130/1974 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. prosince 1974
o státní správě ve vodním hospodářství
Změna: 49/1982 Sb.
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 23/1992 Sb.
Změna: 114/1995 Sb.
Změna: 238/1999 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 240/2000 Sb.
Změna: 185/2001 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Vodohospodářské orgány a jejich působnost
§ 1
Vodohospodářské orgány
Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního
zákona1) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené právními
předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají vodohospodářské
orgány, jimiž jsou
a) orgány obcí,
b) okresní úřady,
c) kraje,
d) Česká inspekce životního prostředí (dále jen "Inspekce"),2)
e) ministerstvo životního prostředí České republiky jako ústřední
vodohospodářský orgán České republiky (dále jen
"ministerstvo").
§ 2
Okresní úřady
Působnost, která podle vodního zákona přísluší
vodohospodářským orgánům, vykonávají okresní úřady, pokud ji vodní
zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.
§ 3
Orgány obcí
(1) Orgány obcí
a) upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 5 odst. 3 vodního
zákona obecné užívání povrchových vod, nejde-li o hraniční
toky, o vody v rybnících nebo v jiných vodních nádržích
rybářsky obhospodařovaných,
b) omezují nebo jinak upravují zásobování pitnou vodou, popřípadě
její užívání při nedostatku pitné vody a rozhodují ve sporech o
přednostní určení pitné vody z veřejných vodovodů podle § 30
odst. 2 vodního zákona,
c) ukládají tomu, kdo poškodí veřejnou kanalizaci nebo veřejný
vodovod, anebo ohrozí jejich provoz, provést opatření k
odstranění závadného stavu v případech, kdy tato opatření
nevyžadují povolení.
(2) Pověřené obecní úřady 2), nejde-li o hraniční toky
a) povolují odběr a jiné užívání povrchových vod a podzemních vod
podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona pro potřeby
jednotlivých občanů (domácností) o zřizování, změny a zrušování
vodohospodářských děl, která souvisejí s tímto odběrem,
b) zrušeno
c) rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat
vodohospodářské dílo, též o ostatních vodohospodářských
záležitostech týkajících se tohoto vodohospodářského díla,
d) rozhodují ve sporech o zřízení, popřípadě zrušení přípojky
k veřejnému vodovodu nebo k veřejné kanalizaci pro jednotlivé
obytné budovy, pokud přípojka není vodohospodářským dílem,
e) vydávají souhlas podle § 13 vodního zákona ke stavbám,
zařízením, popřípadě činnostem v zátopových územích, chráněných
oblastech přirozené akumulace vod a v ochranných písmech pro
stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, jakož i pro
zemní práce a terénní úpravy neovlivňující odtokové poměry,
nejde-li o stavby uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) nebo b)
vodního zákona,
f) vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, v nichž
jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.
(3) Místní národní výbory v ostatních obcích mohou vykonávat
působnost uvedenou v odstavci 2 jen na základě pověření krajského
národního výboru, vydaného po projednání s příslušným okresním
národním výborem v případech, kde jsou pro to potřebné podmínky.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 si mohou
vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.
§ 4
Inspekce
Inspekce v rozsahu § 12
a) dozírá na dodržování vodního zákona, tohoto zákona a předpisů
podle nich vydaných, jakož i na dodržování rozhodnutí
vodohospodářských orgánů, vydaných podle uvedených předpisů,
b) vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich
příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich
odstranění a nápravě,
c) je oprávněna nařídit zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud
velmi závažným způsobem ohrožuje životní prostředí, až do doby
odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d) spolupracuje s ostatními vodohospodářskými orgány.
§ 5
Ministerstvo
Ministerstvo
a) řídí výkon státní správy na úseku vodního hospodářství,
b) pečuje o ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů, o
ochranu vodních toků, o ochranu jakosti povrchových a
podzemních vod a o odstraňování, dosavadního znečištění a
zabraňování jejich dalšímu znečišťování,
c) provádí rozbor stavu využití vodních zdrojů, pečuje o udržování
rovnováhy mezi kapacitou vodních zdrojů, potřebou a spotřebou
vody a o nejhospodárnější a nejúčelnější využití vodních zdrojů
a zajišťuje jejich evidenci,
d) usměrňuje hospodaření s vodami, sestavuje a doplňuje směrný
vodohospodářský plán a zajišťuje uplatňování jeho zásad při
hospodaření s vodami,
e) určuje správce drobných vodních toků a zajišťuje správu vodních
toků vodohospodářsky významných státními vodohospodářskými
organizacemi jím řízenými,
f) zabezpečuje hydrologickou službu a hydrologický průzkum,
g) pečuje o splavnost vodních toků a budování vodních cest s
výjimkou vodních cest dopravně významných,
h) zabezpečuje přípravu odborných podkladů pro rozhodování ve
správním řízení a ostatní opatření vodohospodářských orgánů
včetně jednotného informačního systému prostřednictvím jím
řízených státních vodohospodářských organizací spravujících
vodohospodářsky významné vodní toky;3)
i) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud
rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod
nebo ochranu proti povodním, a pokud si to vyhradí,
j) řídí v jím řízených organizacích základní a aplikovaný
vodohospodářský výzkum,
k) vykonává vrchní vodohospodářský dozor,
l) schvaluje, pokud si to vyhradí, komplexní manipulační řády
soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem
ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika
okresů,
m) rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků; má-li
takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní
hranice, rozhoduje po projednání s ministerstvem vnitra,
n) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při
havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející
podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech
přesahujících území kraje nebo možnosti orgánu kraje v
přenesené působnosti,
o) rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinností, popřípadě
oprávnění správců vodních toků vodohospodářsky významných,
pokud nejde o rozhodování podle správního řádu,
p) upravuje obecně závazným právním předpisem podrobněji úkoly
jednotlivých vodohospodářských orgánů stanovené tímto zákonem,
r) plní další úkoly vyplývající z tohoto zákona,
s) stanoví podmínky pro získávání a vypracování odborných
technických podkladů pro výkon státní správy a výkon
vodohospodářského dozoru.
§ 5a
Orgán kraje v přenesené působnosti
a) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud
rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s povrchovými nebo
podzemními vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním,
b) rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků po
projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem
zemědělství; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu
nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje též po projednání
s Ministerstvem vnitra,
c) schvaluje, pokud si to vyhradí, komplexní manipulační řády
soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem
ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika
okresů,
d) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při
havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející
podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech
přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu.
