Ing. Jan Ployer

Náš zaměstnanec byl v 1-4/2022 zaměstnán u zaměstnavatele, který zanikl (insolvence). Zaměstnanci nevystavil Potvrzení o zdanitelných příjmech a je nekontaktovatelný. Zaměstnanec nicméně stávajícího zaměstnavatele (zaměstnán 5-12/2022) požádal o zpracování ročního zúčtování a za měsíce 1-4/2022 předložil svoje výplatní pásky. Je možné na základě využití údajů z výplatních pásek provést zaměstnanci roční zúčtování? Případně, je možné mu pomoci se zpracováním daňového přiznání? Která z možností je „lepší“? Chceme mu pomoci. Chce uplatnit nárok na daňové zvýhodnění na děti, které v průběhu roku neuplatňoval.

Manželé mají nemovitost v SJM. Nemovitost pronajímají a manžel příjmy z pronájmu vždy zdaňoval. V polovině roku došlo k zúžení SJM. Za rok, kdy došlo k zúžení SJM a nemovitost v polovině roku připadla manželce, bude podávat daňové přiznání manželka, nebo lze, aby za dobu, kdy byla nemovitost v SJM, podával daňové přiznání manžel a manželka za dobu, kdy nemovitost byla jen její? 

Fyzická osoba nepodnikající pořídila v roce 2016 (listopad) pozemky, s úmyslem budoucí výstavby RD, v roce 2020 ( březen) se rozhodla k odprodání části pozemků a obdržela zálohu na budoucí prodej pozemků, do konce roku 2020 nenastanou žádné další skutečnosti, prosím o sdělení, zda se záloha na budoucí prodej považuje za zdanitelný příjem dle § 10, v případě, že ano jaká výše ze vstupní ceny prodávaných pozemků je nákladem oproti záloze a jak je to z osvobozením z prodeje.

Společnost s r. o. koupila v roce 2014 bagr (kupní smlouva, cena uhrazena). V letech 2014-2018 prováděla odpisy. Prodávající byl již v době prodeje v insolvenci. Prodej majetku byl insolvenčním správcem napadnut u soudu a v roce 2020 bylo soudem rozhodnuto, že se jednalo o neúčinný právní úkon a kupující je povinen majetek vrátit. Jak správně postupovat především z hlediska odpisů - měli jsme nárok uplatňovat odpisy do daňových nákladů? Nebo musíme podat dodatečná daňová přiznání za předchozí roky a zvýšit základ daně o uplatněné odpisy? Jak řešit DPH, v roce 2014 jsme uplatnili nárok na odpočet, musíme nyní DPH odvést?

Otec s dcerou (nepodnikatelé) měli ve spoluvlastnictví bytový dům (každý vlastnil 1/2). Otec v červnu 2019 zemřel a dědické řízení skončilo v září 2019. Dcera zdědila i druhou polovinu domu. Do roku 2018 plynoucí příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP zdaňoval vždy jen otec. Jakým způsobem má dcera provést zdanění v roce 2019, přičemž v listopadu 2019 darovala 1/4 bytového domu svému manželovi? Může dcera za rok 2019 uplatnit paušální výdaje ve výši 30 %, nebo jak má správně postupovat?

Podnikatel lékař, fyzická osoba, neplátce DPH, koupil v roce 2018 nemovitost věc – rodinný dům, ve kterém podniká (nebydlí). Kupní smlouva zní na celou nemovitost, cena není nijak upravena, zní za celý objekt. Na katastru zapsán jako vlastník celé nemovitosti, žádné věcné břemeno. Zároveň byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, ve které se fyzická osoba zavazuje prodat prodávajícímu zpět část nemovitosti (nebytové prostory zatím nevymezené jako jednotka, pouze vyznačené na projektu) za 7 let za 1 Kč. Do té doby bude prodejce tyto prostory užívat. Byla uzavřena nájemní smlouva za symbolickou 1 Kč ročně. Může za rok 2018 a následující uplatnit fyzická osoba odpis celé nemovitosti? V kupní smlouvě je vstupní cena uvedena za celý objekt, je vlastník celého objektu. Při stanovení takto symbolického nájemného nebude chtít FÚ dodanit cenu obvyklou? A pokud za 7 let dojde k prodeji za symbolickou 1 Kč, nebude chtít opět FÚ dodanit příjem - jako by bylo prodáváno za cenu obvyklou dle znaleckého posudku? Daň z nabytí se, předpokládám, také bude platit z posudku a ne z 1 Kč. Co v případě, že se strany dohodnou, že cena za nebytové prostory byla již uhrazena v roce 2018, ale k faktickému převodu dojde až v roce 2025, bude v roce 2025 prodávající něco dodaňovat? Z důvodu hypotéky není možné nebytové prostory vyjmout z prodeje již v roce 2018, ale až za 7 let při doplacení hypotéky. Případně jaká daňová nebezpečí z podobného postupu plynou?

