Výběr nejvhodnějších uchazečů na vrcholné pozice ve veřejné správě není vůbec snadný proces. Jednak se tento postup řídí přísnějšími pravidly zákona o státní službě , zákon ale současně neupravuje žádná zvláštní pravidla, kterými by se mělo výběrové řízení řídit. V tomto ohledu proto judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS) dovozovala, že takové řízení vůbec nepodléhá soudnímu přezkumu, protože ani neexistují pravidla, jejichž dodržování by bylo možné posuzovat. Přestože dříve Ústavní soud mlčky tento postup akceptoval, nyní se postavil do opozice a na tuto problematiku přináší zcela nový pohled. Ve svém nálezu ze dne 23. července 2025, sp. zn. I. ÚS 830/24 , Ústavní soud představil postup, kterým je možné přezkoumání výběrového řízení veřejných funkcí docílit.
Výběrová řízení ve státní správě: Judikatura, která odhaluje skryté procesní pasti
Vydáno:
9 minut čtení
Výběrová řízení ve státní správě: Judikatura, která odhaluje skryté procesní pasti
Mgr.
Richard
Hajdučík
Přeložení na příliš vzdálené pracoviště
Případ začal poněkud kuriózně. Zaměstnanec v tomto případě pracoval jako ředitel sekce na finančním úřadě. Ve smyslu zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“), odpovídala tato pozice pozici představeného, tedy vedoucího zaměstnance ve státní správě. Zaměstnanec měl tak několik podřízených zaměstnanců, které vedl, zadával jim úkoly a kontroloval jimi odvedenou práci.
Na toto místo bylo v roce 2015 vyhlášeno výběrové řízení. Zaměstnanec se sice dostal do výběru dvou nejvhodnějších uchazečů, dohoda byla ale nakonec uzavřena s druhým uchazečem. Jelikož finanční úřad již neměl pro zamě