§ 6
Místní příslušnost vodohospodářských orgánů
(1) Místní příslušnost vodohospodářských orgánů k udělení
povolení k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům a k
některým činnostem podle § 8 až 10 vodního zákona se řídí místem
díla, popřípadě místem činnosti.
(2) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný
okresní úřad, na území více okresů, je příslušný ten okresní úřad,
v jehož územním obvodu leží rozhodující část vodohospodářského
díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese leží rozhodující část
vodohospodářského díla, určí příslušnost okresního úřadu
ministerstvo.
§ 7
Souběh povolení vodohospodářských orgánů různých stupňů
V případech, kdy týž žadatel požaduje současně vydání
několika povolení, k jejichž vydání jsou příslušné vodohospodářské
orgány různých stupňů, rozhodne o vydání těchto povolení
vodohospodářských orgán nejvyššího stupně. Ministerstvo může
obecně závazným právním předpisem upravit podrobnosti.
ČÁST DRUHÁ
Směrný vodohospodářských plán
a ochrana vodohospodářských zájmů
§ 8
Sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu
(1) Směrný vodohospodářský plán sestavuje a doplňuje
ministerstvo v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány tak,
aby byl v souladu s perspektivou rozvoje jednotlivých odvětví
národního hospodářství a s ochranou životního prostředí.
(2) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány
zpracováním podkladů pro sestavování a doplňování směrného
vodohospodářského plánu včetně státní vodohospodářské bilance.
Ministerstvo, popřípadě k tomu pověřené jím řízené organizace
a vodohospodářské orgány mohou požadovat od těch, kdož mají
požadavky na vodu nebo ovlivňují hospodaření s vodou nebo její
jakost, aby jim bezplatně sdělovali data rozhodná pro sestavení
a doplňování tohoto plánu, popřípadě mohou si tato data u nich
zjišťovat.
(3) Ministerstvo sestavuje v rámci směrného vodohospodářského
plánu státní vodohospodářskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení
zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a jejich
současného i možného využití. Přitom stanoví zásady pro roční nebo
víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a určuje
potřebné ukazatele, především ukazatele minimálních průtoků vody
ve vodních tocích, celkový odběr podzemních vod
z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou hladinou
podzemních vod v určených bodech a ukazatele potřeby, spotřeby,
popřípadě jakosti vody při nakládání s ní. Při stanovení ukazatelů
minimálních průtoků ve vodních tocích bere zřetel na potřeby
uživatelů vod včetně potřeb plavby u splavných toků a na ochranu
důležitých zájmů životního prostředí a společnosti.
(4) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány,
aby určily ukazatele pro jednotlivá dílčí povodí, popřípadě úseky
vodních toků, podle jím stanovených zásad.
(5) Zásoby povrchových a podzemních vod a jejich jakost
evidují a bilančně vyhodnocují organizace pověřené ministerstvem,
a to podle směrnic vydaných ministerstvem po projednání s
příslušnými ústředními orgány státní správy.
§ 9
Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých zájmů společnosti
Vodohospodářské orgány jsou povinny vycházet při rozhodování,
vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření ve vodním
hospodářství ze směrného vodohospodářského plánu, zejména ze
státní vodohospodářské bilance, dodržovat zásady pro roční nebo
víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích, respektovat
ochranu provozu zařízení pro monitoring hydroekologických prvků
životního prostředí a dbát ochrany životního prostředí a ostatních
důležitých zájmů společnosti.
ČÁST TŘETÍ
Vodohospodářský dozor
§ 10
Vodohospodářský dozor orgánů obcí
a okresních úřadů
(1) Orgány obcí a okresní úřady dozírají na dodržování
ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich
vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění
zjištěných závad.
(2) Orgány obcí a okresní úřady jsou povinny v rozsahu své
působnosti dozírat zejména, zda jsou dodržována jimi vydaná
rozhodnutí, ustanovení vodního zákona k ochraně vod včetně jejich
jakosti, udržována vodohospodářská díla v řádném stavu
a provozována podle schválených kanalizačních, manipulačních,
popřípadě provozních řádů.
(3) Orgány obcí a okresní úřady si mohou při provádění
vodohospodářského dozoru vyžádat spolupráci orgánů sledujících
jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody,
sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí,
rybářství, popřípadě dalších orgánů a organizací působících na
těchto úsecích. Po projednání s těmito organizacemi mohou pověřit
jejich členy některými úkoly.
(4) Okresní úřady jako součást vodohospodářského dozoru
provádějí technickobezpečnostní dozor nad vodohospodářskými díly,
jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom
zejména dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto děl
zajišťují na nich odborný technickobezpečnostní dohled a jak
provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
(5) Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem
upravit způsob provádění vodohospodářského dozoru orgány obcí
a okresními úřady jakož i provádění odborného
technickobezpečnostního dohledu v případech, kdy tento dohled není
prováděn organizací pověřenou podle § 41 odst. 1 písm. c) vodního
zákona nebo kdy jde o vodohospodářské dílo ve výstavbě.
§ 11
Vrchní vodohospodářský dozor
(1) Ministerstvo dozírá v rámci vrchního vodohospodářského
dozoru, jak nižší vodohospodářské orgány provádějí ustanovení
vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných.
(2) V rámci vrchního vodohospodářského dozoru je ministerstvo
oprávněno též dozírat, jak jsou dodržována ustanovení vodního
zákona a předpisů podle něho vydaných na ochranu vod, jak jsou
dodržována rozhodnutí vodohospodářských orgánů, jak jsou plněny
povinnosti správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl
a správců vodních toků a jak jsou plněny úkoly organizacemi jím
pověřenými podle vodního zákona nebo tohoto zákona. Zjistí-li
závady, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
§ 12
Vodohospodářský dozor Inspekce
Inspekce vykonává vodohospodářský dozor nad
a) vypouštěním odpadních a zvláštních vod do vod povrchových,
podzemních a do veřejných kanalizací,
b) výstavbou, provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných
vodohospodářských děl sloužících k zneškodnění, snížení nebo
odstranění znečištění vod,
c) ochranou povrchových a podzemních vod před jejich ohrožením
nebo znečištěním jinými látkami než odpadními vodami,
d) ochranou povrchových vod při plavbě,
e) ovlivňováním vodohospodářských poměrů a ochranou přirozené
akumulace vod a vodních zdrojů před znečištěním,
f) plněním povinností uložených rozhodnutími vodohospodářských
orgánů,
g) hospodárným a účelným nakládáním s vodami,
h) dodržováním ustanovení o úplatách za vypouštění odpadních vod
do vod povrchových,
i) uváděním vypouštění odpadních a zvláštních vod do souladu s
požadavky vodního zákona a ukazateli znečištění podle § 26.
