Otázky a odpovědi - strana 184

V zasedací místnosti naší organizace došlo k opaření zaměstnankyně (úřednice) horkým nápojem, který si přenášela z kuchyňského koutku v místnosti na své místo u stolu. Lze takový úraz kvalifikovat jako pracovní, resp. za jakých podmínek? Zaměstnankyně se do místnosti dostavila na schůzi odborové organizace.

Periodická prohlídka pracovnice provedena 30. 12. 2014 jako noční, tj. planost do 30. 12. 2015, ale od 1. 2. 2015 přeřazena na denní režim, takže by mohla jít na další až za 5 let. Jak je to s platností provedené prohlídky – lze vyslat pracovnici od prohlídky z 30. 12. 2014 až za 5 let, nebo musí jít před 30. 12. 2015 a pak počítat za 5 let?

Zaměstnavatel má své pracoviště v areálu pronajímatele. Zaměstnanci zaměstnavatele, kteří mají v areálu své pracoviště a vykonávají zde svou pracovní činnost jsou pronajímatelem areálu prokazatelně seznámeni s bezpečnostní předpisy a pravidly , stanovující jejich chování v celém areálu tak, aby byla eliminována veškerá rizika závažné havárie. Monitorovacím systémem pronajímatel vyhodnotil jednání některých zaměstnanců jako rizikové pro celý areál s tím, že jde o nebezpečné jednání. Na základě těchto skutečností zrušil pronajímatel platnost bezpečnostních školení uvedeným zaměstnancům, což v důsledku vedlo k nemožnosti jejich vstupu do areálu a tedy i výkonu práce dle platné pracovní smlouvy zaměstnavatele. Prosím o odpověď, jak má zaměstnavatel postupovat? Může např. předat těmto zaměstnancům výpověď dle § 52, odst. f) zák. 262/2006 Sb, z důvodu, že zaměstnanec nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon práce? Jakým způsobem vykazovat tyto překážky v práci po dobu výpovědní lhůty? Jde o překážky na straně zaměstnance? Případně jakým způsobem by měl zaměstnavatel postupovat, pokud bez jeho zavinění nejsou zaměstnanci vpouštěni pronajímatelem areálu na pracoviště k výkonu práce.

Vzhledem k právní úpravě nárůstu hodnoty 1 bodu v rámci bolestného za pracovní úraz na 250 Kč se ptám, zda se bolestné bude vyplácet i u pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti. U některých zaměstnavatelů dochází ke zvýšené evidenci pracovních úrazů a žádostí o výplatu pouze bolestného, proto se ptají, zda by se nedalo argumentovat tím, že nedošlo k pracovní neschopnosti nebo že nebyla delší než 3 kalendářní dny, a tak bolestné nevyplatit.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem, s více než 25 zaměstnanci. Nemáme zaměstnance se ZPS, řešíme situaci nákupem zboží s tzv. náhradním plněním. Za kolik Kč musíme nakoupit zboží s tzv. náhradním plněním v roce 2015, aby nám to nahradilo zaměstnávání jednoho zaměstnance ze ZPS?

Jsem OSVČ – obchodník. Mám manželku na mateřské dovolené. Dvě děti 23 měsíců a 40 měsíců. Tím že je manželka na mateřské, nepobírá na děti žádnou daňovou výhodu. Já dle zjištění také nemohu uplatňovat daňovou výhodu na manželku či na děti. Celkem tedy čtyři roky nebudeme pobírat žádnou daňovou úlevu na manželku či na děti. Je prosím možné, nějakým způsobem daňovou úlevu získat ? Například zaměstnáním manželky na dohodu jako administrativní pomoc.

Naši zaměstnanci uplatňují odpočet daňového zvýhodnění na své děti do 26 let, studující na vysoké škole. Za které měsíce mají zaměstnanci nárok na odpočet daňového zvýhodnění za tyto děti? Jedná se mi o tyto případy: 1) Studující dítě při ukončení bakalářského studia nesložilo státní zkoušku v řádném termínu v 6/15, opravnou zkoušku bude skládat v 9/15. Toto dítě zároveň pracuje na DPP s příjmem do 10 000 Kč hrubého měsíčně, tudíž není zdravotně ani soc. pojištěné. Můžu zaměstnankyni ponechat odpočet na toto dítě i za 6,7,8,9 měsíc r. 2015 a případně i v dalších měsících, za předpokladu, že dítě úspěšně v 9/15 složí státní zkoušku a nadále bude pokračovat v magisterském studiu? 2) Studující dítě při ukončení bakalářského studia úspěšně složilo státní zkoušku v 6/15. Toto dítě je přihlášeno k dalšímu magisterskému studiu, ale zda bylo přijato k tomuto studiu (tudíž i potvrzení školy o tomto studiu) bude vědět až v 8/15 případně až 9/15. Toto dítě zároveň pracuje na základě prac. smlouvy, tudíž je zdravotně i soc. pojištěno. Mám matce tohoto dítěte dát slevu na studující dítě naposledy ve mzdách za 6/15 a následně pak až v měsíci, kdy dítě doloží potvrzením školy, že bylo přijato k dalšímu studiu? Někde jsem se dočetla, že v tomto případě je nárok na daňové zvýhodnění i 3 měsíce následující po ukončení bakalářského studia, pokud další studium bylo zahájeno v nejbližším možném termínu. Znamenalo by to tedy, že by zaměstnankyně měla tento odpočet na dítě za 1-6/2015 a pak 9-12/2015 (v případě potvrzení školy o zápisu do studia v průběhu 9/15) a v rámci ročního zúčtování daně by mohla uplatnit odpočet na toto dítě za celý rok 2015, nebo pouze za 10 měsíců s vyloučením července a srpna 2015?

