenová prkna
náležité síly. Při vytahování, dopravě a zasazování těžkých
součástí budiž nad betonovou konstrukcí zřízena dostatečně silná
podlaha, aby konstrukce nebyla dotčena tlakem, údery nebo
sesutím.
§ 76
(1) Veškeré dřevěné součástky nutno po odbednění ihned
odstraniti a na vhodných místech uložiti tak,a by nutné průchody
zůstaly volné. Vyčnívající hřeby třeba ihned vytáhnouti nebo
ohnouti.
(2) Veškeré v dosahu dělníků ležící pohyblivé součástky
strojního zařízení k výrobě a dopravě betonu buďtež opatřeny
bezpečnými kryty nebo ohraženími.
(3) Dělníci zaměstnaní stříháním, ohýbáním želez, buďte
zpravidla opatřeni rukavicemi.
(4) Jinak platí příslušné předpisy výnosu býv. rak.
ministerstva veřejných prací ze dne 15. června 1911, č.
42/30-IX D, dále výnosu ministerstva veřejných prací ze dne
15. září 1918, č.29.768/1918, upraveného výnosem ze dne 10. dubna
1919, č. 8418-XII, a výnosu téhož ministerstva ze dne
28. prosince 1922, č. 72.861-XII B, jakož i veškeré předpisy,
které budou v té příčině ještě vydány.
16.
Stavba továrních komínů
§ 77
(1) Při stavbě komínů volně stojících buďtež uvnitř
zazdívána železná stupátka, vzdálená od sebe nejvýše 40 cm.
Zazdí-li se stupátka i zvenčí, smějí počínati teprve ve výši 3 m a
buďtež ve vzdálenostech asi 5 m opatřena odpočivadly, zřízenými v
podobě dvou větších oblouků upevněných nad sebou tak, aby prostor
mezi stupátky a oblouky byl asi 60 cm široký. Stupátka musí býti z
kujného železa 18 - 20 mm silného, 30 - 35 cm široká a musí
odstávati od zdiva nejméně 15 cm.
(2) K ochraně dělníků zaměstnaných na zemi budiž u výtahu
nebo u místa vjezdu do komína zřízena z omítaných silných prken
těsná ochranná střecha se sklem ke komínu. Ostatní pracoviště pod
komínem budiž ohrazeno nebo zabezpečeno rovněž ochrannou střechou.
(3) Na ochranu dělníků zaměstnaných zděním komína budiž asi 2
m pod každým pracovním lešením uvnitř komína upraveno ochranné
lešení.
(4) Dopravuje-i se materiál vnitřkem komína, budiž také tam
zřízen ochranný kryt přímo nad dělníky zaměstnanými na zemi.
Vstupovati do vnitřku komína mimo ochranný kryt jest přísně
zakázáno. K manipulaci s těžnými nádobami dole v komíně budiž
použito tyčí s háky.
§ 78
(1) Cihly, nástroje a podobné předměty buďte vytahovány pouze
v nádobách nebo jiných zařízeních, jež zamezují jejich vypadnutí.
Přeplňování těžných nádob není dovoleno.
(2) Výtahové konsoly, používané ke stavbě komínů, mají až do
poloviny zapadati do vnitřku komína a býti náležitě upevněny.
Konsol se svislými trámci kratšími než 4 m se nesmí upotřebiti.
Vytahuje-li se materiál vně komína, jako např. při malých
otvorech, a je-li zdvihadlo na téže straně komína jako je těžná
nádoba, musí býti konce sedla konsoly proti výtahové kladce řádně
zakotveny a zabezpečeny.
(3) Vnější pracovní lešení nesmí s konsolami k němu
přináležejícími býti upevněno na železných stupátkách, nýbrž na
skružovém pásu.
(4) Lešenová prkna (podlaha) buďte před sešinutím z konsol
náležitě zabezpečena. Přibíjeti je hřebíky jest zakázáno. Lešení
nutno opatřiti zábradlím.
(5) Stahování komínů železnými pásy smí se díti toliko z
náležitých lešení.
§ 79
(1) Doprava osob výtahem na hmoty jest přísně zakázána.
(2) Při dopravě smí se upotřebiti pouze háků - karabinek.
(3) Na ochranu proti spadnutí do otvoru pracovního lešení
nutno, dopravuje-li se vnitřkem, zříditi těsné ohrazení aspoň 60
cm vysoké. Při menším průměru komína stačí, je-li otvor pevně a
bezpečně zakryt.