§ 13
Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor
(1) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních
vodohospodářských orgánů jsou oprávněni při výkonu své činnosti
a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí
pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro
podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské
činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních
předpisů,
b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní
vysvětlení týkající se předmětu kontroly.
(2) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních
vodohospodářských orgánů jsou povinni
a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo
pověřeného pracovníka,
b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a)
odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(4) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních
vodohospodářských orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
všech skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem
své činnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
Řízení a vodohospodářská evidence
§ 14
Řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují
vodohospodářské orgány při řízení o věcech upravených vodním
zákonem nebo tímto zákonem (dále jen "vodoprávní řízení") podle
správního řádu3), popřípadě podle stavebního řádu4), jde-li o
rozhodnutí o zřízení, změně nebo zrušení vodohospodářského díla.
(2) Žádost o rozhodnutí musí být doložena přílohami,
obsahujícími údaje, které jsou směrodatné pro posouzení dosahu
žádaného rozhodnutí na vodohospodářské poměry. Jde-li o žádost o
povolení, které je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby5),
musí být žádost doložena též doklady, kterých je třeba k žádosti
o takové rozhodnutí podle stavebního řádu. Žadatel o rozhodnutí je
povinen na vyzvání vodohospodářského orgánu doložit žádost dalšími
doklady, popřípadě posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné
právem chráněné zájmy.
(3) Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem
stanovit podrobnosti, ve kterých případech a které doklady je
žadatel o rozhodnutí nebo vyjádření povinen předložit, jakož i
další podrobnosti vydávání povolení, souhlasů a vyjádření.
(4) Účastníkem řízení jsou obce, v jejichž územním obvodu
může dojít rozhodnutím vodohospodářského orgánu k ovlivnění
životního prostředí, pokud o téže věci nerozhodují jako
vodohospodářský orgán.
(5) Účastníkem vodoprávního řízení o povoleních a souhlasech
vodohospodářských orgánů, týkajících se vodních toků, je též
správce vodních toků.
(6) V případech, kdy může rozhodnutí vodohospodářského orgánu
ovlivnit vodohospodářské poměry v územních obvodech několika
obcí, oznámí vodohospodářský orgán termín a předmět ústního
jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů. K ústnímu
jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky vodoprávního
řízení.
(7) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářský orgán do
vlastních rukou účastníku jednání nejméně 8 dnů, ve složitějších
případech nejméně 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu
musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech podle
odstavce 6. Vodohospodářský orgán v obou případech upozorní, že na
námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání,
nebude možno vzít zřetel.
(8) Ovlivní-li rozhodnutí vodohospodářské poměry nebo jakost
vod v obvodu působnosti jiného vodohospodářského orgánu nebo
leží-li vodohospodářské dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v
územním obvodu jiného vodohospodářského orgánu, rozhodne věcně a
místně příslušný vodohospodářský orgán po projednání s těmi
vodohospodářskými orgány, jejichž územních obvodů se rozhodnutí
týká.
(9) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na
podkladě dokladů předložených účastníkům vodoprávního řízení,
rozhodne vodohospodářský orgán bezodkladně. V ostatních případech
rozhodne nejdéle do šedesáti dnů od zahájení vodoprávního řízení;
ve zvlášť složitých případech nejdéle do tří měsíců. Nelze-li
vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v těchto lhůtách, může lhůtu
přiměřeně prodloužit odvolací orgán.
(10) Vodohospodářský orgán může doručit rozhodnutí jiným
účastníkům, než je žadatel o povolení nebo než je správce vodního
toku, popřípadě ten, kdo vznesl námitky, veřejnou vyhláškou
v obcích, v jejichž územních obvodech jsou zájmy účastníků
dotčeny.
(11) Vydává-li vodohospodářský orgán témuž žadateli současně
několik povolení, může tak učinit v jediném rozhodnutí.
(12) Vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy
společnosti, může vodohospodářský orgán v novém vodoprávním řízení
měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti
s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(13) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve
vodoprávním řízení, zahájeném z podnětu žadatele o vodohospodářské
povolení, hradí žadatel.
(14) Opatření vodohospodářských orgánů, učiněná podle § 5
odst. 3, § 16 odst. 1 a § 30 odst. 3 věta první vodního zákona, se
zpravidla vyhlašují a zrušují veřejnou vyhláškou nebo jiným
v místě obvyklým způsobem.
§ 15
Vodohospodářská evidence
(1) Vodohospodářské orgány jsou povinny vést evidenci o jimi
vydaných povoleních, souhlasech, vyjádřeních, popřípadě jiných
rozhodnutích.
(2) Podrobnosti o způsobu vedení a rozsahu vodohospodářské
evidence stanoví ministerstvo, které může též pověřit organizace
jím řízené, popřípadě některé vodohospodářské orgány vedením
souhrnné vodohospodářské evidence.
(3) Kdo osvědčí oprávněný zájem o skutečnosti uvedené ve
vodohospodářské evidenci, je oprávněn do ní nahlížet, pokud k tomu
není třeba povolení podle zvláštních předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Vodohospodáři
§ 16
(1) Právnické a fyzické osoby, pokud provozují podnikatelskou
činnost, které odebírají nebo jinak užívají vodu anebo vypouštějí
odpadní nebo zvláštní vody v množství, popřípadě jakosti nad míru
stanovenou ministerstvem v dohodě s dotčenými ústředními orgány,
jsou povinny k zajišťování odborného hospodaření s vodou a čištění
odpadních vod určit kvalifikované osoby (vodohospodáře). Obdobně
určují kvalifikované pracovníky též organizace a orgány těmto
organizacím nadřízené a jejich ústřední orgány.
(2) Podrobnosti o určování, činnosti a kvalifikaci pracovníků
uvedených v odstavci 1 stanoví ministerstvo obecně závazným
právním předpisem v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní
správy.
ČÁST ŠESTÁ
Ochrana před povodněmi
§ 17
Všeobecné povinnosti při ochraně před povodněmi
(1) Správci vodních toků, vlastníci nebo uživatelé
vodohospodářských děl ve vodních tocích, jakož i ti, jejichž
majetek by mohl vznik povodně nebo její průběh ovlivnit, jsou
povinni činit opatření na ochranu před povodněmi nebo při
zmírňování jejich škodlivých účinků nebo následků v rozsahu
rozhodnutí povodňových orgánů.
