231/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti
Změna: 436/2004 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
Čl.I
Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 297/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 37 odst. 4 písm. c) se vypouští.
2. § 38 odst. 3 zní:
"(3) Přeložit pracovníka k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci organizace, pokud to nezbytně vyžaduje její provozní potřeba. Pracovní úkoly přeloženému pracovníku ukládá, jeho práci organizuje, řídí a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává příslušný vedoucí pracovník organizační jednotky (útvaru), na jejíž pracoviště byl pracovník přeložen.".
3. § 38 odst. 4 se vypouští; dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
4. V § 39 se ve větě první vypouští slova "nebo na kterou je možnost takové změny omezena tímto zákoníkem (§ 37 odst. 4 písm. c) a § 38 odst. 4 ".
5. § 41 včetně nadpisu zní:
" § 41
Účast odborových orgánů při převádění
Pokud organizace pracovníka výjimečně podle § 37 převádí na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a pracovník s takovým opatřením nesouhlasí, může jej organizace převést jen po projednání tohoto opatření s příslušným odborovým orgánem. Projednání není třeba, dokud celková doba převedení nepřesáhla 22 pracovních dnů v kalendářním roce.".
6. § 42 se doplňuje odstavci 4 a 5, které zní:
"(4) Pracovní poměr zaniká smrtí pracovníka.
(5) Pokud nedošlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo ke skončení pracovního poměru, zaniká pracovní poměr dnem zániku organizace, u níž je pracovník zaměstnán.".
7. V § 45 odst. 2 se slovo "příštího" nahrazuje slovem "příslušného".
8. V § 65 odst. 2 věta druhá a třetí zní: "Organizace s pracovníkem dohodne jeho další pracovní zařazení v organizaci na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popřípadě na jinou pro něho vhodnou práci. Jestliže organizace nemá pro pracovníka takovou práci nebo pracovník ji odmítne, je dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. c); odstupné poskytované pracovníkům při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z funkce v souvislosti s jejím zrušením v důsledku organizační změny.".
9. Dosavadní text § 73 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 až 5, které zní:
"(2) Pracovníci orgánů státní správy, soudů a prokuratur České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, Kanceláře Federálního shromáždění, Kanceláře České národní rady, Kanceláře Slovenské národní rady, Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky, Úřadu vlády České republiky, Úřadu vlády Slovenské republiky, Státní banky československé, a státních fondů jsou dále povinni:
a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu organizace nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni vedoucím organizace nebo jím pověřeným vedoucím pracovníkem, nestanoví-li zvláštní zákon20) jinak,
c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných organizací, v níž jsou zaměstnáni nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv,
d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
(3) Pracovníci uvedení v odstavci 2 nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí pokud do takového orgánu byli vysláni organizací, v níž jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost.
(4) Pracovníci uvedení v odstavci 2 mohou vykonávat podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem organizace, v níž jsou zaměstnáni.
(5) Omezení stanovené v předchozím odstavci se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.".
20) Např. § 54 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.
10. Za § 74 se vkládá nový § 75, který včetně nadpisu zní:
" § 75
Výkon jiné výdělečné činnosti
(1) Pracovníci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti organizace, v níž jsou zaměstnáni, jen s jejím předchozím písemným souhlasem.
(2) Organizace může udělený souhlas písemně odvolat. V písemném odvolání souhlasu je organizace povinna uvést důvody změny svého rozhodnutí. Pracovník je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.
(3) Vedoucí organizace a vedoucí pracovníci v jeho přímé řídící působnosti nesmějí vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti organizace, v níž jsou zaměstnáni.
(4) Omezení stanovená v odstavcích 1 a 3 se nevztahují na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.".
11. V § 102 odst. 1 se připojuje věta: "Organizace uvedené v § 73 odst. 2 jsou povinny vydat pracovní řád.".
12. § 102 odst. 3 zní:
"(3) V kolektivní smlouvě lze pracovníkům organizací, které provozují podnikatelskou činnost, prodloužit nárok na dovolenou o jeden týden nad výměru uvedenou v předchozích odstavcích. Pracovníkům organizací, které neprovozují podnikatelskou činnost, přísluší dovolená o jeden týden delší než výměra uvedená v předchozích odstavcích.".
13. § 115 odst. 3 zní:
"(3) Je-li pracovník převeden na jinou práci, než byla sjednána, protože to vyžadovalo odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo zmírnění jejich bezprostředních následků (§ 37 odst. 4 písm. b)), přísluší mu mzda podle vykonávané práce, nejména však ve výši průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.".
14. V § 121 odst. 1 se ve větě druhé na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmene k), které zní: "k) neprávem přijaté hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo jeho zvýšení, anebo zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení, pokud je pracovník povinen ho vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o zaměstnanosti.".
15. § 130 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Vymezila-li organizace v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem vážné provozní důvody, pro které organizace nemůže pracovníku přidělovat práci, jde o jinou překážku v práci na straně organizace, při níž přísluší pracovníku náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Dohodu podle předchozí věty nelze nahradit rozhodnutím organizace.".