(4) Při všech pracích na továrních komínech, jež se
neprovádějí z vnějšího lešení, mají dělníci používati záchranného
pásu s bezpečnostním hákem, jehož lano, dostatečně dlouhé a silné,
musí býti spolehlivě upevněno. Záchranný pás s příslušenstvím dodá
zaměstnavatel.
Hlava II
Předpisy na ochranu zdraví
§ 80
(1) V uzavřených místnostech, kde hoří koks nebo uhlí bez
řádného odvádění plynů a kouře hned z místa vzniku, nesmí se
pracovati ani přespávati.
(2) Prostory takové musí býti od ostatních pracoven těsně
uzavřeny. Vstupovati do nich smí se jen při otevřených dveřích za
účelem obsluhy ohně apod., tedy na krátkou dobu. Přístup k
takovým prostorám budiž jiným osobám zakázán nápadnou vyhláškou.
(3) Pobyt a práce v prostorách ležících vedle, nad nebo pod
místnostmi s otevřenými koksovými ohni, jsou dovoleny jen tehdy,
když se tyto místnosti větrají na ven ponecháním části okenní
plochy bez zasklení.
(4) Koše s koksem musí býti postaveny na ohnivzdorném
podkladě v náležité vzdálenosti od dřevěných částí lešení a jiných
hořlavých látek.
(5) V pracovnách nutno koksové koše a kamna k vysoušení vůbec
opatřiti odváděcí troubou, ústící ven nebo do komína, aby plyny a
kouř byly dokonale odváděny.
§ 81
(1) Pro dobu pracovních odpočinků a na ochranu proti
nepohodě, jakož i k uschování šatů, potravin, jídelního náčiní
atd. musí na stavbách, kde pracuje 10 nebo více dělníků, po dobu,
pokud tam práce trvají, býti po ruce vhodné přístřeší, jež se dá
okny větrati a dveřmi na zámek uzavírati. Průměrná výška přístřeší
nechť činí aspoň 2,30 m a plocha alespoň tolik, aby na každého
dělníka, který používá na stavbě přístřeší, připadl pokud možno 1
m2 podlahy. Přístřeší musí míti těsné stěny a býti opatřeno
prkennou nebo podobnou suchou podlahou, lavicemi, stoly, háky na
šaty, poličkami na uložení jídelního náčiní a jídel, vše v
potřebném množství; za chladnějšího počasí nechť se náležitě
vytápí, přičemž musí býti dělníkům také umožněno, aby si ohřáli
přinesené pokrmy a nápoje.
(2) Přístřeší pro dělníky nesmí býti zároveň užíváno za
skladiště stavebních hmot, náčiní a podobných předmětů. Musí býti
udržováno i se zařízením v náležitém stavu a čistotě.
(3) Také nutno se postarati o umyvadla s náležitým zařízením,
o opatření v první pomoci při úrazu nebo onemocnění a podle
potřeby o umělé osvětlování. Ve větších přístřeších třeba
postaviti plivátka vodou naplněná.
(4) Poskytuje-li se dělnictvu na stavbě nocleh, buďtež
noclehárny tak zařízeny, aby vyhovovaly zdravotním a bezpečnostním
předpisům; zejména budiž pečováno o čistotu nocleháren,
dostatečný počet umyvadel s potřebným zařízením a o vytápění v
době chladného počasí. Pro každého dělníka budiž připraveno po
lůžku. Je-li lůžko hromadné, budiž každému dělníku vykázán
prostor nejméně 80 cm široký, oddělený od ostatních prkny aspoň
25 cm vysokými.
§ 82
(1) Na staveništi budiž dobrá, čerstvá pitná voda v náležitém
množství. Zároveň buďte tu po ruce nádoby k pití.
(2) Pro první pomoc při úrazech a náhlých onemocněních musí
býti na staveništích po ruce těsně uzavíratelná skříňka s
potřebným obvazovým materiálem (obvazy tzv. kapesní nebo "typu
malého" nebo "většího") vatou, prostředky stavícími krvácení,
občerstvujícími apod. Kde není postaráno jinak o účelnou dopravu
raněných, buďtež na blízku stavby po ruce nosítka pro dopravu
raněných. Prostředky pro první pomoc buďte pečlivě chovány v
čistotě. V bezprostřední blízkosti nutno vyvěsiti návod příslušné
pojišťovny o poskytnutí prvé pomoci, s ním buďtež stavbyvedoucí,
polír a několik dělníků dobře obeznámeni. O pomoc lékařskou buď
však vždy postaráno co nejdříve. Na staveništích buďtež podle
možnosti vyvěšovány také plakáty o zabránění úrazů.