(2) V době nebezpečí povodně a v době povodně orgány,
organizace a občané na příkaz příslušných povodňových orgánů jsou
povinni zejména:
a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty,
nářadí a jiné potřebné prostředky,
b) odstraňovat překážky, které mohou bránit průtoku velkých vod,
c) trpět odstranění staveb nebo jejich částí anebo porostu,
d) zúčastnit se podle svých možností a sil zabezpečovacích a
záchranných prací k ochraně před povodněmi.
(3) Povodňové orgány ukládají povinnosti podle odstavce 1 jen
v nevyhnutelně potřebném rozsahu.
§ 18
Řízení ochrany před povodněmi
(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány
a) orgány obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) okresní úřady, v hlavním městě Praze Magistrátní úřad hlavního
města Prahy,
c) ministerstvo.
(2) Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové
orgány:
a) povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze orgány městských
částí,
b) povodňové komise okresů,
c) povodňové komise ucelených povodí,
d) ústřední povodňová komise České republiky (dále jen "ústřední
povodňová komise").
Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení
stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na orgány krizového
řízení podle zvláštního právního předpisu.13)
(3) Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad
ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových
prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší
ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní
obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu
připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních
účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních
obvodech příslušné povodňové orgány.
(4) Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů
uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich
územních obvodech možnost povodní. Předsedou povodňové komise je
starosta obce. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi
okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise
okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle
pokynů okresní komise.
(5) Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního
úřadu. Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu.
Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného
povodí.
(6) Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v
dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou
České republiky. Předsedou povodňové komise je ředitel krajského
úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra.
Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední
povodňové komisi.
(7) Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a
koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území
více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a
prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(8) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky,
která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního
prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České
republiky.
(9) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v
celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující
rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními
silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(10) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a
vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou
rozhodnutími podle správního řádu.
(11) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny
povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.
§ 19
Předpovědní a hlásná povodňová služba
(1) Orgány, organizace a občané jsou povinni neodkladně
hlásit nebezpečí povodně povodňovým orgánům.
(2) Orgány a organizace, zejména ty, které zajišťují
telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat
komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby
ve věcech ochrany před povodněmi.
(3) Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český
hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správami povodí. Na
hlásné službě se podílejí i další orgány a organizace podle
povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů.
§ 20
Náklady na opatření k ochraně před povodněmi
(1) Orgány, organizace a občané nesou náklady, které jim
vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku (majetku v
jejich užívání) před povodněmi.
(2) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí
správci vodních toků. Vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských
děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto dílech. Náklady
na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí obce
a okresní úřady podle obecně závazného právního předpisu, který
vydá ministerstvo financí České republiky.
§ 21
Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými
k ochraně před povodněmi
(1) Obce, okresní úřady a ministerstvo hradí majetkovou újmu
vzniklou v důsledku činnosti, opatření nebo příkazů, kterou v
zájmu ochrany před povodněmi uložily.
(2) Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo
opatření uložených v době povodně povodňovou komisí obce hradí
obec. Majetkovou újmu vzniklou v důsledku nařízení okresní
povodňové komise v době povodně hradí okresní úřad. Majetkovou
újmu vzniklou provedením opatření a činností nařízených v době
povodně povodňovými komisemi ucelených povodí nebo ústřední
povodňovou komisí hradí ministerstvo.
ČÁST SEDMÁ
Vodní stráž
§ 23
(1) Vodohospodářské orgány na návrh správců vodních toků nebo
vlastníků nebo uživatelů vodohospodářských děl nebo z vlastního
podnětu ustanovují k ochraně vod, vodních toků a k ochraně
vodohospodářských děl vodní stráž. Vodní stráž může být ustanovena
i na návrh sdružení občanů. Ve výjimečných případech, vyžaduje-li
to ochrana důležitých zájmů společnosti, může příslušný
vodohospodářský orgán uložit vlastníku nebo uživateli, aby
předložil návrh na ustanovení vodní stráže.
(2) Vodní stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností vodní stráže podle tohoto
zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před vodohospodářským orgánem slib tohoto znění:
"Slibuji, že jako vodní stráž budu s největší pečlivostí
a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany vod, vodních
toků a ochrany vodohospodářských děl, že budu při výkonu této
činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění
příslušející vodní stráži.".
(3) Vodní stráži vydá vodohospodářský orgán služební odznak
se státním znakem a průkaz vodní stráže. V průkazu vodní stráže
současně stanoví obvod její působnosti. Vodohospodářský orgán vede
evidenci vodních stráží.
(4) Vodní stráž je povinna oznámit vodohospodářskému orgánu
do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek
uvedených v odstavci 2.
(5) Vodohospodářský orgán ustanovení vodní stráže zruší,
pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat řádně, splňovat
podmínky stanovené v odstavci 2 nebo se prokáže, že byla
ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů.
Vodohospodářský orgán může ustanovení vodní stráže zrušit též
z jiných důvodů na návrh uživatele nebo vlastníka vod, vodních
toků nebo vodohospodářských děl, z vlastního podnětu nebo na
žádost osoby, která je ustanovena vodní stráží. Osoba, u níž
vodohospodářský orgán zrušil ustanovení vodní stráží, je povinna
neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz vodní
stráže.
(6) Na řízení o ustanovování vodní stráže se nevztahují
obecné předpisy o správním řízení.
(7) Vodní stráž je oprávněna při výkonu ochrany vstupovat na
cizí pozemky a vodohospodářská díla, pokud k tomu není potřeba
povolení podle zvláštních předpisů, zjišťovat osoby, které
porušují ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků
a vodohospodářských děl, a oznamovat je vodohospodářskému orgánu,
který ji ustanovil. Vodní stráž je oprávněna zadržet ke zjištění
totožnosti osobu, kterou přistihla při porušování ustanovení
vodního zákona a souvisejících právních předpisů, a odevzdat ji
neprodleně orgánu Policie České republiky. Přistižené osoby jsou
povinny uposlechnout. Vodní stráž je oprávněna ukládat pokuty
v blokovém řízení podle zvláštních předpisů.
(8) Vodní stráž může požadovat při plnění svých úkolů
součinnost Policie České republiky, popřípadě obecní policie,
pokud jejich plnění nemůže zajistit vlastními silami nebo
prostředky.
(9) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České
socialistické republiky určí vyhláškou vodohospodářské orgány,
které ustanovují vodní stráž a stanoví ostatní podrobnosti
o ustanovení vodní stráže, zejména o složení jejich slibu,
o vnějším označení a o výkonu ochrany. Ministerstvo stanoví v této
vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu
vodní stráže.