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem a řídíme se nařízením vlády č. 564/2006 Sb. V organizaci pracuje zaměstnankyně, která má 2 děti. 1. dítě - narozeno 25. 12. 1995, 2. dítě - narozeno 5. 1. 1997. První dítě bylo asi v pěti letech věku uznáno jako zdravotně postižené a zaměstnankyně s ním zůstala doma. Moje předchůdkyně paní mzdová účetní započetla dobu péče o dítě této zaměstnankyni pro stanovení započitatelné praxe takto: 09. 11. 1995 - 29. 10. 2000 - 1817 dnů - mateřská dovolená 1., Druhé dítě 01. 12. 2000 - 04. 01. 2001 - 35 dnů - mateřská dovolená - pokračování [v době od 30. 10. 2000 do 30. 11. 2000 zaměstnankyně pracovala (ovšem toto! 05. 10. 2001 - 17. 01. 2002 - 105 dnů - péče o zdravotně postižené dítě 01. 09. 2002 - 31. 03. 2008 - 2039 dnů - péče o zdravotně postižené dítě) v době od 18. 1. 2002 do 31. 8. 2002 zaměstnankyně pracovala]. Dohromady 3996 dní, tedy skoro 11 let. Domnívám se, že je možné započítat dobu péče o všechny děti dohromady pouze maximálně v délce 6 let, a že této zaměstnankyni byla započitatelná praxe stanovena špatně. Prosím o Váš názor.

Chtěla bych se zeptat jaký je rozdíl mezi malou a velkou organizací? Jaké mám povinnosti, když se z malé (počet zaměstnanců do 25) změním na velkou organizaci? A jsem zase malá organizace, když počet zaměstnanců klesne pod 25? A jak to je když se to mění během roku?

Je možné posuzovat jako porušení principu rovného zacházení (viz § 16 odst. 1 ZP) i skutečnost, kdy některým zaměstnancům na stejné řídící úrovni jsou poskytovány benefity ve vyšším rozsahu než jiným (např. se jedná o poskytnutí služebního vozidla i k soukromým účelům, mobilní telefon, notebook)?

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování daně, to bylo v březnové mzdě provedeno. 7. 4. přišel zaměstnanec s tím, že si uvědomil, že jeho příjmy z pronájmu nemovitostí v roce 2014 vlastně přesáhly 6 000 Kč a měl si tudíž podat daňové přiznání sám. Jaký by měl být nyní správný postup k nápravě u zaměstnance a zaměstnavatele?

Veřejná obchodní společnost má zpřístupněnu datovou schránku a podává veškerá daňová přiznání elektronicky. Jednotliví společníci v. o. s. podávají přiznání k DP jako fyzické osoby a nemají jednotlivě svou zpřístupněnou datovou schránku. Je jejich povinností také podávat daňové přiznání elektronicky a zřídit si vlastní datovou schránku anebo mají povinnost podat daňové přiznání prostřednictvím datové schránky uvedené veřejné obchodní společnosti? Pokud ano, jak postupovat v případě, že daňové přiznání podali v papírové formě?

V průběhu roku 2014 k nám nastoupila zaměstnankyně, které při rozvázání pracovního poměru v předchozím zaměstnání bylo vyplaceno odstupné, a v tomto měsíci byla odvedená solidární daň. Tato zaměstnankyně nyní u nás zažádala o roční zúčtování daně. Její celkový příjem za rok 2014 nepřekročil MVZ - 1 245 216 Kč. Zohlední se mi nějak tato solidární daň při ročním zúčtování ? Běžně od základu daně odečtu odečitatelné položky, částku zaokrouhlím a vypočtu z ní 15-ní daň, odečtu slevu na poplatníka, daň. zvýhodnění na děti a úhrn sražených záloh ze závislé činnosti, čímž vypočítám přeplatek na dani. V daňovém přiznání v ř. 59 je sice řádek pro solidární daň, ale já její výši neznám a domnívám se, že se vyplňuje jen v případě překročení ročního MVZ. Znamená to tedy, že při výpočtu ročního vyúčtování této zaměstnankyně postupují obvyklým způsobem, jako kdyby neměla solidární daň strženou a výpočtem se jí tato daň vrátí?