(3) Jména a byty lékařů nemocenských pojišťoven buďte
oznámeny dělníkům na staveništích vyhláškami, dodanými příslušnými
pojišťovnami. Stejně budiž vyvěšena tabulka příspěvků na sociální
pojištění podle výše mzdy.
§ 83
(1) Na každém staveništi buďtež na přiměřeném místě zřízeny
kryté záchody, vyhovující počtu dělníků a zdravotním předpisům. Na
každých 30 osob musí připadnouti v záchodě aspoň jedno sedadlo.
Je-li záchodů více, budiž vždy každé sedadlo od ostatních odděleno
stěnou. Sedadlo nechť má člení stěnu a je buď vodorovné nebo jen
nepatrně skloněné. Je-li na stavbě zaměstnáno více než 10 osob
různého pohlaví, musí býti záchody podle toho odděleny a označeny.
Záchody buďte světlé, dobře větrané a tak upraveny, aby zvenku
nebylo do nich viděti.
(2) U oddělení pro muže buď zřízen pissoir.
(3) Záchody buďte udržovány stále v čistotě, pokud možno v
nezapáchajícím stavu a podle potřeby často desinfikovány.
§ 84
(1) Při všech stavebních pracích nutno zabrániti podle
možnosti vznikání prachu.
(2) Na stavbách, kde je nutno pracovati na vnitřních pracích
nebo na průčelí i v zimě, buďte pracovní prostory zatímně uzavřeny
a upraveny tak, aby měly dostatek světla a byly chráněny před
škodlivými vlivy povětrnosti. Tak musí zejména při stavbě
kachlových kamen za chladného, zvláště mrazivého počasí příslušný
živnostník dbáti o to, aby místnosti, v nichž se pracuje, byly
uzavřeny a dělníci měli k rozdělávání hlíny po ruce dostatek teplé
vody.
(3) Při pracích s olovnatými barvami musí býti šetřeno
předpisů zákona ze dne 12. června 1924, č. 137 Sb. z. a n., jímž
se vydávají předpisy k ochraně života a zdraví osob, zaměstnaných
v živnostech natěračských, lakýrnických a malířských.
Hlava III
Předpisy pro dělníky
§ 85
(1) Každý dělník budiž při vstupu do práce upozorněn na
předpisy v dalším uvedené, které buďte trvale a vždy dobře čitelně
vyvěšeny na všeobecně přístupném místě nebo na několika místech
staveniště. Na předpis § 93, odst. 1, o hlášení úrazů, budiž každý
dělník při svém vstupu do práce zvláště upozorněn.
(2) Při zemních a zakládacích pracích nesmí se vůbec
podkopávati. Nezabezpečené okraje jam nesmí se zatěžovati vybranou
zeminou, materiálem apod. Také vzpěry u roubení jam nesmí se
zatěžovati, nejsou-li zvlášť zajištěny proti sesmeknutí.
(3) Do studní, šachet, žump nebo starých zavřených podzemních
prostor smí se vstupovati teprve tehdy, když špatný vzduch nebo
škodlivé plyny snad tam nahromaděné byly odstraněny a dělník se
přivázal. Při studnařských pracích musí býti v šachtě zavěšeno
záchranné lano.
(4) Při vyhlubování studní nesmí býti těžné nádoby plněny až
po okraj.
(5) Při vytahování těžných nádob smí býti západka vypnuta a
brzda uvolněna teprve tehdy, když břemeno není již nad studní.
Lano budiž s nádobou pevně spojeno nebo opatřeno pojistným hákem.
§ 86
(1) Dělníci jsou povinni zřizovati lešení s největší péčí a
prohlédnouti je před upotřebením co o pevnosti a ochranných
opatření, zejména po delších přerušeních práce, po bouři, větru
nebo delším deštivém počasí.
(2) Při stavbě a odklizování lešení nechť se dělníci zbytečně
pod nimi nezdržují.
(3) Zapovídá se shazovati z lešení nebo odjinud ze stavby na
místa neohrazená, nebo zvláště nehlídaná, nástroje, dřeva, cihly,
kameny a jinaké těžší předměty. Stejně jest zakázáno zatěžovati
lešení nestejnoměrně a nepřiměřeně jejich únosnosti a způsobu
jejich stavby, seskakovati na lešení hlouběji položená nebo na
čerstvě upravené betonové stropy a klenby, shazovati na ně těžší
předměty.