§ 23a
Vodní stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem vodní stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností uložených vodním zákonem
a souvisejícími právními předpisy,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle
jejich povahy orgánu, který ji ustanovil, popřípadě
v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky
nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 23b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc vodní
stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen
"poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy,
způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí
se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování
pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému
vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí
skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné
nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána
i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc
poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila
v souvislosti s pomocí poskytnutou vodní stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu
způsobenou vodní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou vodní stráží
v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná
o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním
oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který
vodní stráž ustanovil.
ČÁST OSMÁ
Pokuty
§ 24
Inspekce a okresní úřady ukládají pokuty fyzickým osobám při
provozování podnikatelské činnosti a právnickým osobám (dále jen
"právní subjekt"), které
a) odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez
potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s
ním (dále jen "nedovolené užití vod"),
b) vypustí odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo
podzemních, popřípadě do veřejné kanalizace bez potřebného
povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním,
popřípadě v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen "nedovolené
vypouštění vod),
c) znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich
jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním s
látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami,
popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v
rozporu s kanalizačním řádem (dále jen "nedovolené nakládání s
látkami škodlivými vodám"),
d) poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci,
e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, tímto zákonem,
nebo povinnosti podle nich uložené.
§ 24a
Pokuty za nedovolené užití vod
(1) Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve
výši vypočtené násobkem sazby 2 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých
povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.
(2) Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve
výši vypočtené násobkem sazby 7 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých
podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.
(3) Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši
10 000 Kčs.
§ 24b
Pokuty za nedovolené vypouštění vod
(1) Pokuta za nedovolené vypouštění vod se stanoví na základě
výpočtu podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých výrob nebo
zdrojů znečištění (dále jen "výroby") a podle množství surovin
nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě v jedné
kampani zpracovávaných nebo vyráběných.
(2) Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob
člení do čtyř kategorií s uvedením technických jednotek výroby
nebo zpracovávaných surovin (dále jen "technické jednotky"),
uvedených v příloze tohoto zákona.
(3) V pochybnostech a zařazení výroby do jednotlivých
kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu po
projednání s ministerstvem.
(4) Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou
jednotku celkovým množstvím technických jednotek za poslední
kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň, u nově
zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby.
Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých
kategoriích činí:
v I. kategorii 5 Kčs 20 000 Kčs ve II. kategorii 3 Kčs 15 000 Kčs ve III. kategorii 2 Kčs 10 000 Kčs ve IV. kategorii 0,50 Kčs 15 000 Kčs.
(5) Je-li týž druh výroby u téhož právního subjektu rozdělen
do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty
počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních
objektech, u nichž k nedovolenému vypouštění vody došlo.
(6) Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu,
je-li uvedena v příloze tohoto zákona. Jinak ji lze zařadit podle
odstavce 3 do příslušné kategorie jen v případě, že jde o výrobu v
samostatném výrobním objektu.
(7) Vodohospodářský orgán ukládající pokutu může snížit
vypočtenou pokutu
a) udržuje-li právní subjekt v provozu alespoň některé části
čistírny odpadních vod, nebo
b) prokáže-li právní subjekt, že jde o zcela výjimečný případ a
ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl znečištění zabránit,
c) jde-li o první pokutu ukládanou v posledních třech letech před
zjištěním důvodu k jejímu uložení.
(8) Vypočtená pokuta se v případě uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího
ukazatele znečištění uvedeného v příloze tohoto zákona. Pokuta
snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle
odstavce 4.
§ 24c
Pokuty za nedovolené nakládání
s látkami škodlivými vodám
(1) Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám
se stanoví ve výši od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs podle závažnosti
znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti
vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k
nedovolenému nakládání došlo, a k tomu, jak se právní subjekt
přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
(2) Při posouzení ohrožení jakosti vod se přihlédne zejména k
množství a charakteru uniklé látky, jakož i k místu, kde k
vlastnímu ohrožení došlo.
(3) Při posouzení stupně znečištění se přihlédne zejména k
množství a charakteru škodlivé látky, která pronikla do vod, ke
škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění, k vlivu
škodlivé látky na jakost povrchových nebo podzemních vod a ke
stupni ochrany dotčeného toku.
§ 24d
Pokuty za poškození veřejného vodovodu
nebo veřejné kanalizace
Pokuta se stanoví za poškození
a) vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo
kanalizačního potrubí o průměru 800 mm a větším ve výši od
20 000 Kčs do 50 000 Kčs,
b) vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo
kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši od
5000 Kčs do 20 000 Kčs,
c) veřejné části vodovodní přípojky ve výši od 1000 do 5000 Kčs,
d) veřejné části kanalizační přípojky ve výši od 1000 do 5000 Kčs.
§ 24e
Pokuty za porušení jiných povinností
Pokuta za porušení jiných povinností podle § 24 písm. e) se
stanoví ve výši od 1000 Kčs do 200 000 Kčs podle závažnosti
porušení povinností.
§ 24f
Při ukládání pokuty podle § 24d a 24e se přihlíží zejména k
tomu, jaké následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo
způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, a jak se právní
subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
§ 24g
Pokuty za opakované porušení povinností
(1) Poruší-li právní subjekt v době jednoho roku od právní
moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za níž se
ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se pro stanovení výše
další pokuty dvojnásobná sazba, při ještě dalším porušení
trojnásobná sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena
nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek, případně
trojnásobek.
(2) Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit
nejvýše 3 000 000 Kčs.
§ 24h
Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho
roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán dozvěděl o
skutečnostech podle § 24, nejdéle však do uplynutí tří let ode
dne, kdy k nim došlo.
§ 24i
Řízení o uložení pokuty provede vodohospodářský orgán, který
jako první zjistil porušení povinností. Pokud porušení povinností
zjistil okresní úřad a Inspekce ve stejný den, rozhodne o uložení
pokuty okresní úřad.
§ 24j
Při ukládání zvýšené pokuty podle § 24g se pokuty uložené
podle nařízení vlády ČSR č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení
povinností stanovených na úseku vodního hospodářství, posuzují
jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
§ 24k
(1) Pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí
o jejím uložení nabylo právní moci.
(2) Z pokut uložených Inspekcí připadá 50 % do rozpočtu obce,
v jejímž katastru došlo k porušení předpisů, a 50 % je příjmem
Státního fondu životního prostředí České republiky.4) Pokuty
ukládané okresními úřady jsou jejich příjmem.
ČÁST DEVÁTÁ
Ustanovení závěrečná, přechodná a zrušovací
§ 25
Vodohospodářské orgány postupují při opatřeních podle vodního
zákona a tohoto zákona, jakož i předpisů vydaných k jejich
provedení ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy.
