JUDr. Ladislav Jouza - strana 3

Článek 31 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že každý pracovník 1) má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost a na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou. Nejde však jen o uvedené právní nároky. O těchto aspektech pracovněprávního vztahu by měli být zaměstnanci zaměstnavatelem informováni. Proto byla schválena a vydána směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20.června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

V souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci jsou v personální praxi časté pochybnosti, co je možné a nutné posuzovat jako pokyny k bezpečné práci. Správný výklad má pro zaměstnavatele důležité právní důsledky. Při jejich porušení zaměstnancem se zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz.

Údaje z Českého statistického úřadu jsou nemilosrdné. Ukazují, že se stále více objevuje nákaza covidem-19, kterou mnohdy můžeme posuzovat jako nemoc z povolání. Není málo ani případů, kdy při home office dojde u zaměstnance k úrazu. Jak tyto otázky posuzovat, má zaměstnanec nárok na odškodnění?

Významnou povinnost ukládá zaměstnavatelům zákoník práce v ustanovení § 104. Jsou povinni poskytovat těm zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví spoluobčanů, k bezplatnému používání potřebné ochranné pracovní prostředky a mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, jsou povinni zaměstnancům rovněž poskytovat jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Do pracovního řádu v jedné firmě zařadili ustanovení, že „přes vrátnici nesmí být přenesena jediná láhev alkoholu.“ Zaměstnanci dobrou snahu zaměstnavatele obcházeli tím, že přenášeli dvě a více lahví alkoholu. Podobně postupují někteří zaměstnavatelé, když zakáží požívání alkoholu na „půdě“ pracoviště. Přitom kanceláře nebo výrobní prostory nejsou půdou a zákaz by tam při slovním výkladu stanovené povinnosti neplatil.

Zaměstnanec se zaměstnavatelem má individuální dohodu, kdy na žádost zaměstnance je mzda dosažená za přesčasové hodiny v měsíci 1 převedena na další období (měsíc 6), kdy místo této práce dostane náhradní volno. Pokud by si náhradní volno celé nevybral, tak zaměstnanci bude vyplacen přesčas. Jenže do tohoto modelu promluvily překážky na straně zaměstnavatele (uzavřené provozovny COVID v měsíci, kdy se mělo čerpat náhradní volno). Činnost podniku byla v období, kdy by si měl brát pracovník náhradní volno za předchozí období, zakázána vládními opatřeními. Mají v tomto případě přednost překážky na straně zaměstnavatele nebo čerpání náhradního volna? Pracovník je doma, a pokud to je z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, tak mu bude muset zaměstnavatel proplatit práci přesčas. Pokud bychom uvažovali, že něco takového nastane další rok v prosinci a zaměstnanci by zbývala základní nevyčerpaná dovolená, měla by přednost tato dovolená nebo překážky na straně zaměstnavatele nebo náhradní volno?

Má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy při doprovodu (umísťování) rodiče do domova seniorů, nebo jen na omluvení bez náhrady mzdy?

Zaměstnanci jsou odměňování základním platem a výkonnostní prémií za dosažený výkon. V případě, že výkon nemají (zabývají se např. úklidem prostor), poskytujeme jin mzdu ve výši 100 % průměrného výdělku. Má být tato odměna zahrnuta do základu pro výpočet průměrného výdělku?

Zaměstnavatel nemá v období covid-19 pro zaměstnance práci podle sjednané pracovní smlouvy. Může být zaměstnanec v důsledku pandemie převeden na jinou práci?

Na našem pracovišti došlo v důsledku pandemie ke změnám ve výrobním programu a někteří zaměstnanci se stávají nadbytečnými. Mohou v těchto případech přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli?

Zaměstnavatel dosud neurčil zaměstnanci nástup dovolené za rok 2020. Nezanikne na tuto dovolenou nárok?

U našeho zaměstnavatele potřebujeme s ohledem na změnu výrobního programu rozšířit kvalifikaci vlastních zaměstnanců. Podle jakých předpisů je to možné?

Zástupce zaměstnavatele vyzval zaměstnance k dechové zkoušce na alkohol v krvi. Ten ji odmítl. Jak by měl zaměstnavatel dále postupovat?

Zaměstnavatel se často se zaměstnancem dohodne o budoucím uzavření pracovní smlouvy. Jedná se o příslib zaměstnání. Podle jakých předpisů je nutno postupovat?

Česká stavební firma, s. r. o., zaměstnává pracovníky ze Slovenska. Vše je řádně přihlášeno. Pracují po celé republice. Nyní tato s. r. o. dostala zakázku na Slovensku, a tak parta zaměstnanců ze Slovenska tuto práci udělá. Nebude muset jezdit do Česka. Změní se něco na mzdových věcech po dobu vykonávání prací na Slovensku?

Fyzická osoba OSVČ si zažádala na FÚ o kompenzační bonus za 3/2021. V 3/2021 měla jednoho zaměstnance v karanténě. Ten dostal příspěvek v karanténě (izolačku). Může si ještě OSVČ zažádat v programu Antivirus A o proplacení 80% náhrady mezd za tohoto zaměstnance v karanténě?

Může zaměstnavatel zaměstnat cizince z třetí země (na základě zaměstnanecké karty) na poloviční úvazek? A v tomto případě je možné jeho mzdu nastavit v poměru k úvazku, kdy mzda bude činit méně než minimální mzdu? (Například při plném úvazku 20 000 Kč a při polovičním 10 000 Kč)?

Zaměstnanci vykonávali práci z domova (home office), ale neměli sjednánu náhradu za použití vlastních nástrojů, předmětů i za spotřebovanou energii. Může zaměstnavatel tyto náklady uhradit?

Jak by měl zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec odmítne povinné testování na přítomnost koronaviru?

V poslední době se mezi významné benefity zaměstnavatelů zařadilo poskytování pracovního volna v podobě sick days a bridge days. Můžete to vysvětlit?