16. V § 150 odst. 2 se ve větě druhé vypouští slova "podle zásad stanovených vládou České a Slovenské Federativní Republiky a".
17. V § 167 odst. 2 se ve větě druhé vypouští slova "podle zásad stanovených vládou České a Slovenské Federativní Republiky a".
18. Za § 205c se vkládá nový § 205d, který včetně nadpisu zní:
" § 205d
Zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu
(1) Organizace zaměstnávající alespoň jednoho pracovníka jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěny (dále jen "zákonné pojištění") u pojišťoven, o kterých to stanoví zákony národních rad. To se nevztahuje na organizace, které mají podle zákona postavení státního orgánu.
(2) Zákony národních rad upraví způsob úhrady případné majetkové újmy vzniklé pojišťovně provozováním zákonného pojištění.
(3) Bližší podmínky a sazby pojistného stanoví vyhláškou ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky.
(4) Pokud při zániku organizace nepřejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu na jinou organizaci, má poškozený (pozůstalý) právo přímo vůči pojišťovně, aby mu škodu nahradila v témže rozsahu, v jakém by mu ji byla povinna nahradit sama pojištěná organizace.
(5) V rozsahu, v jakém se na organizaci vztahuje zákonné pojištění, zaniká její povinnost sjednat smluvní pojištění podle zvláštních předpisů.21)
21) Například § 23 odst. 1 část věty za středníkem zákona ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, § 19 odst. 1 věta druhá zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících.
19. V § 242 odst. 2 se tečka za první větou nahrazuje čárkou a připojují se slova "popřípadě zvláštní zákon.".
20. § 249 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Zanikne-li organizace v souvislosti s přeměnou na jinou formu organizace, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na organizaci nově vzniklou, pokud zákon nestanoví jinak.22) ".
22) Například zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
21. V § 251 druhá věta zní: "Provádí-li se však při zrušení organizace její likvidace,23) má tuto povinnost likvidátor; pokud likvidátor ke dni skončení likvidace neuspokojí nároky pracovníků organizace, která má podle zákona postavení státního orgánu, má tuto povinnost stát.".
23) Například zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.
22. § 272 se doplňuje odstavcem 7, který zní:
"(7) V organizacích, které nejsou v působnosti odvětvových ústředních orgánů, se na práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 74 písm. f), § 95 odst. 2, § 105 odst. 4, § 133 odst. 6, § 150 odst. 2 a § 167 odst. 2 použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy vydané pro organizace s obdobnou činností.".
23. § 275 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Pro účely náhrady za ztrátu na výdělku (§ 194 a 195) a v dalších případech, kdy se pro účely náhrady škody vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku pracovníka, se tento výdělek zjišťuje z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v měsíci, v němž vznikl nárok na náhradu.".
Čl.II
zrušen
Čl.III
1. Převedení pracovníka na jinou práci nebo přeložení do
jiného místa výkonu práce, k nimž došlo podle ustanovení § 37
odst. 4 písm. c) a § 38 odst. 3 a 4 zákoníku práce přede dnem
účinnosti tohoto zákona bez souhlasu pracovníka, pozbývá
účinnosti nejpozději uplynutím doby 15 dnů ode dne účinnosti
tohoto zákona, pokud se organizace s pracovníkem nedohodne jinak.
2. Pracovník uvedený v ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku
práce, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává
podnikatelskou činnost, je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne
účinnosti tohoto zákona požádat písemně organizaci o udělení
souhlasu k výkonu takové činnosti. Organizace je povinna do
jednoho měsíce ode dne podání této žádosti pracovníku písemně
sdělit, zda souhlas uděluje či nikoliv; není-li pracovníku takový
souhlas udělen nebo pracovník ve lhůtě podle předchozí věty o
souhlas nepožádal, je povinen bez zbytečného odkladu takovou
činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních
předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení
pracovněprávního vztahu v organizaci, v níž je zaměstnán. Pokud
se organizace ve stanovené lhůtě k žádosti pracovníka písemně
nevyjádří, má se za to, že uděluje souhlas k takové činnosti.
3. Pracovník uvedený v ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku
práce, který ke dni účinnosti tohoto zákona je členem řídícího
nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující
podnikatelskou činnost a nebyl do takového orgánu vyslán
organizací, v níž je zaměstnán, je povinen bez zbytečného odkladu
toto členství ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných
právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke
skončení pracovněprávního vztahu v organizaci, v níž je
zaměstnán.