(4) Hřebíky, vyčnívající z lešenového materiálu a nářadí,
buďte ihned odstraněny nebo bezpečně ohnuty.
(5) Není dovoleno upevňovati lešení na okapní žlaby a
odpadní roury, na okenní rámy, hromosvody a jiné nepevné předměty.
(6) Používati cihel pouze na sebe narovnaných, dále soudků,
beden a podobných předmětů za podklad štenýřů, sloupů, koz, lyžin
atd. se zakazuje.
(7) Skoby mají se tak uvolňovati, aby ani neodskakovaly ani
neodletovaly. Shazovati a vyhazovati skoby, šrouby a podobné
předměty při stavbě nebo bourání lešení jest zakázáno.
(8) Žebříky buďte při stavbě i odklízení lešení zabezpečeny
proti převrhnutí a stavěny vždy na pevný podklad. Poškozených
žebříků se nesmí upotřebiti.
(9) Zapovídá se svémocně jakkoli odstraňovati části lešení,
žebříky, fošny, nosníky, skoby, kozy, kryty atd., jakož i svémocně
jakkoli měniti stavební zařízení vůbec.
(10) Při vytahování a spouštění zavěšených lešení buďte
rumpály stejnoměrně točeny, aby lešení nepřišlo do šikmé polohy.
Kliky rumpálů buďte upevněny nebo sňaty, neužívá-li se jich.
(11) Zdržovati se na lešeních za polední přestávky - kromě
lešení při vysokých věžích a komínech - je nepřípustno.
(12) Pod otvory lešení, zřízenými pro vytahování materiálu,
není dovoleno zdržovati se po dobu dopravy. V čase, kdy
vytahovadlo nepracuje, musí býti šachta úplně zavřena.
§ 87
(1) Užívá-li se zdvihadel, budiž břemeno pečlivě a spolehlivě
upevněno, nebo tak uloženo, aby naložené věci nemohly spadnouti.
(2) Pracovati nebo zdržovati se pod vytahovanými břemeny,
osazovanými trámy, stavěným krovem apod., jest zakázáno.
(3) Jezditi výtahem, který není zařízen k dopravě osob, není
dovoleno. Podobně jest zakázáno sjížděti po lanech nebo spouštěti
se kladkou.
(4) Těžné nádoby nesmějí býti tak naplňovány, aby obsah při
kývání nádob mohl spadnouti nebo přetéci.
(5) Malta budiž nalévána do puten a sudů tak, aby stříkala co
nejméně.
(6) Na kolečka smí se nakládati jen tolik, kolik dělník
zmůže, aby mohl kolečkem dobře zacházeti.
(7) Společné nošení břemen nechť se děje za dozoru a velení
předního dělníka, přičemž třeba předem zjistiti, je-li dopravní
cesta volná.
§ 88
(1) Odkládati plné pytle, cihly a podobné věci do okenních a
jiných otvorů se nedovoluje.
(2) Lezení po lešeních, lanech, řetězech, tyčích atd. jest
zakázáno.
(3) Vystupovati při práci na konve, bedny nebo podobné vratké
a nepevné podklady se zakazuje.
(4) Spouští-li se břemeno jeřáby a zdvihadly, smí býti brzda
jen stejnoměrně, opatrně přidržována a teprve tenkráte uvolněna,
když byly kliky sňaty, nebo, kde to není možno, když dělníci
odstoupili stranou.
(5) Zachycovati pohybující se kliky zdvihadel, jeřábů nebo
rumpálů není dovoleno.
(6) Při zdvihání břemene budiž západka stále v činnosti.
(7) Vyznačené dovolené zatížení u zdvihadel nesmí býti
překračováno.
§ 89
(1) Při posunování železničních vozů nechť užívají dělníci
daných jim vhodných brzdících sochorů, podkladných klínů a
podobných předmětů.
(2) Posunují-li se vozy lidmi, nesmějí posunovači nikdy
zpředu posunovati a nikdy jíti na koleji. Posunují-li se na týchž
kolejích zároveň ještě jiné vozy, smějí posunovači posunovati
jenom na podélné straně vozů a nesmějí mezi ně vstupovati. Za
náledí budiž trať i přiměřené pruhy podle ní posypány pískem,
popelem a podobnými sypkými hmotami.