Zaměstnanci nepravidelně na DPP a měsíční odměna je do 10 000 Kč, jsou starobní důchodci, jedná se o lehčí domácí práci. 1)      musí mít tito zaměstnanci na DPP vstupní zdravotní prohlídku? 2)      musí se za ně platit zákonné pojištění odpovědnosti? 3)      týká se to také jednatele, který má smlouvu o výkonu funkce?

Na základě pachtovní smlouvy z 1. 1. 2014, činí roční pachtovné za propachtované pozemky cca 8 000 Kč. Jedná se o příjem podle § 9 nebo 10? V případě § 9 - je možné použít 30% paušální výdaje?

Fyzická osoba zaměstnána na HPP, živnostenský list na vedlejší činnost, z podnikání má v r. 2014 příjem cca 8 000 Kč, má povinnost podat DPFO?

Náš kolega je v současné době měsíc pohřešován, s největší pravděpodobností zemřel v prosinci 2014 a nyní se čeká na testy DNA, popř. výsledky pitvy. Dle sdělení policie může dojít k ukončení vyšetřování až za několik měsíců. Chtěla jsem se zeptat, jak v takovém případě máme jako organizace postupovat. 1)      Zatím dotyčného uvádíme jako nepřítomného, uvádíme neplacené volno. Stále je veden seznamu zaměstnanců. Předpokládám, že tento stav bude trvat až do ukončení vyšetřování. A to může trvat měsíce či roky. Jde o správný postup? 2)      Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec neměl příbuzné, budeme to my, kteří budeme požadovat po úřadech zaslání úmrtního listu nebo nějaké oficiální zprávy o smrti. Poté pracovní poměr zaniká. 3)      Jak to bude s placením zdravotního pojištění? Po celou dobu jeho nepřítomnosti, tj. vyšetřování, budeme odvádět minimální částku na zdravotní pojištění? 4)      Pokud budeme odvádět zdravotní pojištění, bude nám po ukončení vyšetřování vráceno za tu dobu od data smrti do ukončení vyšetřování? 5)      Kdo za něj bude podepisovat daňové přiznání? Předpokládám, že ředitel školy. Předem děkuji za odpověď, zda postupujeme správně, a za doplňující odpovědi.

Náš zaměstnanec má přednostní exekuci (výživné na dítě), dlouhodobě onemocněl. Po 14 dnech nemoci bude nemocenské dávky vyplácet příslušná OSSZ, bude dál srážet exekuci OSSZ? Musíme jí to nahlásit? Jaké podklady máme případně OSSZ dodat?

Náš zaměstnanec si způsobil pracovní úraz a jeho léčení trvalo šest měsíců a to od 2. 4. 2013 - 30. 9. 2013. Dovolenou jsme mu nekrátili z důvodu pracovního úrazu. Nyní pojišťovna, která má vyplatit odškodnění našemu zaměstnanci, uznala pouze měsíc pracovního úrazu z důvodu degenerativního onemocnění páteře. Jak máme teď posoudit nárok na dovolenou, máme ji dodatečně krátit, anebo je pro firmu směrodatný začátek onemocnění a to bylo z důvodu pracovního úrazu.

Jsem spolupracující osoba manžela (používá paušální výdaje), který na mě převádí část svých příjmů a výdajů (dílčí základ daně cca 300 000 Kč). Zároveň mám své podnikání (účetnické práce), kde uplatňuji paušál (dílčí základ daně cca 20 000 Kč). Mohu si uplatnit bonus na děti, když nemám žádné jiné příjmy? Na webu finanční zprávy jsem četla rozklad (z 26. 6. 2013) s návrhem Koordinačního výboru, kde tyto 2 dílčí základy daně rozdělují a doporučují posuzovat zvlášť, tzn. že bych nárok měla (dílčí ZD z mého podnikání je menší než 50 % z celkového ZD vč. příjmů od hlavní osoby). Ale na konci je poznámka, že GFŘ s tímto návrhem nesouhlasí a celý případ je uzavřen s rozporem. Místní FÚ mi to také neuznal a doporučuje použít skutečné výdaje (ty nemám žádné), abych si mohla děti uplatnit.