§ 26
(1) V případech, kdy vypouštění odpadních nebo zvláštních vod
do vod povrchových nebo podzemních je třeba uvést do souladu
s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli,5)
rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých
podmínek jejich vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví
jakost vypouštěných odpadních a zvláštních vod a lhůtu, v níž má
být tohoto stupně dosaženo.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije na případy, kdy
dosavadní nesoulad mezi vypouštěním odpadních nebo zvláštních vod
do vod povrchových nebo podzemních a ustanoveními vodního zákona
vznikl před 20. lednem 1992.
§ 27
(1) Organizace, spravující ke dni účinnosti tohoto zákona
veřejnou kanalizaci, předloží návrh kanalizačního řádu8)
vodohospodářskému orgánu, který je příslušný k jeho schválení, ve
lhůtě jím stanovené.
(2) Ten, kdo vypouští do veřejné kanalizace odpadní nebo
zvláštní vody znečištěné při svém vzniku nad míru stanovenou
kanalizačním řádem, je povinen do šesti měsíců od schválení tohoto
řádu požádat o povolení podle § 24 odst. 3 vodního zákona. Vydá-li
vodohospodářský orgán povolení, postupuje se obdobně podle
ustanovení § 26.
(3) Ministerstvo obecně závazným právním předpisem upraví po
projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy lhůty a
postup vodohospodářských orgánů při vydávání povolení odstavce 2.
§ 28
Vodoprávní řízení zahájené před účinností tohoto zákona
dokončí vodohospodářský orgán, který toto řízení zahájil jako
příslušný podle předchozích předpisů.
§ 29
(1) Tímto zákonem nejsou dotčeny
a) působnost Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského
úřadu,
b) působnost Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle zákona
č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze,
c) zvláštní předpisy upravují výkon státní správy na úseku vodního
hospodářství ve vyhrazených prostorách Československé lidové
armády a ozbrojených bezpečnostních sborů9).
(2) Ministerstvo zemědělství České republiky
a) řídí vodohospodářské meliorace zemědělských a lesních pozemků a
hrazení bystřin, včetně závlahových a odvodňovacích staveb a
jejich soustav, rybníků a malých vodních nádrží, pokud slouží
zemědělství a lesnímu hospodářství,
b) řídí systémy veřejných vodovodů a veřejných kanalizací,
c) zajišťuje správu drobných vodních toků určených ústředním
vodohospodářským orgánem prostřednictvím organizací ve své
působnosti,
d) zabezpečuje dlouhodobou koncepci, základní a aplikovaný výzkum,
monitorování a informační systémy v oblastech uvedených pod
písmeny a) až c),
e) po dohodě s ministerstvem může stanovit obecně závazným právním
předpisem podrobnosti na úsecích uvedených pod písmeny a) až
d), pokud zákon o vodách nestanoví jinak.6)
f) uděluje právnickým osobám po prokázání jejich odborné
způsobilosti povolení k provozování veřejných vodovodů a
veřejných kanalizací.
§ 30
Zrušují se:
1. ustanovení § 29 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně,
vztahující se na provádění ochrany před povodněmi, pokud ji
upravuje tento zákon, popřípadě předpisy vydané k jeho
provedení a pokud nejde o výkon povodňových záchranných prací
prováděných požárními jednotkami,
2. zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů,
polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl,
pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních
děl,
3. vyhláška č. 622/1949 Ú.l., kterou se určuje vzor osvědčení o
ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku,
myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do
přísahy, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a
vodních děl,
4. vládní nařízení č. 65/1966 Sb., o změnách působnosti v oboru
ochrany před povodněmi.
Příl.
Rozdělení
výrob podle jednotlivých kategorií
I. kategorie: Technické Rozhodující
jednotky: ukazatel:
------------------------------------------------------------------
1.výroba sulfitové celulózy
(nebělené) 1 t výrobku BSK5
2.výroba viskózových vláken 1 t výrobku CHSK
3.výroba klihu a želatiny 1 t suroviny BSK5
4.tepelné zpracování 10 t prosazeného
hnědého uhlí uhlí fenoly
5.prádla vlny 200 kg prané vlny BSK5
6.výroba kyanovodíku a kyanidů 100 kg výrobku CN-
7.máčírny lnu a konopí 1 t suchého stonku BSK5
8.koželužny 1 t suroviny BSK5
9.galvanizovny a provozovny 0,5 kg spotřebovaných
s tepelnou úpravou kovů chemikálií
obsahujících
kyanidy nebo těžké
kovy nebo 5 kg
ostatních druhů
spotřebovaných
chemikálií +
10.dělení butadienu 1 kg spotřebovaných
měďnými solemi měďných solí CHSK
11.suchá destilace dřeva 2 t zpravovaného
dřeva BSK5
12.chemická úprava
uranové rudy 5 t rudniny U
13.výroba pesticidních látek na
bázi organických látek s
obsahem fosforu, chlorovaných
uhlovodíků a na bázi 100 kg vyrobeného
pentachlorfenolu prostředku CHSK
14.výroba biologicky
neodbouratelných saponátů a 100 kg aktivní látky
saponátových detergentů ve výrobku CHSK
15.výroba mazacích olejů 10 t suroviny ropné
látky
16.výroba syntetického fenolu 1 t výrobku fenoly
17.výroba syntetického lihu 1 t výrobku BSK5
18.výroba farmaceutických a
čistých chemikálií
organickou syntézou 100 kg výrobku BSK5
19.výroba čistých chemikálií s
obsahem těžkých kovů a
radioaktivních látek 100 kg výrobku +
20.zpracování technických tuků 1 t zpracovaného
tuku BSK5
21.veterinární asanační ústavy 2 t zpracované
suroviny BSK5
22.fosfátovny 1 kg spotřebovaných
chemikálií
obsahujících
těžké kovy nebo
10 kg ostatních