(3) Posunují-li se vozy tažnými zvířaty, buďte tato zvířata
stále vedena rukou a pokud možno mimo kolej.
(4) Vozy smějí se spojovati jen za klidu vlaku, a to podle
možnosti ze strany, aniž by dotčený dělník vstupoval mezi
nárazníky.
(5) Točnice a posunovadla buďte zabezpečena ve své správné
poloze, dříve nežli se přes ně jede.
(6) Železniční vozy, stojící na kolejích, buďte tak pevně
zajištěny, aby nemohly přijíti samy v pohyb.
(7) Skládati smí se jen tehdy, když příslušný vůz jest pevně
zabrzděn, anebo když jsou kola podložena.
(8) Při dopravě těžkých břemen na kolejích ve svahu a uvnitř
stavenišť budiž dbáno zvláštní opatrnosti.
(9) Povozy, tažené zvířaty a přivážející stavební materiál,
nesmí zůstati bez dozoru a nesmí zajížděti příliš blízko k
lešením, jež by mohla býti nárazem povozu stržena.
§ 90
(1) Náčiní, nástroje a materiál buďtež bezpečně ukládány a
tak srovnány, aby se nemohly zřítiti nebo převrátiti.
(2) Dělníci jsou povinni při nebezpečných pracích, zejména
pokrývačských, při shazování sněhu, čištění oken, zřizování
hromosvodů, při některých pracích klempířských, sklenářských a
natěračských, při stavbě továrních komínů, montáží vysokých
železných konstrukcí a podobných pracích používati jim daných
bezpečnostních pásů a provazů. Takové provazy, není-li zvláštního
zařízení na střeše k jejich upevnění, musí býti upevněny
bezpečným způsobem na obvyklém lešení žebříkovém.
(3) Při střešních pracích buďte nošeny toliko střevíce s
měkkými podrážkami, popřípadě ovázané hadry.
(4) Vstupovati na uzavřená nebo neosvětlená místa na
stavbách jest zakázáno.
(5) Do prostor, kde je cítiti svítiplyn, acetylen a podobné
hořlavé plyny, nesmí se vstupovat se světlem.
(6) Lampy pro lehce prchavá svítiva s hořáky, zřízenými pod
nádržkou na svítivo, buďte tak zavěšeny a nošeny, aby bylo
zabráněno silnějšímu zahřátí této nádržky. Do místností, určených
k uschování těchto lamp a jejich svítiva, smí se vstupovati jen na
krátký čas.
(7) U elektrických vedení k osvětlování nebo k pohonu nechť
dělníci dbají toho, aby se vedení nedotkli.
§ 91
(1) Do místností, které se vysušují výhřevnými úpravami bez
odvádění kouře (koši s koksem apod.), smí se vstupovati jen při
otevřených dveřích nebo oknech a toliko na krátký čas. V takových
místnostech nesmí se ovšem přespávati.
(2) Při pracích, při kterých mohou býti ohroženy oči
zaměstnaných dělníků, zejména při tlučení štěrku a opracování
kamene, musí dělníci nositi dané jim ochranné brýle, ochranná
stínítka, nebo masky na obličej, popřípadě chrániti se ochrannými
stěnami před odletujícími úlomky. Při pracích s hmotami silně
prášícími mají dělníci užívati daných jim respirátorů.
(3) Při stavbě lešení nesmí dělníci nositi dřeváky nebo obuv
s dřevěnou podešví.
(4) Chození bosýma nohama není na stavbě dovoleno.
(5) Při náledí a za mrazu smí se vstupovati na lešení, chodby,
schody a podobná místa nebo na horní plochy zdí jen tehdy, když
byly pískem nebo podobnou hmotou posypány, popřípadě jinak pro
chůzi bezpečně upraveny. Žebříky nutno vždy očistiti od něhu a
ledu.
§ 92
(1) Každé porouchání stavebního zařízení nebo nápadné zjevy
na nich buĎte ihned oznámeny zřízenci, kterému jest podnikatelem
svěřen dozor.
(2) Užívati pracovních a ochranných zařízení k jiným účelům
nežli k těm, pro které jsou určena, svévolně je odstraňovati nebo
poškozovati, jest zakázáno.
(3) Dělníkům jest zapověděno měniti nebo opravovati něco na
pracovním náčiní, elektrickém vedení, strojním a jiném podobném
zařízení, jehož obsluha, používání nebo udržování jim nepřísluší.