Průmyslový objekt je vlastníkem užíván několik desítek let. K objektu je přivedena odbočka vodovodního řadu v délce 800 m, která je součástí vodovodní soustavy obce. Celá vodovodní soustava je ve vlastnictví VAK. V poslední době, protože docházelo k častým opravám odbočky v důsledku jejího stáří, VAK provádí výstavbu nové odbočky, v jiné trase oproti původní, která je zastavěna drobnými stavbami. VAK požádal vlastníka průmyslového objektu, aby se finančně podílel na její výstavbě (provedení zemních prací a dodávka materiálu). Ve stavebním povolení pro novou odbočku není uvedena žádná klauzule, která by podmiňovala funkci a užívání průmyslového objektu výstavbou této odbočky. Lze uvedené výdaje vlastníka průmyslového objektu považovat za vyvolanou investici podle § 29 odst. 1 ZDP? Bylo by variantně možné tuto otázku řešit formou daru (ve výši podílu zemních prací a materiálu) společnosti VAK, aniž by se jednalo o zastřený právní stav?

Fyzická osoba na vlastním pozemku tři roky svépomocí postupně staví domek. Po dokončení kolaudace a užívání 6 měsíců. Neshody v manželství, rozvod, prodej domu z důvodů vypořádání. Není splněn časový test 2 roky bydlení? Podle všeho nastupuje zdanění rozdílů prodejní ceny a ceny pořízení, ale cena pořízení není známá - materiál dnes bez dokladů, vlastní práce neocenitelná ... Jak dále postupovat?

Můj klient, fyzická osoba (nepodnikající), pronajímá dvě nemovité věci jako soukromá osoba. Od začátku k těmto příjmům dle § 9 zákona o daních z příjmů uplatňuje výdaje paušálem ve výši 30 %. Nyní bude pronajímat další nemovitou věc, která opět bude příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů, a chtěl by uplatňovat skutečné výdaje. Vím, že by se dalo přejít i u ostatních nemovitoých věcí na skutečné výdaje, ale on by chtěl u dvou paušální výdaje a u jedné skutečné. Můj názor je, že pokud jsou příjmy dle stejného paragrafu, může poplatník uplatnit pouze jeden způsob uplatňování výdajů. Je to tak?

Manželé mají ve společném jmění manželů více než 5 let následující nemovitosti: 1) Pozemek, jehož součástí je stavba zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení a pozemek kolem budovy (zahrada). V domě jsou dispozičně dva oddělené byty, které ale nejsou jako samostatné jednotky vymezeny v katastru nemovitostí (je to pouze stavební uspořádání) a jsou dlouhodobě pronajímány. 2) Stavbu zapsanou v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení – prakticky totožný s domem uvedeným v bodě 1) a se stejným využitím – tj. nejsou tam vymezeny jednotky (domy jsou téměř stejné, umístěné vedle sebe). Pozemek, na kterém budova stojí a pozemek vedlejší sloužící jako zahrada jsou však ve vlastnictví třetí osoby. Manželé plánují provést na obou domech rekonstrukci a následně prohlášením vlastníka vymezí v každém domě dvě samostatné bytové jednotky. U domu uvedeném v bodě 2) ještě před vymezením jednotek odkoupí jak pozemek pod budovou, tak pozemek vedle (zahradu). Následně bytové jednotky jako samostatné věci prodají (prakticky obratem po kolaudaci a vzniku jednotek), a to včetně adekvátních podílů na příslušených pozemcích pod domem (v tomto případě se pozemek stane součástí jednotky) a příslušných okolních pozemcích – zahrady (v tomto případě jako budou noví majitelé jednotek spoluvlastníky těchto pozemků). a) Bude příjem z prodeje bytových jednotek osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nebo vymezením jednotek vzniká nový majetek (nová věc) a časový test pro osvobození se tímto prolamuje, resp. začíná běžet znovu? Je možné na tento případ aplikovat § 4 odst. 2 písm. b) ZDP? b) V případě, že by byl prodej jednotek osvobozen, bude v případě pozemků uvedených v bodě 2) nutno tyto zdanit, resp. příjem z nich? Pokud ano, jakým způsobem pak zjistit příjem z prodeje té části pozemku, která je de facto součástí jednotky, tj. samostatně se cena za jednotku a pozemek neuvádí (jde o jednu věc)?