druhů spotřebovaných
chemikálií +
23.koželužská výroba kožešin 500 kg zpracované
ze zvířecích kožek suroviny BSK5
24.výroba výbušnin ve 1 kg spotřebovaných
strojírenském závodě chemikálií
obsahujících
těžké kovy +
25.výroba slinutých karbidů, 10 kg spotřebovaných
měkkých feritů apod. chemikálií
obsahujících těžké
kovy nebo 100 kg
ostatních spotřebovaných
chemikálií +
26.výroba chromočinící lázně 1 kg zpracovaného
dichromanu sodného Cr
27.výroba baterií (akumulátory, 1 kg spotřebovaných
suché články apod.) chemikálií obsahujících
těžké kovy +
28.chemické čistírny oděvů 25 kg vyčištěných
oděvů CHSK
Technické Rozhodující
II. kategorie: jednotky: ukazatel:
------------------------------------------------------------------
1.tepelné zpracování 10 t prosazeného
černého uhlí uhlí fenoly
2.výroba chemické dřevoviny 1 t výrobku BSK5
3.výroba sulfátové celulózy 1 t výrobku BSK5
4.zpracování dehtu 1 t zpracovaného
dehtu CHSK
5.výroba škrobu 500 kg zpracovaných
brambor BSK5
6.výroba kyseliny citronové 1 t zpracované suroviny BSK5
7.výroba droždí 500 kg zpracované
suroviny BSK5
8.výroba krmiv kvasnou cestou 1 t suroviny BSK5
9.výroba plastické kůže 100 m2 vyrobené kůže CHSK
10.sýrárny 500 l zpracovaného
mléka BSK5
11.jatky 100 kg masa v živé váze BSK5
12.zpracování drůbeže 100 kg zpracované
drůbeže BSK5
13.výroba umělých klihkových 200 kg zpracované
střev suroviny BSK5
14.výroba mýdla 1 t výrobku ext. látky
15.výroba jedlých tuků 3 t výrobku BSK5
16.výroba biologicky
odbouratelných saponátů a 100 kg aktivní látky
saponátových detergentů ve výrobku BSK5
17.chemická úprava rud 10 t suroviny +
18.výroba pesticidních látek
(pokud nejsou uvedeny 100 kg vyrobeného
v 1. kategorii) prostředku CHSK
19.výroba organické chemie
s výjimkou výrob uvedených
v ostatních kategoriích 100 kg výrobku +
20.výroba dřevovláknitých desek 500 kg výrobku BSK5
21.mokré odkorňování dřeva,
paření dřeva 1 t suroviny CHSK
22.výroba chloroprenového
kaučuku 1 t výrobku BSK5
23.výroba antibiotik 1 t suroviny na
živnou půdu CHSK
24.mokrá přádelna provozu
lýkových vláken 1 m3 použité vody CHSK
25.vaječná výroba v 50 kg nezahuštěného
drůbežářských závodech vaječného obsahu BSK5
26.výroba cukru 1 t zpracované řepy BSK5
27.infekční oddělení
zdravotnických zařízení 5 m3 použité vody BSK5
28.masná výroba 100 kg masných výrobků BSK5
29.sušárny brambor 200 kg suroviny BSK5
30.sídliště 0,5 připojeného ekv.
obyvatele BSK5
31.čokoládovny - výroba
poločokoládového želé
a žvýkací gumy 1 t výrobku BSK5
32.strojírenská výroba - použití 5 kg použitých
řezných a chladících emulzí ropných látek ropné látky
33.výkrmny vepřů 0,2 chovaného kusu BSK5
34.lihovary 500 kg suroviny BSK5
35.restaurace a ubytovací 1 připojený obyvatel
zařízení (počet připojených
obyvatel se vyjádří
jako součet pětinásobku
ubytovací kapacity a
počtu hlavních jídel
připravovaných
průměrně za den BSK5
36.mísírny tekutých krmiv 100 l vyrobeného krmiva BSK5
37.mrazírny (výroba předsmažených
bramborových hranolků,
smetanových krémů s čokoládovou
polevou, zpracování ryb a
zeleniny apod.) 1 t výrobku BSK5
38.výroba krystalické glukózy a
glukózového cukru 1 m3 použité vody BSK5
39.výroba škrobu v obilných
škrobárnách 500 kg zpracované mouky BSK5
40.výroba pektinu 100 kg zpracované
suroviny, tj.
jablečných výlisků BSK5
41.výroba skleněných vláken 1 m3 apretační emulze +
42.výroba škrobových lepidel 200 kg suroviny BSK5
43.loupárny brambor 100 kg zpracované
suroviny BSK5
44.výroba sulfitové celulózy
s regenerací varného louhu 1 t výrobku BSK5
45.paření brambor 100 kg zpracované
suroviny BSK5
46.praní peří 500 kg zpracovaného peří BSK5
47.výroba kostní moučky 100 kg výrobku BSK5
48.lakovny s mokrými odlučovači 20 kg spotřebovaných
barev CHSK
Technické Rozhodující
III. kategorie: jednotky: ukazatel:
------------------------------------------------------------------
1.výroba lepenky (ze starého
papíru nebo hadrů) 0,5 t výrobků NL
2.pivovary 1 m3 vystaveného piva BSK5
3.sladovny 0,5 t výrobku BSK5
4.konzervárny ovoce, zeleniny
a masa 100 kg výrobků BSK5
5.výroba polévkového koření 1 t suroviny BSK5
6.výkrmny kachen 10 chovaných kachen BSK5
7.mořírny barevných kovů 200 l použité vody +
8.mořírny železa 1 m3 použité vody celk. Fe
9.výroba anorganické chemie
s výjimkou výrob uvedených
v ostatních kategoriích 1 t výrobku +
10.výroba butadienového kaučuku 1 t výrobku BSK5
11.výroba gumárenského regenerátu 1 t výrobku BSK5
12.praní prádla 20 kg prádla BSK5
13.rafinerie benzolu 1 t suroviny CHSK
14.výroba průmyslových hnojiv 10 t výrobku tel quel +
15.výroba papíru 0,5 t výrobku NL
16.výroba dřevité lepenky
a bílé dřevoviny 1 t výrobku NL
17.válcovny kovů, tažírny drátů 10 t výrobků ropné látky
18.konzumní mlékárny 500 l mléka BSK5
19.sušárny mléka 2 m3 mléka BSK5
20.bělení celulózy 10 t bělené suroviny BSK5
21.zušlechťování textilu
a karbonizace vlny 2O kg výrobku BSK5
22.mytí dopravních, stavebních,
zemědělských strojů a 100 l použité
jejich součástí vody ropné látky
23.gumárenská výroba 1 t směsi CHSK
24.výroba čistých chemikálií s
výjimkou výrob uvedených
v I. kategorii 100 kg výrobků +
25.výroba polymerů s výjimkou
kaučuku 1 t výrobku CHSK
26.finální výroba a adjustace léků 100 kg výrobku BSK5
27.neinfekční oddělení
zdravotnických zařízení 5 m3 použité vody BSK5
28.ošetření a tavení sýrů 500 kg výrobků BSK5
29.rumplovny skla 100 kg rumplovaného
skla NL
30.lodní doprava 20 kg spotřebovaných
pohonných hmot ropné látky