Není dovoleno, aby dělníci ohrožovali sebe nebo jiné pracemi
příčícími se účelům stavby, hrami, škádlením, hašteřením a
jinakými svévolnými činy.
(4) Každý dělník má již ve svém vlastním zájmu hleděti
předejíti škodě a nebezpečí hrozícímu jemu, jeho spolupracujícím i
jiným osobám.
(5) Ku pracovištím smí se přicházeti a z nich odcházeti pouze
po cestách, vchodech a východech k tomu určených. Do místností se
strojním zařízením nesmějí nepovolané osoby vstupovati.
§ 93
(1) Každý úraz při práci budiž ihned oznámen dozorčímu
orgánu postiženou osobou, nebo nemůže-li tak učiniti, svědky
úrazu. V práci má postižený tak dlouho ustati, dokud poranění není
chráněno aspoň náležitým prozatímním obvazem.
(2) Osoby, které trpí padoucnicí, křečemi, občasnými
mdlobami, závratí, nedoslýchavostí, silnou krátkozrakostí nebo
jinými tělesnými slabostmi nebo vadami v té míře, že by tím byly
vydány při některých pracích kromobyčejnému nebezpečí nebo
ohrožovaly by spoludělníky, jsou povinny učiniti o tom oznámení
zaměstnavateli nebo jeho zástupci ještě před převzetím práce.
§ 94
(1) Kouření uvnitř budovy a požívání lihových nápojů při
práci není dovoleno. Opilé osoby nesmí do staveb ani vstupovati,
ani se tam zdržovati.
(2) Kde by hrozilo nebezpečí požáru, musí se dělníci
bezvýjimečně zdržeti kouření na vyznačených místech.
(3) Každé svévolné poškození nářadí, stavebních hmot i
různých částí díla, jest přísně zakázáno.
(4) Dělník jest povinen dbáti ve všem, co směřuje k
bezpečnosti práce a díla, příkazů dílovedoucího.
(5) Při záchranných pracích je povinností každého dělníka se
jich zúčastniti.
Hlava IV
Závěrečná ustanovení
§ 95
(1) Osoba oprávněná k provádění stavby je povinna, není-li
osobně přítomna provádění stavby, pověřiti dozorem náležitě
způsobilého dozorce (stavbyvedoucího, políra, dílovedoucího
apod.), jemuž buďte doručeny předpisy tohoto nařízení. Osoba
oprávněná k provádění stavby má rovněž pečovati, aby tyto předpisy
byly vyloženy na vhodném, dělnictvu snadno přístupném místě
staveniště stále v čitelném stavu.
(2) Předepsané seznamy osob zaměstnaných na stavbě musí býti
na stavbě stále vedeny.
(3) Pro zabezpečení motorů, strojů, zejména strojů na
obrábění dřeva, platí jinak zvláštní předpisy o tom vydané.
§ 96
Přestoupení předpisů tohoto nařízení trestají se podle
ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona pro území
Slovenska a Podkarpatské Rusi), nejsou-li trestny podle
ustanovení stavebních řádů, všeobecného trestního zákona, zák. čl.
XL/1879, trestního zákoníka o přestupcích, nebo nařízení
ministerstev vnitra a spravedlnosti ze dne 30. září 1857, č. 198 .
z., jímž se uvádí ve známost všeobecný předpis o potrestání oněch
nepatrnějších zákonných přestupků, pro něž není trest vyměřen ani
ve všeobecném zákoně trestním ani ve zvláštních nařízeních.
§ 97
(1) Nařízení ministra obchodu v dohodě s ministrem vnitra ze
dne 7. února 1907, č. 24 ř. z., jakož i vládní nařízení ze dne
26. května 1925, č. 117 Sb. z. a n., jimiž se vydávají předpisy
pro zabránění úrazům a na ochranu zdraví dělníků při živnostenském
provádění pozemních staveb, pozbývají platnosti.
(2) Ustanovení stavebních řádů nedoznávají tímto nařízením
žádné újmy.
Udržal v. r.
Dr. Beneš v. r.
Dostálek v. r.
Dr. Slávik v. r.
Bradáč v. r.
Dr. Engliš v. r.
Dr. Viškovský v. r.
Dr. Dérer v. r.
Dr. Czech v. r.
Dr. Meissner v. r.
Dr. Spina v. r.
Dr. Matoušek v. r.
Bechyně v. r.
Mlčoch v. r.
Dr. Franke v. r.
Dr. Šrámek v. r.