4. Pracovník organizace, který ke dni účinnosti tohoto
zákona vykonává vedle pracovněprávního vztahu výdělečnou činnost,
která je shodná s předmětem činnosti organizace, v níž je
zaměstnán (§ 75 odst. 1 zákoníku práce), je povinen nejpozději do
15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádat písemně organizaci
o udělení souhlasu k výkonu takové činnosti. Organizace je
povinna do jednoho měsíce ode dne podání této žádosti pracovníku
písemně sdělit, zda souhlas uděluje či nikoliv; není-li
pracovníku takový souhlas udělen nebo pracovník ve lhůtě podle
předchozí věty o souhlas nepožádal, je povinen bez zbytečného
odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z
příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon
směřující ke skončení pracovněprávního vztahu v organizaci, v níž
je zaměstnán. Pokud se organizace ve stanovené lhůtě k žádosti
pracovníka písemně nevyjádří, má se za to, že uděluje souhlas k
takové činnosti.
5. Vedoucí organizace a vedoucí pracovníci v jeho přímé
řídící působnosti, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona
vykonávají vedle svého zaměstnání činnost, která je shodná s
předmětem činnosti organizace, v níž jsou zaměstnáni (§ 75 odst.3
zákoníku práce), jsou povinni po dni účinnosti tohoto zákona bez
zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím
z příslušných právních předpisů, pokud neučinili právní úkon
směřující ke skončení pracovněprávního vztahu v organizaci, v níž
jsou zaměstnáni.
6. Příspěvek pracovníkům k částečnému vyrovnání poklesu mzdy
podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České
republiky č. 347/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 2/1992 Sb.,
a vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské
republiky č. 407/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 36/1992 Sb., na
který vznikl nárok přede dnem účinnosti tohoto zákona, se
poskytuje podle dosavadních předpisů nejdéle do 30. června 1992.
Po dobu poskytování tohoto příspěvku nelze použít ustanovení
§ 130 odst. 3 zákoníku práce.
7. Povinné smluvní pojištění, které vzniklo podle
zvláštních předpisů přede dnem 1. 1. 1993, zaniká dnem 31.12.1992
v rozsahu, v jakém se na organizaci vztahuje zákonné pojištění
podle § 205d zákoníku práce, pokud nezaniklo již před tímto dnem.
8. Podle dosavadního ustanovení § 251 zákoníku práce se řídí
povinnost uspokojit nároky pracovníků zrušené organizace, pokud
jde o nároky na náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci
z povolání, na jejichž uspokojování se nevztahuje zákonné
pojištění podle tohoto zákona nebo povinné smluvní pojištění
podle zvláštních předpisů.
9. Nejde-li o nároky na náhradu škody při pracovním úrazu
nebo nemoci z povolání, podle dosavadního ustanovení § 251
zákoníku práce se řídí povinnost uspokojit nároky pracovníků
zrušené organizace, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto
zákona.
10. Ustanovením § 2 odst. 4 zákona o zaměstnanosti není
dotčeno vykonávání práce cizincem (osobou bez státní
příslušnosti) na území České a Slovenské Federativní Republiky na
základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti
tohoto zákona.
11. Podle ustanovení § 16a odst. 2 zákona o zaměstnanosti se
postupuje, vznikl-li nárok na hmotné zabezpečení uchazečům
o zaměstnání nejdříve dnem účinnosti tohoto zákona.
12. Skončení pracovních poměrů vzniklých před 1. lednem
1989 na dobu určitou nebo s účinností před tímto dnem na dobu
určitou změněných vzhledem k přidělení podnikového nebo
služebního bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě
z vlastních volných prostředků podniku a bytu přiděleného ve
státním zájmu se od účinnosti tohoto zákona posuzuje podle
stejných ustanovení zákoníku práce jako skončení ostatních
pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou.
Čl.IV
(1) Zrušují se:
1. § 4 nařízení vlády Československé socialistické republiky č.
223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
2. § 16 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č.
121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém
podnikání občanů, ve znění nařízení vlády České a Slovenské
Federativní Republiky č. 14/1991 Sb.
3. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č.
406/1991 Sb., o prodloužení dovolené na zotavenou v
organizacích, které neprovozují podnikatelskou činnost.
4. Nařízení vlády České republiky č. 343/1991 Sb., o prodloužení
dovolené na zotavenou pracovníkům organizací, které neprovozují
podnikatelskou činnost.
5. Nařízení vlády Slovenské republiky č. 352/1991 Sb., o
prodloužení dovolené na zotavenou pracovníkům organizací, které
neprovozují podnikatelskou činnost.
6. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
17/1978 Sb., o úhradě pojistného z pojistných smluv uzavíraných
o pojištění osob socialistickými organizacemi.
7. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
č. 347/1991 Sb., o zabezpečení pracovníků organizací, kteří
pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a
finanční potíže, ve znění vyhlášky č. 2/1992 Sb.
8. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské
republiky č. 407/1991 Sb., o zabezpečení pracovníků organizací,
kteří pracují po kratší pracovní dobu z důvodů přechodných
odbytových a finančních potíží organizací, ve znění vyhlášky č.
36/1992 Sb.
(2) Ke dni 1. 1. 1993 se zrušuje § 68 a 78 zákona č. 455/1991
Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
Čl.V
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve
Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákoníku práce a zákona
o zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl.VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení
§ 205d zákoníku práce nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1993.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.