31.výroba nealkoholických nápojů 5 m3 výrobků BSK5
32.mlýnský provoz 1 t vypraného obilí BSK5
33.alkalické odmašťování kovů 100 l použité vody ropné látky
34.opravny strojů kromě
alkalického odmašťování kovů 200 l použité vody ropné látky
35.flotační úprava rud 5 t vsázky rudy NL
36.výroba hliníkových slitin 1 t výrobku NL
37.výroba olova a olověných
slitin 5 t výrobku Pb
38.kotelny na kapalná paliva
(jen při vypouštění odpadních
vod, jejichž vznik je 1 t spotřebovaného ropné
technologicky odůvodněn) kapalného paliva látky
39.sklady ropných látek (jen při
vypouštění odpadních vod,
jejichž vznik je technologicky 10 t skladovací ropné
odůvodněn) kapacity látky
40.výroba panelů 1 m3 použité vody NL
41.dezinfekční stanice (ČSD) 1 m3 použité vody ropné látky
42.brusírny skla 200 l použité vody NL
43.broušení tmelu 1 m3 použité vody NL
44.strojírenská výroba (pokud
není v jiných kategoriích) 1 m3 použité vody +
45.lahůdkářská výroba (výrobky
studené kuchyně, zavináče,
saláty apod.) 50 kg výrobků BSK5
46.slévárenská výroba 1 t výrobku NL
47.lokodepo ČSD 100 l použité vody ropné látky
48.řezání a broušení kamene 1 t zpracované suroviny NL
49.pekárny a cukrárny 1 t výrobku BSK5
50.výroba eternitu 1 m3 použité vody NL
51.výroba geoditu (kysličník
železitý pro magnetofonové
pásky) 100 kg výrobku Fe
52.výroba chmelového extraktu 500 kg zpracovaného
chmele BSK5
53.výroba technických plynů 100 kg acetylenu nebo ropné
100 m3 kyslíku látky
54.opravny akumulátorů 100 l použité vody +
55.odpadní vody z mléčnic 50 l nadojeného mléka BSK5
56.zpracování ovoce (výroba moštů,
sirupů a ovocných vín a
koncentrátů) 200 kg výrobků BSK5
57.výroba inkoustů, tuší,
kancelářských lepidel, vodových,
anilinových, razítkovacích,
temperových a plakátových barev,
průmyslových, krejčovských a
školních kříd, modelovacích
hmot apod. 1 m3 použité vody +
58.polygrafický průmysl 4 m3 použité vody +
59.výroba vín 100 kg zpracovaných
hroznů BSK5
60.lisování výrobků z plastů 500 kg zpracované ropné
suroviny látky
61.výroba nábytku, lignátových 0,5 m3 zpracované
a cembalitových desek základní suroviny CHSK
62.výroba tenkostěnných 100 kg latexu
gumových výrobků v suché váze CHSK
63.skladování nitrocelulózy 1 m3 odpadní vody NL
64.výroba montovaných bytových
jader 1 m3 použité vody +
65.stáčení vín 5 m3 výrobku BSK5
66.výroba vína (od kvašení moštů) 1 m3 výrobku BSK5
67.rafinace surového cukru 5 t rafinády BSK5
68.výroba obvazové a buničité
vaty rozdělení na:
papírenská výroba 1 t výrobku NL
zušlechťování textilu 100 kg výrobku NL
69.výroba hliníkových fólií a ropné
obalů pro potravinářský průmysl 1 t výrobku látky
70.mytí lahví v potravinářském
průmyslu 1 m3 oplachové vody +(pH)
71.eloxovny 500 l použité vody +
72.leštění skla (kyselé odpadní
vody z adsorberů) 500 l odpadní vody +(pH)
73.výroba lihovin (destilace
ovocných kvasů a vína na
destiláty, příprava lihovin,
plnění do lahví) 1 m3 odpadní vody BSK5
74.zpevněné odstavné plochy 10 m3 využívané ropné
motorových vozidel odstavné plochy látky
75.odpadní vody z kotelen 100 W instalovaného rozpušt.
výkonu kotlů látky
76.chemické matování a
leptání skla 500 l odpadní vody +(pH)
77.zpracování ropy na paliva 5 t zpracované ropy CHSK
78.těžba ropy 5 t vytěžené ropy ropné
látky
79.strojní výroba skla 1 t výrobku ropné
látky
80.výroba keramiky 1 t výrobku NL
Technické Rozhodující
IV. kategorie jednotky: ukazatel:
------------------------------------------------------------------
1.briketárny 5 t výrobku NL
2.hydraulická doprava 5 t prosazeného
popílku a škváry uhlí NL
3.granulace strusky 5 t suroviny NL
4.prádla uhlí 2 t suroviny NL
5.výroba železa 2 t výrobku NL
6.plavírny kaolínu a hlín 1 t suroviny NL
7.těžba uranu 1 t rudniny U
8.chemická úpravna vody 10 m3 upravené vody NL
9.magnetická a mechanická 1 t zpracované
úprava rudy rudniny NL
10.odpadní vody ze skrápění
uhlí při vykládce 10 t vyloženého uhlí NL
11.těžba a úprava slévárenských 1 t vytěženého a
písků upraveného písku NL
12.odpadní vody z praní
pískových filtrů 100 m3 upravené vody NL
13.živičné obalovny 1 t vyrobené směsi NL
14.výroba cementu 5 t výrobku (cementu) NL
15.těžba a praní kamene 3 t vytěženého kamene NL
16.příprava betonových směsí 1 m3 betonové směsi NL
17.odpadní vody z koupališť 1 m3 objemu koupaliště +
18.oteplené odpadní vody (změna
jakosti spočívá pouze ve nestanovuje
změně teploty) 1 m3 odpadní vody se
19.výroba elektrické energie
v jaderné elektrárně
- provozovaná elektrárna 5000 kWh vyrobené
elektrické energie +
- odstavená elektrárna, 1 kW instalovaného
případně blok výkonu +
1) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2) Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí
a její působnosti v ochraně lesa.
2) § 60 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
3) § 32 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb.
4) Zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, a prováděcí předpisy.
(Tento stavební řád byl mezitím nahrazen stavebním zákonem č.
50/1976 Sb.)
4) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o státním fondu životního prostředí
České republiky.
5) § 9 odst. 3 vodního zákona.
5) Nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele
přípustného stupně znečištění vod.
6) § 24 odst. 6, § 30 odst. 4 zákona č. 138/1973 Sb.
8) § 24 odst. 2 vodního zákona.
9) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
13) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).